Transcript for:
Strunatci: charakteristiky a evoluce

Tak dobrý den, dneska bych vám v tomhle videu a prezentaci chtěla říct něco o strunacích, což je obrovitánský kmen živočichů, který je vlastně na pomezí bezobratlých živočichů a obratlovců. O těch budeme mluvit potom v následujících hodinách, nebo o nich si budete něco zjišťovat, číst a tak dál. Doteďka jsme teda probírali pouze ty bezobratlé živočichy, patřili tam vlastně... Pokud si vzpomenete houbovci, žahavci, hlísti, ploštěnci, kroužkovci, měkýši.

Poslední skupinou, o které jsme se bavili, byly osnokošci, což jsou vlastně ty hvězdice, hadice, lílíce, ježovky, sumíši. No a právě tady ti osnokošci jsou už takovým mezistupně mezi těmi bezobratlými živočichy a těmi strunatci. Z toho důvodu, že oni mají...

Takový znak, o kterém už jsme minule mluvili na videohovoru, a to, že mají jejich larvy dvoustraně souměrné tělo, ta bilaterální souměrnost, o které jsem mluvila. Říkali jsme si, že tady ta souměrnost je vývojově pokročilejší znak, než ta paprstčitá souměrnost. A ta bilaterální souměrnost se teda vyskytuje u osnokošců pouze u larev.

Takže larvy jsou jakoby vývojově dokonalejší než dospělci. No a tady ti strunaci, o kterých budeme dneska mluvit. Mají teda už dvoustranně souměrné tělo ve svém vývoji, v celém svém vývoji, téměř bez výjimky. Ti strunatci jsou teda velkým kmenem živočichů, jak už jsem říkala. Patří mezi ně vlastně dvě takové nižší kategorie strunaců, a to jsou pláštěnci a bezlebeční.

O těch budu dneska mluvit, protože ti jsou takový neúplně moc známí a nechci je úplně zanedbat. Potom tam samozřejmě patří třetí podkmen a to jsou obratlovci, což je jeden z nejpočetnějších podkmenů v živočišné říši. Do těch obratlovců se potom řadí pariby, ryby, obojživelníci, plazy, ptáci, savci a o těch se budeme bavit do konce tohohle školního roku. Takže o tom se ještě dozvíte mnohem víc později. Tak pojďme na tu prezentaci.

Co se týká toho vývoje strunaců, tak už probíhá velmi dlouho. Počátek toho vývoje začal už v období prvohor. Tady ty sféry, geosféry jsme se učili už zeměpise, takže máte takovou trošičku představu. Bylo to teda asi před 530 miliony let, takže poměrně už velice dlouhá doba.

A strunaci jsou teda nejdokonalej vyvinutým kmenem živočichů. Samozřejmě spíše ti obratlovci, což je podkmen strunaců. Na obrázku vpravo nahoře můžete vidět latimerii podivnou, což je lalokoploutvá ryba.

Vlastně jeden ze strunaců. Říká se tomu živoucí fosílie. Je to taková velmi starobilá, starobilý druh živočichů.

Budeme o nich ještě víc mluvit potom u ryb. Tady vidíte takový primitivní nákryje. nákres primitivního strunatce, jak asi mohl vypadat v prvohorách, konkrétně v Kambriu.

Vypadal tak trošičku jak primitivní rybička, to ještě uvidíte později. No a všichni strunaci mají takové nějaké společné znaky, čím se odlišují od těch předchozích skupin. Takovým úplně nejdůležitějším znakem, podle čehož se i oni jmenují strunatci, je struna hřbetní. Latinsky je to Chorda dorsalis, podle toho se vlastně i strunatci latinsky jmenují Chordata, ten kmen. No a struna hřbetní, dalo by se to trošinku přirovnat k páteři, ale páteř to není pozor.

Páteř mají potom až ti obratlovci, ti nejvyšší strunatci. Takže ti nižší strunatci a potom i obratlovci v zárodečném vývoji mají právě tu strunu hřbetní. Je to teda taková pevná struna. která tvoří podélnou osu a oporu těla. U těch nižších strunaců, což jsou vlastně ti pláštěnci a bezlebeční, se nachází celý život.

A u těch vyšších strunaců, což jsou obratlovci, se nachází pouze v zárodečném vývoji. A potom v dospělém stádiu toho živočicha je nahrazena chrupavčitou nebo kostěnou páteří. Podle toho, že vlastně vyšší strunaci Obratlovci jsme třeba i my lidé, tak si můžete odvodit, my máme páteř, je tvořena obratli, takže jsme obratlovci, ale v našem zárodečném vývoji, v embrionálním vývoji, kdy je prostě plot v těle matky, tak tam ta struna stejně je.

Takže v zárodečném období vývoje vlastně všichni obratlovci tu strunu pořád mají, ale po tom dospělém vývoji je nahrazena teda páteří. Trubicová nervová soustava je dalším znakem. Vždycky se nervová soustava nachází už na hřbetní straně těla. U vyšších strunaců v přední části je vyvinut mozek a zbytek tvoří míchu. To si zase můžete odvodit od sebe, protože i my jsme strunatci, i když ti nejpokročilejší nervovou soustavu máme na zádech, na hřbetě.

Takže na hřbetní straně těla. A u těch vyvinutějších, které máme mozek, míchu, u těch nevyvinutých je to pouze nervová trubice. Takže nerozlišená nervová soustava.

Tak, cevní soustavu mají naopak na břišní straně těla. Je teda už uzavřená. U některých ještě není vyvinuto srdce, konkrétně u těch nižších. U vyšších už potom je srdce, které rozhání tu krev po celém těle. To si řekneme u těch jednotlivých skupin.

Takže zase můžete si odvodit. Srdce u vás nebo celkově cévní soustava je spíš na té spodní straně těla, na té břišní straně těla. Dalším společným znakem strunaců je pravý ocas, který je teda vystužený za sedou strunou hřbetní nebo případně páteří a nezasahuje do něj už trávící trubice.

Asi si umíte představit nějaké zvíře, které má ocas, třeba psa, kočku. Vlastně všechny zvířata nějaký ocas mají, ať už je... zakrnělý nebo ať je pravý a ten teda je opět vystužený tou strunou hřbetní. U nás je odsaz v embrionálním vývoji, jako by u lidí, taky vystužen strunou hřbetní.

Pak vám ukážu obrázek. V dospělosti už máme pouze kostrč, což je takový pozůstatek po tom pravém odsazu. Takže nám zakrní a je vystužen teda zase obratlí. Takostrč je srůst obratlů jednotlivých.

že jsou dvoustranně souměrní, to už jsem vám říkala. Tak tady máme obrázek stavby toho primitivního strunatce. Jako jednička, tady to žluté, je ta nervová soustava.

Na hřbetní straně těla je teda nerozlišená tady u toho primitivního strunatce. Není tady žádný mozek, jenom prostě nějaká taková trubice. ve přední části těla trošičku zeširšená, kdyby to byl už potom pokročilejší strůnatec, byl by tam třeba i mozek. Dvojká strůna hřbetní, ta se teda nachází taky na hřbetě pod nervovou soustavou, tady to hnědé.

A je to teda prostě taková strůna, takový nějaký plátek, který tvoří oporu těla. Čtyřka ocas, to si asi umíte všichni představit, je teda v něm i ta strůna hřbetní zasahuje do ocasu. Pětka je trávící soustava, ta je, pardon, teď jsem to přesunula, ta je taky trubicovitá, klasická trávící soustava na břišní straně těla. A sedmička uzavřená cévní soustava, tady to červené, vidíte, že už je to uzavřené, není to otevřené jako u hmyzáku, což jsme dělali nedávno, prostě koluje tam ta krev.

Něco to musí pohánět, není tam ještě srdce u těch primitivních strunaců, ale mají tam takovou pulzující cévu, která pohání tu krev a zase se nachází na břišní straně těla. Tak tady máme krásně zobrazeno ještě to rozdělení strunaců, o čem už jsem trošku mluvila. Máme tady dvě teda ty bazální větve, ty méně vyvinuté, což jsou pláštěnci, jsou to teda podkmeny a bezlebečné. A potom tu máme ten... takový nejzajímavější podkmen, nejvíce vyvinuté strunace a to jsou ti obratlovci.

Tak jaké skupinky tam potom patří, tady máme taky vypsáno, na to se podíváme za chviličku. Tak já se omlouvám, někdo mi volá, já to teď vypnu. Tak a jdem dál.

Pojďme teda k prvnímu podkmenu, co jsou ti pláštěnci. Jmenují se latinsky tunicata podle toho, že oni mají plášť. který je vyrobený, nebo který se prostě skládá z takového rosolu. A tomu se latinsky říká tunicin, té látce, té rosolovité hmotě.

Takže podle toho mají ten název. A jsou to teda všechno mořtí živočichové, proto jste o nich možná nikdy ani neslyšeli. Jsou takový neúplně často viditelní, takový tajemní jsou trošku.

Na povrchu těla teda mají ten tunicin, ta vrstva rosolu. které se říká plášt podle tohoto název. Strůna hřbetní se tady u nich vyskytuje pouze u larev, takže i tady u těch nížších je to pouze v embrionální nebo v takovém ontogenetickém vývoji trošku níže než u dospělců. A patří tady teda dvě skupinky sumky a salpy. Ty sumky žijí v dospělosti přisedlé na mořském tně.

Jak vidíte tady z těch obrázků, tady vidíte třeba sumku obecnou, je to takový jakýsi divný rosolovitý útvar, přisedlý, přimáčklý, někde u dna, někde na nějakém skalním výčnělku. Takže takové podivné útvary, ale jsou to živočichové a jsou vývojové velice pokročilý a mají teda velkou regenerační schopnost, tím jsou známi. I tak trošku vypadají, že jo, díky tomu rosolu. Můžou se rozmnožovat pohlavně i nepohlavně, asi nebudeme moc zacházet do podrobností.

Mají takovou specialitku u toho nepohlavního rozmnožování, že se dokážou rozmnožovat půčením. Půčením se rozmnožují třeba i nějaké houby jako kvasinky. My jsme ještě houby nedělali, takže to ještě nevíte.

A probíhá to vlastně tak, že na tom dospělci, který vypadá tak, jak vidíte teď na obrázku, vyroste takový pupen, nějaká taková bradavička. ze které potom doroste další dospělý jedinec, ten se potom odlomí a žije další dospělý jedinec. Takže je to nepohlavní rozmnožování, nemusí tam nikdo s nikým kopulovat, prostě tam naroste nový jedinec a ten se potom odlomí. Tady vidíme ještě nějaké další obrázky sumek, zase vidíte různou stavbu těla, tohle je takový víc rozsolový jedinec, tyhle sumky jsou takové trošinku menší.

Tyhle mají ještě takové zajímavé vějřovité útvary v okolí svého těla. Tady vidíme ještě larvu té sumky, která se teda podobá tam tomu obrázku, co jsme si ukazovali na začátku, takové té typické stavbě strunatce. Takže tady je to podobné jako u těch osnokošců, kdy ta larva je trošičku vyvinutější než ten dospělec vývojové výš. No a další třídou pláštěnců jsou salpy. A ty jsou teda taky průsvitné, vznáší se ve vodě, tam je ten rozdíl, že sumky žijí přisedlé v moři, zatímco ty salpy žijí plavou v moři volně, jsou průsvitné a vznáší se.

Můžou tvořit takové různé řetězce a pohybují se právě tím, že nasávají vodu do své druhotné tělní dutiny a potom jí vypůjí, takže tím se jako hýbou, podobně jako třeba meduza. Bývají teda součástí planktonů, co je to plankton, asi všichni víte, pokud nevíte, tak si ještě vyhledejte. A také se mohou roznožovat pohlavně i nepohlavně, bývá to různé. Tady máme jednoho jedince salpy při pohledu ze strany. Těma šipkama vidíte proudení vody do toho těla, toho jedince, takže tady tím otvorem dovnitř, tímto otvorem ven.

Vidíme tady k svalovinu, která je okružní kolem celého toho tělíčka. Žábra, kterými vlastně dýchají a i filtrují právě potravu. A pupenový orgán, kterým se zase rozmnožují, vytváří ty pupeny, ty nové jedince. Takže většinou salpy tvoří kolonie.

Ti jedinci tvoří prostě několika kilometrové klidně i kolonie. Ukážu vám videjko. Ukážu vám ho teďka. Ještě než se dostaneme k těm kopinacům.

Další takovou jejich zajímavou vlastností je, že oni mají schopnost luminescence, což je světelkování. Takže kdybyste někdy byli u moře v noci, tak oni by světelkovali, prostě by svítili jako světlušky. Takže tohle jsou oni, ty salpy.

Tohle jsou teda kratší kolonie, ale fakt můžou být několika metrové. Je to teda kolonie několika jedinců. Tady jeden, dva, tři, čtyři. Jsou to jednotlivý jedinci. A zase vidíte, tohle už je taková větší kolonie.

Jednotlivé takové ty lahvičky, ty nálevky. Tak pojďme pokračovat dál. K druhému velkému podkmenu, nebo zase tak velký není, spíš malému podkmenu, a to jsou teda bezlebeční, těm se říká cephalochordata, asi vám nebudu úplně vysvětlovat tady ty latinské pojmy, nebudu je po vás chtít. A jsou to teda zase mořtí živočichové, kteří obývají teda spíše teplé moře a spíš mělčiny.

Zatímco ti pláštěnci obývají spíš hluboké vody, tak tady ti bezlebeční spíš mělká moře, spíš teplá moře. A vypadají, jak vidíte z obrázku, jako takové malé průsvitné rybičky a strunu hřbetní mají po celý život. Je to takový úplně typický zástupce strunace, jak jsme viděli na tom obrázku té anatomie toho strunace.

Takže takový... Typický patří tam teda už jenom jeden zástupce zachovaný, dřív jich samozřejmě bylo víc, ale už vymřeli. A to je kopinatec plžovitý, který měří v průměru takových nějakých 6-7 cm, je teda poměrně malý, když si to představíte.

A vypadá teda jako taková malá průsvitná rybička 5 cm až 8 cm. Zajímavý jsou tím, že oni žijí zahrabaní v písčitém dně, ze kterého vyčnívá jenom přední část jejich těla. ústy.

Tady máme ještě jednou tu stavbu těla, kterou jsme si ukazovali jako typickou stavbu těla strunaců. Tady nám přibyly ještě ty brvy kolem úst, které teda mají pouze ti kopinatci. Slouží tam teda k lovení potravy.

Tak, to je tady z těch bazálních skupin strunaců všechno. Teďka si video chvíličku stopněte tady na tom opakování a zkuste si to přiřadit. Takže teďka to stopněte a až to budete mít, tak si to znovu puste.

Tak a já vám teďka ukážu správné řešení. Takže strunatci, co by k tomu tak mohlo patřit. Patří tam, že je to nejdokonalejší kmen živočichů, což je pravda. Velký kmen.

Sumky žijí při sedle. To jsou ty rosolovití pláštěnci, co žijí v hlubokých vodách přisedlí někde na dně. Salpy jsou průhledné a vznáší se, mají schopnost luminescence, světelkování. Obratlovci mají teda páteř už složenou z obratlů a chordu neboli strunu hřbetní mají zachovanou pouze v embryonálním nebo v zárodečném vývoji. Kopinatec nemá mozek, jen míchu.

To jsem vám zapomněla říct před chvilkou u toho obrázku. Je to pravda. Kopinatec nemá mozek. Celkově tady ty nižší strunaci nemají mozek. To jsem vám říkala vlastně u těch obecných vlastností.

Ale kopinatec už teda má míchu. Nemá jenom nerozlišenou nervovou trubici. A mimo to teda nemá ani srdce. Zase má tu pulzní cévu pouze. Tak a pláštěnci.

Pokočka vylučuje vrstvu rosolu. toho tunicinu. Tak a tady vidíte ještě na porovnání obrázek lidského embrya.

Je to teda z pátého týdne těhotenství, kdy vidíte, jak se ten člověk v téhle fázi těhotenství, v téhle fázi embryonálního vývoje velmi podobá třeba tomu kopinaci nebo nějakému nižšímu strunaci. Je tam zachována ta struna hřbetní, je tam i ten pravý ocas. Potom v dalších fázích toho vývoje tady tyhle znaky ztratí, struna hřbetní bude nahrazena páteří z obratlu, ten ocas bude zakrnělý ve formě té kostrče. Tak, to je teda ode mě k tomuhle všechno.

Já vás poprosím, abyste se potom podívali samostatně ještě na ten poslední podkmen, který už vám bude poměrně blízký, tím, jak jsi živočichové tam patří, patříme tam vlastně i my, takže ty znaky už budou takové, jako vám blíž. To jsou teda obratlovci neboli vertebráta. Mají teda obratle, že jo, podle toho se jmenují.

A potom tam teda už budou patřit jednotlivé třídy, o kterých se budeme bavit. Začneme myhulema, co jsou bezčelisnatci a potom už čelisnatýma obratlovcema, pariby, ryby a tak dál. Takže koukněte prosím na ty obecné znaky obratlovců. Je to v odmatruji, když tak na straně 132. A potom teda později se vrhneme na ty jednotlivé skupiny.

Tak děkuju vám za pozornost, jestli jste se dodívali až sem. Snad to nebylo moc nudné, snad si z toho něco zapamatujete. Tak se mějte hezky a krásný den.