4. Evropa + Asie
přírodní podmínky
Evropa
* Rozkládá se na severní polokouli, západní výběžek Eurasie
Hranice
* Sever – Severní ledový oceán
* Západ – Atlantský oceán + přilehlá moře
* Norské moře
* Severní moře
* Keltské moře
* Irské moře
* Baltské moře
* Jih – Atlantský oceán, Středozemní moře, Suezský průplav
* Evropa od Afriky – Gibraltarský průliv
* Východ (jediná pevninská mezi Evropou a Asií)
* Pohoří Ural → severní část Kaspického moře → prolákliny řek Kuma a Manyč → Černé moře → průliv Bospor → Marmarské moře → průliv Dardanely → Egejské moře
Krajní body pevniny
* Sever – mys Nordkin, Norsko – 71° 8´
* Jih – mys Punta Marroqui, Španělsko – 35° 58´
* Východ – východní úpatí polárního Uralu, Rusko – 67° 20´
* Západ – mys Cabo da Roca, Portugalsko – 9° 30´
* Nejzazší mys – mys sv. Vincenta, Portugalsko
Rozloha
* 10 500 000 km2, 6,7 % souše
Horizontální členitost pobřeží
* Má největší
Ostrovy
* Velká Británie
* Korsika – Francie
* Sardinie, Sicílie – Itálie
* Kréta – Řecko
Souostroví
* Baleárské ostrovy – Španělsko
* Severní a Jižní Sporady, Kyklady – Řecko
* Lofoty, Vesterály – Norsko
Poloostrovy
* Skandinávský poloostrov
* Pyrenejský poloostrov
* Apeninský poloostrov
* Balkánský poloostrov
* Jutský poloostrov
Zálivy
* Biskajský záliv
* Botnický záliv
Průlivy
* Gibraltarský průliv
* Lamanšský průliv
* Průliv sv. Jiří
Povrch
* Velmi pestrý
* Převládají rozsáhlé nížiny
* Průměrná nadmořská výška – 290 m
Nížiny
* Francouzská nížina
* Severoněmecká nížina
* Středopolské nížiny
* Baltská nížina
* Východoevropská rovina
* Pádská nížina
* Velká Uherská nížina
* Rumunská nížina
* Polabská nížina
Nejstarší hory vznikly v prvohorách
* Krkonoše – Sněžka
* Francouzské středohoří – Puy de Sancy
Druhohory
* Ural – Narodnaja, Rusko
* Apeniny – Corno Grande, Itálie
* Pyreneje – Pico de Aneto, Španělsko
* Sierra Nevada – Mulhacén, Španělsko
* Karpaty – Gerlachovský štít, Slovensko
* Skandinávské pohoří – Glittertind, Galdhøpiggen, Norsko
Třetihory
* Alpy – Mont Blanc, Francie, Itálie
* Rakousko – nejvyšší hora Grossglockner
* Švýcarsko – nejvyšší hora Dufourspitze
* Německo – nejvyšší hora Zugspitze
* Slovinsko – nejvyšší hora Triglav
* Lichtenštejnsko – nejvyšší hora Grauspitz
Sopky
* Vesuv
* Etna (nejvyšší Evropská sopka 3440 m)
* Stromboli, Liparské ostrovy
* Nejvíce sopek má Island – Hvannadalshnjúkur
* Hekla, Katla, Laki
Kaňony
* Francie – Grand canyon du Verdon, Ardéche, Tarn
* Černá Hora – Tara
Podnebí
* Je ovlivňováno polohou
* Evropa se nachází ve třech podnebných pásmech
* Subarktický podnebný pás – sever
* Mírný podnebný pás – převážná část Evropy
* Mírné oceánické klima – mírný výkyv teplot
* Léta – chladná
* Zimy – mírné
* Kontinentální klima
* Léta – horká a suchá
* Zimy – drsné a mrazivé
* Subtropický pás – jih
* Léta – horká a suchá
* Zimy – mírné a deštivé
* Suché stepní klima – Maďarsko, Ukrajina, Rusko
* Léta – velmi horká, silné bouřky
Hydrologie
* Evropa má dostatek vody
* Vodní systém je ve většině států vyvážený
* Problém s vodou mají jižní státy – Španělsko, Portugalsko
→ vybudovány obrovské vodní nádrže
* 4/5 patří do povodí Atlantského oceánu
* 1/5 patří do bezodtokové oblasti Kaspického moře
* Nejvíce jezer má Finsko – 200 000
Řeky
* Polsko – Visla
* Francie – Seina, Loira
* Velká Británie – Temže
* Itálie – Pád, Tibera
* Španělsko – Ebro, Tajo
* Německo – Mohan
* Švýcarsko – Aara
* Rusko – Ural, Volha
* Srbsko – Tisa
* Rakousko – Dyje
Jezera
* Chorvatsko – Plitvická jezera, Vranské jezero
* Slovinsko – jezero Bled
* Itálie – Gardské jezero, Misurina
* Finsko – Saimaa, Inari
* Rakousko – Halštatské jezero
* Švýcarsko – Brienzské jezero
* Maďarsko – Balaton
* Velká Británie – Wast Water, Lough Neagh, Loch Ness
* Německo – Königsee
* Rusko – Ladožské jezero, Oněžské jezero
* Polsko – Śniardwy
* Švýcarsko, Francie – Ženevské jezero
* Německo, Švýcarsko, Rakousko – Bodamské jezero
Ledovce
* Švýcarsko – Aletsch
* Rakousko – Hintertux, Stubai
* Norsko – Jostedalsbreen
* Island – Vatnajökull
* Francie – Bossonský ledovec
Vodopády
* Rakousko – Krimmelské vodopády
* Chorvatsko – Skradinski buk
* Norsko – Tvindefossen, Mardalfossen
* Slovinsko – Peričnik
* Švýcarsko – Reichenbašské vodopády
* Švédsko – Njupeskär, Tännforsen, Storforsen
Přírodní krajiny
* Tundra
* Převážně sever Evropy
* Mechy, lišejníky, bezlesá krajina, plazivá bříza
* Oblast mírného pásu
* Tajga
* Skandinávie, Rusko
* Jehličnany, kožešinová zvěř
* Západ
* Francie
* Oblast listnatých lesů, převážně platany
* Střední Evropa
* Oblast smíšených lesů
* Subtropická část
* Stále zelené porosty
* Pinie, borovice, macchie, opuncie, kaktus, agáve
* Pomeranče, citrony
* Rýže, mandloně, pepřovník, korkový dub, eukalyptus, datle
* Koala
* Oblast lesostepní
* Jihovýchod Evropy
* Oblast stepí a pouští
* Rovinatá a travnatá země
* Obiloviny, pšenice, kukuřice
* Chov dobytku
* Stepi v
* Maďarsko – puszta
* Ukrajina, Rusko, Severní Amerika – prérie
* Jižní Amerika – pampa
Zemědělství
* V nížinách ve střední, jihovýchodní a západní Evropě – pěstování obilovin, chov hovězího dobytka
* Mléčná výroba nejvíce rozvinuta v Holandsku, Dánsku, Francii
* Oblast středozemní
* Španělsko, Řecko – citrusy
* Španělsko – olivy
* Francie – vinná réva
* Norsko, Velká Británie, Island – rybolov
* Datle, fíky
* Chov ovcí a koz
Hospodářství
* Evropa – nejrozvinutější světadíl
* Mezi nejvyspělejší státy patří státy Evropské Unie
* Nejbohatší státy (HDP) – Lucembursko, Lichtenštejnsko
* Méně rozvinuté státy – Albánie, Moldavsko, Bělorusko
Nerostné bohatství
* Ropa
* Rusko
* Norsko
* Velká Británie
* Zemní plyn
* Rusko
* Velká Británie
* Norsko, Nizozemsko
* Rumunsko
* Černé a hnědé uhlí
* V současné době je v Evropě těžba uhlí na útlumu
* Rusko
* Ukrajina
* Německo
* Velká Británie
* Belgie
* Česká republika
* Železná ruda
* Rusko
* Švédsko
* Ukrajina
* Francie
* Španělsko
* Bauxit (hliník)
* Řecko
* Francie
* Maďarsko
Obyvatelstvo
* V Evropě žije cca 750 000 000 obyvatel = 13 % obyvatel celého světa
* Průměrná hustota zalidnění na 1 km2 = 70 obyvatel
* Největší ze všech světadílů
* Nejhustěji osídlené státy
* Nizozemsko – cca 400 obyvatel/km2
* Belgie – 325 obyvatel/km2
* Velká Británie – 234 obyvatel/km2
* Německo – 222 obyvatel/km2
* Nejméně osídlené státy
* Island – 7,3 obyvatel/km2
* Norsko – 13 obyvatel/km2
* Finsko – 15 obyvatel/km2
* Hlavní jazykové skupiny
* Slované – 35 % obyvatelstva
* Západní – Češi, Slováci, Poláci, Lužičtí Srbové
* Východní – Ukrajinci, Bělorusové, Rusové
* Jižní – Chorvati, Slovinci, Srbci, Bulhaři
* Germáni – 28 % obyvatelstva
* Němci, Angličané, Švédové, Dánové, Norové, Holanďané, Vlámové
* Románi
* Italové, Francouzi, Portugalci, Španělé, Rumunové, Valoni
* Ugrofinové
* Maďaři, Finci, Estonci, Tataři, Turci
* Řečtina
* Řekové, Albánci, Lotyši, Litevci, Keltové
________________
Hlavní města
Stát
Hlavní město
Island
Reykjavík
Portugalsko
Lisabon
Španělsko
Madrid
Velká Británie
Anglie – Londýn
Wales – Cardiff
Skotsko – Edinburgh
Irsko – Dublin
Norsko
Oslo
Švédsko
Stockholm
Finsko
Helsinky
Dánsko
Kodaň
Holandsko (Nizozemsko)
Amsterdam
Belgie
Brusel
Itálie
Řím
Švýcarsko
Bern
Německo
Berlín
Slovinsko
Lublaň
Chorvatsko
Záhřeb
Makedonie
Skopje
Albánie
Tirana
Bulharsko
Sofia
Rumunsko
Bukurešť
Ukrajina
Kyjev
Gruzie
Tbilisi
Arménie
Jerevan
Ázerbájdžán
Baku
Litva
Vilnius
Lotyšsko
Riga
Estonsko
Tallin
Maďarsko
Budapešť
________________
Asie
Poloha
* Celá pevninská Asie leží na severní polokouli
* Souostroví Velké Sundy a Malé Sundy
Hranice
* Sever – Severní ledový oceán + okrajová moře
* Karské moře
* Moře Laptěvů
* Východosibiřské moře
* Čukotské moře, Asii od Ameriky dělí Beringův průliv
* Východ – Tichý oceán + přilehlá moře
* Beringovo moře
* Ochotské moře
* Japonské moře
* Žluté moře
* Východočínské moře
* Filipínské moře
* Jihočínské moře
* Jih – Indický oceán, Arabské moře, Andamanské moře
* Západ – Rudé moře, Středozemní moře
* Západ – viz Evropa
* Suezská šíje – s Afrikou
* Asie je součástí Eurasie
Rozloha
* Největší kontinent na Zemi, rozloha 44 400 000 km2 = 1/3 plochy celé souše
Horizontální členitost
* Je velká
Ostrovy
* Borneo, indonésky „Kalimantan“
* Sulawesi (Celebes)
* Jáva
* Sumatra
* Nová Guinea
* Cejlon
Souostroví
* Velké a Malé Sundy
* Japonské souostroví
* Hokkaidó, Šikoku, Kjúšú, Honšú, …
* Filipínské souostroví
* Luzon, Samar, Negros, …
* Novosibiřské ostrovy
Poloostrovy
* Arabský poloostrov
* Přední Indie
* Zadní Indie
* Malajský poloostrov
* Sinajský poloostrov (geograficky patří Asii, politicky Africe)
* Korejský poloostrov
* Čukotský poloostrov
* Kamčatka poloostrov
* Poloostrov Malá Asie
Zálivy
* Perský záliv
* Ománský záliv
* Bengálský záliv
* Thajský záliv
Průlivy
* Průliv Bab al-Mandap
* Hormuzský průliv
* Malacký průliv
Průplav
* Suezský průplav
Povrch
* Georeliéf je ze všech světadílů největší
* Průměrná nadmořská výška 960 m n. m.
Členitost pobřeží
* Nejvyšší bod na světě – Mount Everest – 8848 m
* Nejhlubší proláklina – Mrtvé moře (-430 metrů)
* Členitý povrch je výsledkem složité geologické stavby a klimatických podmínek
* Rozdíl je mezi severem a jihem světadílu
* Sever
* Hlavně nížiny a plošiny
* Západosibiřská nížina, Severosibiřská nížina, Kaspická nížina
* Další nížiny jsou vázány na údolí asijských veletoků
* Indoganžská nížina (Indus a Ganga)
* Velká čínská nížina (Žlutá řeka a Modrá řeka)
* Mezopotámská nížina
* Nížiny tvoří 1/4 plochy světadílu
Pohoří
* Většina pohoří vznikla při Himalájském vrásnění
* Jsou pokračováním Alpsko-karpatského pohoří z Evropy
* Pohoří Malá Asie, Taurus, Kavkaz, Hindúkuš, Pamír, Karakoram, Himálaj –
pás třetihorních pohoří
* Himálaj – nejvyšší pohoří světa – 14 vrcholů nad 8 000 m
Název
Výška (m)
Stát
Prvovýstup
Mont Everest
8 848
Čína, Nepál
29.5. 1953
K2
(Qeogirfeng)
8 611
Čína, Pákistán
31.7. 1954
Kančendženga
8 586
Indie, Nepál
25.5. 1955
Lhoce
8 516
Nepál
18.5. 1956
Makalu
8 463
Nepál
15.5. 1955
Čo Oju
8 201
Nepál
19.10. 1954
Dhaulágirí
8 167
Nepál
13.5. 1960
Manáslu
8 163
Nepál
9.5. 1956
Nanga Parbat
8 125
Pákistán
3.7. 1953
Annapurna
8 091
Nepál
3.6. 1950
(byla jako 1. osmitisícovka slezena)
Gašebrum I
8 068
Čína, Pákistán
5.7. 1958
Broad Peak
8 047
Čína, Pákistán
9.6. 1957
Gašebrum II
8 035
Čína, Pákistán
8.7. 1956
Šiša Pangma
8 027
Čína
2.5. 1964
Další významná pohoří
* Pohoří Tian Shan (Ťan-šan)
* Pohoří Altaj (Mongolsko)
________________
Střední část světadílu
* Kromě vysokých pohoří, pro střední část Asie jsou typické rozsáhlé náhorní plošiny
* Tibetská plošina
* Mongolská plošina
* Kazašská plošina
* Četné pánve (ploché)
* Tarimská pánev
* Džungarská pánev
Na východě
* Tichomořský horský pás, ve kterém se nachází především sopky
* Poloostrov Kamčatka
* Kurilské ostrovy
* Japonské ostrovy
* Filipíny
* Indonésie
* Cca 130 sopek, Fudži (3776 m), Ključevskaja (4750 m)
* Tato území a pevninské území v Číně bývá často postiženo různými zemětřeseními
Podnebí
* Podnebí Asie je velmi rozmanité a území zasahuje do 6 podnebných pásů
1. Arktický pás
* Nejsevernější okraj pevniny + polární ostrovy
* Nejméně slunečního záření
2. Subpolární pás
* Jižní hranice probíhá cca na 66° 33´ 28´´ - Severní polární kruh
3. Mírný podnebný pás
* Po 38°
4. Subtropický pás
* Směrem na jih po 25°
5. Další území se nachází v tropickém pásu
6. Vysokohorské drsné klima
* Viz Himaláje, Karakoram
Podnebí také ovlivňuje rozlehlost světadílu
* Do nitra pevniny
* Srážek ubývá, zvyšují se teplotní rozdíly, mezi ročními obdobími – viz kontinentální klima
* Východ, jihovýchod a jih Asie
* Ovlivňuje pravidelné monzunové proudění
* Monzun – občasný vítr (z arabštiny), vzniká v oblasti Čínského moře a Indického oceánu, od května do září, tento vítr přináší velké množství srážek
* Subtropická a tropická jihozápadní Asie
* Velmi suchá a teplá, je pokryta převážně pouštěmi
* Pouze pobřeží Středozemního moře a Černého moře má subtropické klima léta suchá a horká, zimy mírné a deštivé
* Severovýchod (severovýchodní Sibiř)
* U měst Jakutsk, Ojmjakon, Verchojansk se studený vzduch hromadí a dále prochlazuje
* Teplota klesá k -70 °C, zimy bezvětrné a suché
* Himaláje
* V noci teploty klesnou až na -30 °C, obrovské denní rozdíly, ve dne až +40 °C
Hydrologie
* Asie má mohutné veletoky, které patří k největším na Zemi
* Rozsáhlá území mají nevyvinutou údolní síť, a to zejména střední a jihozápadní část Asie
* Pouště a polopouště bez vodních toků anebo s vodními toky, které končí v koncových jezerech, nebo poušti, př. Arabský poloostrov
* Arabský poloostrov má spoustu vyschlých koryt (vádí), po většinu roku neprší
* Bezodtokové oblasti zaujímají 40 % světadílu
* Podle režimu můžeme asijské toky rozdělit do 5 skupin
1. Sibiřské řeky
* Jenisej, Ob, Irtyš, Lena, Indigirka
* Typický je pro ně malý spád (tečou pomalu)
* Vytvářejí široká údolí
* V zimě mají řeky malý stav – některé promrznou až na dno, př. Indigirka
* Na jaře přicházejí s táním sněhu obrovské povodně
* Zmrzlá půda nevsakuje vodu, proto zvednutí hladiny způsobuje záplavu
2. Řeky aridních oblastí (vyprahlé, suché, pustinné)
* Amudarja, Syrdarja, Tigris, pouště Kyzylkum a Karakum
* Na těchto řekách byli vybudovány zavlažovací kanály, dnes se voda ztrácí v písku – Kyzylkum, Karakum (červené a černé písky – v těchto dvou pouštích se ztrácí voda)
3. Monzunové řeky
* Ganga, Indus, Brahmaputra, Mekong, Amur, Chuang-che (Žlutá řeka),
Jang-c-ťiang (Modrá řeka)
* Tyto řeky dosahují maximu při letním monzunu, v době sucha se hladina značně sníží
* Východní Asie, Přední a Zadní Indie
* Největší výkyv má řeka Gódávarí (Indie), v době sucha vyschne
4. Řeky tropické
* Indonésie, Filipíny, ostrov Borneo (řeka Kapuas)
* Dostatek vody ze srážek po celý rok
5. Řeky středomořské
* Řeka Lítání (Libanon)
* Maxima dosahují ze zimních srážek
Nejdelší řeky
* Jang-c-ťiang (Modrá řeka) – Čína – 3. nejdelší na světě
* Chuang-che (Žlutá řeka) – Čína – 6. nejdelší na světě
* Ob-Irtyš – Rusko, Čína – 7. nejdelší na světě
* Mekong (Neklidná řeka) – Vietnam, Thajsko, Čína, Myanmar – 11. nejdelší na světě
* Amur, Lena, Jenisej – Rusko
Jezera
* Kaspické moře – 371 000 km2
* Moře/jezero – slaná voda, dmutí hladiny (příliv, odliv)
* Aralské jezero – 64 115 km2
* Jezero Bajkal – 31 500 km2
* 8 největší jezero světa, 1 620 metrů hluboké, největší zásobárna sladké vody
* Jezero Balchaš – Kazachstán
* Urmijské jezero – Írán
* Kaspické moře, Aralské jezero, Urmijské jezero – slaná jezera
* Jezero Balchaš – napůl slané, napůl sladké
* Jezero Lobnor (Lop nur) – Tarimská pánev
* Vlivem zanášení písku a větrem mění polohu (do okruhu 150 km)
* Jezero Tonlésap – Kambodža
* Plocha 2 500 km2 plocha může stoupnout až na 20 000 km2, díky řece Mekong
* Nejbohatší jezero na ryby, až 100 000 tun ryb za rok (Pangas)
* Tibet – v této oblasti se nachází desetitisíce jezer, všechna jsou slaná
* Kukunor
* Tengri nur
Atraktivní jezera
* Biwa – největší jezero Japonska, velmi čisté jezero
* Laguna de Bay – jezero na Filipínách, křišťálově čistá voda
Vodopády
* Vodopád Khone na řece Mekong, hranice Kambodže
* 21 metrů vysoký, dost vodnatý, průtok 11 610 m3/s
Ledovce
* Himaláj – největší oblast
* 33 000 km2 ledu
* Severní země
* 17 500 km2 ledu
* Karákóram
* 13 660 km2 ledu
* Tian Shan (Ťan-šan)
* 8 600 km2 ledu
Přírodní oblasti
* Na asijském kontinentu se vyskytují všechny typy
1. Polární pustina
* Nachází se v nejsevernější části kontinentu
2. Tundra
* 70°-60° zeměpisné šířky
3. Tajga
* Pás severských lesů, př. Sibiřský les – převažují jehličnany
* Oblast s nejrozsáhlejším lesním porostem na světě
4. Lesostepi
* Jihozápad, obrovské roviny
5. Střed kontinentu
* Horské masivy, suché plošiny, které jsou pokryté pouštěmi (př. Gobi – 1 294 000 km2)
6. Rovinaté oblasti střední Asie
* Pokrývají travnaté stepi, které se táhnou z Evropy až na území Mongolska
7. Původní pás listnatých stromů (lesy)
* Dochoval se pouze v Číně
8. Pobřeží Středozemního a Černého moře
* Zde by se měla vyskytovat středomořská vegetace, byla nahrazena křovinami
9. Subtropické až tropické oblasti jihozápadní Asie
* Pokrývají pouště, viz Arabský poloostrov
* Jih a jihovýchod Asie – monzunové, subtropické a tropické lesy
* Džungle a tropické pralesy
10. Savany
* Rozšířeny především ve větší části Přední Indie a ve východní části Zadní Indie
11. Tropické deštné pralesy
* Nejjižnější část Malajského poloostrova, Velké Sundy a Malé Sundy
________________
Pouště
* Pouště pokrývají velkou rozlohu Asie, oba typy pouští
1. Polární pouště
* Velmi nehostinné oblasti
* Průměrná roční teplota je -15 °C
* Nízké srážky, ostrovy v Severním ledovém oceánu
2. Horké pouště
* Všechny 3 pásma – tropický, subtropický i mírný pás
* Vnitrozemí trpí velkým nedostatkem vody
* Příklady pouští mírného pásu
* Gobi, Karakum, Kyzylkum, Taklamakan
* Povrch mají písečný, štěrkový i kamenný
* Příklady pouští subtropického pásu
* Dašt-e Kavír (Velká solná poušť), Syrská poušť
* Příklady pouští tropického pásu
* Velká část Arabského poloostrova
* Rub al-Chálí (cca 100 mm srážek za rok, někdy ani to ne), Thárská poušť
________________
Hlavní města
Stát
Hlavní město
Rusko
Moskva
Gruzie
Tbilisi
Arménie
Jerevan
Ázerbájdžán
Baku
Mongolsko
Ulánbátar
Turecko
Ankara
Izrael
Jeruzalém
Indie
Nové Dillí
Nepál
Káthmándú
Čína
Peking
Japonsko
Tokio
Afghánistán
Kábul
Filipíny
Manila
Indonésie
Jakarta
Irák
Bagdád
Írán
Teherán
Jordánsko
Ammán
Kambodža
Phnom Penh
Severní Korea
Pchjongjang
Jižní Korea
Soul
Malajsie
Kuala Lumpur
Pákistán
Islámábád
Saudská Arábie
Rijád
Singapur
Singapur
Spojené arabské emiráty
Abú Dhabí
Sýrie
Damašek
Srí Lanka
Kolombo
Thajsko
Bangkok
Uzbekistán
Taškent
Vietnam
Hanoj
Bangladéš
Dháka
Obyvatelstvo
* 4 450 000 000 obyvatel
* Roční přírůstek asi 3 %
* Průměrná hustota – 116 obyvatel/km2
* Oblasti úrodných nížin (jih, východ, jihovýchod Asie) – cca 1 000 obyvatel/km2
* Nehostinné oblasti (tajgy, tundry, pouště, velehory) – 0 obyvatel/km2
* Obyvatelstvo patří ke skupině:
* Mongoloidní
* Rasa žluté, žlutohnědé až hnědé pleti
* Sever, východ, jihovýchod, centrální Asie
* Číňané, Japonci, Mongolové, Vietnamci, Malajci, Korejci, národy Sibiře, Kambodža
* Europoidní (indoevropská)
* Obyvatelé evropského původu
* Arabové, Židé, národy Indie
* V Asii žije asi 1 000 národů a národností, v minulosti řada států byla koloniemi evropských mocností – Velké Británie, Nizozemska, Ruska,
* Asie je oblastí také starých kultur a civilizací – Sumerové, Asyřané, Babyloňané
* Sumerové
* Historikové se domnívají, že to byli přistěhovalci z Indie, či střední Asie
* Přistěhovali se do Iráku při Perském zálivu
* Asyřané
* Obyvatelé Asýrie, dnešní území severního Iráku
* Babyloňané
* Území se nacházelo cca 80 km jižně od hlavní města Iráku – Bagdádu
* Náboženství
* Islám
* V Indii je malé % muslimů, absolutně jich je přes 100 milionů
* Muslimské náboženství, především v Arabských zemích
* Základem je víra v Alláha, božské poslání jeho proroka Mohammeda
* Nesmrtelnost lidské duše, poslední soud, posmrtná odměna
* 2 skupiny
* Šiíté
* Sunnité
* Náboženský text – Korán
* Zásady (Pět pilířů)
* Víra v jednoho Boha
* Nábožensky fundamentalismus – víra v jednoho Boha, pokud někdo věří v jiného, je pro něj nepřítel
* Uctívání Alláha 5x denně
* Pustit se během Ramadánu – svatý měsíc
* Náboženská daň – dát 1/4 svého platu jako almužnu a darovat určitou část majetku charitě
* Pouť do Mekky
* Hinduismus
* Vznikl v Indii, základem je staroindické učení o zákonitosti činů, neubližování, osvobození
* V čele božstva – Brahmá, Šiva, Višnu
* Kultovní jazyk – sanskrt
* Náboženské texty – Védy
* Posvátné knihy – Bráhmany
* Sárí – oděv žen
* Bindi – červená tečka na čele – žena žije zadaná
* Buddhismus
* Nejvíce rozšířený v jihovýchodní Asii, př. Thajsko
* Buddhisté jsou ale také v Číně i v Mongolsku
* Vznikl v Indii, Siddhártha Gautama – Buddha – probuzený, osvícený
* Základem buddhistické nauky je Dharma – učení o utrpení, vyzývá k dosažení cíle (nirvána – ukončení)
* Křesťanství
* Je rozšířeno v zemích bývalého Sovětského svazu – Rusko, Gruzie
* Většinově je také na Filipínách a ve Východním Timoru
* Vzniklo z judaismu, založeno na učení Ježíše Krista
* Více jak 35 % populace (světa)
* Tvoří řadu církví a sekt – římskokatolická církev, protestantská, pravoslavná
* Bible
* Judaismus (židovství)
* Izrael, jinde se prakticky nevyskytuje
* Židovské náboženství, založeno na Božích přikázáních, která Bůh ve formě zjevení předal Mojžíšovi na hoře Sinaji
* Nejstarší náboženství
* Vzniklo na území Palestiny
* Starý zákon
* Konfucianismus
* Vychází z učení Konfucia a zdůrazňuje sebezdokonalování, úctu níže postavených k vyšším a odpovědnost výše postavených podřízeným
* Náboženství a rasová nesnášenlivost byla a stále zůstává zdrojem mnoha nepokojů a konfliktů
* Nejbouřlivější problémy se objevili v Indii, kdy vzájemná nevraživost vedla až k rozdělení státu – rok 1947 vznikl Muslimský Pákistán, z jehož oddělení východní části vznikl v roce 1971 Bangladéš a hinduistická Indie, důsledkem až 20 000 000 obyvatel – obrovské ztráty na životech, dodnes zůstává sporné území Kašmíru
* Další národnostní problém představuje Kurdská menšina – Turecko, Sýrie, Irán
* Jazyk
* Obyvatelé Asie mluví více než 1 000 jazyky, které se seskupují do 10 velkých jazykových skupin
* Japonština, korejština, čínsko-austroasijské jazyky (čínština, thajština)
* Jazyky indoevropské
* Indické – sanskrt, hindština, kašmírština
* Iránské – perština, kurdština, afghánština
* V Asii převládá venkovské obyvatelstvo, pouze 35 % žije ve městech
* Asie má přesto nejvíce milionových měst, které vytvářejí aglomerace a konurbace
* Tokio, Soul, Bombaj, Šanghaj, Jakarta, Teherán, Peking, Istanbul, Karadž, Dillí, Hong-kong, Singapur
Hospodářství a zemědělství
* Většina zemědělských plodin
* Rýže (1 500 druhů)
* Pšenice
* Čaj
* Zelenina, ovoce
* Koření
* Technické
* Kaučukovník
* Bavlník
* Juta
* Spousta domácích zvířat
* Přesto ve většině zemí je zemědělství dosud primitivní a málo vyspělé
* Př. Bangladéš – výživa obyvatel z 80 % rýže, je to jeden z nejhustěji osídlených států světa, zároveň nejchudší
* Bez deště = žádná voda, žádná voda = žádná rýže, příliš vody hladomor, katastrofa
* V zimě v Bangladéši půda vysychá, ploché Bangladéšské území zaplavenou vodou – zasolení a znehodnocení půdy
* V zemědělské produkci některé státy drží prvenství ve světě
* Rýže, pšenice, kukuřice – 1. místo Čína, 3. místo Indie
* Brambory – 1. místo Čína
* Kaučuk – 1. místo Thajsko, 2. místo Indonésie
* Bavlna – 1. místo Čína
* Čaj – 1. místo Indie, 2. místo Čína, 4. místo Srí Lanka
* Kopra (palmová dužina – máslo) – Filipíny
* Chov zvířat
* Chov skotu – Indie
* Chov prasat – Čína
* Chov koní – Čína
* Rybolov – Čína
* Plodiny
* Cukrová třtina – Jáva, Filipíny
* Palma olejová – státy jihovýchodní Asie
* Palma datlová – státy jihozápadní Asie
* Kávovník – státy Arabského poloostrova
* Čína zaměstnává 2/3 obyvatelstva v zemědělství
________________
Hospodářství a nerostné bohatství
* Pro Asii je obrovské
* Ropa
* Jihozápadní Asie, západní Sibiř (Rusko, Saudská Arábie)
* Zemní plyn
* Rusko
* Uhlí
* Čína, Rusko, centrální Sibiř, Kazachstán
* Železná ruda
* Rusko, Čína
* Barevné kovy
* Nejvíce zastoupeny státy jihovýchodní Asie
* Zlato a diamanty
* Východní Sibiř
* Dřevo
* Rusko, Sibiř
Průmysl
* Některé země patří k nejvíce průmyslovým na světě
* Japonsko, Jižní Korea, Singapur, Taiwan, Čína, Saudská Arábie, Kuvajt
* Nejchudší
* Afghánistán, Bangladéš, Laos, Kambodža, Nepál
* Průmyslová výroba
* Ocel
* Rusko, Japonsko, Čína
* Elektřina
* Rusko, Japonsko
* Umělá vlákna
* Taiwan, Japonsko
* Bavlněné látky
* Čína, Indie
* Výroba automobilů
* Japonsko
* Stavba lodí
* Japonsko, Korea, Taiwan
* Výroba televizorů
* Čína, Korea
* Rozhlasové přijímače
* Čína
* Počítače, výpočetní technika
* Taiwan
Největší státy dle rozlohy
Stát
Rozloha
Rusko
17 098 200 km2
Čína
9 640 820 km2
Indie
3 287 260 km2
Kazachstán
2 724 900 km2
Saudská Arábie
2 149 690 km2
Indonésie
1 904 570 km2
Největší státy dle počtu obyvatel
Stát
Počet obyvatel (starší datum)
Čína
1 363 350 000
Indie
1 241 610 000
Indonésie
249 866 000
Pákistán
185 914 000
Bangladéš
152 518 015
Rusko
143 700 000