Transcript for:
Molecular Biology Fundamentals Overview

Title: URL Source: blob://pdf/a340d35e-cc10-4ebb-bcb0-427e98ec3d37 Markdown Content: # Zklady molekulrn biologie # od DNA k proteinu Centrln dogma molekulrn biologie Popisuje dvoustupov proces pepisu DNA (tzn. Informace uloen v genech) do protein. > Jakmile je jednou informace pepsna > do blkoviny ,ji nelze pepsat zpt ! # Gen Gen je zkladn jednotkou, kter uruje vlastnosti jedince. Geny jsou prostedkem pedvn ddin informace z matesk buky na dcein. Informan kapacita DNA binrn kd (2 symboly) po ta e (0 a 1) morseova abeceda ( te ka a rka) DNA: 4 symboly (ATCG) Gen Genomov DNA obsahuje vechny informace o struktue a funkci organismu V konkrtn buce jsou ovem pouze nkter geny exprimovny (pepsny do mRNA a protein) Strukturn gen sek DNA etzce, jeho informace se vyjaduje v primrn struktue polypeptidu jako translanho produktu Gen pro funkn RNA sek DNA etzce pepisovan do primrn struktury tRNA nebo rRNA ppadn dalch druh RNA, kter nejsou ureny k translaci Gen jako regulan oblast sek na DNA plnc regulan funkci, kter je rozeznvn specifickm proteinem signalizujcm zahjen nebo zastaven transkripce Pepis genetick informace z DNA do RNA: ## transkripce peveden informace v podob sekvence deoxyribonukleotid v DNA do sekvence ribonukleotid v RNA (transkriptu) informace si uchovv podobnou chemickou povahu jedno vlkno DNA genu se pouije jako templt pro syntzu komplementrnho vlkna RNA kduje -li transkript protein, podrob se translaci na ribozomech, tj. informace skryt v sekvenci ribonukleotid se pevede do poad aminokyselin v proteinech Pepis transkripce informace, akoli je koprovna do jin chemick formy, je stle zapsna stejnm zpsobem Kad gen je pepisovn a pekldn s jinou innost , lze tak vytvoit velmi rozdln mnostv rznch protein. Struktura RNA Typy RNA vechny typy RNA vznikaj transkripc pi procesech genov exprese se uplatuje nkolik typ RNA: 1. messenger RNA (mRNA) pen genetickou informaci z DNA do ribozom 2. transferov RNA ( tRNA )adaptr spojujc aminokyseliny a kodony v mRNA 3. ribozomln RNA ( rRNA )strukturn a katalytick sloky ribozom 4. mal jadern RNA ( snRNA )strukturn sloky spliceozom 5. micro RNA ( miRNA )krtk jednoetzcov RNA, kter blokuj translaci komplementrnch mRNA 6. small interfering RNA ( siRNA )krtk jednoetzcov RNA, kter selektivn rozkldaj komplementrn mRNA a tak znmouj jejich translaci Typy RNA translaci se podrobuje jen mRNA typy RNA, kter nepodlhaj translaci pln enzymov a strukturn funkce podobn jako proteiny Gen Genomov DNA obsahuje vechny informace o struktue a funkci organismu V konkrtn buce jsou ovem pouze nkter geny exprimovny (pepsny do mRNA a protein) Strukturn gen sek DNA etzce, jeho informace se vyjaduje v primrn struktue polypeptidu jako translanho produktu Gen pro funkn RNA sek DNA etzce pepisovan do primrn struktury tRNA nebo rRNA ppadn dalch druh RNA, kter nejsou ureny k translaci Gen jako regulan oblast sek na DNA plnc regulan funkci, kter je rozeznvn specifickm proteinem signalizujcm zahjen nebo zastaven transkripce Struktura eukarytnch gen Strukturn geny (kdujc proteiny) se skldaj: promotoru sekvence nukleotid kter uruje, kde pesn zane transkripce kdujc sekvence - uruje poad aminokyselin v polypeptidu termintoru sekvence kter ur konec transkriptu RNA Kdujc sekvence: exony: exprimovan sekvence eukaryotickch gen, pomrn krtk kdujc seky DNA introny: nekdujc sekvence ptomn v genech eukaryot sekvence zahrnujc introny i exony se transkribuj do pre -mRNA nekdujc sekvence se nsledn vytpuj sestihovmi pravami (" splicing ") ve specilnch makromolekulrnch komplexech zvanch spliceozomy Genov exprese 1. Kad buky obsahuje kompletn genom, ale pouv jen st nutnost regulace 2. Buky potebuj reagovat na svoje okol nutnost regulace exprese zvis na rznch faktorech: Typ buky Okol buky Vk buky Signly z vnjho prosted rovn regulace genov exprese 1. Transkripce (DNA RNA/primrn transkript) 2. Posttranskripn pravy (RNA/primrn transkript mRNA) 3. Translace (mRNA polypeptidov etzec) 4. Posttranslan pravy (polypeptidov etzec funkn protein) 5. Degradace nebo aktivace protein (funkn protein rozloen protein) Regulace transkripce nejekonomitj vs.regulace aktivity proteinu - nejrychlej Regulace transkripce je kontrolovna regulanmi proteiny, kter se v k regulanm DNA sekvencm Zaloen na interakci protein -DNA Nejekonomitj zpsob regulace Eukaryota: kad gen pod individuln kontrolou, komplexn regulace Prokaryota : reguluje se transkripce celho operonu, jednoduch regulace (promotor s opertorem) Transkripn inhibitory/aktivtory v specifick promotorov sekvence Transkripce a translace u prokaryot transkripce spojen s translac translace zan ji ve chvli, kdy je mRNA teprve syntetizovna Transkripce a translace u eukaryot U eukaryot je transkripce od translace oddlena v ase i prostoru. Transkripce probh v jde a jejm vsledkem je pre -mRNA (= hnRNA ) prekurzorem mRNA je primrn transkript ( pre -mRNA) pre -mRNA se na obou koncch modifikuje a zbavuje se pepis intron praven mRNA se exportuje do cytoplazmy, zde na ribozomech podrobuje translaci Prokaryota vs. eukaryota Transkripce m nkolik stejnch rys jako # replikace DNA zan rozvolnnm mal oblasti dvouroubovice DNA tzn. obnaen nkolika bz obou etzc jeden z etzc DNA slou jako templt pro syntzu komplementrnho vlkna (RNA) vbr zaleovanho nukleotidu vyplv z provn komplementrn bz nov nukleotid je do rostoucho vlkna zalenn kovalentn vazbou enzymatickou reakc vznikl RNA je pesnou komplementrn verz templtovho etzce syntza RNA probh ve smru 5 3 Odlinosti transkripce a replikace prekurzory jsou ribonukleozidtrifosfty a ne deoxyribonukleozidtrifosfty transkribuje se jen jedno vlkno DNA etzec RNA nezstv pipojen vodkovmi vazbami k DNA, ale odvj se od nj, m umouje obnoven dvouroubovicov struktury DNA transkripty se z templtu uvoluj jako jednoetzce velikost transkript je podstatn men ne velikost genomu transkripci zajiuje DNA -dependentn RNA polymerza, zatmco replikaci katalyzuje DNA -dependentn DNA polymerza RNA polymerza nevyaduje primer a je mn pesn Prbh transkripce Ti fze: 1. iniciace: rozeznn promotoru RNA polymerzou, vazba na DNA, rozvinut dvouroubovice v mst startu transkripce, zahjen syntzy RNA 2. elongace: pokraovn v syntze transkriptu podle informace v DNA templtu 3. terminace: ukonen syntzy transkriptu, uvolnn RNA polymerzy z templtu Proces u prokaryot a eukaryot je tm toton, ale li se regulanmi mechanizmy Prokaryota vs. eukaryota cistron oblast genu, kter kduje jeden protein. U prokaryot se vyskytuje polycistronick mRNA, u eukaryot monocistronick mRNA Operon seskupen gen, kter u bakteri vytvej funkn jednotku se spolenou regulac. Transkripce eukaryot RNA je syntetizovan v jde, ale proteiny v cytoplazm eukaryotick transkripty jsou monocistronn populace primrnch transkript v jde se oznauje heterogenn jadern RNA ( hnRNA ) transkripty se pokrvaj proteiny ji bhem sv syntzy (ochrana ped degradac ribonuklezami) 3 typy RNA polymerzy (I, II, III), kter jsou strukturn podobn, ale transkribuj rzn typy gen Primrn transkripty gen kdujcch polypeptidy podlhaj ped transportem do cytoplazmy tem modifikacm: - na 5 konce primrnch transkript se ve 7 -metylguanozinov epika -na 3 konce primrnch transkript se vou sekvence poly (A)(tj. sekvence A dlouh nukleotid) - z primrnch transkript se vystihuj sekvence intron RNA polymerza 3 typy RNA polymerzy (I, II, III), kter jsou strukturn podobn, ale transkribuj r zn typy gen : RNA polymerza I: geny kdujc 5,8S, 18S a 28S rRNA RNA polymerza II: geny kdujc proteiny, miRNA , siRNA a vtinu snRNA RNA polymerza III: geny kdujc tRNA , 5S rRNA , n kter snRNA a dal mal RNA > Oznaen Lokalizace Produkt > I. jadrko pre -rRNA , 5.8S, 18S, 28S rRNA > II. jdro pre -mRNA (hnRNA), miRNA , > lncRNA, snRNA > III. jdro pre -tRNA , 5S rRNA ,snRNA # Iniciace - Promotor Transkripce zan na promotoru za jeho rozpoznn je zodpovdn podjednotka enzymu tzv. sigma faktor Promotor: msto na DNA, obvykle 30 -40 bp ped zatkem pepisovanho seku Oznauje msto zatku transkripce a reguluje jej intenzitu Dleit msto je tzv. TATA box a CAAT box , asi 25 bp ped zatkem transkripce (velk mnostv T a A) Na promotor se nave proteiny zvan transkripn faktory celch 6 % genomu eukaryot jsou geny kdujc transkripn faktory Na tento tvar se nave RNA polymerza. Transkripn inician komplex = promotor + transkripn faktory + RNA polymerza housekeeping genes (nap . geny determinujc enzymy citrtovho cyklu ) TATA box nemaj Elongace RNA polymerza rozplt asi 10 -20 nukleotidov sek DNA. RNA polymerza vytv u eukaryot pre - mRNA rychlost asi 60 nukleotid za sekundu po prchodu RNA polymerzy se obnovuje dvouroubovice DNA Dochz vdy k pepisu jen z jednoho vlkna vlkno pracovn (t negativn ( -), antikdujc i nesmysln) druh vlkno pro transkripci tohoto genu vznam nem vlkno pamov (t pozitivn (+), kdujc i smyslupln) Terminace elongace pokrauje, dokud RNA polymerza nenaraz na terminan sekvenci na DNA existuje zejm nkolik typ terminace transkripce, detaily stle nejsou znmy u prokaryot terminace kon pesn v mst terminanho signlu u eukaryot probh transkripce jet nkolik stovek nukleotid za terminanm signlem, kterm je sekvence AAUAAA na pre -mRNA nkolik destek nukleotid za touto sekvenc je pre - mRNA odstiena od RNA polymerzy na pre -mRNA je potom navzn tzv. poly (A) konec Sestih primrn transkript prochz tzv. sestihem , jsou z nj odstranny nekdujc sekvence za sestih je zodpovdn komplex snRNA (U1, U2, U4, U5 a U6) a protein - spliceosom . lasovitm stenm primrnho transkriptu dochz k odstien intron exony jsou pospojovny do finlnho etzce ast specifickch sekvenc kter oznauj hranice mezi introny a exony odstien introny jsou ihned odbourvny Alternativn sestih u vych eukaryot velmi bn jsou vyuita rzn sestihov msta, co me vst k rznm kombinacm exon tm mohou vznikat rzn izoformy proteinu sestih me bt tkov specifick nebo se me vyskytnout v rznch vvojovch stdich buky Primrn struktura blkovin Zkladnm stavebnm kamenem blkovin je aminokyselina Rozliujeme 20 aminokyselin li se postrannm etzcem Aminokyseliny jsou spojeny peptidovou vazbou Poad aminokyselin v etzci nen nhodn Poad je charakteristick pro kadou blkovinu, kad ivoin druh, kadho jedince v rmci druhu Na tomto poad zvis specifick vlastnosti jednotlivch blkovin Rozlutn genetickho kdu 1961 - Marshall Nirenberg In vitro postavil etzec mRNA sloen pouze z bze uracilu. Tento etzec se nazval poly -u Vsledkem byl protein sloen z etzce fenylalanin. Tm zjistil, e UUU je kdon pro fenylalanin. Byl to prvn krok v odhalen genetickho kdu, kter Nirenberg a kolegov spn rozlutili do pti let. Genetick kd Genetick kd pedstavuje soubor pravidel, podle kterch se genetick informace uloen v DNA pevd na primrn strukturu blkovin tj. poad aminokyselin v etzci. Trojice nukleotid (triplet) kduje uritou AMK tyto triplety se nazvaj kodony 4 bze DNA a nsledn RNA se mohou kombinovat jako 43=64 kodon 61 kodon uruje 20 aminokyselin 3 (UAG, UAA a UGA) jsou tzv. terminan kodony nebo stop kodony a proteosyntzu ukonuj tRNA majc komplementrn antikodon toti nese msto AMK obvykle vodu UGA kduje 21. aminokyselinu selenocystein , kter byla objevena a v roce 1986 poet kodon je vt ne poet aminokyselin vechny AK s vjimkou tryptofanu a methioninu jsou kdovny vce triplety kodony, kter specifikuj stejnou aminokyselinu se nazvaj synonymn Genetick kd je: 1. univerzln - stejn u vtiny ivch organism, pouze u nkolika mlo skupin a mitochondri se vyskytuj drobn odchylky. 2. tripletov - kad AMK je popsna alespo jednm tripletem (trojic) nukleotid. 3. jednoznan - kad kodon specifikuje vdy jen jednu jedinou aminokyselinu. 4. degenerovan - existuje vce kodon pro jednu aminokyselinu 5. nepekrv se - ve vlknu nukleov kyseliny je kad nukleotid soust vdy jen jednoho tripletu. tec rmec tec rmec je zpsob, jakm ribozom te sekvenci nukleotid v mRNA po trojicch proteosyntza je zahjena v mst inicianho kodonu AUG, kter kduje methionin je lokalizovn v nkterm z prvnch exon a uruje tec rmec sekvence RNA soubor kodon, kter je omezen inicianm a terminanm kodonem se nazv oteven tec rmec ORF, open reading frame ne vechny synonymn kodony jsou uvny u rznch druh se stejnou etnost nkter vce, nkter mn tzv. kodonov dialekt Translace Prokaryota : translace probh souasn s transkripc na jednom konci vznikajc molekuly mRNA probh ji translace, zatmco na druhm jet pokrauje transkripce. Eukaryota transkripc vznik hnRNA (pre -mRNA), pre -mRNA se posttranskripn pravuje mRNA se transportuje z jdra do cytoplazmy pomoc transportnch protein zde ve sousti ribozomu a zahajuje se translace. blkoviny, kter maj zstat v buce, vznikaj na volnch ribosomech , zatmco na ribosomech endoplazmatickho retikula se syntetizuj transmembrnov proteiny a proteiny, kter buka transportuje do extracelulrnho prostoru. Co je poteba Ribosom - Nukleoproteinov complex ze dvou podjednotek, nachz se bu v cytoplazm nebo na drsnm ER tRNA dopravuje pslunou aminokyselinu na ribozom (ve form tzv. aminoacyl -tRNA ), zprostedkovv kontakt s mRNA (dky antikodonu), zodpovd za navzn sprvn AMK na pslun kodon. mRNA vznikajc transkripc, m na 5' -konci guanosinovou epiku, kter j umouje navzat se na malou podjednotku ribosomu , a na 3' -konci pak polyadenyltov konec ochraujc vlkno mRNA ped exonukleasami > Tvoena aminoacyl -tRNA > transferzou # Prbh translace - Iniciace Inician komplex translace se sestv z obou ribozomlnch podjednotek a inicitorov tRNA (met - tRNA ) kter se pilen na startovn kodon na mRNA Po navzn inician tRNA se mal podjednotka ve na 5' -konec mRNA a zane se pohybovat podl mRNA ve smru 5' 3' a hledat prvn kodon AUG, kter je rozpoznn antikodonem inician tRNA . Po rozpoznn inicianho kodonu se pipoj velk ribosomln podjednotka. Inician tRNA se ve rovnou do P -msta, proto prodluovn etzce me ihned zat navznm druh tRNA s aminokyselinou do A -msta. Prbh translace - elongace Pi proteosyntze je neustle opakovn tkrokov cyklus: 1. aminoacyl -tRNA navzna do A - msta. 2. dochz ke vzniku peptidov vazby mezi prodluujcm se etzcem a pichzejc aminokyselinou. 3. Ribosom se posune o 3 nukleotidy podl mRNA. tRNA bez navzan aminokyseliny se uvoln z E -msta a tRNA z A -msta se penese do P - msta. Prbh translace - terminace Syntza polypeptidu pokrauje dokud nen dosaeno stop kodonu Na stop kodon se navazuje blkovina zvan release factora Syntza polypeptidu je ukonena Nov vznikl polypeptid se uvoln od tRNA ; tRNA se uvoln z ribozmu a dv ribozomln podjednotky se uvoln od mRNA Polyribosomy Danou mRNA me v danm ase st vce ribozm . Tmto zpsobem je mon vytvoit souasn mnoho polypeptid z jedin mRNA. Signln peptidy uruj kam protein pat