Transcript for:
Anatomie pohybového systému a orgánových systémů

Title: URL Source: blob://pdf/c888c481-f3e5-4aca-b701-7b5df2a92b97 Markdown Content: # Anatomie # vypracovan ZKOU KOV otzky # Adam # VaEOBECN LKA YSTV AKADEMICK ROK 2021/2022 2. upraven verze 2 # vod Vpracky vznikaly na jaYe 2022 podle seznamu zkouakovch otzek pro akademick rok 2021/22 s aktualizovanou neuroanatomi v etn nervovch drah. Nemly by v dnm pYpad kompenzovat pYednaky, skripta, atlasy a anatomick u ebnice, byla to pouze snaha zkombinovat nejpodstatnja informace do jednoho kompletnho souboru, podle kterho se d opakovat pYed zkouakou, kdy nen as st vaechny u ebnice. Rozhodn neslou k prvnmu ten a pochopen anatomie, v textu se pYedpokld alespoI minimln pYedchoz znalost. Velk vtaina je psan pYesn podle skript Anatomickho stavu LF MU od prof. P e nebo podle pYednaek doc. Vargov s drobnja korekturou. Skripta neuroanatomie od prof. Dubovho nebyly vyuity vobec nebo jen minimln ve snaze o zachovn kolektivnho psychickho zdrav. Bute opatrn s vystavovnm tchto materilo na Anatomickm stavu, nkteY vyu ujc vyloen nesna studentsk materily, take bych je ideln na pitevny nebo do seminYo pln nenosil. Vpracky neproaly dnou vta kontrolou, take se ur it najde nejedna chyba z nepozornosti nebo pYeklep (latinu toti autokorekce ve Wordu neuznv a erven svt cel soubor), proto stoprocentn plat, e kdy narazte na nco, co si neodpovd s vkladem v u ebnicch, vpracky rozhodn pravdu nemaj. Doufm, e chyby se asem odhal, oprav a dala generace vpracky dopln a vylepa. Hodn atst a sil do studia anatomie a hlavn se z toho neposrat! A. 2. prava - ervenec 2023 - oprava chyb + doplnn neuroanatomie a zobrazovacch metod 3 # 1. # ANATOMIE POHYBOVHO SYSTMU Zdroje: skripta Anatomie pohybovho systmu od prof. P e + Anatomie 1 ihk Obrzky: atlas Prometheus, Netter, Sobotta, ihk # Zkou kov otzky - oddl a KOSTI 1. Vertebra 3 spole n znaky obratlo 2. Atlas 3. Axis 4. Vertebrae cervicales 5. Vertebrae thoracicae 6. Vertebrae lumbales 7. Os sacrum et os coccygis 8. Costa et sternum 9. Os occipitale 10. Os sphenoidale 11. Os ethmoidale 12. Os temporale 13. Kanlky v os temporale 14. Os frontale 15. Os parietale 16. Os nasale, os lacrimale, vomer 17. Maxilla 18. Os palatinum 19. Mandibula 20. Os zygomaticum 21. Basis cranii interna 3 fossa cranii anterior 22. Basis cranii interna 3 fossa cranii media 23. Basis cranii interna 3 fossa cranii posterior 24. Orbita 3 horn a mediln stna 25. Orbita 3 doln a laterln stna 26. Cavitas nasi ossea 3 laterln stna 27. Cavitas nasi ossea 3 septum nasi, strop a spodina 28. Cavitas nasi ossea 3 meatus nasi 29. Kostn ohrani en fossa temporalis 30. Kostn ohrani en fossa infratemporalis 4 31. Kostn ohrani en fossa pterygopalatina 32. Lebka novorozence 33. Clavicula 34. Scapula 35. Humerus 36. Radius 37. Ulna 38. Skelet ruky 39. Os ilium 40. Os pubis 41. Os ischii 42. Femur 43. Tibia 44. Fibula et patella 45. Calcaneus 46. Talus 47. Skelet nohy KLOUBY 48. Syndesmosis, synchodrosis, synostosis (popis, pYklady) 49. Obecn popis kloubu 50. Pomocn kloubn zaYzen 51. Art. sphaeroidea (typy, pYklady) 52. Art. cylindroidea (typy, pYklady) 53. Art. trochlearis (popis, pYklad) 54. Art. ellipsoidea et art. sellaris (popis, pYklad) 55. Amphiarthrosis et art. plana (popis, pYklad) 56. StYedn postaven kloubo, klasifikace pohybo 57. Art. temporomandibularis 58. Artt. costovertebrales, pohyby hrudnku 59. Artt. intervertebrales, pohyby pteYe 60. Juncturae sternocostales 61. Dlouh a krtk vazy pteYe 62. Art. atlantooccipitalis 63. Artt. atlantoaxialis mediana et laterales 64. Disci intervertebrales, tvar a pohyby pteYe 65. Art. sternoclavicularis et art. acromioclavicularis 66. Art. humeri 67. Art. cubiti 68. Art. radiocarpalis; 69. Art. mediocarpalis 70. Art. carpometacarpalis II-V 71. Art. carpometacarpalis pollicis; 72. Art. sacroiliaca a syndesmzy na pnvi 73. Art. coxae 74. Roviny pnevn 1 3 aditus et amplitudo pelvis 75. Roviny pnevn 2 3 angustia et exitus pelvis 76. Art. genus 3 sty n ploaky; kloubn pouzdro 77. Art. genus 3 pomocn zaYzen kloubn, pohyby 78. Art. et syndesmoses tibiofibularis; 79. Art. talocruralis 80. Art. tarsi transversa (Chopartov kloub) 81. Art. tarsometatarsalis (Lisfrancov kloub) 82. Klenba non SVALY 83. Svaly mimick 3 svaly klenby lebn, svaly nosu 84. Svaly mimick 3 svaly atrbiny stn 85. Svaly mimick 3 svaly atrbiny o n et m. buccinator 86. Mm. masticatorii, fascie hlavy 87. M. platysma, m. sternocleidomastoideus, kr n fascie 88. Mm. suprahyoidei 89. Mm. infrahyoidei 5 90. Mm. scaleni et mm. praevertebrales 91. Mm. thoracis 3 povrchov vrstva (thorakohumerln svaly) 92. Mm. thoracis 3 hlubok (vlastn) svaly hrudnku 93. Diaphragma 94. Heterochtonn svaly hYbetn 3 m. trapezius, m. latissimus dorsi 95. Heterochtonn svaly hYbetn 3 m. levator scapulae, mm. rhomboidei 96. Heterochtonn svaly hYbetn 3 spinokostln 97. Autochtonn svaly hYbetn 3 systm spinotransverzln 98. Autochtonn svaly hYbetn 3 systm spinospinln a sakrospinln 99. Autochtonn svaly hYbetn 3 systm transverzospinln 100. Mm. nuchae profundi 101. Mm. abdominis 3 pYedn skupina 102. Vagina musculi recti abdominis 3 schma; linea alba 103. Mm. abdominis 3 laterln skupina 104. Canalis inguinalis 105. Mm. abdominis 3 zadn skupina 106. Mm. humeri 107. Mm. brachii 3 pYedn skupina 108. Mm. brachii 3 zadn skupina 109. Mm. antebrachii 3 pYedn skupina, povrchov vrstva 110. Mm. antebrachii 3 pYedn skupina, prostYedn a hlubok vrstva 111. Mm. antebrachii 3 zadn skupina, povrchov vrstva 112. Mm. antebrachii 3 zadn skupina, hlubok vrstva 113. Mm. antebrachii 3 laterln skupina 114. Mm. manus 3 skupina thenaru 115. Mm. manus 3 skupina hypothenaru 116. Mm. manus 3 mm. lumbricales et mm. interossei 117. Mm. coxae 3 pYedn skupina 118. Mm. coxae 3 zadn skupina, povrchov vrstva (mm. glutei) 119. Mm. coxae 3 zadn skupina, hlubok vrstva (pelvitrochanterick svaly) 120. Mm. femoris 3 pYedn skupina 121. Mm. femoris 3 zadn skupina 122. Mm. femoris 3 mediln skupina 123. Mm. cruris 3 pYedn skupina 124. Mm. cruris 3 zadn skupina, povrchov vrstva 125. Mm. cruris 3 zadn skupina, hlubok vrstva 126. Mm. cruris 3 laterln skupina 127. Mm. pedis 3 dorsln skupina 128. Mm. pedis 3 plantrn skupina, povrchov vrstva 129. Mm. pedis 3 plantrn skupina, prostYedn vrstva 130. Mm. pedis 3 plantrn skupina, hlubok vrstva 6 # 1. Vertebrae spole n znaky obratl o # Pte Y columna vertebralis - tvoY osu vzpYmenho tla a zabr pYiblin 35 % tlesn vaky - je tvoYena 33 3 34 obratlovmi zklady - u dosplho je tvoYena pouze z 24 volnch obratlo, kYov a kostr n obratle srostaj C1 3 C 7 kr n obratle, vertebrae cervicales Th 1 3 Th 12 hrudn obratle, vertebrae thoracicae L1 3 L 5 bedern obratle, vertebrae lumbales S1 3 S 5 kYov obratle, vertebrae sacrales Co 1 3 Co 4-5 kostr n obratle, vertebrae coccygeae ## OBECN STRUKTURA - corpus vertebrae - facies terminalis superior et inferior - arcus vertebrae 3 za n zuenou st 3 pediculus , na n incisura vertebralis sup. et inf. (spole n ohrani uj foramen intervertebrale 3 prostup pro man nerv) - foramen vertebrae, canalis vertebralis 3prostup pro mchu - processus spinosus 3 trnov vbek, neprov, smYuje dorzln - processus transversi 3 prov - processus articulares superiores et inferiores # 2. Atlas - nosi , C 1 - nem obratlov tlo, skld se ze dvou oblouko: arcus anterior et posterior atlantis - kloubn se spojuje s C 2 a lebkou - tuberculum anterius - fovea dentis 3 sklouben s dnes axis - tuberculum posterius 3 msto proc. spinosus - massae laterales - facies (foveae) articulares superiores 3 sklouben s condyli occipitales - facies (foveae) articulares inferiores 3 sklouben s C 2 - processus transversi - foramen processus transversi 3 od nj sulcus arteriae vertebralis - tuberculum ligamenti transversi atlantis 7 # 3. AXIS - epovec, C 2 - vysok tlo zakon en jako dens axis - na dens axis je facies articularis anterior v kontaktu s fovea dentis atlantis a facies articularis posterior je v kontaktu s lig. transversum atlantis - pediculy jsou siln a na jejich hornch plochch jsou okrouhl facies articulares superiores axis - tlo m vyaa ve srovnn s jinmi kr nmi, nese celou hmotnost hlavy - pYi razech se zlomen dens axis moe natla it do pteYnho kanlu a zposobit fatln poakozen mchy # 4. VERTEBRAE CERVICALES - ze vaech obratlo maj nejmena tla - celkov je kr n pteY prohnut dopYedu a tvoY kr n lordzu - uncus verterbrae / processus uncinatus prohlubuje facies terminalis sup. - foramen vertebrae ve tvaru trojhelnku - processus spinosi jsou krtk, s vjimkou C 2 a C 7 rozvidlen, u C 1 chyb pln - tuberculum ant. et post. - processus transversi maj foramen processus transversi ,kterm prochz arteria vertebralis (C 6 - C 1) a vena vertebralis (C 1 -C7) - dle nesou tuberculum anterius (zakrnl kr n ebro) et posterius, mezi nimi vznikaj na kraniln ploae sulcus nervi spinalis - na 6. kr nm obratli je velk tuberculum anterius - tuberculum caroticum , kde lze tlakem zastavit tok krve v a. carotis communis - 7. kr n obratel, vertebra prominens , nese npadn processus spinosus, lze snadno vyhmatat, podle nj se po taj obratle. # 5. VERTEBRAE THORACICAE - obratlov tla se kaudlnm smrem zvtauj - vytvY hrudn kyfzu - prohnut dozadu - foveae costales - po bocch tla, vdy jedna kraniln a jedna kaudln krom Th 10 - Th 12 , kde je jen jedna - fovea costalis processus transversi - kloubn plocha pro sklouben s facies articularis tuberculi costae - processus spinosi jsou dlouh, smYuj stYechovit aikmo dolo, u kaudlnch obratlo jsou krata a smYuj rovn dozadu - processus articulares superiores maj kloubn ploaku na dorzln stran 8 - processus articulares inferiores maj kloubn ploaku na ventrln stran - Th 1 m uncus corporis vertebrae - na ventrln stran 3. - 7. obratle se otiskuje aorta - impressio aortica / aortae - u Th 11 a Th 12 chyb fovea costalis processus transversi - Th 12 m vzhledem ke sklouben s L 1 processus articulares inferiores s kloubnmi ploakami v sagitln rovin # 6. VERTEBRAE LUMBALES - maj velk, airok, siln tla ledvinovitho tvaru - po obvodu tla na terminlnch plochch jsou patrn prstencov vyvaeniny - epiphysis anularis - masivn pedikly - siln, airok, desti kovit processus spinosi - processus articulares jsou orientovan do sagitln roviny, facies articulares superiores smYuj mediln, facies articulares inferiores smYuj laterln - processus costarii jsou redukovan ebra, smYuj transverzln - povodn processus transversi jsou zna n redukovan arozatpen do dvou menach hrbolko - pYi zadnm okraji processus costarii le processus accesorius - pYi zadnm okraji processus articularis superior odstupuje processus mammilaris # 7. OS SACRUM, OS COCCYgis - vznik srostem pti kYovch obratlo = synostosis - basis ossis sacri - kraniln st, promontorium - apex ossis sacri - kaudln st - canalis sacralis, hiatus canalis sacralis - facies pelvina - lineae transversae (hranice povodnch obratlo) - facies dorsalis - konvexn - pars lateralis - facies auricularis - tuberositas sacralis - pro vazy art. sacroiliaca - foramina sacralia pelvina et dorsalia (seu anteriora et posteriora) - crista sacralis mediana (processus spinosi) - crista sacralis medialis (processus articulares), kaudln kon jako cornua sacralia - crista sacralis laterialis (processus transversi) - os coccygis vznik srostem 4-5 kostr nch obratlo - cornua coccygea, apex ossis coccygis 9 # 8. COSTAE, STERNUM # }EBRA - ebra jsou obloukovit zahnut, oploatl kosti, kter spolu se sternem vytvY hrudnk (thorax) - os costale, cartilago costalis costae verae (prav ebra) - 1. - 7. pr, pYm kloubn spoj se sternem costae spuriae (neprav ebra) - 8. - 10. pr, chrupavky se spojuj s pYedchozmi ebry costae fluctuantes (voln ebra) - 11. a 12. pr, ventrln konce voln mezi bYianmi svaly - corpus costae, angulus costae, sulcus costae, crista costae - caput costae, crista capitis costae rozdluje facies articularis capitis costae na dv sti pro dva sousedn hrudn obratle - collum costae, tuberculum costae, facies articularis tuberculi costae pro sklouben s fovea costalis processus transversi - costa prima - sulcus a. subclaviae , pYed a za lbkem je tuberculum musculi scaleni anterioris et tuberculum m. scaleni medii - prvn ebro le pod claviculou, nelze vyhmatat, prvn hmatateln je a druh ebro - costa secunda - tuberculum musculi scaleni posterioris, tuberositas musculi serrati anterioris - 11. a 12. nemaj tuberculum costae # STERNUM - ploch kost na ventrln stran hrudnku - manubrium sterni - incisura jugularis, incisura clavicularis, incisura costalis (1. ebro) - angulus sterni , incisura costalis (2. ebro), synchondrosis manubriosternalis - corpus sterni - incisurae costales - processus xiphoideus ,synchondrosis xiphisternalis 10 # 9. OS OCCIPITALE - tvoY podklad tlu a slou pro pony ajovch svalo pars basilaris - spojuje os occipitale s os sphenoidale - synostosis sphenooccipitalis (do 20 let synchondrosis), clivus - na nm le mozkov kmen - na spodn stran je tuberculum pharyngeum , kam se pYipojuje raphe pharyngis partes laterales - na spodn stran condyli occipitales - canalis nervi hypoglossi (XII. HN), canalis condylaris - iln spojky, fossa condylaris - incisura jugularis (ohrani en foramen jugulare pro v. jugularis interna a IX., X., XI. HN) - processus jugularis 2 vbek z pars lateralis za incisura jugularis, odpovd processus transversi obratle - processus intrajugularis 2 rozdluje foramen jugulare na ventromediln a dorsolaterln st squama ossis occipitalis - vnja plocha: protuberantia occipitalis externa , crista occipitalis externa, linea nuchae suprema, superior et inferior - vnitYn plocha: fossae cerebrales, fossae cerebellares, sulcus sinus transversi, crista occipitalis interna, sulcus sinus sagittalis superioris, protuberantia occipitalis interna, eminentia cruciformis - foramen magnum (prodlouen mcha) # 10. OS SPHENOIDALE - corpus, alae majores, alae minores, processus pterygoidei - impressiones gyrorum, sulci arteriosi, juga cerebralia corpus obsahuje sinus sphenoidalis (septum sinuum sphenoidalium), na pYedn stran apertura sinus sphenoidalis) - crista sphenoidalis - na pYedn stran, srost s lamina perpendicularis ossis ethmoidalis - rostrum sphenoidale - na spodn stran, nasedaj na nj alae vomeris - na horn stran se spojuje s lamina cribrosa ossis ethmoidalis - sutura sphenoethmoidalis - sulcus praechiasmaticus - chiasma nervorum opticorum - sella turcica - vepYedu tuberculum sellae , processus clinoideus medius, fossa hypophysialis , dorsum sellae , processus clinoidei posteriores , sulcus caroticus , lingula sphenoidalis 11 alae minores - mediln okraj srost s tlem klnov kosti, pYedn okraj s lamina cribrosa ossis ethmoidalis, laterln okraj s pars orbitalis ossis frontalis, zadn okraj ohrani uje fissura orbitalis superior , mezi pravm a levm ala minor je planum seu jugum sphenoidale - dorzomediln vybhaj v processus clinoidei anteriores, pod nimi v mst odstupu malch kYdel od tla je canalis opticus (n. opticus, a. ophtalmica) alae majores - facies cerebralis - facies orbitalis - laterln stna o nice - facies maxillaris - ohrani uje fossa pterygopalatina, foramen rotundum - facies temporalis - fossa temporalis - facies infratemporalis - fossa infratemporalis, hranice crista infratemporalis, spina ossis sphenoidalis - lig. sphenomandibulare - s pyramidou tvoY atrbinu fissura sphenopetrosa, kter pYechz do foramen lacerum (synchondrosis sphenopetrosa, fibrocartilago basilaris) - ohrani uje fissura orbitalis superior (s ala minor) a fissura orbitalis inferior (s facies orbitalis maxillae) - prochod pro a. et v. infraorbitalis, n. zygomaticus, n. infraorbitalis, rami orbitales ganglii pterygopalatini, v. ophtalmica inferior - foramen rotundum (n. maxillaris), do fossa pterygopalatina - foramen ovale (n. mandibularis), do fossa infratemporalis - foramen spinosum (a. et v. meningea media), u spina sphenoidalis do fossa infratemporalis processus pterygoideus - pYi odstupu canalis pterygoideus, vede do fossa pterygopalatina (a. et n. canalis pterygodei) - lamina medialis et lateralis processus pterygoidei , mezi nimi fossa pterygoidea a incisura pterygoidea, do n se vkld processus pyramidalis ossis palatini - fossa scaphoidea - dorzokraniln okraj lamina medialis pYi odstupu z tla - hamulus pterygoideus - konec lamina medialis # 11. OS ETHMOIDALE - je neprov kost vsazen mezi o nicemi, patY do neurocrania i do splanchnocrania - lamina perpendicularis - vertikln plotnka, tvoY st septum nasi osseum, do pYedn jmy lebn vybh jako crista galli , kam se upn tvrd mozkov plena, pYed n foramen caecum - lamina cribrosa - drkovan plotnka ve stropu dutiny nosn, pYes kterou prochz vlkna ichovho nervu - labyrinthus ethmoidalis - systm dutinek v laterln stn nosn dutiny - cellulae ethmoidales (podle dr. Hradilov je jich pYesn 3 a 18), nejvta je bulla ethmoidalis - na mediln stran labyrintu vystupuj concha nasalis superior et media , concha nasalis media se pYikld ke crista ethmoidalis maxillae et ossis palatini, na dorzln stran vybh v processus uncinatus , kter se podl na ohrani en hiatus maxillaris. - lamina orbitalis (papiracea) - mezi mediln stnou o nice a labyrintem, pYi jejm pYednm okraji je foramen ethmoidale anterius et posterius. 12 # 12 . OS TEMPORALE pars petrosa, os petrosum, pyramis - facies anterior pyramidis - do stYedn jmy lebn - na hrotu pyramidy, apex pyramidis , je jamka pro ganglion trigeminale - impressio trigemini - uprostYed prochz dva lbky a otvory - sulcus nervi petrosi majoris et minoris / hiatus canalis nervi petrosi majoris et minoris (minor laterln, major mediln) - v dorzln sti eminentia arcuata (probh pYednho polokruhovitho kanlku) - tegmen tympani (strop stYedouan dutiny) - pYi hrotu se otevr canalis caroticus (apertura interna canalis carotici) - facies posterior pyramidis - do zadn jmy lebn, je oddlena od stYedn jmy hranou -margo superior pyramidis - sulcus sinus petrosi superioris - porus acusticus internus , pokra uje jako slep meatus acusticus internus, dno je fundus meatus acustici interni, fundus dl crista transversa na horn a doln polovinu (v hornm ventrlnm kvadrantu je vchod do canalis nervi facialis, ve zbylch stech prochz vlkna n. vestibulocochlearis) - apertura canaliculi vestibuli seu apertura externa aqueductus vestibuli - vystn ductus endolymphaticus blanitho labyrintu, v tsn blzkosti fossa subarcuata - na kaudlnm okraji sulcus sinus petrosi inferioris - pod porus acusticus internus je apertura externa canaliculi cochleae - incisura jugularis - foramen jugulare - facies inferior pyramidis - obrcena na basis cranii externa - apertura externa canalis carotici - fossa jugularis - vstup do canaliculus mastoideus - fossula petrosa - na rozmez tchto tvaro, apertura externa canaliculi tympanici - processus styloideus - lig. stylomandibulare, lig. stylohyoideum, m. stylohyoideus, m. styloglossus - foramen stylomastoideum - konec canalis nervi facialis, a. et v. stylomastoidea - facies ventrobasalis - nehledat na kosti, je vevnitY v uchu pars squamosa, squama ossis temporalis - processus zygomaticus - arcus zygomaticus, crista supramastoidea, spina suprameatum - fossa mandibularis - pro sklouben s caput mandibulae, tuberculum articulare pars mastoidea - margo occipitalis se spojuje se squama ossis occipitalis = sutura occipitomastoidea, foramen mastoideum (emissarium mastoideum) - margo tympanicus - fissura tympanomastoidea - processus mastoideus - cellulae mastoideae - sulcus sinus sigmoidei - pokra ovn sulcus sinus transversi ossis occipitalis a smYuje k foramen jugulare pars tympanica - pYipojen k pars petrosa et pars squamosa ossis temporalis - ohrani uje zevn zvukovod, horn st nen uzavYena - incisura tympanica - sulcus tympanicus - bubnek - fissura petrotympanica - prostup pro vtev nervus facialis - chorda tympani - fissura tympanomastoidea 13 # 13. Kanlky v os temporale canalis caroticus - za n na facies inferior pyramidis jako apertura externa canalis carotici a otvr se na apex pyramidis jako apertura interna canalis carotici - vzestupn st probh pYed bubnkovou dutinou a vrcholem hlemd (paries caroticus cavitatis tympanicae) - odstupuj z nj canaliculi caroticotympanici - vstup pro arteria carotis interna do lebky canalis nervi facialis - nervus facialis (VII. HN), a. et v. stylomastoidea - za n v area nervi facialis ve fundus meatus acustici interni a probh ventrolaterlnm smrem, kolmo na podlnou osu pyramidy a k hiatus canalis nervi petrosi majoris - geniculum canalis facialis (ganglion geniculi) - pot jde dozrolaterln, rovnobn s osou pyramidy, po mediln stran bubnkov dutiny a podmiIuje zde prominentia canalis nervi facialis - pot sestupuje dolo po zadn stran bubnkov dutiny na facies inferior pyramidis do foramen stylomastoideum canaliculus chordae tympani - chorda tympani - vtev n. facialis - kanlek odstupujc z posledn sti canalis nervi facialis - vystupuje skrze fissura petrotympanica do fossa infratemporalis canalis musculotubarius - za n na zevn stran ve fissura petrosquamosa - septum canalis musculotubarii rozdluje kanlek na semicanalis musculi tensoris tympani a semicanalis tubae auditivae - spoluvytvY stnu sluchov trubice (processus cochleariformis) canaliculus mastoideus - r. auricularis n. vagi - za n na pYedn stn foramen jugulare, z lebky vystupuje skrze fissura tympanomastoidea canaliculus tympanicus - pYes apertura externa canaliculi tympanici (fossula petrosa) se n. tympanicus (vtev IX. HN) dostv do stYedouan dutiny - po spojen s dalami nervovmi vlkny vystupuje na facies anterior pyramidis jako n. petrosus minor v hiatus n. petrosi minoris. canaliculus (aquaeductus) vestibuli - kanlek spojujc nitrouan labyrint se subarachnoidelnm prostorem lebky - za n ve vnitYnm uchu a otvr se atrbinovitm stm (apertura externa canaliculi seu aquaeductus vestibuli) na facies posterior pyramidy (fossa subarcuata) - obsahuje blanit ductus endolymphaticus canaliculus cochleae - kanlek spojujc nitrouan labyrint se subarachnoidelnm prostorem lebky - za n ve vnitYnm uchu a otvr se trojhelnkovitm stm (apertura externa canaliculi cochleae) pod porus acusticus internus na crista inferior pyramidy > fundus meatus acustici interni !!! ## 14 # 14. Os frontale - tvoY podklad ela a stropu o nice - squama frontalis - tubera frontalia - margo supraorbitalis - na hornm okraji o nice, mediln incisura frontalis nebo foramen frontale, laterln incisura supraorbitalis pYpadn foramen supraorbitale, kter slou pro prostupy vtv n. ophtalmicus (1. vtev n. trigeminus). - nado nicov oblouky - arcus superciliares , mezi nimi antropometrick bod - glabella . - endokraniln plocha (facies interna) - sulcus sinus sagittalis superioris , po stranch foveolae granulares , do kterch se vychlipuj vbky mkk pleny mozkov (granulationes arachnoidales), smrem dopYedu pYechz v crista frontalis ,na kterou se pYipojuje Yasa tvrd pleny mozkov - falx cerebri, zakon uje se u foramen caecum - impressiones gyrorum, juga cerebralia, sulci arteriosi - margo parietalis - sutura coronalis - processus zygomaticus - linea temporalis , ohrani uje shora fossa temporalis - partes orbitales - tvoY pYedn st stropu o nic. - fossa glandulae lacrimalis - lat., fovea trochlearis - med., v n je upevnna chrupav it kladka (kolem n zahb alacha hornho aikmho o nho svalu) - pars nasalis - je spojena s ichovou kost, nosnmi kostmi a horn elist, uvnitY je prov eln dutina ( sinus frontalis ) -septum sinuum frontalium, vyseuje pYes apertura sinus frontalis do stYednho prochodu nosn dutiny - incisura ethmoidalis - osifikuje ze dvou st, moe persistovat sutura metopica (sutura supranasalis v mst glabely) # 15. Os parietale - tvoY hlavn podklad lebe n klenby - calva cranii - ventrln sutura coronalis , dorzln sutura lambdoidea a laterokaudln sutura squamosa - ob temenn kosti jsou spojeny apovm avem - sutura sagittalis , variabiln foramen parietale (emissarium parietale) - margo frontalis, squamosus, sagittalis, occipitalis - angulus frontalis, occipitalis, mastoideus, sphenoidalis - tubera parietalia (centra osifikace kosti), - linea temporalis superior et inferior - dv drsn ry pro pon fascie a svalovch snopco spnkovho svalu - sulcus sinus sagittalis superioris ,foveolae granulares. - sulci arteriae meningeae mediae - sulcus sinus sigmoidei - v oblasti angulus mastoideus, pokra ovn sulcus sinus transversi # 16. Os NASALE, OS LACRIMALE, VOMER ## Os nasale - ob kosti tvoY podklad nosnho koYene - spojuj se avy s eln kost, s elnmi vbky hornch elist a navzjem ve stYedn rovin v sutura internasalis - doln okraj je u ivho podloen chrupavkou - na dorzln stran sulcus ethmoidalis (n. ethmoidalis anterior) 15 ## OS LACRIMALE - mezi frontlnm vbkem maxily a lamina orbitalis ichov kosti, doplIuje mediln stnu o nice - vnitYn plocha se pYikld k pYednm cellulae ethmoidales - crista lacrimalis posterior , ventrln od n sulcus lacrimalis, rozaiYujc se ve f ossa sacci lacrimalis , canalis nasolacrimalis , kterm se odvdj slzy do dolnho prochodu nosn dutiny - hamulus lacrimalis - do incisura lacrimalis maxillae a spojuje se s processus lacrimalis doln skoYepy ## VOMER - dorzokaudln st kostnho nosnho septa - kraniln okraj pYised prostYednictvm alae vomeris na rostrum sphenoidale - kaudln konec se pYikld na crista nasalis na tvrdm patYe - ventrokraniln je vomer spojen lamina perpendicularis ossis ethmoidalis - zadn okraj vomeru ohrani uje choany - crista choanalis # 17. MAXILLA corpus maxillae - facies orbitalis - vytvY dno o nice, sulcus infraorbitalis, canalis infraorbitalis - facies anterior - foramen infraorbitale , v probhu infraorbitlnho kanlku odstupuj ke koYenom pYednch zubo canales alveolares anteriores, fossa canina, crista infrazygomatica (od okraje lcnho vbku k alveolu 1. stoli ky), mediln kon pYedn plocha jako incisura nasalis ,ohrani ujc apertura piriformis nasi , ve stYedn Ye (nad koYeny Yezko) vybh v spina nasalis anterior - facies infratemporalis - tuber maxillae , canales alveolares posteriores - facies nasalis - hiatus sinus maxillaris, - sinus maxillaris processus frontalis - crista lacrimalis anterior, na vnitYn stran crista ethmoidalis (concha nasalis med.) a crista conchalis (concha nasalis inf.) processus zygomaticus - crista infrazygomatica processus alveolaris - juga alveolaria, alveoli dentales, septa interalveolaria, u vcekoYenovch zubo septa interradicularia seu intraalveolaria processus palatinus - palatum durum, sutura palatina mediana, torus palatinus , foramen incisivum (n. nasopalatinus) - praemaxilla, os incisivum - samostatn osifikace, aev mezi I 2 a C, canalis incisivus - pozostatek organon vomeronasale seu Jacobsoni # 18. OS PALATINUM - prov kost tvoYc dorzln sti tvrdho patra a doplnn laterln stny nosn dutiny, m tvar psmene L - lamina horizontalis - sutura palatina transversa, crista nasalis, spina nasalis posterior - foramen palatinum majus, foramina palatina minora - processus pyramidalis - vyplIuje incisura pterygoidea ossis sphenoidalis - lamina perpendicularis - pYekrv zadn okraj hiatus sinus maxillaris, tvoY mediln stnu fossa pterygopalatina - na vnitYn (nosn) stran - crista ethmoidalis a crista conchalis 16 - processus orbitalis et sphenoidalis , mezi nimi vznik incisura sphenopalatina, po pYipojen k okolnm kostem vznik foramen sphenopalatinum , kterm komunikuje nosn dutina s fossa pterygopalatina # 19. MANDIBULA - s kostrou lebky se spojuje pouze kloubn v elistnm kloubu - articulatio temporomandibularis - corpus mandibulae, ramus mandibulae, angulus mandibulae - trigonum mandibulae, protuberantia mentalis, tuberculum mentale - vnja plocha ve stYedn rovin - spina mentalis (m. genioglossus a m. geniohyoideus), laterokaudln je fossa digastrica (m. digastricus) - vnitYn plocha - processus alveolaris , alveoli dentales, juga alveolaria, septa interalveolaria, septa intraalveolaria (interradicularia) - linea mylohyoidea , nad n fovea sublinqualis , pod n fovea submandibularis pro stejnojmenn slinn lzy - foramen mentale - canalis mandibulae (pod P2) - ramus mandibulae, processus coronoideus (m. temporalis), processus condylaris - caput mandibulae, collum mandibulae, fovea pterygoidea (m. pterygoideus lateralis), incisura mandibulae - linea obliqua (m. temporalis), crista buccinatoria -smYuje na vnitYn stranu alveolrnho vbku, mezi obma hranami le za posledn stoli kou trigonum retromolare - foramen mandibulae - z ventrln strany ohrani eno pomoc lingula mandibulae (lig. sphenomandibulare), aikmo vpYed vybh sulcus mylohyoideus (n. mylohyoideus) - zevn - tuberositas masseterica (m. masseter), zevnitY - tuberositas pterygoidea (m. pterygoideus medialis) # 20. os zygomaticum - prov kost, podl se na ohrani en dna a laterln stny o nice. - corpus ossis zygomatici - facies orbitalis, lateralis (malaris) et facies temporalis - foramen zygomaticoorbitale (n. zygomaticus z II. vtve n. trigeminus) kanlek se dl do foramen zygomaticofaciale vepYedu a na temporln ploae foramen zygomaticotemporale . - processus frontalis - mY kraniln a spojuje se s eln kost a velkmi kYdly klnov kosti. - processus maxillaris - mY ventromediln a spojuje se s odpovdajcm vbkem horn elisti - processus temporalis - smYuje dorzln a spojuje se s processus zygomaticus spnkov kosti; vytvYej spolu jaYmov oblouk ( arcus zygomaticus ). - os zygomaticum bipartitum (os japonicum) - varieta, kost je v tomto pYpad rozdlena na horn a doln oddl 17 # 21. fossa cranii anterior - partes orbitales ossis frontalis, lamina cribrosa et crista galli ossis ethmoidalis, alae minores ossis sphenoidalis, pYedn st corpus ossis sphenoidalis v etn sulcus praechiasmaticus - zadn okraje alae minores ohrani uj dorzln fossa cranii anterior a fossa cranii media - eln laloky mozkovch hemisfr - canalis opticus - n. opticus, a. ophtalmica - canalis ethmoidalis anterior - a., v. n. ethmoidalis anterior - otvory v lamina cribrosa - nn. olfactorii, a., v., n. ethmoidalis ant., a. meningea ant., lymfatick dren stropu nosn dutiny - foramen caecum - slep otvor u dosplho, u dt prostup pro v. emissaria # 22. fossa cranii MEDIa - le dorzln od pYedn lebe n jmy a je mnohem hluba - vzadu ji ohrani uje uprostYed dorsum sellae, laterln margines superiores partium petrosarum - prostYedn st je neprov (pars sellaris), je pomrn zk a le nejvae - sella turcica , smrem laterlnm se rozaiYuje na ob strany a miskovit se prohlubuje (partes seu fossae sphenotemporales ) - alae majores ossis sphenoidalis, squamae temporales a facies anteriores pyramid spnkovch kost - sulci a. meningeae mediae - hypofza - sinus cavernosus - aa. carotis int . - temporln laloky mozkovch hemisfr - foramen lacerum - synchondrosis sphenopetrosa, konec canalis caroticus pyramidy - fissura orbitalis superior - n. oculomotorius (III.), n. trochlearis (IV.), n. abducens (VI.), n. ophtalmicus (1. vtev trigeminu), v. ophtalmica sup. - foramen rotudnum - pYes ala major do fossa pterygopalatina, n. maxillaris (2. vtev trigeminu) - foramen ovale - n. mandibularis (3. vtev trigeminu) - foramen spinosum - a. meningea media, r. meningeus n. mandibularis (trigemini) - apertura interna canalis carotici - hiatus canalis n. petrosi majoris - hiatus canalis n. petrosi minoris # 23. Fossa cranii posterior - dorsum sellae, clivus, facies posteriores pyramidum, os occipitale (po roveI protuberantia occipitalis interna) - mozkov kmen, moze kov hemisfry - foramen magnum - medulla oblongata, aa. spinales ant. et post., aa. vertebrales, radices spinales nervorum accesoriorum (XI.) - foramen mastoideum - venosn emissarium - porus acusticus internus - n. facialis (VII.), n. vestibulocochlearis (VIII.), a. et v. labyrinthi - apertura externa aquaeductus vestibuli -ductus endolymphaticus - foramen jugulare - v. jugularis int., n. glossopharyngeus (IX.), n. vagus (X.), n. acccesorius, a. meningea post. - canalis nervi hypoglossi - n. hypoglossus (XII.) 24. ORBITA HORN A MEDILN ST NA - orbita m tvar tyYbokho jehlanu, zkladna se dopYedu otevr jako aditus orbitae - aditus orbitae: margo supraorbitalis ossis frontalis, os zygomaticum (margo infraorbitalis), corpus maxillae, processus frontalis maxillae - margo supraorbitalis: incisura frontalis et supraorbitalis (foramen frontale et supraorbitale) - n. ophtalmicus (1. vtev trigeminu) - apex orbitae, canalis opticus - n. opticus, a. ophtalmica - mediln stna - processus frontalis maxillae, os lacrimale (crista lacrimalis ant. et post., spole n ohrani uj fossa sacci lacrimalis - canalis nasolacrimalis), lamina orbitalis ossis ethmoidalis, processus orbitalis ossis palatini, ala minor ossis sphenoidalis - foramen ethmoidale ant. et post . - stejnojmenn nervy a cvy - horn stna - pars orbitalis ossis frontalis, ala minor ossis sphenoidalis - fossa glandulae lacrimalis, fovea trochlearis # 25. ORBITA DOLN A LATERLN ST NA - doln stna : facies orbitalis maxillae - sulcus infraorbitalis , canalis infraorbitalis, processus orbitalis ossis palatini , v laterln sti navc os zygomaticum - laterln stna: os zygomaticum - foramen zygomaticoorbitale (n. zygomaticus), facies orbitalis alae majoris ossis sphenoidalis - fissura orbitalis superior - mezi horn a laterln stnou, otevr se do fossa infratemporalis, mezi ala minor a ala major (nervus oculomotorius, nervus trochlearis, nervus abducens, nervus ophtalmicus - vtve n. nasociliaris, n. frontalis a n. lacrimalis. vena ophtalmica superior) - fissura orbitalis inferior - mezi ala major a facies orbitalis maxillae, komunikace s fossa infratemporalis a fossa pterygopalatina (n. zygomaticus, n. infraorbitalis, a. infraorbitalis, v. ophtalmica inferior) # 26. CAVITAS NASI OSSEA LATERLN ST NA - laterln stna je tvoYena tYemi vrstvami kost: - laterln vrstva: processus frontalis maxillae, facies nasalis corporis maxillae (hiatus sinus maxillaris), lamina medialis processus pterygoidei ossis sphenoidalis - prostYedn vrstva: os lacrimale, lamina perpendicularis ossis palatini , komunikace s fossa pterygopalatina - foramen sphenopalatinum (a. et v. sphenopalatina, rr. nasales posteriores nervi maxillaris) - mediln vrstva: labyrinthus ethmoidalis, concha nasalis inferior , ob kosti zmenauj hiatus sinus maxillaris hiatus semilunaris - concha nasalis superior, media et inferior -vymezuj meatus nasi - vnja ohrani en je apertura piriformis - na pochopen vrstev jsou super obrzky v ihkovi 1 19 # 27. CAVITAS NASI OSSEA septum nasi, strop a spodina - spodina je tvoYena tvrdm patrem - processus palatini maxillarum (foramen incisivum - nn. et vasa nasopalatina), laminae horizontales ossium palatinorum - strop tvoY ossa nasalia, pars nasalis ossis frontalis, lamina cribrosa ossis ethmoidalis, corpus ossis sphenoidalis - septum nasi - vomer, lamina perpendicularis ossis ethmoidalis - krom kost vytvY septum i cartilago septi nasi # 28. CAVITAS NASI OSSEA MEATUS NASI - meatus nasi superior - nad concha nasalis media (concha nasalis superior do tohoto prostoru n, ale neohrani uje jej), cellulae ethmnoidales posteriores, sinus sphenoidalis - meatus nasi medius - mezi concha nasalis media et inferior, cellulae ethmoidales anteriores et mediae, sinus maxillaris, sinus frontalis - hiatus semilunaris - meatus nasi inferior - pod concha nasalis inferior, canalis nasolacrimalis , v prodlouen tohoto prochodu je v nasopharyngu ostium tubae auditivae - meatus nasopharyngeus - zadn okraje skoYep a po choany - meatus nasi communis - prostor mezi conchami a septem - choanae - zadn okraj vomeru, corpus ossis sphenoidalis, lamina horizontalis ossis palatini, lamina medialis processus pterygoidei # 29. FOSSA TEMPORALIS - laterln ohrani en: arcus zygomaticus - mediln: os parietale, squama ossis temporalis, facies temporalis alae majoris ossis sphenoidalis - kraniln: linea temporalis superior - kaudln: crista infratemporalis alae majoris ossis sphenoidalis - pYedn: processus frontalis ossis zygomatici - foramen zygomaticotemporale - horn, zadn a doln stny chyb, pod crista infratemporalis navazuje fossa temporalis plynule na fossa infratemporalis - obsah: m. temporalis, aa. temporales profundae, nn. temporales profundi, n. zygomaticotemporalis # 30. FOSSA INFRATEMPORALIS - horn stna: facies infratemporalis alae majoris ossis sphenoidalis - pYedn: facies infratemporalis maxillae - mediln: lamina lateralis processus pterygoidei ossis sphenoidalis - laterln: ramus mandibulae - zadn a doln stna chyb - foramen ovale, foramen spinosum, foramina alveolaria superiora posteriora, foramen mandibulae, fissura orbitalis inferior, fissura pterygomaxillaris, fissura petrotympanica - mm. pterygoidei, a. maxillaris, n. mandibularis, ganglion oticum, venozn plexus pterygoideus 20 # 31. FOSSA PTERYGOPALATINA - m tvar tyYbokho jehlanu, zkladna se obrac kraniln - strop: doln stna corpus ossis sphenoidalis, facies maxillaris alae majoris - foramen rotundum - vrchol, doln stna: canalis palatinus major - mediln stna: lamina perpendicularis ossis palatini - foramen sphenopalatinum - pYedn: facies infratemporalis corporis maxillae - fissura orbitalis inferior - zadn: processus pterygoideus ossis sphenoidalis - canalis pterygoideus - laterln stna chyb - fissura pterygomaxillaris obsah: a. maxillaris (skrze fissura pterygomaxillaris), n. maxillaris (foramen rotudnum), ganglion pterygopalatinum - n. petrosus major et profundus (skrze canalis pterygoideus), n. infraorbitalis et zygomaticus , v. ophtalmica inf., a. infraorbitalis (fissura orbitalis inferior), n. palatinus major, a. palatina descendens (canalis palatinus major), rr. nasales posteriores, a. sphenopalatina (foramen sphenopalatinum) # 32. LEBKA NOVOROZENCE - jin pomr hlavy a zbytku tla u novorozence (1:8) a u dosplho (1:12) - s vvojem splanchnocrania souvis rozvoj vkacho svalstva, proYezvn zubo a pneumatizace maxilly - kosti neurocrania nesrostaj, jsou spojen vazivovmi prouky -fonticuli, umoIuj pohyblivost pYi prochodu hlavi ky porodnm kanlem - fonticulus anterior seu major - koso tverec v mst kYen sutura sagittalis, sutura coronalis a sutura frontalis seu metopica, dlka 3-4 cm, osifikace mezi 1. a 2. rokem, moe zde bt os bregmaticum - fonticulus posterior seu minor - trojhelnk v mst kYen sutura sagittalis a sutura lamboidea, osifikace po 3. msci - pohmatem na fonticuli se ur uje poloha hlavi ky pYi porodu, pozdji vvoj kojence + pYed asn obliterace vede k deformitm lebky - fotniculus sphenoidalis et mastoideus - nejsou hmatn, jsou pod svalovou vrstvou, osifikace mezi 6. a 12. mscem (os epiptericum) - fonticulus metopicus (os frontale), fonticulus parietalis (sagitln aev) - symphysis menti, chyb processus alveolares, os incisivum (praemaxilla) - rozmry: obvod 34 cm - dlka 11,5 cm (diameter frontoocipitalis) - aYka 9 cm (diameter bitemporalis) - mal aikm promr 9.5 cm (diameter suboccipitobregmatica) - velk aikm promr a 14 cm (diameter mentooccipitalis) 21 22 # 33. clavicula - dlouh kost, jedin kostn spoj hrudnku a horn kon etiny - corpus claviculae - extremitas sternalis - facies articularis sternalis - extremitas acromialis - facies articularis acromialis - esovit prohnut, mediln ventrln, laterln dorzln - kraniln plocha je hladk - kaudln plocha: tuberositas coracoidea, tuberositas ligamenti coracoclavicularis, impressio ligamenti costoclavicularis - sulcus musculi subclavii - tuberculum conoideum + linea trapezoidea = tuberositas coracoidea # 34. SCAPula - ploch kost umstn ve svalstvu zad ve vai 2. - 7. ebra - facies costalis - fossa subscapularis , lineae transversae - facies dorsalis - spina scapulae, fossa supraspinata, fossa infraspinata, tuberositas triangularis spinae (pro pon sti m. trapezius), incisura spinoglenoidalis - acromion , facies articularis acromii - margo superior, margo medialis, margo lateralis - angulus superior, inferior, lateralis - processus coracoideus (m. coracobrachialis, caput breve m. bicipitis brachii, m. pectoralis minor) - incisura scapulae , ligamentum transversum scapulae (n. suprascapularis) - cavitas glenoidalis , tuberculum supraglenoidale (caput longum m. bicipitis brachii), tuberculum infraglenoidale (caput longum m. tricipitis brachii), collum scapulae # 35. Humerus - stylopodium, typick dlouh kost, dv epifzy a diafza - caput humeri - svr s tlem kapitodiafyziln hel 130 - collum anatomicum, collum chirurgicum - tuberculum majus humeri - m. supraspinatus, m. infraspinatus, m. teres minor - tuberculum minus humeri - m. subscapularis - sulcus intertubercularis - caput longum musculi bicipitis brachii - crista tuberculi majoris - m. pectoralis major - crista tuberculi minoris - m. latissimus dorsi, m. teres major - corpus humeri - facies anteromedialis, anterolateralis, posterior - tuberositas deltoidea - sulcus nervi radialis - n. radialis, vasa profunda brachii - condylus humeri - distln konec - capitulum humeri - laterln, spoj s radiem - trochlea humeri - mediln, spoj s ulnou - epicondylus medialis et lateralis 23 - crista epicondylaris medialis et lateralis - sulcus nervi ulnaris - za medilnm epikondylem - fossa radialis, fossa coronoidea, fossa olecrani - variabiln foramen supratrochleare (otvor mezi fossa coronoidea a olecranii), processus supracondylaris # 36. RADIUS - dlouh kost, laterln strana pYedlokt - caput radii - proximln epifza - fovea capitis radii - sklouben s capitulum humeri - circumferentia articularis capitis radii - vlcovit kloubn ploaka pro incisura radialis ulnae - collum radii - tuberositas radii - m. biceps brachii - corpus radii - margo interosseus, anterior, posterior - facies anterior, posterior, lateralis - incisura ulnaris radii - sklouben s caput ulnae - facies articularis carpalis - processus styloideus radii, tuberculum dorsale - Collesova zlomenina, Smithova zlomenina # 37. ULNA - dlouh kost, mediln strana pYedlokt - olecranon ulnae - dorzln vbek proximln epifzy, m. triceps brachii - incisura trochlearis - sklouben strochlea humeri - processus coronoideus - pYi flexi do fossa coronoidea humeri - tuberositas ulnae - m. brachialis - incisura radialis ulnae - sklouben scircumferentia articularis capitis radii - crista supinatoria - m. supinator - corpus ulnae - margo interosseus, anterior, posterior - facies anterior, posterior, medialis - caput ulnae - circumferentia articularis capitis ulnae - processus styloideus ulnae 24 # 38. OSSA MANUS ## OsSA CARPI proximln Yada (radio-ulnrn) - os scaphoideum - tuberositas ossis scaphoidei, sou st eminentia carpi radialis - os lunatum - sklouben s facies carpalis radii - os triquetrum - os pisiforme - sezamsk kost ve alaae m. flexor carpi ulnaris, sou st eminentia carpi ulnaris distln Yada - os trapezium - tuberculum ossis trapezii, sou st eminentia carpi radialis - os trapezoideum - os capitatum - caput ossis capitati - os hamatum - hamulus ossis hamati, sou st eminenatia carpi ulnaris - sulcus carpi, lig. carpi transversum (retinaculum flexorum - canalis carpi ## OsSA METACARPI - celkem pt kost, slovn od palcov strany - caput ossis metacarpalis - basis ossis metacarpalis - corpus ossis metacarpalis - I. metacarp s os trapezium, II. metacarp s os trapezium, trapezoideum a capitatum, III. metakarp s os capitatum a IV. a V. metakarp s os hamatum - krom I. a V. metacarpu maj kloubn ploaky pro sklouben se sousednm metacarpem ## phalanges digitorum - krom palce m kad prst tYi phalanges digitorum manus - phalanx proximalis, media, distalis - basis, corpus, caput phalangis (trochlea phalangis) - tuberositas phalangis distalis (m. flexor digitorum profundus) 25 # 39. os ilium - corpus ossis ilii - sou st acetabula - acetabulum - kloubn jamka, vznik zde os coxae srostem os pubis, os ilium a os ischii, facies lunata, incisura acetabuli, fossa acetabuli, limbus acetabuli - ala ossis ilii, fossa iliaca - odbr kostn dYen - linea arcuata - ohrani en fossa iliaca - facies sacropelvica , facies auricularis - kloubn plocha pro os sacrum - tuberositas iliaca - lig. sacroiliacum interosseum - sulcus praeauricularis - variabiln, pYed tuberositas iliaca, npadn u en, kter rodily - tuberculum musculi piriformis - facies glutea - linea glutea anterior, posterior, inferior (mm. glutei) - crista iliaca - labium externum, internum, linea intermedia - pro bYian svaly - spina iliaca anterior superior -m. sartorius, m. tensor fasciae latae, lig. inguinale - spina iliaca anterior inferior - m. rectus femoris - spina iliaca posterior superior et inferior - incisura ischiadica major - eminentia iliopubica # 40. os PUBIs - corpus ossis pubis - ramus superior et inferior - facies symphysialis - symphysis pubis - tuberculum pubicum (lig. inguinale) - pecten ossis pubis (m. pectineus) - sulcus obturatorius - crista phallica (crura penis, crura clitoridis) # 41. os ISCHII - corpus ossis ischii - sou st acetabula - ramus ossis ischii - tuber ischiadicum (m. gemellus inf., m. quadratus femoris a zadn skupina svalo stehna) - spina ischiadica (m. gemellus sup., lig. sacrospinale) - incisura ischiadica major et minor - foramen suprapiriforme et infrapiriforme - os ischii a rami ossis pubis ohrani uj foramen obturatum - membrana obturatoria (mm. obturatorii) 26 # 42. FEMUR - stylopodium DK, nejdela kost v tle - caput femoris, fovea capitis femoris (lig. capitis femoris) - collum femoris - kolodiafyzrn hel 120-130 - trochanter major - mm. glutei, m. piriformis - trochanter minor - m. iliopsoas - linea intertrochanterica - ventrln - crista intertrochanterica - dorzln (m. quadratus femoris) - fossa trochanterica - mediln od trochanter major (mm. obturatorii, mm. gemelli) - linea pectinea - pod trochanter minor (m. pectineus) - corpus femoris - linea aspera, labium mediale et laterale - tuberositas glutea - prox. pokra ovn labium laterale (m. gluteus maximus) - planum popliteum - linea supracondylaris med. et lat. - condylus femoris lateralis et medialis - epicondylus lateralis et medialis (tuberculum adductorium) - facies patellaris - fossa intercondylaris, linea intercondylaris - calcar femorale (crista femoris interna) - vnitYn mediln stna kr ku pod rovn trochanter minor (vevnitY v kosti, nehledat) # 43. TIBIA - zeugopodium DK, mediln strana brce, nese vtainu vhy - condylus medialis, condylus lateralis - facies articularis superior , eminentia intercondylaris - facies articularis superior medialis et lateralis - area intercondylaris anterior et posterior (pon cpo menisko, ligg. cruciata genus) - tuberculum intercondylare mediale et laterale - facies articularis fibularis - sklouben fibulou - corpus tibiae - margo anterior, interosseus, medialis - facies medialis, lateralis, posteior - tuberositas tibiae - lig. patellae (m. quadriceps femoris) - tuberositas tractus iliotibialis - linea musculi solei - m. soleus - malleolus medialis , sulcus malleolaris (a., v. tibialis post., n. tibialis) - facies articularis inferior - sklouben s talem - incisura fibularis - vazivov spojen s fibulou # 44. FIBULA, Patella ## PATELLA - sezamsk kost ve alaae m. quadriceps femoris (lig. patellae) - basis patellae, apex patellae - facies articularis, facies anterior - stranov ur en: vta faseta na dorzln kloubn ploae je laterln - fabella - dala variabiln sezamsk kost v caput laterale musculi gastrocnemii, doc. Vargov ji m 27 ## FIBULA - dlouh kost, laterln strana brce - caput fibulae, apex fibulae , facies articularis capitis fibulae (m. biceps femoris, m. fibularis longus) - corpus fibulae - tyYi hrany: margo anterior, medialis, posterior, interosseus - malleolus lateralis , facies articularis malleoli lateralis - sulcus malleolaris (m. fibularis longus et brevis) - fossa maleoli lateralis (lig. talofibulare post.) - sti fibuly moou slouit v rekonstruk n chirurgii jako kostn atpy, protoe kvoli svm spojom nenese dnou vhu jako napY. tibia (slou tedy pouze jako za tek/pon svalo) # 45. calcaneus - znrtn kost - facies articulares talares - anterior, media, posterior - sklouben s talem - sulcus calcanei - mezi zadn a stYedn kloubn ploakou, sinus tarsi - sustentaculum tali - mediln - sulcus tendinis musculi flexoris hallucis longi calcanei - trochlea fibularis, sulcus tendinis musculi fibularis longi - tuber calcanei - tendo Achillis, m. triceps surae - processus medialis et lateralis tuberis calcanei (krtk svaly nohy) - facies articularis cuboidea # 46. TALUS - znrtn kost, pYena hmotnost tla do klenby nohy - corpus tali - trochlea tali - processus posterior tali - sulcus tendinis musculi flexoris hallucis longi tali - tuberculum mediale et laterale - facies articularis calcanea anterior, media, posterior pro sklouben s patn kost - sulcus tali - mezi stYedn a zadn kloubn ploakou - processus lateralis tali - collum tali - caput tali - facies articularis naviculariw 28 # 47. OSSA PEDIS ## OSSA TARSI - talus, calcaneus - os naviculare - skloubena s caput tali, mediln tuberositas ossis navicularis (m. tibialis post., lig. calcaneonaviculare) - os cuneiforme mediale - sklouben s os naviculare, palcov metatars, II. metatars a os cuneiforme intermedium - os cuneiforme intermedium - sklouben s os naviculare, II. metatars, os cuneiforme mediale et laterale - os cuneiforme laterale - sklouben s os naviculare, II., III. a IV. metatars, os cuboideum, os cuneiforme intermedium - os cuboideum - spoj s calcaneem, os cuneiforme laterale, IV. a V. metatarsem, sulcus tendinis musculi fibularis longi, tuberositas ossis cuboidei (lig. calcaneocuboideum) ## OSSA METATARSI - caput ossis metatarsi - corpus ossis metatarsi (mohutn u I.) - basis ossis metatarsi - os metatarsi II. je nejdela, zasouv se do vidlice mezi ossa cuneiformia - tuberositas ossis metatarsi quinti ## PHALANGES DIGITORUM PEDIS - phalanx proximalis, media, distalis - basis, corpus, caput - 4. a 5. prst - biphalangia = stYedn a distln lnek maj tendence ke srostn - tuberositas phalangis distalis (m. flexor digitorum longus) 29 # 48. SYNDESMOSIS, SYNCHONDROSIS, SYNOSTOSIS ## JUNCTURA FIBROSA, syndesmosis - syndesmosis fibrosa x syndesmosis elastica (podle pYevahy kolegennho nebo elastickho vaziva) - ligamenta - spoje sousednch obratlovch oblouko, vazivov membrny - membrana interossea antebrachii - suturae - vazivov spoje kost lebky - sutura serata - pilovit aev, okraje kost jsou zubat, vta sty n plocha, tzn. vta pevnost, napY. sutura sagittalis (ossa parietalia) - sutura squamosa - aupinov aev, okraj jedn kosti se klade pYes okraj druh kosti, sutura squamosa (os temporale, os parietale) - sutura plana - aev hladk, rovn hladk okraje, napY. spoje kost v o nici - gomphosis - junctura dentoalveolaris, vsazen koYene zubu do zubnho alveolu, ozubice (periodontium) ## JUNCTURA cartilaginea, synchondrosis - synchondrosis - spojen kost pomoc hyalinn chrupavky, napY. synchondrosis sternalis, synchondrosis sphenopetrosa, sphenooccipitalis - symphysis - spojen kost pomoc vazivov chrupavky, napY. symphysis pubica, disci intervertebrales ## JUNCTURA OSSEA, SYNOSTOSIS - vyvj se druhotn z vazivovho nebo chrupav itho spojen - napY. vertebrae sacrales - os sacrum, vertebrae coccygeae - os coccygis - os ischii, os ilium, os pubis - os coxae - ankylosis - patologick srostn kost v povodn pohyblivch spojch # 49. obecn popis kloubu ## junctura synovialis, articulatio - facies articulares - sty n plochy, pokryt chrupavkou - cartilago articularis (vtainou hyalin chrupavky, ale napY. sternoclaviculrn klouby maj vazivov chrupavky) - fossa seu fovea articularis - konkvn, caput articulare - konvexn capsula articularis - kloubn pouzdro, zevn vrstva - membrana fibrosa, stratum fibrosum , vnitYn vrstva - membrana synovialis, stratum synoviale (moou z n vybhat plicae synoviales, villi synoviales, produkuje kloubn maz -synovia, viva kloubnch chrupavek a sniuje tYen kloubnch ploch) - cavitas articularis - fyziologicky minimln prostor, zvtauje se pYi patologich, kdy se vyplIuje krv, hnisem nebo vpotkem # 50. POMOCN KLOUBN ZA YZEN - labrum articulare - vyvaen okraj kloubn plochy tvoYen vazivovou chrupavkou, articulatio humeri, articulatio coxae - disci articulares - ploch ter k, kter rozdluje kloubn dutinu na dv poloviny, vyrovnvaj nerovnomrnost kloubnch ploch a umoIuj komplikovanja pohyby - menisci articulares - srpovit tvar, zevn vyaa, smrem mezi sty n plochy se zuuje - bursae synoviales - thov v ky, vystlan synoviln membrnou, obsahuj tekutinu podobnou synovii, vznikaj v mstech, kde se alachy svalo nebo vazy tYou po kloubnm pouzdYe - ligamenta - zesiluj pouzdro a ovlivIuj pohyby v kloubu (jednak mohou brnit nedoucm pohybom a jednak pYmo blokovat nkter pohyby), ligamenta capsularia - vazy zabudovan pYmo v kloubnm pouzdru, ligamenta extracapsularia - pYikldaj se k kloubnmu pouzdru, ligamenta intracapsularia - vazy uvnitY kloubn dutiny (lig. capitis femoris) - musculi articulares - tahem za pouzdro brn uskYinut mezi kloubnmi plochami pYi pohybu 30 > labrum bursae synoviales menisci articulares ligg. capsularia Pozn. - vaginae tendinum - obaluj dlouh svalov alachy v mechanicky exponovanch mstech, stratum fibrosum - pYeklenuje kostnou rhu a vytvY osteofasciln kanl, vagina synovialis - dva listy - epitenonium, peritenonium + mesotendineum / mesotenonium - nervy, cvy, pochva je vyplnna synoviln tekutinou, omezuje tYen v mst osteofascilnho kanlu - bursae synoviales - jsou v mstech zvaenho tYen alach nebo vazo o kloubn pouzdra nebo kosti, jsou tak sou st svalovch kladek - podkldaj alachu, kter se ot kolem kostnho nebo chrupav itho trnu (napY. m. tensor veli palatini okolo hamulus pterygoideus) # 51. ART. SPHEROIDEA - kulovit kloub - hlavice a jamky jsou plochy koule - pohyby jsou mon ve tYech osch - flexe x extenze, abdukce x addukce, rotace - arthrodia - kloub kulovit voln, plocha jamky je mena ne plocha hlavice, je mon velk rozsah pohybo, protoe i pYi zna nm vychlen je jamka s hlavic poYd v kontaktu, emu odpovd i voln kloubn pouzdro, napY. art. humeri - enarthrosis - kloub kulovit omezen, kloub oYechov, hlubok jamka, o jej okraje se zastavuje pohyb kosti nesouc kloubn hlavici, kloubn pouzdro pYimYen voln, napY. art. coxae # 52. ART. cylindroidea - vlcov kloub - sty n plochy ve tvaru vlce - ginglymus - kloub aarnrov, osa pohybu postaven kolmo k podln ose kosti, vykonv flexi a extenzi, siln ligg. collateralia zabraIuj vyklouznut kloubnch ploch do boku - napY. art. temporomandibularis - art. trochoidea - kloub kolov, osa ot en je shodn s podlnou osou kosti, kter se ot v zYezu druh kosti, napY. art. radioulnaris proximalis # 53. ART. TROCHLEARIS - kladkov kloub - zkladn tvar vlcovho kloubu, navc m vodic rhu (zpravidla na hlavici), do rhy zasahuje vodic liata (z jamky) - pohyby pouze extenze a flexe - napY. art. humeroulnaris , artt. interphalangeae manus # 54. ART. ellipsoidea, art. sellaris ## art. elipsoidea - vej it, elipsovit kloub - sty n plochy ve tvaru rota nho elipsoidu (prost vaj ko) - pohyby ve dvou smrech - flexe x extenze, mena skluzn klony do stran, kombinace je mon, ale nen mon rotace 31 - napY. art. atlantooccipitalis, art. radiocarpalis - articulatio bicondylaris / art. temporomandibularis - nkdo ho Yad jako ginglymus - sloit vkac pohyby ## art. sellaris - sty n plochy maj tvar koIskho sedla a rozkro ench noh jezdce - pohyb je mon ve dvou na sebe kolmch smrech - napY. art. carpometacarpalis pollicis - abdukce, addukce a opozice, repozice # 55. Amphiarthrosis, art. plana ## amphiarthrosis - tuh kloub s nepravidelnmi plochami - kloub o nepatrn skluzn pohyblivosti -articulatio mobilitatis minimae - napY. art. sacroiliaca - mal rozsahy pohybu pYi porodu ## art. plana - rovn sty n plochy, kter po sob bhem pohybu klouou - siln kloubn vazy - napY. articulationes zygapophysiales =articulationes intervertebrales (processus articulares vertebrarum), art. acromioclavicularis # 56. KLASIFIKACE POHYB o - druhy kloubo podle stupn pohyblivosti: klouby s minimlnmi pohyby (amphiarthrosis), klouby s posuvnmi pohyby (art. plana), klouby s rota nmi pohyby - zkladn pohyby: flexe (ventrln flexe), extenze (dorzln flexe), abdukce (laterln flexe), addukce (mediln flexe), rotace (zevn rotace, vnitYn rotace) - pronace a supinace, cirkumdukce (kombinace addukce, flexe, abdukce, extense, addukce.... ne rotace!) - krouc tvar opisuje kuel (napY. krouen palcem) - jednoos klouby - pohyby pouze podle jedn osy (flexe x extenze) - kladkov a vlcov klouby - dvouos klouby - pohyby pouze podl dvou na sebe kolmch os (flexe x extenze, abdukce x addukce) - sedlov a vej it klouby - trojos klouby - pohyby podle tY navzjem kolmch os (flexe x extenze, abdukce x addukce, pronace x supinace) - kulovit klouby - kombinovan klouby - tvoY funk n celek s jinm kloubem, take se vaechny pohyby dj sou asn ve vaech sdruench kloubech - napY. elistn klouby, klouby pteYe - stYedn poloha kloubu je poloha, pYi kter je kloubn pouzdro stejnomrn uvolnno, doleit pro fixace kloubo napY. pYi zlomeninch # 57. Art. temporomandibularis - prov kloub, ginglymus, sloen kloub > caput mandibulae, fossa mandibularis ossis temporalis atuberculum articulare ossis temporalis, processus retroarticularis! - zadn st jamky pYedstavuje pars tympanica ossis temporalis > discus articularis - pars discotemporalis (transla n pohyby), pars discomandibularis (rota n pohyby) - kloubn chrupavky jsou zde vazivov chrupavky (obvykle hyalinn) - kloubn pouzdro na os temporale dosahuje na okraje kloubnch ploaek a na mandibule po collum mandibulae, je pomrn voln, na laterln stran zesleno pomoc lig. laterale (od koYene processus zygomaticus ke collum mandibulae), na mediln stran lig. mediale - lig. stylomandibulare (processus styloideus, angulus mandibulae) - lig. sphenomandibulare (spina ossis sphenoidalis, lingula mandibulae) - lig. pterygospinale (lamina medialis processus pterygoidei, spina ossis sphenoidalis) - raphe pterygomandibularis (hamulus pterygoideus, za posledn stoli ku) - pYi luxaci kloubu moe caput mandibulae pYesko it pYed tuberculum articulare do fossa infratemporalis, nvratov manvr - dolo a dozadu - pohyby: mandibulrn deprese (otevrn st), mandibulrn elevace (zavrn), protrakce (mandibula dopYedu), retrakce (dozadu), lateropulze (pohyb ke stranm) 32 # 58. Artt. costovertebrales - ebra se spojuj s obratli dvma klouby, kter tvoY funk n jednotku a) articulatio capitis costae > facies articularis capitis costae, foveae costales superior et inferior sousednch tl obratlo (na Th10-12 jen jedna fovea costalis) + discus articularis - crista capitis costae 2. - 10. ebra je v kontaktu s discus intervertebralis - lig. capitis costae intraarticulare - lig. capitis costae radiatum b) articulatio costotransversaria > facies articularis tuberculi costae, fovea costalis processus transversi - lig. costotransversarium - vyplIuje atrbinu mezi processus transversus a tuberculum costae - lig. costotransversarium lat. - spojuje laterln konec processus transversus a tuberculum costae - lig. costotransversarium sup. - spojuje collum costae a proc. transversus kranilnjaho obratle! - lig. lumbocostale - spojuje processus costarius L1 a 12. ebro - pohyby: elevace x deprese pYednho konce ebra, tm se mn tvar hrudnku - dchn (osa pohybu jde z caput costae do tuberculum costae), pYi ndechu jdou ebra kraniln a ventrln, pYi vdechu kaudln a dorzln, nejvta pohyby maj nejdela ebra (8. a 9.), horn st hrudnku se hbe minimln # 59. Artt. intervertebrales - articulatio plana, jin nzev articulationes zygapophysiales > facies articulares processuum articularium superiorum et inferiorum - C: kloubn vbky aikmo - Th: kloubn vbky ve frontln rovin, processus articulares sup. maj kloubn plochy dorzln, processus articulares inf. ventrln - L: kloubn vbky v sagitln rovin, processus articulares sup. maj kloubn plochy mediln, proc. articulares inf. laterln - articulationes uncovertebrales (proccessus uncinati vertebrarum cervicalium) - pohyby pteYe : lateroflexe, anteflexe, retroflexe (nejpohyblivja je kr n pteY, v hrudn sti flexi omezuj ebra, v bedern sti rotaci sagitln postaven processus articulares) # 60. JUNCTURAE STERNOCOSTALES, Intercostales - articulationes sternocostales - cartilago costalis, incisura costalis sterni - lig. sternocostale intraarticulare - uvnitY 2. sternocostlnho kloubu - synchondrosis sternocostalis - chrupavka srost s incisura costalis sterni, typicky u 1., 6. a 7. ebra - ligg. sternocostalia radiata - membrana sterni anterior et posterior - artt. interchondrales - kloubn ploaky chrupavek 5. - 9. ebra - membrana intercostalis externa - ventrln pokra ovn mm. intercostales ext. - membrana intercostalis interna - dorzln pokra ovn (mediokraniln) mm. intercostales int. 33 # 61. DLOUH A KRTK VAZY PTE E ## Dlouh vazy pte Ye - lig. longitudinale anterius 3 probh po pYedn stran obratlovch tl od arcus anterior atlantis a po facies pelvica ossis sacri, je pevnji pYipojen k obratlovm tlom, k desti km pYilh volnji - lig. sacrococcygeum anterius 3 tvoY pokra ovn pYedchozho vazu po pYedn stran kosti kYov a po kost kostr n - lig. longitudinale posterius 3 probh po zadn stran obratlovch tl uvnitY canalis vertebralis od kosti tln a po zadn stranu kosti kYov, uvnitY canalis sacralis, lne vce k desti km ne k tlom obratlo - lig. sacrococcygeum dorsale profundum 3 pokra ovn lig. longitudinale posterius, spojuje kost kYovou a zadn plochu kosti kostr n - lig. sacrococcygeum dorsale superficiale 3 uzavr canalis sacralis a jde od crista sacralis mediana pYes cornua sacralia kosti kYov a na cornua coccygea kosti kostr n ## Krtk vazy pte Ye - ligg. interarcualia (ligg. flava) 3 makroskopicky lutho zbarven dky vysokmu podlu elastinu, kter tmto vazom dodv potYebnou prunost, mezi oblouky obratlo v pteYnm kanlu, kter tmto uzavraj, umoIuj prun oddalovn obratlovch oblouko pYi ventrln flexi - ligg. interspinalia 3 krtk vazy mezi trny, probhajc v cel dlce pteYe, v hornm hrudnm a v kr nm seku jsou zesleny v ligg. supraspinalia a v lig. nuchae , brn nadmrnmu rozevrn obratlovch trno pYi ventrln flexi - ligg. intertrasversaria 3 mezi pY nmi vbky obratlo, omezuj lateroflexi a rotaci - retinaculum caudale cutis 3 drobn vaz jdouc od kostr e a upnajc se do koe, m vytvY mlkou jamku 3 foveola coccygea # 62. art. atlantooccipitalis > condyli occipitales, foveae articulares superiores atlantis - prov elipsov kloub, kloubn pouzdra jsou dv - lig. atlantooccipitale laterale - membrana atlantooccipitalis anterior - uzavr a doplIuje spojen atlasu s os occipitale - membrana atlantooccipitalis posterior - mezi arcus posterior atlantis a zadnm okrajem foramen magnum, zastupuje ligg. interarcualia (flava) - pohyby: flexe, extenze hlavy # 63. art. atlantoAXIALIS ## art. atlantoaxialis mediana > dens axis, arcus anterior atlantis - fovea dentis - art. trochoidea, kolov kloub, kloubn pouzdro je voln 34 - lig. cruciforme atlantis - lig. transversum atlantis (mezi massae laterales), fasciculi longitudinales (corpus axis, okraj foramen magnum) - ligg. alaria - mezi dens axis a condyli occipitales - lig. apicis dentis - mezi dens axis a pYednm okrajem foramen magnum, povovno za zbytek chorda dorsalis - membrana tectoria - kryje zezadu proti pteYnmu kanlu dens a lig. cruciforme, splv s lig. longitudinale post. ## art. atlantoaxialis lateralis - prov kloub - processus articulares superiores axis, facies articulares inferiores atlantis (kloubn pouzdra zvlae) - pohyby: atlas se ot kolem longitudinln osy prochzejc skrze dens axis, hlava se moe ot et o 60 # 64. disci intervertebrales, pohyby pte Ye - synchondrotick spojen mezi tly obratlo (terminln plochy) - anulus fibrosus - obvodov st, vazivov chrupavka, lehce pYesahuje okraje obratlovch tl - nucleus pulposus - m charakter rosolu, obsahuje velk mnostv vody, pYedstavuje kulovit loisko, kolem kterho se okoln struktury pohybuj - celkem 23 plotnek, prvn je mezi C2 a C3, posledn mezi L5 a facies terminalis superior ossis sacri - souhrnn vaka je 1/4 nebo 1/5 vaky pteYe ## Tvar a pohyby pte Ye - pteY je zprohbna v sagittln i frontln rovin - kr n lordza (zakYiven dopYedu) je zposobeno ajovmi svaly, u dt se vyvj, a za nou zvedat hlavi ku - bedern lordza souvis s innost zdovch svalo v souvislosti se schopnost dtte stt a chodit - vzjemn pYechod lordz a kyfz je plynul s vjimkou pYechodu mezi lumbln a sakrln sti pteYe - promontorium - zakYiven ve frontln rovin (skoliza) nen fyziologicky vrazn, u pravko mrn hrudn dextroskoliza, u levko sinistroskoliza - pohyby pteYe : lateroflexe, anteflexe, retroflexe (nejpohyblivja je kr n pteY, v hrudn sti flexi omezuj ebra, v bedern sti rotaci sagitln postaven processus articulares) # 65. spoje claviculy ## art. sternoclavicularis SC kloub > incisura clavicularis sterni, facies articularis sternalis claviculae > discus articularis - vazivov chrupavka - extremitas sternalis claviculae vy nv nahoru a mezi obma je tak zYeteln fossa jugularis - lig. interclaviculare - spojuje oba sternln konce nad incisura jugularis sterni - lig. costoclaviculare - spoj s prvnm ebrem - lig. sternocalviculare ant. et post. - kulov kloub s velmi omezenmi pohyby ve vaech smrech, pohyb je vzn na pohyby lopatky a ramennho kloubu - clavicula se pak nakln dopYedu, dozadu, nahoru, dolo ## art. acromioclavicularis > facies articularis acromialis claviculae, facies articularis acromii scapulae > discus articularis - lig. acromioclaviculare, lig. coracoclaviculare (clavicula, proc. coracoideus scapulae) - lig. coracoclaviculare = lig. trapezoideum + lig. conoideum - kloub ploch / kulov, omezen pohyby, opt je podmiIuje pohyb lopatky a ramene 35 - lig. transversum scapulae superius - pYepauje incisura scapulae, vznik otvor, kterm do fossa supraspinata vstupuje n. suprascapularis, a. et v. suprascapularis jdou nad ligamentem - lig. transversum scapulae inferius - od baze spina scapulae ke collum scapulae, prochz tudy a., v. et n. suprascapularis z fossa supraspinata do fossa infraspinata - lig. coracoacromiale / fornix humeri - vznmn omezuje abdukci v ramennm kloubu # 66. ART. humeri > cavitas glenoidalis scapulae + labrum glenoidale, caput humeri - siln prostorn pouzdro, upn se na collum scapulae a collum anatomicum humeri - ligg. glenohumeralia (superius, medium, inferius) - na ventrln stran kloubnho pouzdra) - lig. coracohumerale - lig. coracoacromiale - fornix humeri - alachy svalo - vepYedu m. subscapularis, vzdadu m. supraspinatus, m. infraspinatus, m. teres minor = rottorov maneta - svalov obal chyb na spodn stran kloubnho pouzdra, okraj jamky je ventrlnm smrem mena, proto nej astji dochz k luxacm dopYedu a dolo - recessus axillaris - kaudln vchlipka kloubnho pouzdra, napn se pYi abdukci - vagina synovialis intertubercularis - caput longum m. bicipitis brachii od tuberculum supraglenoidale - bursae synoviales - bursa subdeltoidea, bursa subcoracoidea, bursa subacromialis, bursa m. subscapularis subtendinea - typicky voln kulov kloub s rozsahem pohybo ve vaech tYech osch - ventrln flexe, dorzln flexe, abdukce je mon pouze do horizontln roviny, pak humerus omezuje fornix humeri, o kter se opYe tuberculum majus humeri a dala abdukce probh pouze za sou asn rotace scapuly, addukce, pronace, supinace - stYedn poloha : mrn ventrln flexe a abdukce 45 - cvn zsoben: a. thoracoacromialis, a. circumflexa scapulae, a. circumflexa humeri posterior a a. circumflexa humeri anterior # 67. ART. cubiti art. humeroradialis - capitulum humeri, fovea capitis radii (kulov kloub, jeho pohyby ale omezuje art. humeroulnaris) art. humeroulnaris - trochlea humeri, incisura trochlearis ulnae (kladkov kloub, jedna osa pohybu) art. radioulnaris proximalis - circumferentia articularis radii, incisura radialis ulnae (kolov kloub) - kloubn pouzdro se upn na humeru proximln od fossa radialis, fossa coronoidea a fossa olecrani (vaechny jsou intraartikulrn), po stranch je pouzdro distlnji, epicondyli humeri jsou extraartikulrn - na uln se kloubn pouzdro upn k okrajom incisura trochlearis, na radiu sestupuje distln ke collum radii, kde vytvY recessus sacciformis 36 - lig. anulare radii - zajiaeuje polohu caput radii - lig. collaterale ulnare, lig. collaterale radiale - zeslen kloubnho pouzdra po stranch - mm. articulares - brn uskYinut pouzdra pYi pohybech - bursae synoviales: bursa subcutanea olecrani (na olekranu, mezi ponovou alachou m. triceps brachi), bursa subtendinea musculi tricipitis brachii, bursa bicipitoradialis (mezi alachou m. biceps brachii a pYedn plochou tuberostias radii) - kombinac pohybo ve vaech tYech kloubech je flexe, extenze v sti humeroradiln a humeroulnrn a pak supinace, pronace v humeroradiln a radioulnrn sti - stYedn poloha : pronace a mrn flexe Juncturae radioulnares - membrana interossea antebrachi i - mezi tli radia a ulny - margines interossei - v proximln sti je chorda obliqua (od tuberositas radii k processus coronoideus ulnae) - membrna omezuje supinaci a slou jako plocha k odstupu svalo art. radioulnaris distalis - caput ulnae, incisura ulnaris radii, discus articularis (upn se k okraji incisura ulnaris radii a k processus styloideus ulnae), epov kloub jednoos - pohyby podle jedn osy - supinace, pronace - ulna je fixn a radius obh okolo, pohyb doprovz pohyb v loketnm kloubu # 68. ART. radiocarpalis > facies articularis carpalis radii (prodlouen o discus articularis z art. radioulnaris dist.), os scaphoideum, os lunatum, os triquetrum - vaechny tYi kosti jsou spojeny pomoc ligg. intercarpalia interossea - pohyby sdruen ve funk n celek s art. mediocarpalis, art. carpometacarpales, intercarpales, intermetacarpales # 69. ART. mediocarpalis - sklouben proximln Yady (s vjimkou os pisiforme) s distln Yadou karplnch kost > hlavice ulnrn : os capitatum, os hamatum > jamka ulnrn: os scaphoideum, os lunatum, > os triquetrum > hlavice radiln: os scaphoideum > jamka radiln: os trapezium, os trapezoideum - ligg. intercarpalia dorsalia, palmaria et interossea - mezi os trapezium a trapezoideum chyb interosseln vaz, kloubn atrbina tudy komunikuje se atrbinou articulationes carpometacarpales II. - V. (chyba ve skriptech) - art. ossis pisiformis - os triquetrum, os pisiforme, k hamulus ossis hamati jde lig. pisohamatum a k bzi 4. a 5. metakarpu lig. pisometacarpeum (uveden vazy jsou ponov alacha m. flexor carpi ulnaris a os pisiforme je sezamsk kost tto alachy - lig. radiocarpeum / radiocarpale palmare et dorsale (od proc. styloideus radii) - lig. ulnocarpeum / ulnocarpale palmare et dorsale (od proc. styloideus ulnae) - lig. carpi radiatum - dorzln strana os capitatum - lig. arcuatum carpi palmare - art. radiocarpalis a art. mediocarpalis tvoY funk n jednotku - elipsoidn kloub (palmrn, dorzln flexe a ulnrn a radiln dukce, kombinac cirkumdukce) 37 # 70. ART. carpometacarpales II. - V. - sklouben baz II. - V. metakarpu s distln Yadou karplnch kost + kontakty mezi jednotlivmi bazemi metakarpo - dutina kloubu komunikuje prostorem mezi os trapezium a os trapezoideum s kloubn dutinou articulatio mediocarpalis - ligg. carpometacarpalia palmaria, dorsalia et interossea - ligg. metacarpalia palmaria, dorsalia et interossea - minimln pohyblivost - amphiarthrosis # 71. ART. carpometacarpalis pollicis > basis ossis metacarpi I., os trapezium - sedlov kloub - abdukce, addukce a opozice arepozice palce articulationes metacarpophalangeales > caput ossis metacarpi, basis phalangis proximalis > laminae fibrocartilagineae palmares - prohlouben kloubnch jamek - pYedn a zadn st kloubnho pouzdra je voln, po bocch je zesleno pomoc lig. collaterale ulnare et radiale - lig. metacarpeum transversum profundum - v lamina fibrocartilaginea palmaris palcovho kloubu jsou konstantn dv sezamsk kosti, moou bt i v dalach metacarpophalangelnch kloubech - elipsoidn klouby - flexe, extenze a abdukce, addukce articulationes interphalangeales manus > hlavice: trochlea phalangis, jamka: basis distlnjaho lnku - na palmrn stran opt lamina fibrocartilaginea palmaris - lig. collaterale radiale et ulnare - zadn stranu kloubnho pouzdra zpevIuj aponeurzy extenzoro prsto - kladkov klouby - flexe, extenze # 72. ART. sacroiliaca, syndesmosy > facies auricularis ossis coxae a facies auricularis ossis sacri - tuh, krtk kloubn pouzdro, nerovn povrch kloubnch ploch -amphiarthrosis - ligg. sacroiliaca anteriora, interossea (tuberositas sacralis et iliaca) et posteriora (spinae iliacae posteriores a tuberositas sacralis) - lig. iliolumbale - crista iliaca, processus costarii L4, L5 - lig. sacrospinale - spina ischiadica, laterln okraj os sacrum et coccygis, uzavr incisura ischiadica major - foramen ischiadicum majus (foramen infrapiriforme, suprapiriforme) - lig. sacrotuberale - tuber ischiadicum, lateriln okraj os sacrum et coccygis, processus falciformis - uzavr incisura ischiadica minor na foramen ischiadicum minus (alacha m. obturatorius int. a do fossa ischiorectalis n. pudendus et vasa pudenda int.) - symphysis pubica - facies symphysiales, discus interpubicus, zadn okraj disku pYesahuje zadn okraj kosti - eminentia retropubica (u eny hmatn per vaginam) - lig. pubicum superius, lig. pubicum inferius seu lig. arcuatum pubis (silnja) - vazy tak siln, e udr stydk kosti u sebe, kdyby se poranila symfza - spojen prakticky nepohybliv, ke konci thotenstv se vlivem hormono mrn rozvolIuje - membrana obturatoria - foramen obturatum, sulcus obturatorius - canalis obturatorius (n. et vasa obturatoria), odstup mm. obturatorii - lig. inguinale - lacuna vasorum, lacuna musculorum, lig. lacunare, arcus iliopectineus 38 # 73. Art. coxae > facies lunata acetabuli, pulvinar acetabuli (tukov polatY), labrum acetabulare, caput femoris - incisura acetabuli je pYepaena pY nm vazem - lig. transversum acetabuli - siln kloubn pouzdro se pYipojuje na okraje acetabula, na femuru vepYedu na linea intertrochanterica, vzadu do stYedu collum femoris, fossa trochanterica je extraartikulrn - lig. iliofemorale - spina iliaca anterior inferior, linea intertrochanterica - lig. pubofemorale - ramus superior ossis pubis, pYedn strana kloubnho pouzdra - lig. ischiofemorale - zadn okraj acetabula, zadn strana kloubnho pouzdra - lig. pubofemorale a lig. ischiofemorale vytvY kolem collum femoris vazivov pruh - zona orbicularis - lig. capitis femoris - fovea capitis femoris, pod lig. transversum acetabuli - bursa iliopectinea - konstantn bursa pod m. iliopsoas - kulov kloub s omezenm pohybem - enarthrosis - pohyby: flexe, extenze (pYi extenzi se vazy napnaj), abdukce (abdukce vraznja pYi flexi), addukce, pronace, supinace - stYedn poloha: flexe, mrn abdukce a v zevn rotaci # 74. Aditus et amplitudo pelvis 1) vchod pnevn - apertura pelvis superior, aditus pelvis - ohrani uje ji linea terminalis (promontorium, linea arcuata, eminentia iliopubica - linea terminalis rozdluje pelvis major a pelvis minor - diameter recta aditus pelvis (conjugata anatomica) - spojnice promontoria a hornho okraje symfzy - 11 cm - diameter transversa aditus pelvis - nejvta pY n vzdlenost lineae terminales - 13 cm - diameter obliqua - spojnice art. sacroiliaca a eminentia iliopubica - 12 cm - diamater obstetricia - nejkrata vzdlenost mezi zadn stranou symfzy (eminentia retropubica) a pYednm okrajem promontoria - 10,5 cm - conjugata diagonalis - jedin rozmr mYiteln per vaginam, doln okraj symfzy a pYedn okraj promontoria - 12,5 cm - 13 cm 2) rovina aYe pnevn - amplitudo pelvis - vymezena arou mezi S2-S3, stYed spodiny acetabula a stYed sympfzy - diameter recta amplitudinis pelvis - stYed zadn strany symfzy a rozhran S2-S3 - 12,5 cm - diameter transversa amplitudinis pelvis - spojnice spodin stYedo obou jamek ky elnch - 12,5 cm - diameter obliqua amplitudinis pelvis - od incisura ischiadica major ozna en strany k sulcus obturatorius protilehl strany - 13,5 cm 39 # 75. angustia et exitus pelvis 3) rovina iny pnevn - angustia pelvis - vymezena arou spojujc doln okraj symfzy, spina ischiadica a apex ossis sacri - m ovln tvar, dela osa orientovna sagitln - diameter recta - spojnice dolnho okraje symfzy a hrotu kosti kYov - 11,5 cm 4) rovina vchodu pnevnho - apertura pelvis inferior, existus pelvis - m tvar koso tverce, vymezena spojnc dolnho okraje symfzy, tuber ischiadicum a apex ossis coccygis - diameter transversa - spojnice tubera ischiadica - 11 cm - diameter recta - spojnice dolnho okraje symfzy a hrotu kostr e - 9 cm, pYi porodu se kostr odtla dorzln - 11,5 cm - pYi porodu prochz hlavi ka plodu pnevnm kanlem tak, e se jej sagitln osa (11 cm) vkld do nejvtach promro, skrze aditus diameter transversa, v amplitudo pelvis naraz hlavi ka na svalov dno pnevn, rotuje sagitln osou do diameter recta - v porodnictv se pouvaj vnja rozmry: - distantia bispinalis - spinae ischiadicae anteriores superiores - 26 cm - distantia bicristalis - vzdlenost nejlaterlnjach bodo obou cristae iliacae - 29 cm - distantia bitrochanterica - velk trochantery - 31 cm - distantia bituberalis - tubera ischiadica, udv prostornost existus pelvis - 12 cm - conjugata externa - vzdlenost mezi trnem L5 a hornm okrajem symfzy - 20 cm, min. 18 cm PYehled hodnot: Pohlavn rozdly na pnvi - ala ossis ilii le u muo vce sagitln, u en se klade do roviny frontln - tubera ichiadica (distantia bituberalis) jsou na ensk pnvi dl od sebe - velk trochantery femuru u en vce vystupuj na povrch a podlej se na vytvYen boko - symphysis pubica u mue vyaa, kosti stydk vytvY angulus pubicus, u en spae arcus pubicus - aditus pelvis u mue m kvoli promontoriu tvar srdce, u eny je zaoblen - os sacrum eny je nia a aira - incisura ischiadica major u en prostornja a aira - ramus superior ossis pubis u eny je dela, mons pubis prominuje na povrch - foramen obturatum u eny trojhelnkovit, u mue ovln # 76. art. genus ## Sty n plochy, kloubn pouzdro > condylus medialis femoris, facies articularis medialis tibiae, meniscus medialis (tvar C) > condylus lateralis femoris, facies articularis lateralis tibiae, meniscus lateralis (tvar O) > facies articularis patellae, facies patellaris femoris - kloubn pouzdro siln, prostorn - synoviln vrstva se klade z mediln i laterln strany na ligg. cruciata genus, pYed nimi vybh k patelle jako plica synovialis patellae - corpus adiposum genus - pod patellou, mezi synoviln a fibrzn vrstvou kloubnho pouzdra - plica synovialis infrapatellaris , plicae alares (sou st corpus adiposum genus), kloubn dutina je tak nepln sagitln pYepaena na mediln a laterln st - alacha m. quadriceps femoris , ligamentum patellae -tuberositas tibiae - retinaculum patellae mediale et laterale - pruhy odstupujc od alach m. vastus med. et lat. - recessus suprapatellaris - lig. collaterale tibiale - epicondylus medialis femoris, srost s kloubnm pouzdrem, margo medialis tibiae > aditus amplitudo angustia exitus > diameter recta 11 cm 12,5 cm 11,5 cm 9 cm, 11,5 cm > diameter obliqua 12 cm 13,5 cm -- > diameter transversa 13 cm 12,5 cm -11 cm > ena > mu ## 40 - lig. collaterale fibulare - samostatn bc vaz (extraartikulrn), epicondylus lateralis femoris, caput fibulae - lig. popliteum obiquum - sou st ponov alachy m. semimembranosus, mezi condylus lateralis femoris a condylus medialis tibiae - ligg. cruciata (anterius et posterius) -spojuj areae intercondylares tibiae a fossa intercondylaris femoris, probh dost random, zkYit prsty, prsten ek ant., ukazov ek post. - ligg. cruciata jsou obalena po stranch synoviln membrnou - vzhledem kfibrzn vrstv jsou intraartikulrn avzhledem k synoviln vrstv extraartikulrn - lig. transversum genus - spojuje menisky mezi sebou, nachz se v tukov plica alaris - lig. meniscofemorale posterius et anterius - pYipevIuj menisky k okolnm strukturm - neaeastn kolenn trida - lig. cruciatum ant., meniscus medialis, lig. collaterale tibiale # 77. art. genus ## pomocn kloubn za Yzen - meniscus medialis se upn do area intercondylaris anterior et posterior, tvar psmene C - meniscus lateralis se upn k tuberculum intercondylare laterale, tvar psmene O - bursae synoviales - bursa suprapatellaris, bursa praepatellaris, bursa infrapatellaris profunda, bursa subcutanea tuberositas tibiae aj. - sloen kloub, kladkov kloub - jednoos - flexe, extenze - pYi extenzi se ligg. cruciata kolem sebe spirlovit zat , tm omezuj extenzi, pYi flexi se uvolIuj, proto lze pYi ohnutm kolennm kloubu provst mrn rota n pohyby v koleni - podln osa femuru a tibie svraj tup hel (fyziologick abdukce kolene), zposobeno postavenm ky le - stYedn poloha : mrn flexe # 78. art. tibiofibularis > facies articularis capitis fibulae, facies articularis fibularis tibiae - lig. capitis fibulae anterius et posterius - membrana interossea cruris - margines interossei tibiae et fibulae , odstup nkterch svalo brco - syndesmosis tibiofibularis - distln konec fibuly do incisura fibularis tibiae ,nejedn se o kloubn spojen, nejsou vytvoYeny kloubn ploaky, jde o syndesmzu - lig. tibiofibulare anterius et posterius - od tibie k pYednmu a zadnmu okraji laterlnho kotnku - vaechny tYi spoje pevn spojuj fibulu s tibi, poloha obou kost je prakticky nemnn, fibula moe max. mrn pruit # 79. art. talocruralis > facies articularis inferior tibiae, facies articularis malleoli medialis tibiae, facies articularis malleoli lateralis fibulae, trochlea tali - kloubn pouzdro je po stranch zesleno vazy, pYedn a zadn strana je voln - lig. collaterale mediale / lig. deltoideum -mediln kotnk a vjYov se rozbh k os naviculare (pars tibionavicularis), k pYedn sti talu (pars tibiotalaris ant.), k sustentaculum tali calcanei (pars tibiocalcanea) a k zadn sti talu (pars tibiotalaris post.) 41 - lig. collaterale laterale - tYi samostatn vazy: lig. talofibulare anterius (lat. kotnk, collum tali), lig. calcaneofibulare (lat. kotnk, lat. plocha calcaneu - trochlea fibularis), lig. talofibulare posterius (fossa maleoli lateralis, processus posterior tali) - kladkov kloub - platrn a dorzln flexe nohy - trochlea tali vzadu ua, pYi normlnm postaven na planta pedis je noha fixovna, pYi plantrn flexi se mezi ossa cruris dostv ua st a kloub se uvolIuje - pYi postaven na api ce nohy viklav pohyby # 80. artT. intertarsales art. subtalaris - facies articularis calcanea posterior tali a facies articularis talaris posterior calcanei - lig. talocalcaneum laterale et mediale art. talocalcaneonavicularis - facies articularis calcanea media et anterior tali, caput tali, facies articularis talaris media et anterior calcanei a proximln kloubn ploaka os naviculare - lig. calcaneonaviculare plantare -(od sustentaculum tali, pod caput tali, k tuberositas ossis navicularis) na plantrn stranu pYrost m. tibialis posterior, st vazu navazuje na kloubn ploaku caput tali jako fibrocartilago navicularis - lig. talonaviculare, lig. talocalcaneare interosseum (v sinus tarsi) - lig. calcaneonaviculare (sou st lig. bifurcatum) - oba klouby tvoY mechanickou jednotku (doln kloub hlezenn), pohyby podl osy, kter prochz skrze sinus tarsi - pronace a supinace nohy art. calcaneocuboidea - facies articularis cuboidea calcanei a proximln kloubn ploaka na os cuboideum - lig. calcaneocuboideum plantare, lig. plantare longum (tuber calcanei, baze metatarzo) - lig. calcaneocuboideum (dorsale) - druh st lig. bifurcatum - kloubn atrbiny mezi caput tali a os naviculare a mezi calcaneem a os cuboideum = Chopartov kloub, art. tarsi transversa - zde se provd exartikulace, prott lig. bifurcatum (lig. calcaneocuboideum, lig. calcaneonaviculare) art. cuneonavicularis - distln kloubn ploaka os naviculare, proximln ploaky vaech tY ossa cuneiformia - ligg. cuneonavicularia plantaria et dorsalia - ligg. intercuneiformia dorsalia, plantaria et interossea art. cuneocuboidea - mediln kloubn ploaka os cuboideum, laterln kloubn ploaka os cuneiforme laterale - ligg. cuneocuboidea (dorsale, plantare, interosseum) # 81. art. tarsometatarsalis - os cuneiforme mediale + basis ossis metacarpi I. - os cuneiforme intermedium et laterale + ossa metatarsi II. et III. - os cuboideum + ossa metatarsi IV. et V. - kloubn pouzdra asto splvaj s pouzdry pYedchozch kloubo - ligg. tarsometatarsalia dorsalia, plantaria et interossea - Lisfrancov kloub - exartikulace - amphiarthrosis 42 Articulationes metatarsophalangeae - tyto klouby maj podobnou pravu jako odpovdajc klouby na ruce - kloubn jamky jsou na plantrn stran doplnny chrupav itmi fibrocartilagines plantares - v plotnce kloubu palce jsou konstantn dv sezamsk kostky (mediln a laterln). - kloubn pouzdra jsou u kadho prstu samostatn a jsou zeslena kolaterlnmi vazy - hlavi ky metatarzo jsou na plantrn stran spojeny silnm lig. metatarsale transversum profundum - v kloubech je mon flexe a extenze a abdukce a addukce (osa nohy probh 2. prstem) Articulationes interphalangeae pedis - kloubn jamky jsou na plantrn stran prohloubeny pomoc fibrocartilagines plantares , kloubn pouzdra zesiluj ligamenta collateralia - flexe a extenze # 82. klenba no on - vaechny kosti nohy jsou seYazeny do dvou podlnch Yad: - tibiln Yada - proximln uloen talus, na nj navazuje os naviculare, distlnji ossa cuneiformia, I. a III. kost metatarzln a jejich lnky prsto - fibulrn Yada - calcaneus, os cuboideum, IV. a V. kost metatarzln a jejich lnky prsto - v distln sti ob Yady le vedle sebe, proximln se vaak klade Yada tibiln na Yadu fibulrn (talus nased na dorzln stranu kosti patn), vznik tak oblouk, kter je obrcen konvexitou nahoru, co je podkladem podln klenby nohy - podln klenba nohy je zvraznna i tm, e ob Yady kost (bez lnko prsto) jsou prohnuty dorzln - v oblasti ossa cuneiformia a kost metatarzlnch je kostra nohy prohnuta pY n, tj. je konkvn na stran plantrn (pY n klenba non) - podln i pY n klenba non je zabezpe ena jednak ligamenty, jednak tahem svalo (pYedevam m. tibialis anterior et posterior, m. fibularis longus a dlouhmi flexory palce a prsto). - v dosledku podln a pY n klenby non se kosti nohy opraj o podloku ve tYech bodech -proximln tuber calcanei , distln caput ossis metatarsi I. et V. - klenba non chrn mkk sti (pYedevam cvy a nervy) v planta pedis pYed jejich poakozenm tlakem pYi stn, uplatIuje se tak pYi doalpnut - "provn" nohy pYi chozi # 83. mimick svaly ## svaly klenby lebn, svaly nosu - mm. epicranii - zepYedu, zezadu a ze stran se sbhaj k centrln uloen aponeurze - galea aponeurotica , srost s ko hlavy a s periostem m. occipitofrontalis - venter frontalis et occipitalis - o: venter occipitalis - linea nuchae suprema ossis occipitalis, venter frontalis - pYedn okraj galea aponeurotica - i: venter occipitalis - zezadu do galea aponeurotica, venter frontalis - dopYedu do koe hornho v ka a ela - n: n. facialis - f: venter occipitalis thne koi hlavy dozadu a vyhlazuje vrsky na ele, venter frontalis dl pY n vrsky na ele a zved horn v ko m. temporoparietalis - o: horn okraj chrupavky uanho boltce - i: laterln okraj galea aponeurotica - n: n. facialis - f: thne uan boltec nahoru (rudimentln sval) m. nasalis - o: juga alveolaria hornho I2 a C - i: dorsum nasi, ala nasi - n: n. facialis - f: zuuje nosn drku 84. mimick svaly ## svaly atrbiny stn m. orbicularis oris - o: juga alveolaria hornch a dolnch Yezko a na okraji apertura piriformis - i: koe rto, st smYuje k nosn pYepce jako m. depressor septi - n: n. facialis - f: uzavYen st, apulen rto, deprese nosn pYepky m. depressor anguli oris - o: basis/corpus mandibulae - i: koe v oblasti anglus oris - n: n. facialis - f: thne stn koutek dolo m. depressor labii inferioris - o: basis mandibulae - i: koe labium inferius - n: n. facialis - f: thne doln ret dolo m. levator labii superioris alaeque nasi - o: processus frontalis maxillae, dorsum nasi - i: koe v sulcus nasolabialis a koe nosnho kYdlo - n: n. facialis - f: zved horn ret a rozaiYuje nosn drku m. risorius - o: fascia masseterica - i: koe v oblasti anglus oris - n: n. facialis - f: thne stn koutek laterln a nahoru (smv) m. levator labii superioris - o: pod dolnm okrajem orbity - i: labium superius - sulcus nasolabialis - n: n. facialis - f: zved horn ret m. zygomaticus minor - o: pYedn strana os zygomaticum - i: koe v oblasti sulcus nasolabialis - n: n. facialis - f: thne stn koutek laterokraniln m. zygomaticus major - o: pYedn strana os zygomaticum, laterln od pYedchozho - i: koe v oblasti sulcus nasolabialis, kaudln od pYedchozho - n: n. facialis - f: thne stn koutek laterokraniln m. levator anguli oris - o: pYedn strana maxilly, fossa canina (pod foramen infraorbitale) - i: stn koutek, proplt se s m. orbicularis oris a m. depressor anguli oris - n: n. facialis - f: zved stn koutek m. mentalis - o: juga alveolaria dolnch Yezko - i: smYuje mediokaudln do koe brady (mentum) - n: n. facialis - f: vyhrnuje doln ret nahoru, thne koi brady nahoru, moe vytvYet dolek na brad 85. mimick svaly ## svaly atrbiny o n + m. buccinator m. buccinator - o: zadn st processus alveolaris maxillae, tuber maxillae, raphe buccopharyngea (vazivov pruh mezi hamulus pterygoideus a linea mylohyoidea mandibulae - raphe pterygomandibularis), zadn st processus alveolaris mandibulae - i: angulus oris - n: n. facialis - f: pYitla uje tvY k alveolrnm vbkom elist, rozaiYuje atrbinu stn do stran, zmenauje velikost vestibulum oris (sousto se posouv ke stoli km) - prochz skrze nj ductus parotideus, na zadn stran svalu je corpus adiposum buccae - jedin kon sval hlavy obalen fascia buccopharyngea m. orbicularis oculi - pars palpebralis, pars orbitalis, pars lacrimalis - o: pars palpebralis et orbitalis - lig. palpebrale mediale, pars lacrimalis - crista lacrimalis post. ossis lacrimalis - n: n. facialis - f: podklad v ek, mrkn, pars lacrimalis rozaiYuje slzn vak a pomh nasvat slzy ze spojivkovho vaku m. corrugator supercilii - o: nad sutura nasofrontalis - i: koe nad stYedn a laterln st obo - n: n. facialis - f: posunuje koi obo ke stYedn rovin a podmiIuje svisl rhy nad koYenem nosu m. procerus - o: radix nasi i: koe v oblasti glabelly - n: n. facialis - f: vytvY pY n Yasy nad koYenem nosu, antagonista venter frontalis m. occipitofrontalis # 86. YVKAC svaly ## mm. masticatorii, fascie hlavy m. temporalis - o: planum temporale - linea temporalis inf., jeho fascie od linea temporalis sup. - i: processus coronoideus mandibulae - n: nn. temporales profundi (n. trigeminus) - f: elevace mandibuly, zadn snopce thnou mandibulu dozadu - retrakce m. masseter - o: povrchov vrstva - doln okraj arcus zygomaticus a corpus ossis zygomatici (snopce maj aikm probh) hlubok vrsta - vnitYn plocha arcus zygomaticus (snopce b vertikln) - i: povrchov vrstva - tuberositas masseterica mandibulae hlubok vrstva - laterln plocha ramus mandibulae pod incisura mandibulae, st se u processus coronoideus spoj se snopci m. temporalis - n: n. massetericus (n. trigeminus) - f: elevace mandibuly, kousn stoli kami m. pterygoideus medialis - o: mediln st - fossa pterygoidea ossis sphenoidalis, laterln st - tuber maxillae 45 - i: tuberositas pterygoidea na angulus mandibulae - n: n. pterygoideus medialis (n. trigeminus) - f: mandibulrn elevace, pYi jednostrann kontrakci thne elist na opa nou stranu m. pterygoideus lateralis - o: pars superior - facies infratemporalis alae majoris ossis sphenoidalis, pars inferior - lamina lateralis processus pterygoidei - i: pYedn okraj discus articularis, fovea pterygoidea na processus condylaris mandibulae - n: n. pterygoideus lateralis (n. trigeminus) - f: pYi oboustrann kontrakci protrakce mandibuly, deprese mandibuly, pYi jednostrann kontrakci thne elist na opa nou stranu - funk n k vkacm svalom patY i st suprahyoidnch svalo - m. mylohyoideus, venter anterior musculi digastrici (deprese mandibuly) Fascie hlavy - vkac svaly - fascia temporalis (m dva listy -lamina superficialis et profunda, mezi nimi spatium interfasciale) - fascia masseterica pYechz do fascia buccopharyngea a do povrchov kr n fascie, nahoYe se pYipojuje k arcus zygomaticus - mimick svaly nemaj fascie krom m. buccinator - fascia buccopharyngea (dosahuje vepYedu k anglus oris, vzadu pYechz pYes raphe buccopharyngea do fascie hltanu # 87. povrchov kr }n svaly m. platysma - o: fascia pectoralis major (ve vai 2. ebra) a fascia deltoidea - i: koe obli eje nad basis mandibulae, zadn snopce do fascia parotideomasseterica (le pYed povrchovou kr n fasci) - n: r. colli nervi facialis f: napn koi krku m. sternocleidomastoideus - o: pars sternalis - manubrium sterni, pars clavicularis -extremitas sternalis claviculae - i: processus mastoideus ossis temporalis - n: n. accessorius, plexus cervicalis - f: pYi jednostrann kontrakci ukln hlavu na svou stranu, obli ej ot na druhou stranu, pYi oboustrann kontrakci zakln kr n pteY, pYi fixovan pteYi a hlav zved horn st hrudnku - pomocn vdechov sval fascie krku - fascia cervicalis se dl do 3 listo: - lamina superficialis ( erven) lei pod ko a pod m. platysma, pYipojuje se k mandibule, k manubrium sterni a ke clavicule, obh m. SCM (kolem svalu je rozatpena) a pYechz do fascia nuchae - lamina praetrachealis (modr) - pYipojuje se k jazylce, k zadnmu okraji claviculy a manubrium sterni, obaluje infrahyoidn svaly a attnou lzu, do hloubky odstupuj pruhy, kter tvoY vagina carotica (tmav zelen), laterln se pYi zadnm okraji m. SCM spojuje s povrchovm listem, nad manubrium sterni je mezi povrchovm a prostYednm listem spatium suprasternale , kde je arcus venosus juguli 46 - lamina praevertebralis (oranov) kryje prevertebrln svaly, pYipojuje se na processus transversi vertebrarum cervicalium a pYechz na mm. scaleni, m. levator scapulae a laterln do povrchovho listu + fascia buccopharyngea (svtle zelen) # 88. mm. suprahyoidei m. mylohyoideus - o: linea mylohyoidea mandibulae - i: pYedn strana tla jazylky - ve stYedn rovin se oba svaly upinaj do vazivovho pruhu (raphe mylohyoidea), kter probh od spina mentalis kjazylce, oba svaly jsou podkladem tzv. diaphragma oris - n: n. mylohyoideus (vtev n. mandibularis, n. V.) - f: mandibulrn deprese (otevr sta), pYi polykn zved jazylku m. digastricus - o: venter posterior - incisura mastoidea ossis temporalis - b spolu s m. stylohyoideus po mediln stran m. SCM smrem k jazylce, kde je vsunut alacha (prostupuje alachu m. stylohyoideus) - i: venter anterior - fossa digastrica mandibulae - n: venter anterior - n. mylohyoideus (n. mandibularis, n. trigeminus), venter posterior - r. digastricus n. facialis - f: : pYi fixovan jazylce provede kontrakce venter anterior mandibulrn depresi (otevr sta), pYi fixovan mandibule ob bYiaka zvedaj jazylku (polykn) m. stylohyoideus - o: processus styloideus ossis temporalis - i: cornu minus ossis hyoidei - n: n. facialis - f: pYi polykn zved jazylku a thne ji dozadu m. geniohyoideus - o: spina mandibulae - i: corpus ossis hyoidei - n: plexus cervicalis C1-2 (cestou n. hypoglossus) - f: mandibulrn deprese, pYi polykn zved jazylku, stejn funkce jako m. mylohyoideus # 89. mm. infrahyoidei m. sternohyoideus - o: zadn strana manubrium sterni, SC kloub - i: doln okraj corpus ossis hyoidei m. sternothyroideus - o: manubrium sterni, 1. ebern chrupavka - i: linea obliqua attn chrupavky m. thyrohyoideus - o: linea obliqua attn chrupavky - i: cornu majus ossis hyoidei m. omohyoideus - o: venter inferior - lopatka v oblasti lig. transversum scapulae sup., smYuje aikmo mediokraniln ke clavicule - vsunut alacha - i: venter superior - cornu majus ossis hyoidei - Vsunut alacha m. omohyoideus je spojena s prostYednm listem kr n fascie a jejm prostYednictvm s v. jugularis interna. PYi kontrakci svalu se fascie napn a roztahuje lu, podporuje tak protok krve ilou. PYi neaetrnm otevYen v. jugularis interna pYi opera nch zkrocch na krku zostv la otevYen a vznik tak nebezpe vzduchov embolie. - n: vaechny infrahyoidn svaly z plexus cervicalis - ansa cervicalis profunda - f: spole n fixuj jazylku nebo ji pYitahuj ke sternu 47 # 90. mm. Scaleni, mm. praevertebrales m. scalenus anterior - o: tyYi zuby na pYednch hrbolcch processus transversi C3-6 - i: tuberculum m. scaleni 1. ebra, pYed sulcus a. subclaviae m. scalenus medius - o: processus transversi C1-7 - i: 1. ebro za sulcus a. subclaviae - fissura scalenorum - plexus brachialis, a. subclavia (v. subclavia prochz mimo fissuru pYed m. scalenus ant. - pYstupn ke katetrizaci) m. scalenus posterior - o: processus transversi C5-6 - i: horn strana 2. ebra - n: plexus cervicalis - f: pYi jednostrann kontrakci ot krk na svou stranu, pYi oboustrann pYedklnj kr n pteY, pYi fixovan pteYi zvedaj ebra - pomocn vdechov sval m. longus colli - o: tla dolnch kr nch a hornch hrudnch obratlo a processus transversi hornch kr nch obratlo - i: tuberculum anterius atlantis, tla hornch kr nch obratlo a processus transversi dolnch kr nch obratlo m. longus capitis - o: processus transversi C3-6 - i: pars basilaris ossis occipitalis, dorzolaterln od tuberculum pharyngeum m. rectus capitis anterior - o: processus transversus atlantis - i: pars basilaris ossis occipitalis, dorzolaterln od pYedchozho svalu m. rectus capitis lateralis - o: processus transversus atlantis - i: pars basilaris ossis occipitalis, laterln od condylus occipitalis m. intertransversarii anteriores cervicis - probhaj mezi tubercula anteriora procesuum transversarium sousednch kr nch obratlo - n: vaechny z plexus cervicalis a plexus brachialis - rami ventrales nervorum cervicalium C1-8 - f: vaechny dlaj pYi oboustrann kontrakci pYedklon kr n pteYe a hlavy, pYi jednostrann ukln na svou stranu # 91. MM. thoracis ## heterochtonn svaly m. pectoralis major - sval m tvar trojhelnka, jeho zkladna le mediln a hrot smYuje k podpan jamce - o: pars clavicularis za n od mediln poloviny klavikuly pars sternocostalis odstupuje od manubrium a corpus sterni a chrupavek 2.-7. ebra. pars abdominalis za n od pYednho listu pochvy pYmho bYianho svalu - i: crista tuberculi majoris humeri (jeat pYed ponem se svalov snopce pYekY tak, e doln snopce se kladou pod snopce horn a upnaj se proximlnji - ponov st svalu je podkladem pYedn axilrn Yasy) - n: n. pectoralis medialis et lateralis ze supraclavikulrn sti plexus brachialis - f: addukce, vnitYn rotace a flexe pae, pYi fixovan pai zved hrudnk - pomocn vdechov sval 48 m. pectoralis minor - o: tYi zuby na 3. a 5. ebru - i: processus coracoideus scapulae - n: n. pectoralis medialis et lateralis ze supraclavikulrn sti plexus brachialis - f: thne lopatku a tm cel pan pletenec dopYedu a dolo, pYi fixovan pai zved hrudnk a uplatIuje se tak jako pomocn vdechov sval m. subclavius - 1. ebro - doln strana laterln sti claviculy - n: n. subclavius ze supraclavikulrn sti plexus brachialis - f: thne claviculu a tm i cel rameno dolo a dopYedu a fixuje ji ke sternu, pYi fixovanm rameni zved prvn ebro a uplatIuje se, podobn jako oba mm. pectorales, tak jako pomocn vdechov sval m. serratus anterior - o: devt zubo (proto "pilovit" sval) od hornch devti eber - i: vkld se mezi stnu hrudnho koae a lopatku a upn se na margo medialis a na angulus inferior scapulae - n: n. thoracicus longus - f: odtahuje lopatku od pteYe, thne doln hel lopatky laterln, tm se cavitas glenoidalis ot vzhoru aumoIuje vzpaen, pYi fixovan lopatce thne ebra nahoru - pomocn vdechov sval - esenciln informace pro doc. Vargovou - na 3. zubu m. serratus anterior je Sorgiusova uzlina (lymfatick dren prsu) # 92. MM. thoracis ## autochtonn svaly mm. intercostales externi - probhaj od dolnho okraje kranilnjaho ebra (pYedn okraj sulcus costae) mediokaudlnm smrem - upnaj se na horn okraj sousednho kaudlnjaho ebra v rozsahu od tuberculum costae k laterlnmu okraji ebernch chrupavek, kde pYechzej do membrana intercostalis externa - n: nn. intercostales - pro vaechny autochtonn - f: zvedaj doln ebra, rozaiYuj hrudnk - vdechov (inspira n) svaly mm. intercostales interni - za naj na hornm okraji kaudlnjaho ebra, smYuj kraniln a laterln - upnaj se na doln okraj kranilnjaho ebra - vpYedu dosahuj ke sternu, vzadu do rovn angulus costae, smrem k pteYi pokra uje membrana intercostalis interna - f: pYitaenm hornch eber k dolnm zmenauj objem hrudnku - vdechov (exspira n) svaly mm. intercostales intimi - za naj na hornm okraji kaudlnho ebra, podobn jako mm. intercostalis interni vystupuj kraniln a laterln - upnaj se na vnitYn okraj sulcus costae kranilnjaho ebra - f: pYitaenm hornch eber k dolnm zuuj meziebern atrbiny a tm zmenauj objem hrudnku - vdechov svaly 49 m. transversus thoracis - odstupuje od zadn strany processus xiphoideus a pYilehl sti corpus sterni - paprs it se rozbh nahoru a laterln a upn se na zadn plochy 2. a 6. ebra (chrupavky) - f: vdechov sval mm. subcostales jsou drobn, asto nevyvinut svaly, nepravideln spojuj jednotliv ebra # 93. diaphragma - zakld se v doln sti krku, a je proto inervovna z n. phrenicus (plexus cervicalis) - m tvar kopule, kter se vyklenuje do hrudnku, jejm stYedem je aponeurotick centrum tendineum, ke ktermu se sbhaj jednotliv prov masit sti (pars sternalis. pars costalis, pars lumbalis) - centrum tendineum m tvar trojlstku, mezi jeho pravm a pYednm listem je otvor pro doln dutou lu, foramen venae cavae inferioris - na horn plochu centrum tendineum nalh perikard, doln plocha je v kontaktu s jtry (area nuda hepatis) - pars sternalis odstupuje od zadn strany processus xiphoideus sterni, a od zadnho listu vagina m. recti abdominis - pars costalis odstupuje od dolnho okraje apertura thoracis inferior (dolnch 6 eber) - pars lumbalis se skld ze dvou sti, crus mediale a crus laterale - crus mediale odstupuje od ligamentum longitudinale anterius ve vai L1-L3(4) - mediln sti obou stran ohrani uj pYed pteY hiatus aorticus - pYi centrum tendineum ohrani uj snopce dala otvor - hiatus oesophageus - crus laterale za n na tlech L1-L2 a laterlnji od dvou vazivovch oblouko: - lig. arcuatum mediale smYuje od pteYe pYed m. psoas major k processus costalis L1 - lig. arcuatum laterale jde od processus costalis L1 pYed m. quadratus lumborum ke 12. ebru - v brnici jsou dv prov trojhrann oslaben - trigonum sternocostale mezi pars sternalis a pars costalis a trigonum lumbocostale mezi pars costalis a pars lumbalis - dala prostupy: - trunci vagales skrze hiatus oesophageus - otvorem v crus mediale prostupuj v. azygos (vpravo) a v. hemiazygos (vlevo) - nn. splanchnici a ductus thoracicus skrze hiatus aorticus - truncus sympathicus mezi crus mediale a crus laterale - vasa epigastrica superiora - trigonum sternocostale - n: n. phrenicus (plexus cervicalis) - f: centrln aponeurotick st, na kterou nased srdce v perikardilnm vaku je tmY nepohybliv, perifern masit sti se pYi kontrakci pohybuj dolo a zvtauj vertikln rozmr hrudn dutiny a tm i objem hrudnku - je proto hlavnm vdechovm svalem, vznamn se tak podl na bYianim lisu 50 # 94. heterochtonn svaly zad ## m. trapezius, m. latissimus dorsi - spinohumerln svaly patY vvojov ke svalom HK, proto inervace z plexus brachialis, vjimka je m. trapezius, kter vznikl z abernch oblouko, proto inervace z n. accessorius m. trapezius - pars ascendens, pars transversa, pars descendens - o: protuberantia occipitalis ext., septum nuchae, processus spinosi C7 a vaech Th - kolem vertebra prominens vytvY aponeurzu - speculum rhomboides - i: laterln st claviculy, acromion a spina scapulae - n: r. externus n. accessorii, rr. musculares z plexus cervicalis - f: pYitahuje lopatku (rameno) k pteYi, horn st lopatku zved, doln thne dolo m. latissimus dorsi - o: aponeurza - fascia thoracolumbalis - od kaudln poloviny hrudnch obratlo, bedernch obratlo, zadn strany os sacrum a sti crista iliaca, 3-4 zuby moou za nat na kaudlnch ebrech - i: crista tuberculi minoris humeri - n: n. thoracodorsalis - f: nejsilnja adduktor HK, humerln extenze, humerln pronace # 95. heterochtonn svaly zad ## M. levator scapulae, mm. rhomboidei m. levator scapulae - o: processus transversi C1-C4 - i: angulus superior scapulae - n: n. dorsalis scapulae - f: zved lopatku, pYi fixovan lopatce klon hlavy m. rhomboideus minor - o: processus spinosi C6, C7 - i: margo medialis scapulae v rozsahu fossa supraspinata - n: n. dorsalis scapulae - f: thne lopatku mediln a kraniln m. rhomboideus major - o: processus spinosi Th1-Th4 - i: margo medialis scapulae v rozsahu fossa infraspinata - n: n. dorsalis scapulae - f: thne lopatku mediln a kraniln # 96. heterochtonn svaly zad ## SPinocostln systm m. serratus posterior superior - o: processus spinosi C6-Th2 (podle ihka) - tyYi zuby na 2. - 5. ebro, laterln od anguli costarum - f: zved ebra, pomocn vdechov sval m. serratus posterior inferior - o: processus spinosi Th11-L2 - i: tyYi zuby na 9. - 12. ebro - f: thne kaudln ebra dolo, pomocn vdechov sval - n: nn. intercostales (vvojov oba patY ke svalom hrudnku) 51 # 97. AUTOchtonn svaly zad ## SPinoTRANSVERZLN systm - vaechny autochtonn hYbetn svaly jsou inervovny z rami dorsales nervorum spinalium m. splenius capitis - o: processus spinosi kaudlnch kr nch a kranilnch hrudnch - i: laterln st linea nuchae superior a processus mastoideus - f: pYi oboustrann kontrakci zklon hlavy, pYi jednostrann klon hlavy a jej rotace m. splenius cervicis - o: processus spinosi Th4-6 - i: processus transversi atlantis et axis - f: pYi oboustrann kontrakci zklon hlavy, pYi jednostrann klonkr n pteYe a jej rotace # 98. AUTOchtonn svaly zad ## SPinospinln, sacrospinln systm - sacrospinln systm je v kaudln sti jednotn, kraniln se rozdluje na tYi svaly - cel systm se ozna uje jako m. erector spinae - o: processus spinosi lumblnch obratlo, od dorzln plochy kosti kYiov a od dorzln sti crista iliaca pnevn kosti - spole n st svalu je kryta silnou aponeurzou, kter srost s po te n aponeurzou m. latissimus dorsi a je ozna ovna jako tzv. fascia thoracolumbalis - f: pYi oboustrann kontrakci zaklonn pteYe, pYi jednostrann kontrakci ukln pteY na svou stranu m. longissimus dorsi et cervicis - je uloen nejmedilnji - medilni alachy se pYipojuj na processus accessorii bedernch obratlo a na processus transversi obratlo hrudnch a kr nch (a po axis) - laterln alachy se pYipojuj na processus costarii bedernch obratlo a na vaechna ebra v sousedstvi anguli costarum m. longissimus capitis - je uloen v oblasti kr n pteYe, za n na processus transversi C4-Th5 - snopce vystupuji kraniln a upnaji se na processus mastoideus m. iliocostalis - le laterln od m. longissimus dorsi et cervicis a upn se etnmi tenkmi alachami na ebra a na processus transversi kaudlnch kr nch obratlo mm. spinales thoracis et cervicis (systm spinospinln) - rozloeny podl spinlnch vbko v oblasti hrudn a kr n pteYe - o: processus spinosi kranilnch bedernch, kaudlnch hrudnch a kr nch obratlo - i: processus spinosi kranilnch hrudnch akr nch obratlo po C2 - f: jednostrann kontrakce - klon pteYe, oboustrann - zklon pteYe 52 # 99. autochtonn svaly zad ## transversospinln systm m. semispinalis thoracis et cervicis - o: processus transversi hrudnch obratlo - i: processus spinosi kranilnch hrudnch a kr nch obratlo a po axis, snopce pYeskakuj 4-5 obratlo - f: pYi oboustrann kontrakci zklon pteYe, pYi jednostrann kontrakci lateroflexe a oto en na opa nou stanu m. semispinalis capitis - o: processus transversi kranilnch hrudnch obratlo a processus articulares kaudlnch kr nch obratlo - i: squama ossis occipitalis mezi linea nuchae superior et inferior - f: pYi oboustrann kontrakci zposobuje zklon hlavy, pYi jednostrann kontrakci ukln hlavu na svou stranu a ot ji na stranu opa nou mm. multifidi - pYedstavuj soubor nepln izolovanch svalo, kter vyplIuj rhu mezi processus spinosi a processus transversi podl cel pteY - o: na dorzln stran os sacrum, na processus mammillares bedernch obratlo, processus transversi hrudnch obratlo a processus articulares kaudlnch kr nch obratlo - i: po pYesko en 1 - 3 obratlo se upnaj na processus spinosi vaech obratlo (s vjimkou atlasu) - f: pYi oboustrann kontrakci zklon pteYe, pYi jednostrann kontrakci klon pteYe na svou stranu a jej oto en na stranu opa nou # 100. MM. nuchae profundi m. rectus capitis posterior minor - o: tuberculum posterius atlantis - i: mediln st linea nuchae inferior - f: pYi jednostrann kontrakci klon hlavy na svou stranu, pYi oboustrann kontrakci zaklonn hlavy m. rectus capitis posterior major - o: processus spinosus axis - i: prostYedn st linea nuchae inferior - f: pYi oboustrann kontrakci zaklonn hlavy, pYi jednostrann kontrakci uklonn hlavy a jej oto eni na svou stranu m. obliquus capitis superior - o: processus transversus atlantis - i: laterln st linea nuchae inferior tln kosti - f: pYi oboustrann kontrakci zakln hlavu, pYi jednostrann kontrakci klon hlavy na stranu kontrahovanho svalu m. obliquus capitis inferior - o: processus spinosus axis - i: processus transversus atlantis - f: ot hlavu na svou stranu - m. rectus capitis posterior major, m. obliquus capitis superior a m. obliquus capitis inferior ohrani uji trigonum suboccipitale , ve kterm lei a. vertebralis a n. suboccipitalis - inervace: n. suboccipitalis (r. dorsalis n. spinalis I.) 53 krtk zdov svaly - mm. interspinales cervicis jsou krtk prov svaly, kter jsou napjaty mezi processus spinosi kr nch obratlo - f: extenze kr n pteYe - mm. intertransversarii posteriores cervicis spojuj pYi n vbky kr nch obratlo - f: lateroflexe kr n pteYe # 101. MM. abdominis ## pYedn skupina m. rectus abdominis - o: processus xiphoideus, pYedn strana chrupavek 5. - 7. ebra - i: tuberculum pubicum, ramus superior ossis pubis vedle symphysis pubica - 3-4 pY n alachy - intersectiones tendineae, nejkaudlnja v oblasti pupku, srostaj s pYednm listem vagina m. recti abdominis - n: rr. abdominales nervorum intercostalium Th5-12 (L1) - f: pYedklon trupu, pYi fixovan pteYi zved pnev, bYian lis m. pyramidalis - o: os pubis, ventrln od m. rectus abd. - i: linea alba (P m prohozen za tek a pon, napn linea alba, tzn. upn se do n) - n: rr. abdominales nervorum intercostalium - f: zpevIuje vaginu m. recti abd. # 102. mm. abdominis ## vagina m. recti abdominis - oba mm. recti abdominis jsou zavzaty do vazivov pochvym kterou tvoY aponeurzy svalo laterln skupiny bYianich svalo. - hlavn sti je aponeurza m. obliquus internus abdominis, kter se pYi laterlnm okraji m. rectus abdominis rozdli do dvou listo - pYedn list se klade pYed m. rectus abdominis, zadn za nj. - pYedn list je zepYedu zesilen aponeurzou m. obliquus externus abdominis, zadn list zezadu zesiluje aponeurza m. transversus abdominis - toto pro horn tYi tvrtiny pYedn bYian stny, v doln tvrtin se vaechny aponeurzy kladou pYed m. rectus abdominis a zadn list pochvy chyb - sval kryje v tto sti pouze tenk fascia transversalis - doln konec zadnho listu pYedstavuje obloukovit linea (zona) arcuata - ve stYedn te se pochvy obou pYmch bYianch svalo spojuji a vytvYeji alaait pruh - linea alba ,thnouc se od processus xiphoideus sterni k symfyze - uprostYed linea alba lei pupe n jizva - umbilicus - na pYedni ploae je na rozhrani mezi svalovou a aponeurotickou sti zYeteln polomsi it hranice - linea semilunaris - vyuv se k tzv. pararektlnmu Yezu 54 # 103. MM. abdominis ## laterln skupina m. obliquus externus - o: zevn plocha 5. - 12. ebra - i: airok aponeurza do linea alba, lig. inguinale, labium externum cristae iliacae - probh svalovch snopco odpovd probhu mm. intercostales ext. - n: rr. abdominales nervorum intercostalium Th5-12 - f: jednostrann kontrakce - ot trup na opa nou stranu a ukln pteY na svou stranu, oboustrann kontrakce -pYedklon trupu, bYian lis m. obliquus internus abdominis - o: laterln st ligamentum inguinale, spina iliaca ant. sup., crista iliaca (linea intermedia), thorakolumblni fascie - doln okraj 9. a 12. ebra, podl se na vytvoYen obou listo vagina m. recti abdominis - probh svalovch snopco odpovd probhu mm. intercostales interni - n: rr. abdominales nn. intercostalium Th5-12, n. iliohypogastricus, n. illoinguinalis, n. genitofemoralis - f: pYi oboustrann kontrakci pYedkln pteY, pYi jednostrann kontrakci ot trup na svou stranu a ukln pteY na svou stranu, exspirace, bYian list m. transversus abdominis - o: vnitYn plocha aesti kaudlnch eber, hlubok list thorakolumblni fascie, crista iliaca (labium internum), spina iliaca ant. sup., ligamentum inguinale. - i: zadn list vagina m. recti abdominis a jejm prostYednictvm do linea alba - n: rr. abdominales nn. intercostalium (Th5-12), n. iliohypogastricus, n. ilioinguinalis - f: pYi jednostrann kontrakci ukln pteY na svou stranu, pYi oboustrann kontrakci zploatuje ("zatahuje") bYicho, podl se na bYianim lisu a tm i na dchn m. cremaster - svalov snopce, kter se pYi prostupu funiculus spermaticus skrze canalis inguinalis oddluj od m. obliquus internus abdominis a m. transversus abdominis - varle pYi sestupu z bYian dutiny do aourku prochz skrze vaechny vrstvy bYian stny - obaly varlete - snopce tvoY kli ku kolem varlete, u eny je sval velmi redukovn a jeho tenk rudimentrn snopce se pYipojuj k ligamentum teres uteri - n: r. genitalis n. genitofemoralis. - f: zved varle a je sou st obalo semennho provazce, u eny bez funkce # 104. canalis inguinalis - aikm atrbina v bYian stn nad stYedem ligamentum inguinale - je dlouh asi 4 cm, otevr se mediln pod ko bYicha jako anulus inguinalis superficialis , hlubok laterlni anulus inguinalis profundus st do dutiny peritoneln - osa kanlu je rovnobn s lig. inguinale - anulus inguinalis superficialis je v aponeurze m. obliquus externus abdominis - mediln i laterln jej ohrani uji crus mediale a crus laterale , kter se laterokraniln kY ( fibrae intercrurales ) - mediokaudln hel vyplIuj vazivov snopce ligamentum inguinale reflexum 55 - anulus inguinalis profundus je atrbina v aponeurzch m. transversus abdominis a m. obliquus internus abdominis (lei pod masitou st obou svalo), je uloen laterlnj a je viditeln pouze z dutinov strany - jeho laterln ohrani en je neostr, mediln hranic je ligamentum interfoveolare , co je zeslen transverzln fascie - fascia transversalis pYechz v oblasti anulus inguinalis profundus na funiculus spermaticus jako fascia spermatica interna - pYedn stna (ventrolaterln): aponeurza m. obliquus externus abdominis - doln stna : ligamentum inguinale (zeslen doln okraj aponeurzy m. obliquus externus abdominis, kter lei mezi spina iliaca anterior superior a tuberculum pubicum) - horn stna : doln okraje m. obliquus internus abdominis a m. transversus abdominis (z dolnch okrajo obou svalo odstupuje m. cremaster, kter se pYidv kfuniculus spermaticus) - zadn stna (dorzomediln): vhorn sti je to srostl aponeurza m. obliquus internus abdominis a m. transversus abdominis, mezi dolnm okrajem aponeurzy aligamentum inguinale je pouze fascia transversalis, kter je zeslena ve dva pruhy: - mediln pruh - falx inguinalis (tendo conjunctivus) - struktura, kter vznik srostem dolnch okrajo aponeurz svalo m. obliquus internus abdominis a m. transversus abdominis. - laterln pruh - ligamentum interfoveolare , odstupuje od ligamentum inguinale, vystupuje nahoru a lemuje mediln okraj anulus inguinalis profundus a nad nm se st mediln k okraji m. rectus abdominis, v nm probhaj vasa epigastrica inferiora - mezi obma uvedenmi zeslenmi pruhy je fascia transversalis tenk a stna canalis inguinalis se zde prohlubuje ve fossa inguinalis medialis , kter lei proti anulus inguinalis superficialis a pYedstavuje oslabenou st stny bYian - tak laterln od ligamentum interfoveolare je oslaben msto - fossa inguinalis lateralis , kter le v oblasti anulus inguinalis profundus - obsah: r. genitalis n. genitofemoralis, n. ilioinguinalis , u mue funiculus spermaticus , u eny ligamentum teres uteri Pozn. HERNIE (USMLE) - zevn kla - >vchlipka< obsahu dutiny peritoneln na povrch tla pYes zeslaben msta svalov stny bYian - vychlpen obsah se nachz v klnm vaku, kter je tvoYen nstnn peritoneem (v klnm vaku) - kln vak je na povrchu kryt ko a kla je patrn na povrchu tla jako zduYen, kter se zvtauje ve stoje, pYi kaali i pYi pouit bYianho lisu; lze ji proto vyaetYit pohledem - vnitYn kla - >vsunut< obsahu dutiny peritoneln do >slepch< zhybo pobYianicov dutiny = peritonelnch recesso (napY. bursa omentalis) - k vnitYnm klm se Yad i kly brni n, kdy se troby bYian vysunuj pYes brnici do dutiny hrudn a nevystupuj tedy na povrch tla 56 kly tYseln (inguinln) - jsou astja u muo, co plat pYedevam pro nepYmou klu tYselnou, neboe kanl tYseln je u muo aira - pYm kla tYseln - hernia inguinalis directa - kln vak se tla pYes fovea inguinalis medialis proti anulus inguinalis superficialis, tedy >pYmo< pYes stnu bYian v mst tzv. Hesselbachova trojhelnku (trigonum inguinale Hesselbachi, ohrani en: mediln okrajem m. rectus abdominis, laterln a. epigastrica inferior, kaudln lig. inguinale) - nepYm kla tYseln - hernia inguinalis indirecta - kln vak se tla proti fovea inguinalis lateralis a anulus inguinalis profundus, prostupuje tYselnm kanlem 3 tedy aikmo stnou bYian, vystupuje z anulus inguinalis superficialis; - z kanlu tYselnho moe kln vak postupovat dl: u mue do skrota = hernia scrotalis - u eny do labia majora = hernia labialis - nepYm kla tYseln moe bt zskan i vrozen (ta vznik obvykle pYi neuzavYen processus vaginalis peritonei) = hernia testicularis - pro diferenciln dg pYm a nepYm kly tYseln je zsadn to, e kln branka u pYm kly tYseln le mediln od a. epigastrica inferior (jej pulzace je hmatn), kdeto kln branka u nepYm tYseln kly le naopak laterln od arteria epigastrica inferior brni n kly - hiatus oesophageus (nej astji), trigonum sternocostale, trigonum lumbocostale (vzcn) - paraezofageln hitov hernie - pronikaj pYes hiatus oesophageus, jsou vaak pravmi klami, jejich kln vak m peritoneln kryt; kln vak se protla uje do hrudnku mezi stnou hiatus oesophageus a jcnem (v takovm pYpad tedy obsah hiatus oesophageus tvoY vedle normlnho obsahu 3 jcnu navc kln vak s obsahem bYianch trob (napY. sti aludku) kly v pYedn stn bYian - kla pupe n - hernia umbilicalis - skrze anulus umbilicalis - epigastrick kla (nej astji u en po porodu) 3 kln brankou moe bt vrozen i zskan otvor kdekoli v linea alba - hernia Spiegeli - mezi linea semilunaris a linea arcuata kla stehenn 3 hernia femoralis - kln vak pronik pYes lacuna vasorum pod lig. inguinale (skrze mediln st - anulus femoralis) do trigonum femorale, moe proniknout i skrze hiatus saphnenus do podko kly ve svalovm dnu pnevnm - kln vak pronik pYes svalov dno pnevn do fossa ischiorectalis - obturtorov kla skrze canalis obturatorius bedern kly - doln bedern kla (hernia lumbalis inferior) - skrze trigonum Petiti (ohrani en: crista iliaca, m. latissimus dorsi, m. obliquus ext., dno tvoY, m. obliquus int.) - horn bedern kla (hernia lumbalis superior) - astja (95% lumblnch herni), skrze trigonum Grynfelti (ohrani en: m. serratus post. inf., m. iliocostalis lumborum, m. obliquus internus) 57 # 105. MM. abdominis ## zadn skupina m. quadratus lumborum - podkladov sval zadn bYian stny mezi 12. ebrem a ky eln kost - o: labium internum cristae iliacae, lig. iliolumbale - i: procesus costales L1-4 a 12. ebro - n: n. subcostalis, plexus lumbalis - f: jednostrann kontrakce ukln pteY na svou stranu, oboustrann zklon pteYe ## Fasciae abdominis - na povrchu bYicha je tenk fascia abdominis superficialis, kter plynule pYechz do povrchov fascie hrudn a zdov, v oblasti symfzy tvoY ligamentum fundiforme et suspensorium penis (clitoridis). - od fascie doln kon etiny ji oddluje ligamentum inguinale. - na dutinov stran kryje stnu bYian fascia transversalis (v etn kaudln plochy brnice) - ob fascie pYechzej v oblasti canalis inguinalis na funiculus spermaticus jako fascia spermatica externa et interna - transverzln fascie je v oblasti pupku zeslena jako fascia umbilicalis, podobn zeslen transverzln fascie le mezi fossa inguinalis medialis et lateralis -ligamentum interfoveolare - tYet fascii je tzv. fascia abdominis subcutanea, vkld se do podkonho tukovho vaziva a rozdluje je na silnja povrchovou vrstvu a slabai (ten i) hlubokou vrstvu - fascie dosahuje kraniln do rovn pupku a pot se vytrc, kaudln pYekra uje ligamentum inguinale a srost s fascia lata femoris - podkon bYian fascie pokra uje na scrotum nebo na labia majora pudendi, kde pYechz do tunica dartos (vrstva hladk svaloviny), na hrzi (perineu) pYechzi do fascia perinei superficialis # 106. MM. humeri - rottorov maneta: m. subscapularis, m. supraspinatus, m. infraspinatus, m. teres minor m. subscapularis - o: facies costalis scapulae (fossa subscapularis) - i: na pYedn stranu pouzdra ramennho kloubu (bursa subtendinea m. subscapularis), tuberculum minus humeri - n: n. subscapularis - f: humerln pronace m. supraspinatus - o: fossa supraspinata - i: tuberculum majus humeri - n: n. suprascapularis - f: humerln supinace, abdukce m. infraspinatus - o: fossa infraspinata - i: tuberculum majus humeri - n: n. suprascapularis - f: humerln supinace m. teres minor - o: margo lateralis scapulae - i: tuberculum majus humeri - n: n. axillaris - f: humerln supinace m. teres major - o: anglus inferior scapulae - i: crista tuberculi minoris - n: n. subscapularis - f: addukce, extenze, humerln pronace m. deltoideus - o: laterln st claviculy, acromion, spina scapulae (pars clavicularis, acromialis, spinalis) - i: tuberositas deltoidea humeri - n: n. axillaris - f: upaen - abdukce HK, flexe - pYedpaen (pYedn st), extenze - zapaen (zadn st), dr v pozici ramenn kloub, pYi obrn dochz ke spontnn luxaci 58 # 107. MM. brachii ## pYedn skupina m. brachialis - o: pYedn strana distln poloviny humeru - i: tuberositas ulnae - n: n. musculocutaneus - f: flexe pYedlokt m. coracobrachialis - o: processus coracoideus scapulae - i: vnitYn strana humeru v polovin dlky - n: n. musculocutaneus (nerv tento sval pror) - f: pYipaen (addukce) a pYedpaen (flexe) m. biceps brachii - o: caput longum - tuberculum supraglenoidale scapulae, intraartikulrn probh - sulcus intertubercularis (vagina synovialis intertubercularis) caput breve - processus coracoideus - i: tuberositas radii, ve fossa cubiti se oddluje aponeurosis bicipitalis (seu lacertus fibrosus), ta smYuje distln mediln a splv s povrchovou fasci pYedlokt - n: n. musculocutaneus - f: flexe pYedlokt v supina nm postaven, caput longum - abdukce pae, caput breve - pYedpaen a pYipaen # 108. MM. brachii ## zadn skupina m. triceps brachii - o: caput longum - tuberculum infraglenoidale scapulae caput laterale - dorzln strana humeru proximln od sulcus n. radialis caput mediale - dorzln strana humeru distln od sulcus n. radialis - i: olecranon ulnae - n: n. radialis - f: extenze pYedlokt, caput longum - addukce pae - caput longum rozdluje prostory foramen humerotricipitale (n. axillaris, vasa circumflexa humeri posteriora) a foramen omotricipitale (vasa circumflexa scapulae) m. anconaeus - o: epicondylus lateralis humeri i: olecranon ulnae - n: n. radialis f: extenze pYedlokt - "4. hlava tricepsu" ## fascia brachii - proximln navazuje na fascia deltoidea, distln pYechz do fascia antebrachii - vytvY intermuskulrn septa, rozdluj pYedn a zadn skupinu svalo pae - septum intermusculare brachii mediale - sulcus bicipitalis medialis - a., v. brachialis, n. medianus, n. ulnaris, n. cutaneus antebrachii medialis, v. basilica - septum intermusculare brachii laterale - sulcus bicipitalis lateralis - v. cephalica 59 # 109. MM. antebrachii ## pYedn skupina - povrchov vrstva - vaechny svaly povrchov vrstvy odstupuj od epicondylus medialis humeri spole nm za tkem - caput humerale seu commune m. pronator teres - o: epicondylus medialis humeri, processus coronoideus ulnae -caput humerale, caput ulnare - i: stYedn st corpus radii - n: n. medianus - f: pronace a flexe pYedlokt - canalis pronatorius - prostup mezi hlavami m. pronator teres a nsledn mezi hlavami m. flexor digitorum superficialis, prochz nm n. medianus z fossa cubitalis do vrstvy mezi m. flexor digitorum profundus a m. flexor digitorum superficialis m. flexor carpi radialis - o: epicondylus medialis humeri - i: pod retinaculum flexorum samostatnm kanlkem - canalis tendinis musculi flexoris carpi radialis, basis 2. a 3. metakarpu - n: n. medianus - f: flexe pYedlokt, palmrn flexe ruky a radiln dukce m. palmaris longus - o: epicondylus medialis humeri, krtk bYako, dlouh alacha - i: po povrchu retinaculum flexorum do aponeurosis palmaris - n: n. medianus - f: flexe ruky a pYedlokt m. flexor carpi ulnaris - o: epicondylus medialis humeri (caput humerale), olecranon ulnae (caput ulnare) - i: os pisiforme (sezamsk kost), vlastn pon je lig. pisohamatum a lig. pisometacarpeum - n: n. ulnaris - f: flexe ruky a pYedlokt, ulnrn dukce # 110. MM. antebrachii ## pYedn skupina - prost Yedn a hlubok vrstva m. flexor digitorum superficialis (prostYedn vrstva) - o: epicondylus medialis humeri, processus coronoideus ulnae, radius (pod ponem m. pronator teres) - caput humeroulnare, caput radiale - i: 4 alachy, skrze canalis carpi k 2. - 5. prstu, pYed phalax proximalis se rozatp na dva pruhy, kter se upnaj na kraje phalax media, atrbinou mezi obma pruhy pak prochz alacha m. flexor digitorum profundus a k phalanx distalis = chiasma tendinum - n: n. medianus - f: flexe ruky, flexe prstu v art. interphalangea proximalis (mezi phalanx prox. a med.), humerln hlava flexe pYedlokt m. flexor pollicis longus - o: pYedn plocha radia, membrana interossea antebrachii - i: skrze canalis carpi, phalanx distalis pollicis - n: n. medianus - f: flexe palce a ruky m. flexor digitorum profundus - o: pYedn plocha ulny, membrana interossea antebrachii - i: 4 alachy skrze canalis carpi, phalanx distalis 2. - 5. prstu, chiasma tendinum - n: n. medianus pro radiln st (2., 3. prst) a n. ulnaris pro ulnrn st (4., 5. prst) - f: flexe ruky a prsto v art. interphalangea distalis 60 m. pronator quadratus - o: pYedn plocha ulny - i: pYedn plocha radia (distln tvrtina) - n: n. medianus - f: pronace pYedlokt ## lachy flexor a - pYidrovny pomoc retinaculum flexorum - mezi eminentia carpi radialis a eminentia carpi ulnaris -dohromady canalis carpi - radiln st canalis carpi - canalis tendinis m. flexoris carpi radialis - ulnrn st - m. flexor pollicis longus, m. flexor digitorum spf., m. flexor digitorum prof., n. medianus - v oblasti prsto jsou pYidrovny pomoc vaginae fibrosae digitorum manus - v oblasti stYedo lnko prsto maj prstencovitou pravu (pars anularis vaginae fibrosae), v oblasti kloubo jsou to kYc se vazivov pruhy (pars cruciformis vaginae fibrosae) - v canalis carpi jsou tYi pochvy - vagina synovialis tendinis m. flexoris carpi radialis, vagina synovialis tendinis m. flexoris pollicis longi (jdou podl alachy a k mstu inzerce) a vagina synovialis communis musculorum flexorum (kon na rovni stYedo metakarplnch kost) - na prstech jsou alachy obaleny pomoc vaginae synoviales digitorum manus - synoviln pochvy 2. - 4. prstu se s vagina synovialis communis mm. flexorum v oblasti canalis carpi nespojuj # 111. MM. antebrachii ## zadn skupina - povrchov vrstva m. extensor digitorum communis - o: epicondylus lateralis humeri - i: tyYi alachy pro tY lnkov prsty, na hYbetu ruky jsou sousedn alachy spojeny pomoc connexus intertendinei, na prstech vytvYej dorzln aponeurzu, ta se upn na zadn stranu vaech tY lnko - n: n. radialis - f: extenze ruky a prsto m. extensor digiti minimi - o: epicondylus lateralis humeri - i: dorzln aponeurza 5. prstu - n: n. radialis - f: extenze ruky a 5. prstu m. extensor carpi ulnaris - o: epicondylus lateralis humeri - i: basis ossis metacarpi V. - n: n. radialis - f: extenze ruky a ulnrn dukce # 112. MM. antebrachii ## zadn skupina - hlubok vrstva m. abductor pollicis longus - o: dorzln strana proximln sti ulny, membrana interossea, proximln strana radia - i: alacha jde nad alachami mm. extensores carpi radiales, basis ossis metacarpi I. - n: n. radialis - f: abdukce palce 61 m. extensor pollicis brevis - o: dorzln strana radia, membrana interossea (distln od pYedchozho svalu) - i: dorzln strana proximlnho lnku palce - n: n. radialis - f: extenze v art. metacarpophalangea pollicis, abdukce palce m. extensor pollicis longus - o: dorzln strana ulny a membrana interossea antebrachii (distln od pYedchozho svalu) - i: dorzln strana distlnho lnku - n: n. radialis - f: extenze palce m. extensor indicis - o: dorzln strana ulny a membrana interossea antebrachii (nejdistlnji z cel skupiny) - i: dorzln aponeurza 2. prstu - n: n. radialis - f: extenze 2. prstu # 113. MM. antebrachii ## laterln skupina m. brachioradialis - o: laterln okraj distln sti humeru (jde mezi m. brachialis a m. triceps brachii) - i: processus styloideus radii - n: n. radialis - f: flexe pYedlokt, pronace a supinace pYedlokt (v souvislosti s vchoz polohou) m. extensor carpi radialis longus - o: proximln od epicondylus lateralis humeri (distln od za tku m. brachioradialis) - i: basis ossis metacarpi II. - n: n. radialis - f: extenze a radiln dukce ruky m. extensor carpi radialis brevis - o: epicondylus lateralis humeri i: basis ossis metacarpi III. - n: n. radialis f: extenze a radiln dukce ruky m. supinator - o: epicondylus lateralis humeri, lig. collaterale laterale, lig. anulare radii, crista m. supinatoris ulnae - i: pYedn plocha radia - n: n. radialis f: supinace pYedlokt - canalis supinatorius - atrbina mezi povrchovou a hlubokou vrstvou, probh tudy ramus profundus nervi radialis a vtev arteria recurrens radialis 62 ## lachy extenzor a - alachy svalo dorzln a laterln skupiny jsou pYidrovny retinaculum extensorum (zeslen st fascia antebrachii), kter se pYipojuje na palmrn stranu radia a na os triquetrum a os hamatum - z jeho hlubok strany odstupuj vazivov pruhy, kter se spojuj s dorzln stranou distlnho konce radia, vznik tak aest osteofibrznch kanlko pro prostup alach - 1. kanlkem (nejlaterlnjam) prostupuj alachy m. abductor pollicis longus a m. extensor pollicis brevis - 2. kanlkem alachy m. extensor carpi radialis longus et brevis - 3. kanlkem alacha m. extensor pollicis longus - 4. kanlkem alachy m. extensor digitorum communis et m. extensor indicis - 5. kanlkem alacha m. extensor digiti minimi - 6. kanlkem alacha m. extensor carpi ulnaris # 114. MM. manus ## skupina thenaru - thenar - svalov val na palcov stran ruky - svaly thenaru odstupuj vtainou od eminentia carpi radialis a kon na palci m. abductor pollicis brevis (1) - i: radiln sezamsk kost v art. metacarpophalangea pollicis - n: n. medianus - f: abdukce palce m. flexor pollicis brevis (3) - caput profundum, caput superficiale - i: radiln sezamsk kost v art. metacarpophalangea pollicis - n: caput profundum z nervus ulnaris, caput spf. z nervus medianus - f: flexe proximlnho lnku palce a opozice palce m. opponens pollicis (4) - i: laterln okraj 1. metakarpu - n: n. medianus - f: opozice palce m. adductor pollicis (2) - o: caput obliquum - eminentia carpi radialis caput transversum - palmrn strana tla 3. metakarpu - i: ulnrn sezamsk kost palce - n: n. ulnaris - f: addukce palce # 115. MM. manus ## skupina hypothenaru - hypothenar - svalov val na malkov stran ruky - n: n. ulnaris m. palmaris brevis - o: ulnrn okraj palmrn aponeurzy - i: koe hypothenaru - f: vytvY pY n kon rhy na ulnrnm okraji ruky m. abductor digiti minimi (5) - o: os pisiforme - i: ulnrn st baze proximlnho lnku 5. prstu - f: abdukce mal ku m. flexor digiti minimi brevis (6) - o: hamulus ossis hamati - i: baze proximlnho lnku 5. prstu - f: flexe mal ku m. opponens digiti minimi (7) - o: eminentia carpi ulnaris - i: : ulnrn st 5. metakarpu - f: mrn opozice 5. prstu # 116. MM. manus ## prost Yedn skupina - svaly tto skupiny jsou uloeny jednak mezi sousednmi metakarplnmi kostmi, jednak odstupuj od alach m. flexor digitorum profundus mm. interossei dorsales I. - IV. - jsou uloeny ve vaech intermetakarplnch prostorech - kad z nich za n dvma hlavami na tlech sousednch metakarplnch kost, ob hlavy se spojuj do spole n alachy, kter se pYipojuje na bzi proximlnho lnku prstu a do dorzln aponeurzy (I. na laterln okraj 2. prstu, II. na laterln okraj 3. prstu, III. na mediln okraj 3. prstu, IV. na mediln okraj 4. prstu) - n: n. ulnaris - f: abdukce prsto (osa ruky prochz 3. prstem), flexe proximlnho lnku prstu mm. interossei palmares I. - III. - za naj na tle metakarpln kosti a upnaj se na bazi a do dorzln aponeurzy odpovdajcho prstu (I. odstupuje od 2. metakarpln kosti a upn se na 2. prst, II. za n na 4. metakarpln kosti a upn se na 4. prst, III. za n na 5. metakarpln kosti a upn se na 5. prst). - n: n. ulnaris - f: addukce prsto, podlej se na flexi proximlnch lnko prsto mm. lumbricales I. - IV. jsou vzny na alachy m. flexor digitorum profundus a upnaj se na radiln okraj bze proximlnho lnku a do dorzln aponeurzy 2. a 5. prstu - n: I. a II. sval z n. medianus, III. a IV. sval z n. ulnaris - f: naklonn prsto radilnm smrem, podlej se na flexi proximlnho lnku prsto # 117. MM. coxae ## m. iliopsoas - o: m. psoas major - disci intervertebrales a vazivov snopce po stranch bedern pteYe m. iliacus - fossa iliaca, u linea terminalis se oba svaly spojuj - i: skrze lacuna musculorum na trochanter minor femoris (bursa iliopectinea) - n: plexus lumbalis (n. femoralis) - f: flexe v ky elnm kloubu, zahajuje vykro en - m. psoas minor - za n mezi Th12 a L1, upn se na eminentia iliopubica, ve 40 % chyb 64 # 118. MM. coxae ## zadn skupina - mm. glutei m. gluteus maximus - o: linea glutea posterior alae ossis ilium, zadn strana os sacrum, fascia thoracolumbalis - i: tractus iliotibialis (zeslen alaait pruh umstn na laterln stran stehna), tuberositas glutea femoris, proximln st labium laterale lineae asperae femoris - n: n. gluteus inferior - f: extenze v ky elnm kloubu, tahem za tractus IT fixuje kolenn kloub v extenzi - zajiaeuje vzpYmen postoj m. gluteus medius - o: ala ossis ilii mezi linea glutea anterior a l. g. posterior, labium externum cristae iliacae - i: trochanter major femoris - n: n. gluteus superior - f: abdukce v ky li, pYedn snopce pYednoen, zadn snopce zanoen m. gluteus minimus - o: ala ossis ilii mezi linea glutea inferior a l. g. anterior, labium externum cristae iliacae - i: trochanter major femoris - n: n. gluteus superior - f: abdukce a flexe v ky li m. tensor fasciae latae - o: spina iliaca anterior superior - i: tractus iliotibialis - condylus lateralis tibiae - n: n. gluteus superior - f: napn tractus iliotibialis a tm fixuje kolenn kloub ve vzpYmen poloze tla # 119. MM. coxae ## zadn skupina - pelvitrochanterick svaly m. piriformis - o: facies pelvina ossis sacri - i: k foramen ischiadicum majus (foramen suprapiriforme, foramen infrapiriforme) - trochanter major femoris - n: plexus sacralis - f: femorln supinace m. obturatorius internus - o: membrana obturatoria - i: fossa trochanterica femoris - n: plexus sacralis - f: femorln supinace m. gemellus superior - o: spina ischiadica - i: fossa trochanterica femoris - n: plexus sacralis - f: femorln supinace m. gemellus inferior - o: tuber ischiadicum - i: crista intertrochanterica - n: plexus sacralis - f: femorln supinace 65 m. quadratus femoris - o: tuber ischiadicum - i: crista intertrochanterica - n: plexus sacralis - f: femorln supinace # 120. MM. femoris ## pYedn skupina m. sartorius - o: spina iliaca anterior superior - i: pes anserinus spf. - na condylus medialis tibiae (spolu s m. gracilis, m. semitendinosus) - n: n. femoralis - f: flexe v kolennm a ky elnm kloubu m. quadriceps femoris - o: m. vastus medialis - labium mediale lineae asperae - m. vastus lateralis - labium laterale lineae asperae - m. vastus intermedius - pYedn a laterln plocha corpus femoris - m. rectus femoris - spina iliaca anterior inferior - i: basis patellae - lig. patellae - tuberositas tibiae, st snopco m. vastus intermedius se upn do kloubnho pouzdra kolennho kloubu (m. articularis) a brn uskYinut pYi pohybech - bursa suprapatellaris, bursa praepatellaris, bursa infrapatellaris subtendinea, bursa infrapatellaris subcutanea - n: n. femoralis - f: extenze v kolennm kloubu, m. rectus femoris flexe ky elnho kloubu # 121. MM. femoris ## zadn skupina m. semitendinosus - o: tuber ischiadicum - i: pes anserinus (superficialis) - condylus medialis tibiae - n: n. ischiadicus, pYi vysokm atpen n. tibialis - f: flexe v kolennm a extenze v ky elnm kloubu m. semimembranosus - o: tuber ischiadicum - i: condylus medialis tibiae, lig. popliteum obliquum, fascia m. poplitei - roztrojen pon m. semimembranosus se nkdy tak nazv pes anserinus profundus - n: n. ischiadicus, pYi vysokm atpen n. tibialis - f: flexe v kolennm a extenze v ky elnm kloubu m. biceps femoris - o: caput longum - tuber ischiadicum, caput breve - labium laterale lineae asperae femoris - i: caput fibulae - n: n. ischiadicus, pYi vysokm atpen: n. tibialis (caput longum), n. fibularis commmunis (caput breve) - f: flexe v kolennm a extenze v ky elnm kloubu 66 # 122. MM. femoris ## mediln skupina m. gracilis - o: symphysis pubica - i: pes anserinus - condylus medialis tibiae - n: n. obturatorius - f: addukce v ky elnm kloubu ("panensk sval" - dr nohy u sebe) m. adductor longus - o: ramus superior ossis pubis (mezi tuberculum pubicum a symphysis pubica) - i: labium mediale lineae asperae femoris - n: n. obturatorius - f: addukce stehna m. adductor brevis - o: os pubis (na rozhran ramus superior et inferior) - i: labium mediale lineae asperae femoris (proximln tYetina) - n: n. obturatorius - f: addukce stehna m. adductor magnus - o: doln okraj os coxae (od ramus inferior ossis pubis po tuber ischiadicum) - i: labium mediale lineae asperae femoris, epicondylus medialis femoris - tuberculum adductorium - mezi pony je ve alaae otvor hiatus tendineus, kterm se otvr canalis adductorius do fossa poplitea - n: n. obturatorius (proximln st), n. ischiadicus (distln st) - f: addukce stehna m. pectineus - o: pecten ossis pubis - i: linea pectinea femoris - n: n. obturatorius, n. femoralis - f: addukce stehna m. obturatorius externus - o: membrana obturatoria (zevn strana) - i: fossa trochanterica - n: n. obturatorius - f: supinace v ky elnm kloubu # 123. MM. cruris ## pYedn skupina m. tibialis anterior - o: laterln strana tibie, membrana interossea cruris - i: basis ossis metatarsi I.. os cuneiforme mediale - n: n. fibularis profundus - f: dorzln flexe a supinace nohy m. extensor hallucis longus - o: distln polovina vnitYn strany fibuly, membrana interossea cruris - i: dorzln aponeurza palce - n: n. fibularis profundus - f: extenze palce, dorzln flexe nohy m. extensor digitorum longus - o: condylus lateralis tibiae, proximln polovina mediln strany fibuly, membrana interossea - i: 5 alach, dorzln aponeurzy 2. - 5. prstu, tuberositas ossis metatarsi V. ( m. fibularis tertius ) - n: n. fibularis profundus - f: extenze prsto, dorzn flexe nohy, m. fibularis tertius - pronace nohy # 124. MM. cruris ## m. triceps surae m. gastrocnemius - za n dvma hlavami na epikondylech femuru (caput mediale, caput laterale) - ob hlavy se v proximln sti ltka spojuj a pYechzej v plochou ponovou alachu, kter se spojuje se alachou hloubji uloenho m. soleus m. soleus - odstupuje od caput fibulae a od vazivovho pruhu (arcus tendineus m. solei), kter je napjat mezi caput fibulae a linea m. solei - arcus tendineus m. solei je alaaitm proximlnm okrajem m. soleus, pYeklenuje svaly hlubok vrstvy aohrani uje spolu s nimi atrbinu, kterou prostupuj z fossa poplitea na zadn stranu brce n. tibialis a vasa tibialia posteriora - alachy obou st se spojuj a jako tendo calcaneus (Achillova alacha) se upn na proximln st tuber calcanei (bursa tendinis calcanei) - n: n. tibialis - f: plantrn flexe nohy, m. gastrocnemius zposobuje tak flexi kolena. m. plantaris - o: epicondylus lateralis femoris - i: krtk svalov bYako pYechz vdlouhou tenkou alachu, kter se vkld mezi m. gastrocnemius a m. soleus a splv s tendo calcaneus - n: n. tibialis - f: stejn jako u m. gastrocnemius, na pitevn se plete s nervem 68 # 125. MM. cruris ## zadn skupina - hlubok vrstva m. popliteus - o: epicondylus lateralis femoris - i: tibia (proximln od linea m. solei) - n: n. tibialis - f: flexe kolennho kloubu m. tibialis posterior - o: membrana interossea cruris a pYilehl sti tibie i fibuly - i: pYes sulcus malleoli medialis, tuberositas ossis navicularis - n: n. tibialis - f: plantrn flexe nohy, zabezpe uje klenbu non m. flexor digitorum longus - o: zadn plocha tibie - i: proximln od medilnho kotnku se kY se alachou m. tibialis post., do sulcus malleoli medialis, na plant se kY s m. flexor hallucis longus a dl se na 4 alachy, kter se upnaj na distln lnky prsto - od jednotlivch alach odstupuj mm. lumbricales, do jeho alachy se upn m. quadratus plantae - n: n. tibialis - f: plantrn flexe nohy a prsto m. flexor hallucis longus - o: zadn plocha fibuly - i: do sulcus tendinis... calcanei et tali, pod sustentaculum tali, na plant se klade nad alachu m. flexor digitorum longus a srostaj spolu, upn se na distln lnek palce - n: n. tibialis - f: plantrn flexe nohy a palce # 126. MM. cruris - laterln skupina m. fibularis (peroneus) longus - o: caput fibulae, proximln st corpus fibulae - i: za laterln kotnk - sulcus malleoli lateralis, pod trochlea peronealis calcanei, sulcus tendinis m. fibularis longi na os cuboideum a upn se na os cuneiforme mediale a bazi 1. metatarzu - n: n. fibularis superficialis - f: plantrn flexe a pronace nohy, udrovn klenby non m. fibularis (peroneus) brevis - o: distln st corpus fibulae - i: za laterln kotnk - sulcus malleoli lateralis, nad trochlea peronealis calcanei, pon na tuberositas ossis metatarsi V. - n: n. fibularis superficialis - f: plantrn flexe a pronace nohy ## fascia cruris - navazuje na fascia lata, distln pYechz do fasci nohy (v oblasti talokrurlnho kloubu je zeslena v podob retinakul pro vaechny tYi svalov skupiny) - vpYedu a mediln spojena s margo anterior tibiae, pYipojuje se na margo medialis tibiae (facies medialis tibiae le pYmo pod ko, nen fasci kryta) - septum intermusculare anterius et posterius cruris se pYipojuj na fibulu - tYi osteofibrzn kompartmenty, ve kterch jsou uloeny tYi skupiny svalo brcovch (viz kompartmet syndrom) - zadn prostor rozdluje hlubok fasciln list na prostor povrchov a hlubok 69 m. extensor digitorum brevis - o: calcaneus v oblasti sinus tarsi - i: 3 alachy - drozln aponeurzy 2. - 4. prstu - n: n. fibularis prof. - f: extenze prsto ## lachy brcov ach sval  - retinaculum extensorum superius - m. tibialis anterior, m. extensor hallucis longus, m. extensor digitorum longus - retinaculum extensorum inferius - dva pruhy ve tvaru X nebo Y (proximln laterln pruh moe chybt), proximln upevnny na kotncch, distln na os naviculare, os cuneiforme a laterln na calcaneu - pod REI m svou vagina synovialis kad sval, pod RES pouze vagina synovialis tendinis musculi tibialis anterioris - retinaculum musculorum fibularium superius et inferius -proximln nad trochlea fibularis prochz m. fibularis brevis, distlnm kanlkem pod trochlea fibularis m. fibularis longus (ten prochz jeat pod lig. plantare longum) - pod obma je vagina synovialis musculorum fibularium communis, na plant m m. fibularis longus svou pochvu - retinaculum musculorum flexorum - sou st fascia cruris (mezi malleolus medialis a tuber calcanei) - proximlnm kanlkem jde m. tibialis posterior, prostYednm m. flexor digitorum longus, distlnm m. flexor hallucis longus (kad sval m svou pochvu), mezi prostYednm a distlnm kanlkem prochz n. tibialis a vasa tibialia posteriora # 127. MM. pedis ## dorzln skupina m. extensor hallucis brevis - o: calcaneus v oblasti sinus tarsi - i: dorzln aponeurza palce - n: n. fibularis profundus - f: extenze palce # 128. MM. pedis ## plantrn skupina - povrchov vrstva m. abductor hallucis - o: processus medialis tuberis calcanei - i: mediln sezamsk kost v art. metatarsophalangea hallucis, baze proximln lnku palce - n: n. plantaris medialis - f: flexe a abdukce proximlnho lnku palce m. flexor digitorum brevis - o: processus medialis tuberis calcanei - i: 4 alachy ke tY lnkovm prstom, vytvY chiasma tendinum stejn jako na ruce, atrbinou prochz alachy m. flexor digitorum longus - n: n. plantaris medialis - f: flexe proximlnho a stYednho lnku prsto 70 m. abductor digiti minimi - o: processus lateralis tuberis calcanei - i: baze proximlnho lnku mal ku - n: n. plantaris lateralis - f: abdukce a flexe mal ku # 129. MM. pedis ## plantrn skupina - prost Yedn vrstva m. quadratus plantae - o: tuber calcanei - i: do alachy m. flexor digitorum longus - n: n. plantaris lateralis - f: tahem za alachu vyrovnv aikm probeh m. flexor digitorum longus mm. lumbricales I. - IV. - odstupuj od alachovch cpo m. flexor digitorum longus - upnaj se na mediln stranu bze proximlnch lnko 2. a 5. prstu a do jejich dorzln aponeurzy - n: prvn a druh sval z n. plantaris medialis, tYet a tvrt z n. plantaris lateralis - f: flexe proximlnch lnko prsto, naklnn prsto na mediln stranu # 130. MM. pedis ## plantrn skupina - HLUBOK vrstva m. flexor hallucis brevis - za n na plantrn stran ossa cuneiformia - upn se na ob sezamsk kostky metatarsophalangovho kloubu palce - n: n. plantaris medialis. - f: flexe palce m. adductor hallucis - caput obliquum za n na plantrn stran os cuboideum a na bzch IV. a V. metatarzln kosti - caput transversum za n na plantrn stran 3. a 5. metatarsophalangovho kloubu - ob sti se spojuj a jejich ponov alacha kon na laterln sezamsk kostce metatarsophalangovho kloubu palce - n: n. plantaris lateralis - f: addukce palce m. flexor digiti minimi brevis - za n na bzi 5. metatarzln kosti a upn se na bzi proximlnho lnku 5. prstu - n: n. plantaris lateralis. - f: flexe proximlnho lnku ptho prstu m. opponens digiti minimi - odstupuje od plantrn strany os cuboideum a upn se na tlo 5. metatarzu - n: n. plantaris lateralis - f: mrn opozice 5. prstu mm. interossei plantares - jsou tYi, za naj na mediln stran 3. a 5. metatarzlni kosti, upnaj se na mediln (palcovou) stranu proximlnho lnku 3. a 5. prstu - n: n. plantaris lateralis - f: addukce 3. a 5. prstu, mrn flexe proximlnich lnko mm. interossei dorsales jsou tyYi - n: n. plantaris lateralis - f: abdukce prsto (odtaen od osy nohy, kter prochzi 2. prstem) a flexe proximlnch lnko 71 # 2. # anatomie # orgnov ch # systm o Zdroje: skripta Anatomie II. od prof. P e + Anatomie 2 a 3 ihk # Zkou kov otzky - oddl b CVN A LYMFATICK SYSTM 131. Aorta, sti a probh 132. Arcus aortae, probh a zkladn vtve 133. Aorta thoracica, probh a zkladn vtve 134. Arteria carotis externa, ventrln vtve 135. Arteria carotis externa, terminln vtve 136. Arteria carotis externa, mediln a dorsln vtve 137. Arteria carotis interna 138. Arteria subclavia, probh a zkladn vtve 139. Arteria vertebralis 140. Arteria thoracica interna 141. Arteria axillaris, probh a zkladn vtve 142. Arteria brachialis, probh a zkladn vtve 143. Hlavn tepny pYedlokt a ruky, jejich probh a oblast zsoben 144. Aorta abdominalis, probh a zkladn vtve 145. Truncus coeliacus, hlavn vtve, jejich probh a oblast zsoben 146. Arteria mesenterica superior, hlavn vtve a oblast zsoben 147. Arteria mesenterica inferior, hlavn vtve a oblast zsoben 148. Arteria iliaca communis, Arteria iliaca)interna, probh, zkladn vtve a oblast zsoben 149. Arteria iliaca externa, Arteria femoralis, probh, zkladn vtve a oblast zsoben 150. Arteria poplitea, Arteria tibialis)anterior et posterior, probh a oblast zsoben 151. Hlavn tepny nohy, jejich probh a oblast zsoben 152. Vena cava superior, probh a jej hlavn pYtoky 153. Vena jugularis interna, probh a jej hlavn pYtoky 154. Venae cerebri 155. Sinus durae)matris 156. Vena subclavia, probh a jej hlavn pYtoky 157. PYehled il horn kon etiny 158. Vena cava inferior, probh a jej hlavn pYtoky 159. PYehled il doln kon etiny 160. Fetln obh 161. Slezina: stavba, vaskularizace, uloen, vztahy k okolnm orgnom 162. Vena portae, portln obh a jeho vznam 163. Kavokavln anastomzy 72 164. Portokavln anastomzy 165. Stavba mzn soustavy (mza, mzn kapilry, cvy, uzliny, kmeny) 166. Thymus, anatomick stavba, uloen 167. Mzn uzliny a cvy hlavy 168. Mzn uzliny a cvy krku 169. Mzn uzliny a cvy horn kon etiny 170. Mzn uzliny a cvy hrudnku 171. Mzn uzliny a cvy doln kon etiny 172. Mzn uzliny a cvy bYicha 173. Mzn uzliny a cvy pnve 174. Tonsily, Waldeyerov mzn okruh TRVIC SYSTM 175. Zuby, obecn stavba, generace, rozliaen jednotlivch zubo definitivnho chrupu 176. Vzorce do asnho a stlho chrupu, zna en zubo, proYezvn zubo 177. Vestibulum oris: ohrani en, struktury, komunikace s cavitas oris propria 178. Cavitas oris propria: ohrani en, struktury 179. Jazyk: zevn popis, vaskularizace 180. Jazyk: svaly, inervace 181. Tvrd patro: stavba, vaskularizace a inervace 182. Mkk patro: svaly, vaskularizace a inervace 183. Velk slinn lzy, uloen a probh jejich vvodo 184. Slinn lzy, inervace 185. Hltan: seky, obecn stavba stny, syntopie 186. Hltan: svaly, inervace 187. Jcen: stavba stny, probh, syntopie, fyziologick zen 188. Jcen: vaskularizace a inervace 189. }aludek: popis, stavba stny, syntopie 190. }aludek: vaskularizace a inervace 191. Tenk stYevo: stavba stny, rozdlen, vaskularizace 192. Duodenum: sti, probh, vztah k)peritoneu, vaskularizace 193. Tlust stYevo: sti, stavba stny, vztah k)peritoneu, vaskularizace 194. Caecum: stavba, apendix vermiformis, vztah k)peritoneu, vaskularizace 195. Rectum: stavba, syntopie, vaskularizace 196. Jtra: zevn popis, stavba, syntopie, 197. Jtra: nutritivn krevn zsoben 198. Jtra: funk n krevn zsoben, v. portae 199. Jtra: vvodn cesty lu ov 200. }lu nk: stavba, syntopie, tok lu i 201. Slinivka bYian: stavba, syntopie, vaskularizace DCHAC SYSTM 202. Nasus externus 3 sti, strukturln podklad 203. Vestibulum nasi 204. Cavitas nasi (ohrani en, funkce, regia) 205. Larynx: chrupavky laryngu 206. Larynx: spoje laryngu 207. Larynx: svaly laryngu, funk n lenn 208. Larynx: cavitas laryngis 209. Trachea: stavba stny, syntopie, bronchus principalis, arbor bronchialis 210. Plce: zevn popis, lenn na laloky, syntopie 211. Plicn stopka 212. Pleura: popis rozdlen, recessus, pYechod parietln a viscerln pleury 213. Mechanismus vdechu, hlavn a pomocn svaly 214. Mechanismus vdechu, hlavn a pomocn svaly 215. Glandula thyroidea (syntopie, cvn zsoben) 216. Glandulae parathyroideae (syntopie, cvn zsoben) UROGENITLN SYSTM 217. Ledvina, zevn popis, stavba 218. Ledvinn kalichy, ledvinn pnvi ka, vaskularizace ledvin 219. Syntopie ledvin, obaly a fixace 220. Mo ovod, probh, syntopie, zen 73 221. Mo ov mchY, popis, syntopie 222. Varle, descensus testis 223. Nadvarle, stavba, uloen 224. Provazec semenn 225. aourek, vrstvy skrota 226. Ductus deferens, stavba, uloen 227. Vesiculae seminales 228. Prostata, popis, laloky, syntopie 229. Musk mo ov trubice 230. Penis, stavba 231. Vaje nk, zevn popis, vaskularizace, syntopie 232. Vejcovod, zevn popis, syntopie 233. Dloha, zevn popis, vaskularizace, syntopie 234. Dloha, stavba, zvsn apart 235. Pochva 236. }ensk mo ov trubice 237. Zevn rodidla 238. Diaphragma urogenitale masculinum, svaly zevnch pohlavnch orgno mue 239. Diaphragma urogenitale femininum, svaly zevnch pohlavnch orgno eny 240. Diaphragma pelvis SRDCE 241. Celkov popis srdce, zevn tvar, syntopie 242. Prav srde n sI 243. Prav srde n komora 244. Lev srde n sI 245. Lev srde n komora 246. Stavba srdce, skelet srde n 247. Srde n chlopn 248. PYevodn systm)srde n 249. Vn it tepny 250. }ly srdce 74 # 131. aorta - nejvta tepna tla, vystupuje z lev srde n komory aorta ascendens - 3-5 cm, v perikardilnm vaku, za tek se promt do 3. sternocostlnho spoje - ve vai 2. pravho sternocostlnho spoje pYechz do arcus aortae - nejdYv za truncus pulmonalis, pak na jeho prav stran - roaYen pYmo po vstupu z LK - bulbus aortae - podmnno jednotlivmi cpy valva aortae - odstupuj odtud aa. coronariae - a. coronaria dextra, sinistra arcus aortae - od pravho 2. sternocostlnho spoje aikmo dozadu a doleva k lev stran Th3 - konvexita nahoru, nejvyaa bod oblouku dosahuje do rovn 1. sternocostlnho spoje - nejprve pYed bifurcatio tracheae, pak na lev bronchus a levou arteria pulmonalis, kone n oddl se pYikld k lev stran jcnu - konkavita arcus aortae je spojena s truncus pulmonalis pomoc lig. arteriosum (obliterovan ductus arteriosus) - odstup truncus brachiocephalicus, a. carotis communis sin., a. subclavia sin. aorta descendens = aorta thoracica + aorta abdominalis aorta thoracica - za n vlevo od tla Th3, pokra uje k hiatus aorticus v brnici (roveI Th12) - zpo tku vlevo od jcnu a pteYe, kaudlnji se dostv mezi jcen a pteY aorta abdominalis - od hiatus aorticus po L4, kde kon jako bifurcatio aortae - dl se na dv arteriae iliacae communes - pYmm pokra ovnm by byla aorta caudalis - a. sacralis mediana - je uloena v retroperitonelnm prostoru, vlevo od vena cava inferior # 132. arcus aortae - jde zepYedu zprava dozadu doleva truncus brachiocephalicus - zsobuje pravou polovinu hlavy a krku a pravou HK - odstupuje z prav sti arcus aortae jako jeho nejsilnja vtev - za sternem vystupuje aikmo nahoru, doprava za SC kloub, kde se vtv na: - a. carotis communis dextra - a. subclavia dextra a. carotis communis sin. - je o 4 cm dela ne pravostrann kvoli odlianmu odstupu - na krku ji kryje m. sternocleidomastoideus a m. omohyoideus, kraniln le za attnou lzou - ve vai hornho okraje cartilago thyroidea (C4) se vtv na a. carotis externa et interna - glomus caroticum (sinus caroticus) - chemorecep n tlsko (koncentrace O 2 aCO 2 v krvi) - laterln od n je v. jugularis int., dorzln je n. vagus, ventrolaterln radix sup. ansae cervicalis prof., spole n ve vagina carotica 75 - vtven karotidy v trigonum caroticum (m. SCM, venter post. m. digastrici, venter superior m. omohyoidei) - proti tuberculum caroticum (tuberculum anterius processus transversi C6) lze tepnu utla it a. subclavia sin. - po lev stran sestupuje do zadnho mediastina n. vagus sin. a pod oblouk vysl n. laryngeus recurens, kter zpravidla kY lig. arteriosum - pYes arcus b n. phrenicus sin., kter b pYednm mediastinem po okraji perikardu - variety: pravostrann oblouk, dvojit oblouk, samostatn odstupujc pravostrann tepny, oboustrann truncus brachiocephalicus, a. subclavia dextra moe odstupovat jako posledn a za jcnem prochz na svou stranu - moe odtud navc odstupovat a. thyroidea ima, a. vertebralis (standardn ob z a. subclavia), rr. bronchiales # 133. aorta thoraciCA - za n vlevo od tla Th3, pokra uje k hiatus aorticus v brnici (roveI Th12) - zpo tku vlevo od jcnu a pteYe, kaudlnji se dostv mezi jcen a pteY - parietln vtve: aa. intercostales posteriores - devt segmentln uspoYdnch tepen (3. - 11. meziebern atrbina) - 1. a 2. meziebern atrbina je zsobena a. intercostalis suprema, vtev truncus costocervicalis) - pYi pteYi nalhaj na vnitYn stranu mm. intercostales externi, pak vnikaj mezi mm. intercostales interni et intimi a do sulcus costae kranilnjaho ebra - pYedn seky anastomozuj s rr. intercostales anteriores z a. thoracica interna a a. musculophrenica - a. subcostalis - pod 12. ebrem - r. dorsalis - b dozadu, vydv rr. musculares pro hYbetn svaly, r. spinalis pro pteYn kanl a jeho obsah a rr. cutanei mediales et laterales pro koi zad - rr. musculares pro svaly stny hrudn - r. collateralis - oddluje se pYi anglus costae a probh dopYedu podl hornho okraje kaudlnjaho ebra (spoj se tak s aa. intercostales anteriores) - r. cutaneus lateralis - koe laterln stny hrudnku, u en rr. mammarii lat. pro ml nou lzu - ze 4. intercostln tepny vystupuje Pietova papilrn tepna pro prsn bradavku aa. phrenicae superiores - odstupuj tsn nad brnic a vyivuj jej horn polovinu - viscerln vtve: rr. bronchiales - k bronchom, zajiaeuj nutritivn obh plic, prav r. bronchialis moe odstupovat z 3. a. intercostalis post. rr. oesophagei - 6-9 vtv ke stn jcnu rr. pericardiaci - zadn strana perikardu, z nich drobn rr. mediastinales pro zadn mediastinum # 134. a. carotis externa - zsobuje svmi vtvemi horn polovinu krku a hlavu (vyjma mozku, o nice a vnitYnho ucha) - podbh pod m. stylohyoideus a venter post. m. digastrici, vstupuje do fossa submandibularis a pYi angulus mandibulae vstupuje do fossa retromandibularis, kde je uloena v glandula parotis - ventrln stranu tepny kY v. facialis, v. lingualis, vv. thyroideae sup. a oblouk n. hypoglossus - mediln od tepny je stna hltanu, vzadu probh styloidn septum, kter dl a. carotis externa et inerna 76 ## Ventrln votve a. thyroidea superior - odstupuje z a.carotis ext. bezprostYedn nad rozdlenm obou karotid (ve vai jazylky) a sestupuje obloukovit ventrokaudln ke attn lze - r.infrahyoideus - smYuje k ponom infrahyoidnch svalo na jazylce - r. sternocleidomastoideus - do stejnojmennho svalu. - a. laryngea superior prostupuje se stejnojmennm nervem (vtev z n.vagus) pYes membrana thyrohyoidea nebo pYes foramen thyroideum attn chrupavky do laryngu - r. cricothyroideus probh pYed lig.cricothyroideum, anastomosuje s druhostrannou tepnou a vyivuje sliznici hrtanu, pYi koniotomii moe bt pY inou krvcen - r. anterior a r. posterior (rr.glandulares) - kone n vtve, kter vyivuj attnou lzu (anastomosuj s vtvemi z a. thyroidea inf.) a. lingualis - odstupuje kraniln od tepny pYedchoz, zpravidla ve vai cornu minus ossis hyoidei, zpo tku probh pYmo aYe k okraji m. hyoglossus, klade se mezi tento sval a m. genioglossus asmYuje k hrotu jazyka, v tto sti m zvlnn probh (vytvY rezervn tasy, kter se rozvijej pYi pohybech jazyka) - r. suprahyoideus k hornmu okraji jazylky - a. sublingualis - oddluje se jeat pYed vstupem a. lingualis do jazyka, probh po spodin dutiny stn pod gl. sublingualis smrem dopYedu, vyivuje svaly spodiny stn, sliznici spodiny stn a gl. sublingualis - rr. dorsales linguae - ke koYeni jazyka a epiglottis - a. profunda linguae - kone n vtev, mezi m. genioglossus a m. longitudinalis inf. ke hrotu jazyka, kde anastomozuje sdruhostrannou tepnou - Beclardov hel - cornu majus ossis hyoidei, venter posterior musculi digastrici, alacha m. stylohyoideus - po te n sek a. lingualis - trigonum Pirogovi - zadn okraj m. mylohyoideus, alacha m. digastricus, n. hypoglossus - a. lingualis zde le pYmo pod m. hyoglossus, ob mon msta pro podvaz a. facialis - odstupuje z a.carotis ext. kraniln od pYedchoz tepny (pYiblin ve vai angulus mandibulae) - probh medilnm smrem k ramus mandibulae, podl pYednho okraje m. masseter se st smrem nahoru do obli eje, v tomto mst lze kmen a. facialis stla it proti ramus mandibulae - zpo tku ji kryje m. stylohyoideus a venter post. m. digastrici, pot podbh gl. submandibularis, do kter se moe zanoYovat - na obli eji smYuje ke koutku stnmu a je pYekryta mimickmi svaly - v poslednm seku smYuje ke kYdlu nosnmu a k vnitYnmu koutku o nmu - a. palatina ascendens vystupuje kraniln podl stny hltanu, svmi vtvemi zsobuje inu hltanovou, hltan, patro a sluchovou trubici, anastomozuje s a.palatina descendens (vtev a.maxillaris). - r. tonsillaris smYuje ke tonsilla palatina a zsobuje ji, moe odstupovat z a. palatina ascendens - a. submentalis je nejsilnja z kr nch vtv, probh po spodn ploae m. mylohyoideus do krajiny podbradov a zsobuje suprahyoidn svaly, asto anastomosuje s a. sublingualis 77 - rr. glandulares jsou krtk vtvi ky, kter zsobuj gl. submandibularis - a. labialis inferior se oddluje v blzkosti stnho koutku a probh pod m. orbicularis oris do dolnho rtu - a. labialis superior - do hornho rtu - ob tepny anastomozuj s tepnami opa n strany a ve rtech tvoY uzavYen tepenn oblouky arcus labialis superior et inferior - dohromady circulus arteriosus oris - a. alaris nasi zsobuje kYdlo nosn. - a. angularis vystupuje podl nosnho kYdla k vnitYnmu koutku o nmu a anastomozuje s vtvemi z a. opthalmica a a. infraorbitalis - truncus linguofacialis - variabiln spole n kmen pro a. lingualis a a. facialis - truncus thyrolingualis, truncus thyrolinguofacialis (komplikace pYi onkol b cytostatiky pYi ndorech cavitas oris, lk se aY krv i jinam, napY. do attn lzy a to nechcea) # 135. a. carotis externa terminln v tve a. temporalis superficialis - za n za elistnm kloubem, prostupuje pYuan lzou, podbh arcus zygomaticus a pYed boltcem uanm se sta nahoru do podko spnkov krajiny (le povrchov na fascia temporalis) - rr. parotidei pro pYuan lzu - a. transversa faciei probh spolu s ductus parotideus do tvYe - a. zygomaticoorbitalis jde podl jaYmovho oblouku a zevnmu koutku o nmu - rr. auriculares anteriores zsobuj elistn kloub, laterln st zevnho zvukovodu a laterln (pYedn) plochu uanho boltce - a. temporalis media prostupuje pYes temporln fascii pod m. temporalis, probh po laterln stran squama ossis temporalis a podmiIuje na n sulcus a. temporalis mediae, zsobuje pYedevam m.temporalis - kone nmi vtvemi jsou r. frontalis a r.parietalis, kter vznikaj rozdvojenm a. temporalis superficialis nad jaYmovm obloukem, probhaj pod ko do krajiny eln a temenn - pYi pYechodu pYes jaYmov oblouk pYed boltcem uanm je dobYe hmatn jej tep a. maxillaris - zpo tku probh mediln od collum mandibulae ve atrbin mezi nm a lig. sphenomandibulare do fossa infratemporalis (pars mandibularis) - vnik do atrbiny mezi m. temporalis a m. pterygoideus lateralis a dle medilnji mezi oba mm.pterygoidei (pars pterygoidea) - nejmedilnja st tepny vnik do fossa pterygopalatina (pars pterygopalatina) - pars mandibularis vydv vtve, kter zsobuj zevn a stYedn ucho, doln elist a tvrdou plenu mozkovou v rozsahu stYedn jmy lebn - a. auricularis profunda vyivuje stny zevnho zvukovodu - a. tympanica anterior prostupuje pYes fissura petrotympanica do dutiny bubnkov, anastomozuje s a. tympanica post. (vtev a. stylomastoidea), a. tympanica inf. (vtev a. pharyngea ascendens) a a. tympanica sup. (vtev a. meningea media) - a. meningea media pronik pYes foramen spinosum do prostYedn jmy lebn - vtv se na r. frontalis, r. parietalis a r. orbitalis (jednotliv vtve podmiIuj na endokranilnch plochch kost lebky rhy - sulci arteriosi) - vyivuj tvrdou plenu mozkovou a ste n i kosti klenby lebn - jedna z vtv a.meningea media vstupuje pYes hiatus canalis facialis do dutiny bubnkov (a. tympanica superior) 78 - a. alveolaris inferior je hlavn tepnou doln elisti - ve foramen mandibulae vstupuje do canalis mandibulae, prochz jm a jej kone n st (a. mentalis) vystupuje pYes foramen mentale do krajiny bradov - pYed vstupem do foramen mandibulae vydv r. mylohyoideus pro stejnojmenn sval - za probhu v canalis mandibulae vydv rr. dentales a rr.gingivales - pars pterygoidea vyivuje pYedevam vkac svaly - a. masseterica prochz pYes incissura mandibulae a vnik z mediln strany do m.masseter - aa. temporales profundae probhaj po planum temporale a z mediln strany vstupuj do m. temporalis - rr. pterygoidei jsou krtk vtvi ky pro oba mm. pterygoidei - a. buccalis probh po m.buccinator, vyivuje tento sval a sliznici pYedsn dutiny stn - pars pterygopalatina vydv vtve, kter vstupuj do okolnch kanlko a atrbin - a. infraorbitalis jde pYes fissura orbitalis inf. na spodn stranu o nice a klade se do sulcus infraorbitalis, smrem dopYedu vnik do canalis infraorbitalis a ve foramen infraorbitale vystupuje do obli eje a bohat se vtv - zsobuje tvY, doln v ko a zevn nos, anastomozuje s okolnmi tepnami (a. transversa faciei, a. facialis, a. angularis) - za probhu v canalis infraorbitalis vydv aa. alveolares superiores anteriores, kter sestupuj kostnmi kanlky v maxile k alveolom hornch Yezko a api ko - svmi vtvemi (rr.dentales a rr.gingivales) zsobuj tyto zuby, jejich alveoly a pYilehlou st dsn - a. alveolaris superior posterior - pomrn krtk vtev, kter smYuje k tuber maxillae a rozpad se na vta po et vtvi ek, kter vstupuj do foramina alveolaria a stejnojmennmi kanlky se dostvaj do alveolo hornch premolro a molro, vydvaj rr. dentales, rr. gingivales - a. palatina descendens - sestupuje pYes canalis palatinus major k patru - a. palatina major vystupuje pYes foramen palatinum majus do sliznice tvrdho patra - aa. palatinae minores vystupuj pYes foramina palatina minora do sliznice mkkho patra - anastomozuj s vtvemi a palatina ascendens (vtev a. facialis) a podlej se tak na zsobovn patrov mandle - a. canalis pterygoidei probh stejnojmennm kanlkem dozadu ke stn nosohltanu a ke sluchov trubici v rozsahu jejho ostium pharyngeum - a. sphenopalatina - skrze foramen sphenopalatinum do zadn sti dutiny nosn - aa. nasales posteriores laterales et septi (ke sliznici laterln stny a pYepky nosn) # 136. a. carotis externa laterln, mediln a dorzln v tve a. sternocleidomastoidea - odstupuje z a. carotis ext. laterln a vnik do m. sternocleidomastoideus, v nkterch pYpadech je vtv a. occipitalis, mj. fixuje pod n probhajc oblouk n. hypoglossus - dorzln vtve a. occipitalis - podl zadnho okraje venter post. m. digastrici probh ke spodin lebn, kde se klade do sulcus a. occipitalis na mediln stran processus mastoideus, po vstupu z tto rhy pronik pYes m. trapezius do krajiny tln - rr. musculares pro okoln svaly (variabuln odstup a. sternocleidomastoidea) - r. mastoideus prostupuje pYes foramen mastoideum do dutiny lebn 79 - r. auricularis zsobuje zadn (mediln) plochu uanho boltce - rr. occipitales jsou kone n vtve, kter se vtv v podko krajiny tln a ste n i krajiny temenn a. auricularis posterior - probh podl pYednho okraje venter post. m.digastrici za boltec uan a pYed processus mastoideus - rr. musculares pro okoln svaly - rr. glandulares pro gl. parotis - r. auricularis pro uan boltec - a. stylomastoidea vstupuje prostYednictvm foramen stylomastoideum do canalis facialis, kterm se dostv a do dutiny lebn (anastomozuje s vtvemi a. meningea media) - do dutiny bubnkov vydv a. tympanica posterior, rr. mastoidei pro cellulae mastoideae a r. stapedialis pro stejnojmenn sval - r. occipitalis zasahuje do krajiny tln - mediln vtve - a. pharyngea ascendens - pomrn tenk, odstupuje v rovni a. lingualis, podl stny hltanu a pod spodinu lebn - rr. pharyngeales - pro stnu hltanu - a. tympanica inferior - pYes canaliculus do cavitas tympani - a. meningea posterior - skrze foramen jugulare do fossa cranii posterior a vtv se v jej dura mater # 137. a. carotis interna - zsobuje pYevnou st mozku a obsah o nice - od msta svho za tku ve vai hornho okraje chrupavky attn vystupuje zpo tku dorzln a laterln od a. carotis ext., potom se pYet na jej stranu mediln do retrostyloidn sti parafaryngelnho prostoru a vystupuje nahoru ke spodin lebn = po krku za a. carotis externa... - vzadu nalh na hlubok list fascie kr n, od a.carotis externa ji oddluje styloidn septum (processus styloideus, m.styloglossus, m.stylohyoideus, venter post. m.digastrici). - za tek je vYetenovit rozaYen - sinus caroticus - v jeho zten en stn se nachz etn baroreceptory, kter reaguj na zmny napt stny cvn (inervace n. glossopharyngeus) - v mst rozdvojen a. carotis communis le parasympatick paraganglion glomus caroticum - podl se na regulaci krevnho tlaku + chemoreceptor, kter registruje mnostv kyslku v protkajc krvi. - prudk der na glomus caroticum vyvolv ztrtu vdom po prudkm poklesu krevnho tlaku, tzv. "knock-out" - na spodn stran pyramidy prostYednictvm apertura ext. do canalis caroticus - v nm probh zpo tku nahoru, pak ventromediln a pYi hrotu pyramidy vystupuje do dutiny lebn - apertura interna canalis carotici - klade se do sulcus caroticus na laterln ploae corpus ossis sphenoidalis, prostupuje pYes sinus cavernosus a smYuje k processus clinoideus ant., kde se dl na sv kone n vtve - uvnitY sinus cavernosus je esovit prohnuta (jej konvexita nejdYve smYuje mediln, pot laterln) - karotick sifon (zachycuje a zmrIuje nrazy krve tak, aby jejich negativn inek na cvy mozku byl minimalizovn) - aa. caroticotympanicae - prostupuj stejnojmennmi kanlky do dutiny bubnkov. - rr. sinus cavernosi jsou drobn tepnky, kter zsobuj nervy prochzejc pleten (n. trigeminus, n. oculomotorius, n. trochlearis, n. abducens) a okoln tvrdou plenu (r. meningeus, rr. tentorii) - aa. hypophysiales - pYi processus clinoideus ant. se a.carotis int. dl na a. ophthalmica (viz cvn zsoben oka) na tepny zsobujc mozek (viz tepny mozku) - a. cerebri media et anterior - sti: pars cervicalis (bez vtv), pars petrosa, pars cavernosa, pars cerebralis 80 # 138. a. subclavia - pYivd krev do doln sti krku, zadn sti mozku, k pYedn a laterln stran hrudnku, pYedn stn bYian a do horn kon etiny - odstup obou aa. subclaviae je asymetrick - na prav stran je vtv truncus brachiocephalicus, na lev stran odstupuje pYmo z arcus aortae - probh obloukovit pYes cupula pleurae a na hrotu plic podmiIuje rhu (sulcus a. subclaviae). ventrokaudln od koYeno plexus brachialis vstupuje a. subclavia do atrbiny mezi m.scalenus ant. a m.scalenus medius ( fissura scalenorum ), klade se do sulcus a. subclaviae na prvnm ebru, podbh kl n kost (proto a. subclavia) a smYuje do hloubky axilly jako a. axillaris a. vertebralis - viz dle a. thoracica interna - viz dle truncus thyrocervicalis - krtk siln kmen, kter odstupuje pYi medilnm okraji m. scalenus ant. smrem nahoru - a. thyroidea inferior - probh nahoru a ve vai C6 se st mediln, zezadu kY svazek velkch kr nch cv a nervo a zdola vnik do attn lzy (rr. glandulares), anastomozuj s vtvemi a. thyroidea sup., vydv a. laryngea inferior, rr. tracheales, rr .pharyngeales a rr. oesophageales - a. cervicalis ascendens vystupuje po pYedn ploae m. scalenus ant. (le mediln od n. phrenicus) a vydv rr. musculares pro okoln svaly a rr.spinales, kter vstupuj pYes foramina intervertebralia do pteYnho kanlu - a. cervicalis superficialis smYuje pYes m. scalenus ant. laterln do trigonum colli laterale a dosahuje a k pYednmu okraji m. trapezius, kter svmi vtvemi zsobuje, moe odstupovat z a. transversa colli - a. suprascapularis - ppYes m. scalenus ant. dozadu k hornmu okraji scapuly, nad lig. transversum scapulae sup., do fossa supraspinata, pod lig. transversum scapulae inf., do fossa infraspinata a anastomozuje s a. circumflexa scapulae (vtev a. subscapularis) truncus costocervicalis - vystupuje ze zadn strany a. subclavia za m. scalenus ant., pYi collum costae I. se dl - a. cervicalis profunda - mezi processus transversi C7 a Th1 nahoru mezi m. semispinalis cervicis a m. semispinalis capitis, vydv rr. spinales - a. intercostalis suprema - pYed hlavi kami prvnch dvou eber a vydv 1. a 2. meziebern atrbiny aa. intercostales posteriores a. transversa colli - odstupuje po vstupu z fissura scalenorum, mezi koYeny plexus brachialis, laterln k angulus superior scapulae, r. ascendens pro m. levator scapulae a r. descendens (a. dorsalis scapulae) k mm. rhomboidei a m. trapezius # 139. a. vertebralis - odstupuje jako prvn vtev z konvexity oblouku a. subclavia - vystupuje kraniln mezi m. longus colli a m. scalenus ant. a vstupuje do foramen transversarium C6, pot prostupuje stejnojmennmi otvory 5. a 1. kr nho obratle a dostv se pod spodinu lebn - sulcus a. vertebralis atlantis, prostupuje pYes membrana atlantooccipitalis post. a tvrdou plenu man do subarachnoidlnho prostoru a pYes foramen magnum vnik do dutiny lebn - pokra uje na clivus a pYi dolnm okraji pons Varoli se ob aa. vertebrales spojuj v a. basilaris - extrakraniln vtve: - rr. spinales prostupuj pYes foramina intervertebralia k medulla spinalis a jejm obalom - rr. musculares zsobuj hlubok kr n svaly 81 - vtve intrakraniln: - r. meningeus prochz pYes foramen magnum ke tvrd plen zadn jmy lebn. - r. spinalis posterior jde k sulcus posterolateralis prodlouen mchy a sestupuje touto rhou k hYbetn mae - vznik tak podln kmen, do kterho st segmentln rr.spinales - r. spinalis anterior sestupuje do kanlu pteYnho a spojuje se stejnojmennou tepnou opa n strany - vznik tak podln kmen, kter sestupuje ve fissura mediana anterior hYbetn mchy - kone n vtve se podlej na zsobovn zadn sti CNS - aa. cerebri post., aa. communicantes post. # 140. a. thoracica interna klinick nzev - a. mammaria - odstupuje z konkavity oblouku a. subclavia (jej odstup le vtainou proti odstupu a. vertebralis) a pYes apertura thoracis superior vstupuje do hrudnku - sestupuje po zadn ploae pYedn stny hrudn ve vzdlenosti asi 1 cm od okraje sterna a do vae 6. meziebern atrbiny, kde se dl na dv vtve kone n (a. musculophrenica a a. epigastrica superior) - rr. mediastinales jsou drobn tepny, kter zsobuj orgny mediastina - rr. thymici a rr. bronchiales - a. pericardiacophrenica probh spolu s n. phrenicus po perikardu k brnici, zsobuje perikard a ste n i brnici - rr. perforantes prostupuj meziebernmi atrbinami dopYedu a zsobuj pYedn stnu hrudnku pYi sternu, u en rr. mammarii - rr. intercostales anteriores vstupuj do kranilnch aesti meziebernch atrbin a anastomozuj s aa.intercostales post. - a. musculophrenica sestupuje od 7. ebra podl ponu brnice laterln a kaudln a vydv rr. intercostales anteriores do 5 kaudlnch meziebernch atrbin - a. epigastrica superior prostupuje pYes fissura sternocostalis brnice (mezi pars sternalis a pars costalis) na zadn stranu pYedn stny bYian, sestupuje kaudln po zadn stran m. rectus abdominis a anastomozuje s a. epigastrica inf. z a. iliaca ext. - spojeni mezi a. thoracica int. - a. epigastrica sup. - a.epigastrica inf. pYedstavuje kolaterln Ye iat, kter spojuje a. subclavia a a iliaca ext, tzn. spojen kraniln a kaudln sti aorty, tato cesta se rozaiYuje pYi kompresch aorty a umoIuje nhradn obh oblast pod zuenm aorty # 141. a. axillaris - pYm pokra ovn a.subclavia do axily, hranice mezi obma tepnami le pYi dolnm okraji prvnho ebra - sestupuje podpan jamkou kaudln a ve vai collum chirurgicum humeri (pYi dolnm okraji alachy m. pectoralis major) pYechz do a. brachialis rr. subscapulares a. thoracica suprema zsobuje mm. pectorales a intercostln svaly a. thoracoacromialis vystupuje do trigonum deltoideopectorale a dl se na r. acromialis k rete acromiale, r. deltoideus pro stejnojmenn sval arr.pectorales pro mm.pectorales 82 a. thoracica lateralis se klade na laterln stranu m. serratus ant. a sestupuje po tomto svalu kaudln, k ml n lze vydv rr. mammarii laterales a. subscapularis je krtk kmen, kter se zhy dl na dv vtve: - a.circumflexa scapulae vstupuje pYes foramen omotricipitale do fossa infraspinata, zsobuje svaly na zadn stran lopatky a anastomozuje s a. suprascapularis - a.thoracodorsalis probh podl m. latissimus dorsi a vyivuje tento sval a. circumflexa humeri anterior se pYikld ke collum chirurgicum humeri z pYedn strany, zsobuje m. deltoideus a ramenn kloub a. circumflexa humeri posterior je silnja ne tepna pYedchoz, prostupuje pYes foramen humerotricipitale a spolu s ilami a n. axillaris se dostv na spodn stranu m. deltoideus, zsobuje m. deltoideus a ramenn kloub - podle polohy vo i a. axillaris se pojmenovvaj fasciculi plexus brachialis # 142. a. brachialis - navazuje na a. axillaris ve vai collum chirurgicum humeri a sestupuje distln spolu s ilami, n. medianus a n. ulnaris po mediln stran pae do jamky loketn - je uloena pYed septum intermusculare mediale (v sulcus bicipitalis medialis), kde je jej tep hmatn a je zde stla iteln proti tlu humeru - v loketn jamce se pod aponeurosis m. bicipitis brachii dl na a.radialis a a. ulnaris - rr. musculares pro okoln svaly, silnja vtev k m. biceps brachii bv ozna ovna jako a. bicipitalis a. profunda brachii vnik mezi caput mediale a caput laterale m. tricipitis brachii a spolu s n. radialis se klade do sulcus n. radialis a spirlovit obt tlo humeru - r. deltoideus - a. nutritia humeri - a. collateralis media - probh v caput mediale m. tricipitis brachii k lokti, zsobuje sval a podl se na vzniku rete articulare cubiti - a. collateralis radialis pYedstavuje kone n sek tepny, po zadn stran septum intermusculare brachii lat. sestupuje k lokti a kon v rete articulare cubiti a. collateralis ulnaris superior sestupuje spolu s n. ulnaris po pYedn stran septum intermusculare mediale a. collateralis ulnaris inferior a. radialis a. ulnaris # 143. aa. antebrachii et manus a. radialis zsobuje laterln stranu pYedlokt, dlaI a hYbet ruky - z a. brachialis odstupuje v jamce loketn pod aponeurosis m. bicipitis brachii, klade se mezi m.pronator teres a m.brachioradialis, distlnji mezi m. brachioradialis a m. flexor carpi radialis, v distln sti pYedlokt le v podkonm vazivu na radiu - pYi distlnm konci radia se vsouv mezi processus styloideus radii a os scaphoideum a pod alachami m. abductor pollicis longus a m. extensor pollicis brevis se dostv na zadn stranu zpst do tzv. foveola radialis - a. recurrens radialis se obrac proximlnm smrem a mezi m. brachioradialis a m.brachialis - r. carpeus palmaris - rete carpi palmare - r. palmaris superficialis - prostupuje mezi svaly thenaru a ve dlani se spolu s r. palmaris superficialis a. ulnaris podl na vytvoYen arcus palmaris superficialis (ve vtain pYpado je jeho slabam pYtokem) - r. carpeus dorsalis odstupuje ve foveola radialis a pYechz do rete carpi dorsale, z tto tepenn pleten odstupuj 3 aa. metacarpales dorsales, kter se rozdluj na aa.digitales dorsales 83 - a. metacarpalis dorsalis prima - vydv aa.digitales dorsales pro oba okraje palce a pro laterln okraj 2. prstu - a. princeps pollicis - aa.digitales palmares pro oba okraje palce a pro radiln okraj 2. prstu - r. palmaris profundus se spolu s r. palmaris prof. a. ulnaris podl na vytvoYen arcus palmaris profundus (r. palmaris prof. a. radialis je ve vtain pYpado jeho silnjam pYtokem) - arcus palmaris profundus le v hloubce dlan pYed bzemi 2. a 4. metakarpu, z nj odstupuj tYi aa. metacarpeae palmares a. ulnaris - podbh spole n za tek flexoro pYedlokt a po ulnrnm okraji pYedlokt sestupuje distlnm smrem k ruce - klade se mezi m. flexor digitorum superficialis a m. flexor digitorum profundus, distlnji mezi alachu m. flexor carpi ulnaris a alachu m. flexor digitorum superficialis - pYed retinaculum flexorum a radiln od os pisiforme se dl na r. palmaris superficialis a r. palmaris profundus - proximln sek a.ulnaris (nad odstupem a. interossea communis) bv nkdy ozna ovn jako a. cubitalis - a. recurrens ulnaris - smYuje proximln a kon v rete articulare cubiti - za m. pronator teres z n odstupuje siln kmen - a. interossea communis - a. interossea anterior - sestupuje po pYedn ploae membrana interossea antebrachii mezi m. flexor pollicis a m. flexor digitorum profundus, proximln od m. pronator quadratus prostupuje pYes membrana interossea na zadn stranu pYedlokt a kon v rete carpi dorsale! - slaba vtve pokra uj pYes canalis carpi do dlan a otevraj se do arcus palmaris profundus - rr. musculares a k tlu ulny a radia aa. nutritiae - a.interossea posterior - smYuje dozadu, prostupuje membrana interossea na zadn stranu pYedlokt a probh mezi povrchovou a hlubokou vrstvou extensoro, ihned po prostupu pYes membrana interossea z n odstupuje a.recurrens interossea - rr. musculares - r. carpeus palmaris - navazuje na rete carpi palmare. - r. carpeus dorsalis obt distln konec ulny a kon v rete carpi dorsale - r. palmaris superficialis - arcus palmaris superficialis (ulnrn pYtok je vtainou silnja) - promt se doprostYed dlky metakarplnch kost, z oblouku odstupuj zpravidla 3 aa. digitales palmares communes, kter sestupuj distln a ve vai hlavi ek metakarpo se vtv na aa. digitales palmares propriae - zsobuj ulnrn polovinu palmrn plochy 2. prstu, palmrn plochy 3. a 4. prstu a radiln polovinu palmrn plochy 5. prstu, k ulnrnmu okraji 5. prstu odstupuje vtainou pYmo z arcus palmaris superficialis samostatn vtev, palmrn sti 1. prstu a radiln polovinu palmrn plochy 2. prstu zsobuj aa. digitales propriae z a.princeps pollicis # 144. aorta abdominalis - od brnice ve vai hiatus aorticus (Th12) po L4 k bifurcatio aortae - probh pYed pteY v retroperitonelnm prostoru za vena cava inferior - parietln vtve : aa. phrenicae inferiores - tsn pod hiatus aorticus, zsobuj kaudln plochu brnice - a. suprarenalis superior k nadledvinm aa. lumbales - 4 prov, segmentln tepny, b pYes tla L obratlo mezi processus costarii, probhaj za m. psoas major, stejn jako aa. intercostales vydvaj r. dorsalis - r. spinalis 84 - viscerln prov vtve : aa. suprarenales mediae aa. renales - osdtupuj na rozhran L1, L2 - rr. ureterici - a. suprarenalis inferior - rr. praepelvici (2) a r. retropelvicus (1) aa. testiculares - v rovni L2, b laterokaudln pYes m. psoas major, zepYedu kY uretery (vydvaj rr. ureterici), pYes vasa iliaca communia (nebo u externa), k anulus inguinalis profundus, canalis inguinalis, sou st funiculus spermaticus, zsobuj varle a nadvarle aa. ovaricae - stejn jako aa. testiculares, cestou lig. suspensorium ovarii do horn sti lig. latum uteri, vyivuj ovaria, vejcovody (r. tubarius), anastomozuj s r. ovaricus a. uterinae z a. iliaca interna - viscerln neprov vtve : truncus coeliacus (Th12) - viz dle - a. gastrica sin., a. hepatica communis, a. lienalis a. mesenterica superior (L1) - viz dle - a. pancreaticoduodenalis inf., aa. jejunales et aa. ilei, a. ileocolica, a. colica dex., a. colica media a. mesenterica inferior (L2-3) - viz dle - a. colica sin., aa. sigmoideae, a. rectalis sup. a. sacralis mediana (aorta caudalis) - kon u kostr e arteriovenzn anastomozou = glomus coccygeum, odstupuje z n prov a. lumbalis ima a rr. sacrales # 145. truncus coeliacus - 1-2 cm dlouh kmen, odstupuje z aorty pYmo po prochodu z hiatus aorticus (Th12), probh mezi ganglii plexus coeliacus a. gastrica sinistra - po zadn stran bursa omentalis, podl hornho okraje pankreatu, curvatura minor ventriculi, rr. oesophagei, anastmozuje s a. gastrica dex. a. hepatica communis - nad pylorem se dl: - a. hepatica propria - pars hepatoduodenalis omenti minoris (vlevo od ductus choledochus, pYed v. portae), sou st trias hepatica - dl se na ramus dexter et sinister, z r. dexter odstupuje a. cystica - a. gastrica dextra - podl curvatura minor - a. gastroduodenalis - za pylorem (resp. za pars superior duodeni), dl se na a. gastroepiploica dextra (podl curvatura major) a a. pancreaticoduodenalis superior (mezi caput pancreatis a pars descendens duodeni a. lienalis (splenica) - smYuje doleva podl hornho okraje pankreatu (rr. pancreatici) k hilus lienis (kone n sek - lig. phrenicolienale) - a. gastroepiploica sin. (curvatura major) - aa. gastricae breves - rr. lienales # 146. a. mesenterica superior - odstup u L1, pYi dolnm okraji pankreatu vstupuje do radix mesenterii a probh dolo do fossa iliaca dextra - vyivuje stYevo od kaudln sti duodena po flexura coli sinistra 85 a. pancreaticoduodenalis inferior - mezi duodenem a pankreatem aa. jejunales et aa. ilei - vystupuj z konvexn strany v po tu 12-18 a probhaj v mesenteriu, dichotomicky se dl (vdycky na dv) a spojuj se v arkdy, v oblasti jejuna 1-2 arkdy, v oblasti ilea 3-4, z kone nch arkd vystupuj aa. rectae (u jejuna dela ne u ilea) - zajiaeuje to prokrven stYeva pYi jeho pohybech a. ileocolica - smrem k in. caecum, r. ileus (prava vtv stejn jako aa. ilei), r. colicus, a. appendicularis (do mesenteriolum appendicis vemiformis a. colica dextra - ke colon asc., anastomoza s s a. ileocolica, a. colica media a. colica media - mesocolon transversum, anastomoza s a. colica dextra et sinistra # 147. a. mesenterica inferior - odstup L2-3, jde retroperitoneln doleva - zsobuje colon descendens, colon sigmoideum a horn st recta a. colica sin. - ramus ascendens et descendens, anastomoza s a. colica media a aa. sigmoideae aa. sigmoideae - do mesosigmoidea a. rectalis superior - k pars ampullaris recti, anastomoza s aa. sigmoideae a aa. rectales mediae # 148. a. iliaca communis, a. iliaca interna a. iliaca communis - prov tepna, kter vznik z aorty u L4 - bifurcatio aortae - po mediln ploae m. psoas major smYuje k vchodu pnevnmu a ve vai art. sacroiliaca se dl na a. iliaca interna et a. iliaca externa - prav a. iliaca com. je dela, protoe kY zepYedu v. iliaca communis (aorta abdominalis le vlevo od vena cava inferior) - po pYedn stran pYechz mo ovod a vasa testicularia / ovarica a. iliaca interna - je ten ne a. iliaca externa, svmi vtvemi zsobuje stnu a orgny pnve - parietln vtve: a. iliolumbalis - r. iliacus, r. lumbalis, r. sacralis 86 a. sacralis lateralis - anastomoza s a. sacralis mediana a. obturatoria - canalis obturatorius, r. pubicus (anastomozuje s r. pubicus a. epigastricae inf. = corona mortis ), r. anterior (adduktory), r. posterior (hlubok dorzln svaly ky le + r. acetabularis) a. glutea superior - foramen suprapiriforme, r. superficialis je uloen mezi m.gluteus maximus a m.gluteus medius, r. profundus le mezi m. gluteus medius a m. gluteus minimus a. glutea inferior vstupuje spolu s n. ischiadicus a a. pudenda int. do foramen infrapiriforme, zsobuje m. gluteus maximus, a. commitans n. ischiadici (vvojov siln a. ischiadica, u lovka siln redukovan) a. pudenda interna - odstupuje pomrn asto spole n s a glutea inf., do nejmedilnja sti foramen infrapiriforme, ot se kolem spina ischiadica a zezadu (pYes foramen ischiadicum minus) vstupuje na laterln stnu fossa ischiorectalis, probh ve fascia obturatoria interna (canalis pudendalis), smrem dopYedu k zadnmu okraji diaphragma urogenitale - vtve: a. rectalis inf., a. perinealis (r. scrotales post., r. labiales post.), kone n sek a. penis, a. clitoridis - a. penis se klade na horn stranu diaphragma urogenitale a zsobuje kavernosn tlesa penisu, a. bulbi peni, a. urethralis, kone n vtv a. dorsalis penis a a. profunda penis (z nich aa.helicinae - erekce) - a. clitoridis - a. bulbi vestibuli, a. dorsalis clitoridis, a. profunda clitoridis - viscerln vtve: a. umbilicalis - lig. umbilicale mediale! > (chyba ve skriptech, plica umbilicalis lat. je podmnna vasa epigastrica inferiora -ihk) ,vydv aa. vesicales superiores, dala sek obliterovan a. vesicalis inf. - spodn st mo ovho mchYe + fornix vaginae a. rectalis media - anastomza s aa. rectales inf. (z a. pudenda int.) a s aa. rectales sup. (z a. mesenterica inf.) a. uterina - lig. latum uteri, asi 2 cm laterln od dlonho kr ku a 1,5 cm nad fonix vaginae kY ureter (tepna vepYedu), r. uretericus, rr. uterini, probh je vinut, natahuje se v thotenstv, r. tubarius, r. ovaricus, a. vaginalis ant. et post. (mohou se spojit z obou stran - a. azygos vaginae ant. et post.), a. vaginalis moe odstupovat pYmu z a. iliaca int. a. ductus deferentis - r. descendens - anastomoza s a. testicularis, r. ascendens - r. uretericus # 149. a. iliaca externa, a. femoralis a. iliaca externa - smYuje podl medilnho okraje m. psoas major ventrln k lacuna vasorum, v lacuna vasorum le laterln od v. iliaca ext. - po prostupu pYes lacuna vasorum pokra uje jako a.femoralis do fossa iliopectinea - pYed vstupem do lacuna vasorum odstupuj a.epigastrica inferior aa.circumflexa ilium profunda a. epigastrica inferior - jej po te n sek je uloen v lig. interfoveolare, tepna vystupuje po zadn stran m. rectus abdominis kranilnm smrem a je podkladem peritoneln Yasy plica umbilicalis lateralis, ve vai pupku anastomozuje s a.epigastrica superior (vtev a. thoracica int.). - r. pubicus - corona mortis, k funiculus spermaticus odstupuje a. cremasterica / a. ligamenti teretis uteri a. circumflexa ilium profunda se klade na vnitYn stranu pYedn stny bYian a podl lig. inguinale smYuje ke spina iliaca ant. sup. 87 A.femoralis - distln pokra ovn kmene a. iliaca externa a vnik na pYedn stranu stehna pod lig. inguinale pYes lacuna vasorum - le laterln od v. femoralis - smrem distlnm se sestupuje mezi adduktory a m. vastus medialis, v zepYedu kryta pomoc m. sartorius - distln tepna vstupuje do canalis adductorius a pYes hiatus adductorius pokra uje jako a. poplitea do fossa poplitea. a. epigastrica superficialis - kY lig.inguinale a vystupuje na pYedn stranu pYedn stny bYian, kde se vtv vpodkonm vazivu a. circumflexa ilium superficialis - probh v podkonm vazivu podl lig.inguinale ke spina iliaca ant. sup. aa. pudendae externae - smYuj ke koi skrota, kde kon jako rr. scrotales anteriores, u eny smYuj k labium majus pudendi (rr. labiales anteriores) a. profunda femoris - odstupuje asi 3 a 5 cm distln od lig. inguinale a smYuje dozadu, pYes atrbinu mezi m. adductor longus a m. adductor magnus se dostv na zadn stranu stehna, - ve fossa iliopectinea vydv a.circumflexa femoris medialis a a. circumflexa femoris lateralis, kone n sek tepny pYedstavuj tYi aa. perforantes, a. nutritia femoris sup. et inf. a. genus descendens - odstupuje z distlnho oddlu a.femoralis (za jejho prochodu pYes canalis adductorius) a smYuje na mediln stranu kolena, kde vstupuje do rete articulare genus, r. saphenus se pYidv k v. saphena magna a n. saphenus a spolu nimi sestupuje distln na brec # 150. a. poplitea - distln pokra ovn a. femoralis, ve fossa poplitea le nejhloubji - distln od m. popliteus se dl na dv terminln vtve: a. tibialis anterior et posterior aa. surales - zsobuj ob hlavy m. gastrocnemius a. genus superior medialis podbh alachy m. semitendinosus a m. semimembranosus a stv se sou st rete articulare genus a. genus superior lateralis se klade pod pon m.biceps femoris a kon v rete articulare genus a. genus media prostupuje pYes zadn stnu kloubnho pouzdra a. genus inferior medialis se klade pod mediln hlavu m. gastrocnemius a pokra uje do rete articulare genus a. genus inferior lateralis podbh caput laterale m. gastrocnemii a tak kon v rete articulare genus a. tibialis anterior prostupuje pYes membrana interossea cruris na pYedn stranu brce, kde sestupuje distlnm smrem mezi m. tibialis ant. a m. extensor digitorum longus, distlnji mezi m. tibialis ant. a m. extensor hallucis longus - pod retinaculum extensorum pYechz na hYbet nohy (podbh pod alachou m. extensor hallucis longus) jako a. dorsalis pedis. - a. recurrens tibialis posterior odstupuje pYed prostupem tepny pYes membrana interossea - a. recurrens tibialis anterior se oddluje z a.tibialis ant. po prostupu pYes membrana interossea cruris a kon v rete articulare genus - rr. musculares - a. malleolaris anterior medialis podbh alachu m. tibialis ant. a kon v rete malleolare mediale 88 - a. malleolaris anterior lateralis smYuje pod alachami m. extensor hallucis longus a m. extensor digitorum longus do rete malleolare laterale a. tibialis posterior je pYmm pokra ovnm kmene a poplitea na zadn stran brce - spolu s n.tibialis podbh pod arcus tendineus m. solei a klade se na hlubok flexory (je kryta hlubokm listem fascia cruris) - proximln probh mezi m. soleus a m. tibialis post., distlnji mezi alachami m. flexor digitorum longus a m. tibialis post. - za medilnm kotnkem, kde ji kryje retinaculum mm. flexorum, sestupuje do planta pedis - na planta pedis se dl na dv vtve kone n - a.plantaris medialis a a. plantaris lateralis - r. circumflexus fibulae se podl na formovn rete articulare genus - a. fibularis seu peronea smYuje laterln a tvoY s a. tibialis posterior paraleln tepenn kmen - sek a. tibialis posterior do proximln od odstupu a. fibularis se ozna uje truncus tibiofibularis - probh pod m. flexor hallucis longus v tzv. canalis musculoperoneus k laterlnmu kotnku - rr. musculares, k fibule odstupuje a. nutritia fibulae - v oblasti kotnko se r. communicans spojuje s a. tibialis post. - r. perforans prostupuje mezi distlnmi konci tibie a fibuly do rete dorsale pedis - k laterlnmu kotnku smYuj rr. malleolares laterales, kter kon v rete malleolare laterale. - rr. calcanei laterales kon v rete calcaneum - rr.musculares - a. nutritia tibiae zsobuje tlo tibie - rr. malleolares mediales smYuj do rete malleolare mediale - rr. calcanei mediales kon v rete calcaneum # 151. aa. pedis a. dorsalis pedis - pokra ovn a. tibialis ant. - probh na hYbetu nohy pod povrchovou fasci mezi alachami m. extensor hallucis longus a m. extensor digitorum longus k prvn interoseln atrbin, kde se dl na sv dv vtve kone n -a. metatarsea dorsalis prima a r. plantaris profundus - aa. tarseae mediales - a. tarsea lateralis - anastomozuje s a. arcuata - rete dorsale pedis - a. arcuata odstupuje na rovni baze 2. metatarsln kosti, smYuje laterln a spojuje se s a. tarsea lateralis, z n aa. metatarseae dorsales, kter se dli na aa. digitales dorsales pro pYilehl strany 2. a 5. prstu - a. metatarsea dorsalis prima - aa. digitales dorsales pro pYvrcen strany 1. a 2. prstu a pro mediln okraj palce - r. plantaris profundus prostupuje pYes prvn interoseln atrbinu do planta pedis a anastomozuje s a. plantaris lateralis (podl se na vytvoYen arcus plantaris) a. plantaris medialis - vtev a. tibialis post. je vtainou slaba ne vtev laterln - probh spolu s n. plantaris med. mezi m. abductor hallucis a m. flexor digitorum brevis - r. superficialis zsobuje podkon vazivo na vnitYn stran nohy - r. profundus zsobuje svaly na vnitYn stran nohy, navazuje na arcus plantaris a. plantaris lateralis je silnja ne pYedchoz tepna a probh distln a laterln mezi m.flexor digitorum brevis a m. quadratus plantae 89 - pYechz plynule do arcus plantaris, kter probh medilnm smrem k prvn interosln atrbin, kde se spojuje s r. plantaris profundus z a.dorsalis pedis a s r. profundusz z a. plantaris medialis - odstupuj z n tyYi aa.metatarseae plantares, kter probhaj ve atrbinch mezi metatarsy a rozdluj se na aa. digitales plantares k sousednm stranm 1. a 5. prstu - k mediln stran palce a k laterln stran 5. prstu odstupuj z arcus plantaris samostatn aa digitales plantares rete malleolare lat. - a. malleolaris lat. (a. tibialis ant.), rr. malleolares lat. (a. fibularis), a. tarsea lat. (a. dorsalis pedis) rete malleolare med. - a. malleolaris ant. med. (a. tibialis ant.), rr. malleolares post. med. a aa. tarseae med. (a. dorsalis pedis) rete calcaneum - rr. calcanei (a. fibularis, a. tibialis ant.), spojky s rete malleolare med. et lat. rete dorsale pedi - a. dorsalis pedis, r. perforans z a. fibularis # 152. vena cava superior - pomrn krtk tenkostnn iln kmen (asi 6 cm) o promru 2 a 3 cm - nen opatYena chlopnmi - sbr krev z oblasti hlavy a hornch kon etin - vznik soutokem obou vv. brachiocephalicae ve vai pYipojen chrupavky 1. pravho ebra ke sternu - sestupuje kaudln pYednm hornm mediastinem ve vai 2. prav ebern chrupavky prostupuje perikardem a za 3. sternokostlnm kloubem se otevr do prav pYedsn - v mediastinu le vpravo od ascendentn aorty, za n probh v kranilnm seku truncus brachiocephalicus a kaudln prav bronchus a vv. pulmonales dex., vpravo od ly sestupuje n.phrenicus dex. - vv. brachiocephalicae - vznik na obou stranch soutokem v. jugularis interna a v. subclavia v tzv. angulus venosus, do kterho se otevraj na obou stranch velk mzn kmeny (ductus thoracicus na lev stran a ductus lymphaticus dexter na stran prav) - vv. thyroideae inferiores pYivdj krev z dolnch st aitn lzy, kolem kterch je vtainou vytvoYena pleteI (plexus thyroideus impar), do n vv. laryngeae inferiores a vv. tracheales, vv. thymicae, vv. bronchiales, vv. pericardiacae - v nkterch pYpadech odstupuje z pleten neprov v. thyroidea ima do v brachiocephalica sin. - v. vertebralis - za n z plexus venosus suboccipitalis, skrze foramina transversaria C1-C7 (arteria po C6) - v. thoracica int. - v. epigastrica sup. + v. musculophrenica + vv. intercostales ant. - v. intercostalis suprema - vlevo anastomza s v. hemiazygos accesoria, vpravo s v. azygos - v. subclavia - viz dle - v. jugularis interna - viz dle # 153. v. jugularis interna - je kmenovm pYtokem v. brachiocephalica a pYivd krev z dutiny lebn, obli ejovch oblast hlavy a z krku za n v dorsolaterln sti foramen jugulare, kde navazuje na sinus sigmoideus (+ sinus petrosus inf.) - ve foramen jugulare je rozaYen ( bulbus superior v. jugularis int .) - od foramen jugulare sestupuje ila kaudlnm smrem jako sou st nervov cvnho svazku (nejdYve za a.carotis int., pak laterln od n, n. vagus le za obma cvami) - za sternoklavikulrnm kloubem se rozaiYuje ( bulbus inf. v. jugularis int .) a spojuje se s v. subclavia 90 - ve vai trigonum caroticum m vztah k venter posterior m.digastrici (sval le laterln od ly) a k n. hypoglossus a n.accessorius (nervy probhaj mediln od vny) - v kaudln sti krku se pYed v.jugularis int. klade m. sternocleidomastoideus a stYedn st m. omohyoideus spolu s pretrachelnm listem kr n fascie - intrakraniln pYtoky - sinus durae matris , do kterch pYitk krev z mozku (vv. cerebri) a mozkovch plen (vv. meningeae), nejsilnja z nich je v. meningea media, kter prostupuje skrze spodinu lebn spolu se stejnojmennou tepnou a st do plexus pterygoideus - extrakraniln pYtoky: vv. pharyngeae - plexus pharyngeus (je spojen tak s plexus pterygoideus a s plexus venosus praevertebralis) v. facialis - v oblasti vnitYnho koutku o nho navazuje na ly o nice - v. angularis) - v tvYov krajin se spojuje prostYednictvm v. profunda faciei s iln pleten ve fossa infratemporalis (plexus pterygoideus), v. palatina ext. v. lingualis + v. sublingualis vv. thyroideae superiores - do v. jugularis int. st bud samostatn nebo tvoY spole n kmen se sousednmi ilami (truncus thyrolingualis, truncus thyroliguofacialis) v. thyroidea media v. retromandibularis - v. temporalis superficialis + v. maxillaris (v retromandibulrnm prostoru v pranechymu gl. parotis), asto se vlv do v. jugularis externa v. transversa faciei plexus pterygoideus - v. alveolaris inf. + v. alveolaris sup. + v. sphenopalatina + vv. palatinae -odtud odtok do v. retromandibularis, sinus cavernosus, v. facialis v. jugularis externa - v. retromandibularis + v. auricularis post. + v. occipitalis, vstupuje do fossa supraclavicularis, st do v. jugularis int. nebo do v. subclavia v. jugularis anterior - trigonum submentale, st do v. jugularis int. nebo do v. subclavia, nad manubrium sterni se oboustrann spojuj - arcus venosus juguli, ob mohou bt spojen v v. mediana colli v. transversa colli, v. supraclavicularis - do v. jugularis ext. # 154. venae cerebri Hlubok ly mozku - v. thalamostriata + v. choroidea (z plexus choroidei ventriculi lat. + ventriculi tertii) + v. septi pellucidi - tyto tYi ly se spojuj do prov v. cerebri interna , kter se spojuj, pYid se k nim jeat v. basalis (krev z oblasti circulus arteriosus cerebri) v. cerebri magna hlavn pYtok sinus rectus Povrchov ly mozku - vv. cerebri superiores - te ou do sinus sagittalis superior - v. cerebri media spf . - sbr krev z oblasti opercul 91 - v. cerebri media prof. - sbr krev z oblasti insuly, te e do v. basalis - vv. cerebri inferiores - te ou do sinus transversus nebo v. cerebri magna # 155. sinus durae matris - odvd iln krev z dutiny lebn, jsou uloeny mezi obma listy dura mater encephali (mezi povodnm ektomeninx a periostem) - sinus sagittalis sup . - le ve falx cerebri, jde od crista galli po protuberantia occipitalis interna, kde je soutok ilnch splavo - confluens sinuum - sinus sagittalis inf. - b v dolnm okraji falx cerebri - sinus occipitalis - podl crista occipitalis - sinus rectus - v mst, kde se stk falx cerebri a tentorium cerebelli - sinus transversus - b transversln od confluens sinuum, pokra uje v sinus sigmoideus, kter smruje k foramen jugulare (pod foramen jugulare ve fossa jugularis vznik v. jugularis int., sinus sigmoideus je jejm hlavnm pYtokem) - sinus petrosus sup. - nachz se na hrotu pyramidy - sinus petrosus inf. - pYi dolnm okraji pyramidy - sinus cavernosus - jde podl sulcus caroticus a po stranch sella turcica, vepYedu i vzadu ho propojuj sinus intercavernosi (ant., post.), do nich pYitk shora podl malch kYdel shora sinus sphenoparietalis, pYitk sem v. ophtalmica sup., prochz tudy a. carotis int., HN III., IV., VI. a n. ophtalmicus - plexus basilaris - podl foramen magnum # 156. v. subclavia - pokra ovn v. axillaris (od 1. ebra), za articulatio sternoclavicularis se spojuje s v. jugularis int. a je druhm kmenovm pYtokem v. brachiocephalica - klade se pYed m. scalenus ant. (na rozdl od a.subclavia neprobh pYes fissura scalenorum) a pYed cupula pleurae - le za m. subclavius, srost s jeho fasci v. transversa colli, v .suprascapularis , kter moou stit do v. jugularis int., nebo do v.jugularis ext. v. axillaris navazuje ve vai ponu m. pectoralis major (na rovni collum chirurgicum humeri) na vtainou provou v. brachialis vv. thoracoepigastricae v. thoracica lateralis vv. costoaxillares navazuj na kraniln vv. intercostales. v. cephalica - podkon la, kter je uloena v sulcus deltoideopectoralis a pYes trigonum deltoideopectorale se zanoYuje do hloubky - msto pro centrln iln katetr - v. subclavia nebo v. jugularis interna 92 # 157. pehled Yil hk - hlubok ly doprovzej jednotliv tepny, za naj na ruce jako vv. digitales pokra uj proximlnm smrem jako vv. radiales, vv. ulnares, vv. interosseae antebrachii a vv. brachiales , tyto ly jsou vtainou zdvojen - povrchov (podkon) ly za naj na hYbetn stran prsto - rete digitale dorsale - tYi vv.metacarpeae dorsales - rete venosum dorsale manus - na palmrn stran prsto a ruky jsou slab ly, kter tvoY rete venosum palmare manus navazuj na rovni hlavi ek metakarpo na podkon ly hYbetu ruky pomoc vv. intercapitulares . - z rete venosum dorsale manus je krev odvdna na ulnrn stran (nad 4. metakarpln atrbinou) vznik silnja v. salvatella , kter pokra uje na pYedlokt jako v. basilica - na palcov stran se formuje v. cephalica pollicis , kter pokra uje na pYedlokt jako v . cephalica - v oblasti loketn jamky jsou spojeny pomoc v. mediana cubiti, kter probh od v. cephalica proximln a mediln do v. basilicav - v nkterch pYpadech je na pYedlokt vytvoYena dala neprov la, kter vystupuje stYedem pYedn strany pYedlokt k jamce loketn - v. mediana anterbrachii - v. mediana cubiti pak m tvar psmene ,,V" - jej radiln st pYedstavuje v. mediana s. intermedia cephalica, ulnrn st v. mediana s. intermedia basilica v. basilica vystupuje proximln na ulnrn stranu pae, vstupuje do sulcus bicipitalis medialis a v 1/3 pae prostupuje skrze hiatus basilicus do vv.brachiales v. cephalica se klade na laterln stran pae do sulcus bicipitalis lateralis a do sulcus deltoideopectoralis, st se medilnm smrem a v trigonum deltoideopectorale (fossa ovalis infraclavicularis / Mohrenheimi) se zanoYuje do hloubky a otevr se do v. axillaris - podkon ly hYbetu ruky a loketn jamky jsou vtainou zYeteln viditeln a jsou vyuvny jako msta odbru krve a k aplikaci intravenosnch injekc # 158. vena cava inferior - asto uvan zkratka z angli tiny IVC - tenkostnn la bz chlopn - za n na prave stran pteYe v oblasti L4-5 spojenm venae iliacae communes - je uloena vpravo od aorty a vystupuje retroperitoneln podl jater v sulcus venae cavae inferioris k brnici, kterou pror ve foramen venae cavae inferioris (Th8) - vystn do atrium dextrum - valvula vena cave inferioris - promr 2-3 cm, vrazn se rozaiYuje po vystn vv. renales a vv. hepaticae - parietln pYtoky: vv. iliacae communes vv. lumbales - 4 segmentln pry, plexus venosi vertebrales, v. lumbalis ascendens (longitudinln propojen), napravo navazuje na v. azygos, nalevo v. hemiazygos vv. phrenicae inf., lev moe stit do v. renalis sin. v. sacralis mediana - viscerln pYtoky: vv. testiculares - plexus pampiniformis, funiculus spermaticus, prav la jde do IVC (L2-3), lev jde do v. renalis sin., ta jako jedin zleva pYechz stYedn rovinu vv. ovaricae - plexus venosus ovaricus, st stejn jako vv. testiculares vv. renales - vv. capsuloadiposae, v. renalis sin. pYebh stYedn rovinu za pankreatem pYes aortu pod odstupem a. mesenterica sup., v. renalis dex. le za pars desc. duodeni a caput pancreatis , v. renalis sin. pYibr v suprarenalis sin., v. ovarica sin. , v. testicularis sin. 93 v. suprarenalis dex. vv. hepaticae - otevraj se v po tu 2-3 v sulcus venae cavae inf. - bhem prenatlnho vvoje st do do IVC jeat ductus venosus (zkratka mezi v. umbilicalis a IVC), obliteruje do lig. venosum v. iliaca interna - vznik v mal pnvi nad foramen ichiadicum majus - parietln pYtoky: vv. gluteae sup. et inf., vv. obturatoriae, vv. sacrales lat., vv. iliolumbales, vv. pudendae int. - viscerln pYtoky: - plexus venosus vesicalis - komunikuje s plexus venosus prostaticus / vaginalis - plexus venosus uterinus - plexus uterovaginalis, plexus ovaricus, vv. uterinae et vaginales - plexus venosus rectalis - submukzn (tvoY anulus haemorrhoidalis, odtok pYedevam do v. rectalis sup. - do v. mesenterica inf. - do vena portae) a perirektln pleteI (vv. rectales mediae do vv. iliacae int., vv. rectales sup. do vv. mesenterica inf., vv. rectales inf. do v. pudenda int.) - plexus venosus sacralis # 159. pehled Yil Dk - hlubok ly (stejn probh jako tepny) apovrchov ly, oba systmy opatYeny etnmi chlopnmi a ilnmi spojkami - hlubok systm za n v oblasti plosky nohy jako vv. digitales plantares a vv. metatarseae plantares, vv. tibiales posteriores, vv.tibiales anteriores a vv. peroneae , jsou vtainou zdvojen a ztrojen a kolem tepny tvoY pleten, proximlnm smrem se vtainou spojuj a tvoY jednu lu soutokem v. tibialis ant. a v. tibialis post. vznik ve fossa poplitea v. poplitea , kter je uloena vzhledem k tepn povrchovji (je uloena mezi tepnou a n. tibialis), pYibr podkon v. saphena parva - v. poplitea prostupuje pYes hiatus tendineus do canalis adductorius a smrem proximlnm pYechz do v. femoralis - v. femoralis le ve fossa femoralis mediln od a. femoralis, smYuje proximlnm smrem a pYes mediln st lacuna vasorum pokra uje do pnve jako v. iliaca externa - na stehn pYibr hlubok ly ( v. profunda femoris, vv. perforantes, v. circumflexa femoris medialis et lateralis) a silnou podkon v. saphena magna - v. iliaca externa - v. epigastrica inf., v. circumflexa ilium prof. - povrchov (podkon) ly za naj na hYbetu prsto nohy jako vv. digitales dorsales, vv. metatarsales dorsales - rete venosum dorsale pedis - rete venosum plantare pedis - ob pleten jsou navzjem spojeny pomoc vv. intercapitales, v. marginalis medialis a v. marginalis lateralis - z dorzln venzn pleten odstupuj dv hlavn podkon ly - v. saphena parva et saphena magna 94 v. saphena parva - za laterlnm kotnkem pYechz na zadn stranu ltka (le laterln od tendo m. tricipitis a mediln od n. suralis), mezi obma hlavami m. gastrocnemius pronik pYes fascii do hloubky a ve fossa poplitea se stv pYtokem v. poplitea, pYed zanoYenm do fossa poplitea pYibr nekonstantn podkon lu v. femoropoplitea , kter sestupuje po zadn stran stehna v. saphena magna navazuje na rete venosum dorsale pedis na mediln stran, vystupuje na brec pYed medilnm kotnkem, doprovz n. saphenus, probh po mediln stran kolena (b za medilnm kondylem femuru), na stehn vystupuje ventromediln, skrze hiatus saphenus pronik do trigonum femorale a st do v. femoralis - v. saphena accessoria - v. epigastrica superficialis - navazuje v oblasti pupku na v. thoracoepigastrica - v. circumflexa ilium superficialis sestupuje podl lig. inguinale - vv. pudendae externae od hrze a skrota (labia majora pudendi) # 160. fetln ob oh - z placenty jde okysli en krev z tla matky do plodu pYes pupe n aIoru (umbilicus ), kter obsahuje jednu vena umbilicalis (vede okysli enou krev) a dv arteriae umbilicales (odkysli en krev) - z vena umbilicalis se dostv okysli en krev do vena cava inferior jednak skrze ductus venosus pYmo, nebo nejprve do v. portae, do jater a a pak do IVC - vznam ductus venosus: >obchvat krevnho Ye iat jater< - nen potYeba krev zpracovvat a >zbyte n odkysli ovat< v jtrech - v atrium dextrum je vtaina krve z IVC smrovna pomoc valva v. cavae inferioris do foramen ovale (otvor v septum interatriale) - do lev poloviny srdce (a odstupo z arcus aortae) se tedy dostv vce okysli en krev ne do prav - odkysli en krev z vena cava superior (nem chlopeI) pokra uje standardn z atrium dextrum do ventriculus dexter, truncus pulmonalis - plce plodu jsou kolabovan = velk odpor, proto krev z truncus pulmonalis jde skrze ductus arteriosus pYmo do arcus aortae, odtud pokra uje krev smchan a s podstatn niam obsahem kyslku - (doleit!!! - napojuje se ale a za odstupem vaech tY cv pro hlavu, krk a HK, doln polovina tla proto ve vvoji zaostv) - krev z aorta descendens pokra uje do zbytku tla, velk st krve je odvdna pomoc dvou aa. umbilicales (vtve aa. iliacae int.) do placenty a do obhu matky - krev plodu a matky se v placent nemch!!! (existuje hemoplacentrn barira, pYes kterou difunduj iviny, dchac plyny atd., ale pYmo krve se nems) - po porodu vaechny bezvznamn struktury obliteruj ve vazivo - v. umbilicalis lig. teres hepatis - ductus venosus lig. venosum - aa. umbilicales ligg. umbilicalia medialia ( st zostv prochodn jako a. vesicalis sup.) - foramen ovale fossa ovalis , - foramen ovale apertum (patens, persistens) kdy se neuzavYe - proser (cyanotick vady - okysli en krev se mch s okysli enou), po porodu se normln zvya tlak v atrium sinistrum, take valvula foraminis ovalis obvykle pYirost k septu, zostv jako falx septi - ductus arteriosus lig. arteriosum # 161. Lien - v erven dYeni sleziny jsou vychytvny a destruovny erytrocty, v airokch sinusoidech je uloena rezerva krve, kter je vypuzovna pYi zvaench nrocch organismu na kyslk - ve fetln odbob je krvetvorn orgn - extremitas posterior (vertebralis) - extremitas anterior - margo superior - ostr, margo acutus , na nm zYezy crenae lienis - margo inferior - margo obtusus - facies diaphragmatica - konvexn plocha k brnici 95 - facies visceralis - konkvn, hilum lienis (a. et v. lienalis, plexus lienalis) - facies gastrica, facies renalis - facies colica - flexura coli sinistra seu lienalis - je uloena vlevo, vzadu pod brnic, jej podln osa je rovnobn s 10. ebrem, horn okraj k 9. ebru, doln k 11. - extremitas anterior by nemla pYesahovat linea costoarticularis (spojnice mezi koncem chrupavky 11. ebra a levho SC kloubu), fyziologicky nen hmatn - cvn zsoben : a. lienalis, pYed hilem 4-6 segmentlnch vtv, v. lienalis (do vena portae) - inervace : podl cv ANS z plexus coeliacus - tunica serosa (peritoneum), tunica fibrosa seu capsula lienis , trabeculae lienis, pulpa lienis rozdlen na laloky (lze provst segmentln splenectomia), folliculi lymphatici lienales - tzv. Malphigiova tlska (tvoY blou dYeI) - slezina je velmi kYehk a snadno se roztrhne pYi nrazech - tk krvcen do peritoneln dutiny # 162. vena portae - odvd krev z neprovch orgno dutiny bYian (trvc trubice od aludku po orln st kone nku, slezina, pankreas) do jater - pYivd krev z orgno spojench s metabolismem ltek (GIT - trven, slezina - hemolza atd.) - v. portae je dlouh asi 8 cm a m prosvit kolem 2 cm - vznik za caput pancreatis (ve vai tla L2) soutokem v. mesenterica superior a v. lienalis - pYi hornm okraji pankreatu vstupuje do omentum minus (lig. hepatoduodenale) a za ductus choledochus a a. hepatica propria vystupuje k porta hepatis. - v porta hepatis se dl na ramus dexter a r. sinister, kter vstupuj do pravho a levho jaternho laloku (r. sinister zsobuje tak lobus caudatus a lobus quadratus) vv. cysticae v. gastrica sinistra sbr - curvatura minor (z doln sti jcnu pYibr vv.oesophageae) (klinicky v. coronaria ventriculi) v. gastrica dextra odvd krev z prav sti curvatura minor, z pYedn strany pyloru k n pYichz v. praepylorica v. mesenterica superior (v mesenteriu le vpravo od arterie), v oblasti pankreatu se spolu s tepnou vkld do incisura pancreatis - vv. pancreaticoduodenales - vv. pancreaticae - v. gastroepiploica dextra z curvatura major, omentum majus - vv. jejunales et ileales z kli ek tenkho stYeva - v. ileocolica + v. appendicularis - v. colica dextra z colon ascendens - v. colica media - colon trans., v oblasti flexura coli sin. anastomoza s v. colica sin. (pYtok v. mesenterica inf.) v. lienalis - za pankreasem se v pravm hlu spojuje s v. mesenterica sup. - vv. gastricae breves - v. gastroepiploica sin. - curvatura major, omentum majus - vv. pancreaticae - v. mesenterica inferior - kraniln se vzdaluje doleva od tepny, jde za flexura duodenojejunalis (recessus sinister), za pankreatem se vlv do v. lienalis - v. rectalis sup. , vv. sigmoideae - v. colica sin. - colon descendens - prenatln pYtok v. umbilicalis, zostvaj pouze drobn vv. paraumbilicales 96 # 163. kavokavln anastomzy - tyto spojky maj zejmna funk n vznam pYi omezen protoku bnou cestou krve v. azygos - vznik pod brnic soutokem v. lumbalis asc. dex. a v. subcostalis dex. - v. lumbalis asc. dex. probh pod m. psoas major, kaudln se spojuje s vena iliaca communis dex., po stranch pYijm vv. lumbales dex., prostupuje skrz brnici pYes crus mediale dex. nebo pYes hiatus aorticus spolu s n. splanchnicus major dex. - u Th4 se obloukovit vrac dopYedu, zezadu shora pYejde hilus pulmonis dex. a st zezadu do vena cava superior - vv. intercostales posteriores dextrae - v. hemiazygos - po lev stran pteYe, v zadnm mediastinu do vae Th7-9, st se vleva do v. azygos - pYed pYekenm pteYe se do n otvr v. hemiazygos accessoria, kter sbr krev z kranilnch vv. intercostales posteriores sin., kraniln se spojuje s v. intercostalis suprema sin. - vv. oesophageae - v oblasti aludku jsou i portokavln anastomzy - vv. bronchiales - vv. mediastinales - vv. phrenicae superiores plexus venosi vertebrales interni - epidurln prostor canalis vertebralis (mezi endorrhachis a dura mater spinalis), vv. spinales, vv. basivertebrales, vv. intervertebrales - spoj s plexus externi plexus venosi vertebrales externi - podl pteYe pYed tly obratlo plexus venosi vertebrales externi anteriores, kolem obratlovch vbko plexus venosi vertebrales externi dorsales - vv. vertebreales, vv. cervicales prof., vv. intercostales post., v. azygos, v. hemiazygos, vv. lumbales, vv. sacrales lat., v oblasti foramen magnum navazuje na plexus venosus suboccipitalis v. cava superior 3 v. subclavia 3 v. thoracica interna 3 v. epigastrica superior 3 v. epigastrica inferior 3 v. iliaca externa 3 v. cava inferior v. cava superior 3 v. subclavia 3 vv. thoracoepigastricae, v. thoracica lateralis, vv. costoaxillares 3 v. epigastrica superficialis 3 v. saphena magna 3 v. femoralis 3 v. iliaca externa 3 v. cava inferior # 164. portokavln anastomzy - spojky mezi Ye iatm v. portae asystmem vv. cavae - v pYpad zvaenho tlaku ve vena portae (jatern cirhoza) se tyto spojky rozaiYuj = portokavln hypertenze 1. v. portae 3 vv. gastricae 3 vv. oesophageales 3 v. azygos et hemiazygos 3 v. cava superior (jcnov varixy) 2. v. portae 3 vv. paraumbilicales (caput Medusae) - vv. epigastricae superiores 3 vv. thoracicae internae 3 v. cava superior - vv. epigastricae inferiores 3 vv. iliacae externae 3 v. cava inferior 97 - vv. thoracoepigastricae, vv. costoaxillares, vv. thoracicae laterales 3 vv. axillares 3 v. cava superior - vv. epigastricae superficiales 3 vv. saphenae magnae 3 v. cava inferior - Burowovy ly (podl chorda urachi) 3 plexus vesicalis 3 v. cava inferior 3. v. portae 3 v. mesenterica inferior 3 v. rectalis superior 3 vv. rectales mediae et inferiores 3 v. cava inf. (hemoroidy) 4. v. portae 3 v. mesenterica sup. et v. lienalis 3 Retziusovy spojky 3 vv. lumbales, v. azygos 3 v. cava sup. 5. prochoz ductus venosus 6. spojky mezi ilami jater (v area nuda) a brnice # 165. lymfatick systm - zajiaeuje zptn transport vody a metabolito z tkIovho moku do krve - mzn kapilry - vasa lymphocapillaria - tenkostnn jemn cvy, stna je jedna vrstva endotelovch bunk - spojuj se do mznch st - rete lymphocapillare - mzn kapilry chyb v CNS, placent, scleYe, rohovce, o ce, chrupavkch a kostech - mzn kapilry se spojuj do cv - vasa lyphatica , podobn stavba jako ly, v etn chlopn - spojovnm cv vznikaj mzn kmeny - trunci lymphatici - spojovn mznch cv neprobh vtevnatm zposobem, nejprve se vytvY pleten - plexus lymphatici , ze kterch teprve odstupuje silnja odvodn cva - mzovody: ductus lymphaticus dexter a ductus thoracicus nodi lymphatici - nej astji kulovit, vej it nebo fazolovit tvar, 2-30 mm, bhem patologickch proceso zduY a bvaj hmatn - capsula nodi lymph ., dovnitY odstupuj trabeculae , zklad vazivovho stromatu, z trabecul odstupuje jemn retikulum s lymfocyty - lymfoidn tkI m tvar kulovitch uzlko, povrchov je kompaktn kora ( cortex ) a centrln dYeI ( medulla ) - mezi pouzdrem, trmci a lymfoidn tkn jsou sinusy, pod pouzdrem sinus subcapsularis , do kterho se otevraj vasa afferentia - ze subcapsulrn sinusu do nitra odstupuj sinusy intermedirn, kter se v mst hilu spojuj do terminlnho sinusu, z nj odstupuje vas efferens ductus thoracicus - vznik pod brnic soutokem truncus intestinalis a obou trunci lumbales - v mst soutoku cisterna chyli - pars abdominalis je retroperitoneln vpravo za aortou, spolu s aortou prostupuje skrze hiatus aorticus - pars thoracica je v zadnm mediastinu, mezi jcnem, aortou a v. azygos - ve vai Th3-5 kY zezadu arcus aortae, st se doleva a za a. carotis com. sin. nebo a. subclavia sin. se pYes apertura thoracis superior do oblasti krku - pars cervicalis se ve vai C7 st dopYedu, otevr se do angulus venosus sin. (soutok v. jugularis int. sin. a vena subclavia sin.) - truncus intercostalis dexter et sinister - nll. intercostales - truncus jugularis sin . - nll. cervicales profundi - truncus subclavius sin. - nll. axillares - truncus bronchomediastinalis sin. - v nkterch pYpadech moe bt ductus thoracicus zdvojen a moe pak nahradit truncus lymphaticus dexter truncus lymphaticus dexter - truncus jugularis dex., truncus subclavius dex. , truncus bronchomediastinalis dex. - klade se na mediln okraj m. scalenus ant. dex. a otevr se do angulus venosus dexter - odvd mzu z 1/4 tla - prav strana krku, hlavy, hrudnku a prav HK 98 # 167. Thymus - lobus dexter, lobus sinister - mezi 2. a 4. rokem je nejvta, pak atrofuje - corpus adiposum thymi - capsula thymi, lobuli, cortex, medulla - truncus centralis, reticulum thymi (T-lymfocyty) - le pYed tracheou, vystupuje nad apertura thoracis sup., bv v kontaktu s gl. thyroidea, pYedn plocha vkontaktu se sternem a ebry - v mediastinu le nad srdcem v area interpleuralis superior seu thymica # 168. mzn uzliny a cvy hlavy - nll. occpitales - mezi pony m. trapezius a m. SCM, temenn, tln krajina - nll. retroauriculares - nad processus mastoideus, temenn krajina, zevn ucho - nll. parotidei superficiales - na fascia parotidomasseterica, pYed uanm boltcem - nll. parotidei profundi - v parenchymu gl. parotis podl n. facialis, elo, temporln krajina, koYen nosu, zevn koutek oka, horn v ka, uan boltec, pYuan lza - do nll. cervicales prof. - nll. submandibulares - v trigonum submandibulare, laterln st jazyka, zuby, gl. sublingualis et submandibularis, rty, tvYe, doln v ka - nll. faciales: - nl. nasolabialis, nl. zygomaticus, nll. buccinatorii, nl. mandibularis - nll. submentales - brada, pYedn doln zuby, doln ret, apex inguae, smYuj do nll. submandibulares a do nll. cervicales prof. (nodus juguloomohyoideus) - nll. retropharyngei - C1-3, nosn dutina, sinus paranasales, patro, pharynx, tuba auditiva, cavitas tympani # 169. mzn uzliny krku - nll. cervicales superficiales - podl v. jugularis externa (nll. occipitales, retroauriculares et parotidei) - nll. cervicales profundi - 15-30 uzlin pod m. SCM - nll. jugulares interni: - nl. tonsillaris (Woodova uzlina) - patrov mandle, angina - nl. jugulodigastricus (Kttnerova uzlina) - koYen jazyka, isthmus faucium, tonsilla palatina - nl. juguloomohyoideus - brada, doln zuby, apex linguae - z kaudlnch uzlin tto skupiny vznik truncus jugularis - nodi comitantes n. accessorius -trigonum colli lat., navazuj na nll. supraclaviculares a na nll. jugulares int. - zvtaen nll. supraclaviculares bv pYznak ndoru prsu, jcnu nebo plic 99 - pYi rakovin aludku bvaj metastzy do uzlin lev strany pYi ponu m. scalenus ant. - Virchowovy uzliny - nll. cervicales anteriores - trigonu colli mediale - nll. jugulares ant. - nll. cervicales ant. prof. (juxtaviscerales) - po stranch laryngu, atn lzy a trachey - nll. praelaryngei, thyroidei, praeglandulares, praetracheales, paratracheales Mzn uzliny jazyka - z hrotu do nll. juguloomohyoidei, nkdy nejdYv pYes nll. submentales (pokud jde tudy, moe se metastazovat na opa nou stran) - z tla marginln probhajc cvy z oblasti dorsum linguae, margines a facies inferior, povrchov marginln kolektory jdou do nll. submentales, vnitYn marginln kolektory do nll. jugulares interni - neja astji nl. jugulodigastricus - z tla - centrln kolektory ze stYedn a hlubok sti, podl septum linguae (mohou jt skrze septum na druhou stranu), st do nll. submandibulares, st do nl. juguloomohyoideus - z koYene jazyka do nll. jugulares int., nl. jugulodigastricus # 170. mzn uzliny HK - povrchov: - rete cutaneum superficiale et profundum - laterln kolektory - podl v. cephalica k nll. axillares apicales et nll. supraclaviculares - mediln kolektory - podl v. basilica k nll. axillares centrales, nll. axillares laterales, v loketn jamce nll. cubitales superficiales - pYedn medinn kolektory - hlubok: - arcus lymphaticus palmaris spf. et prof. - tractus brachialis - nll. axillares - nll. cubitales prof. - nll. axillares - 40-50 uzlin - nll. axillares centrales - nll. axillares pectorales, subscapulares, laterales... eferentn cvy do nll. axillares apicales - nll. axillares laterales - za v. brachialis do nll. axillares centrales - nll. axillares subscapulares - nll. axillares pectorales - na m. serratus ant., sbraj mzu z pYedn a laterln sti hrudn stny a z laterln sti prsu - nejvta a nejkaudlnja je Sorgiusova uzlina (karcinom prsu) - nll. axillares interpectorales - mezi m. pectoralis minor et major, nll. paramammarii - nll. axillares apicales (infraclaviculares) - truncus subclavius do ductus thoracicus / truncus lymphaticus dexter 100 # 171. mzn uzliny Hrudnku - plce: nll. pulmonales, nll. bronchopulmonales, bronchiales, tracheobronchiales, tracheales - vaechny krom 2 segmento lev plce odvd mzu do truncus bronchomediastinalis dex. - nll. mediastinales ant. - srdce, perikard, plce, brnice, jtra, do truncus bronchomediastinalis - nll. mediastinales post. - podl jcnu mezi brnic a plicnm hilem, ductus thoracicus - nll. parasternales - podl vasa thoracica int., hrudn stna, mediln st prsu, brnice, horn plocha jater, bYian stna - nll. intercostales - pleura, meziebern prostory, zadn stna hrudn, pteYn kanl - ductus thoracicus # 172. mzn uzliny dk - mediln kolektory - podl v. saphena magna, v oblasti hiatus saphenus vstupuj do nll. inguinales spf. - zevn genitl, hd, doln st bYian stny - laterln kolektory - zadn kolektory - v. saphena parva, nll. poplitei, nll. inguinales prof. - hlubok mzn cvy sleduj krevn cvy, s nimi pYed lacuna vasorum, nll. inguinales prof., nejproximlnja uzlina je Cloquetova uzlina v mediln sti lacuna vasorum, odtud nll. iliaci ext., nll. lumbales # 173. mzn uzliny bYicha - nll. coeliaci - podl truncus coeliacus, z jejich eferentnch cv je truncus intestinalis - do cisterna chyli - nll. gastrici - nll. gastroepiploici - nll. pylorici - nll. hepatici - v lig. hepatoduodenale - nll. pancreaticoduodenales sup. et inf. - nll. pancreatici sup. et inf. - nll. splenici - nll. mesenterici - nll. ileocolici - nll. colici - podl colon ascendens a v mesocolon transversum - nll. mesenterici inf. - podl colon descendens et sigmoideum # 174. mzn uzliny pnve - nll. iliaci externi - kolem vasa iliaca externa, nll. inguinales prof. (DK), stna pnve, mo ov mchY, penis, clitoris - jdou do nll. lumbales, nll. iliaci communes - nll. iliaci interni - podl vasa iliaca interna, pnevn stna, gluteln oblast, pnevn orgny - nll. paravesicales - mchY a prostata - nll. paravaginales - nll. parauterini - v mst kYen ureteru a a. uterina Bayerova uzlina - nll. sacrales - kone nk, cervix uteri, fornix vaginae, prostata - nll. iliaci communes - podl vasa iliaca communia, DK, pnev, pnevn orgny - nll. lumbales - podl IVC a aorta abdominalis, nll. paraaortales, zadn stna bYian, prov orgny bYian dutiny, pYedn bYian stna, lumbln pteY a okol, varlata, ovaria - z kranilnch uzlin se konstituuje prov truncus lumbalis dex. et sin., ty spolu s truncus intestinalis st do cisterna chyli - ductus thoracicus 101 102 # 175. tonsily, waldeyer ov mzn orkuh - lymfatick orgny, kter maj vysoce koncentrovanou lymfatickou tkI ve sliznici - Jsou to primrn kontaktn msta s antigeny pYi pYijmn potravy a vdechovn vzduchu tonsilla palatina - uloena ve fossa tonsillaris v isthmus faucium mezi arcus palatoglossus a arcus palatopharyngeus - prostor za pouzdrem je vyplnn Ydkm vazivem a tvoY spatium peritonsillare, kter komunikuje sjazykem, mkkm patrem a prestyloidnm prostorem - svou laterln stnou nalh na vazivovou capsula tonsillae, jej vbky tvoY uvnitY mandle vazivov septa - cvn zsoben: a. pharyngea ascendens, a. palatina ascendens, a. lingualis, aa. palatinae minores tonsila lingualis - sliznice koYene jazyka, bohat lymfatick tkI tonsilla pharyngea - ve fornix pharyngis, adenoidn vegetace tonsillae tubariae - pYi ostium pharyngeum tubae auditivae 103 pozn. obecn stavba git - trvic trubice (5-9 m): dutina stn (cavitas oris), hltan (pharynx), jcen (oesophagus), aludek - (gaster, ventriculus), tenk stYevo (intestinum tenue), tlust stYevo (intestinum crassum) - lzy: jtra (hepar), (pancreas), slinn lzy sliznice ( tunica mucosa ) - nachz se na vnitYn (dutinov) stran orgnu - je vlhk (zvlh ovna sekretem lz, nebo kryt hlenem 3 mucus) - nkde je hladk, jinde sloen v Yasy (plicae) - slou k roztahovn orgnu, zvtauj resorp n povrch sliznice, dle moe vybhat v bradavky (papilly) nebo klky (villi) - od dutiny stn k aludku + canalis analis -mnohovrstevn dladicov epitel (velk - mechanick zt) - zbytek - cylindrick jednovrstevn epitel (typick pro resorp n st trvic trubice) - pod epitelem je vrstva slizni nho vaziva (lamina propria mucosae) - vybh i do jednotlivch klko/Yas - v nkterch stech (napY. jcen) moe bt v bazln sti vrstva sliznice vrstva hladk - svaloviny (lamina muscularis mucosae) = brn pohybu sliznice pYi kontrakcch trvic trubice podslizni n vazivo ( tunica submucosa ) - obsahuje krevn a mzn cvy, nervovou pleteI (plexus submucosus Meisneri) svalov vrstva ( tunica muscularis ) - od dutiny stn po horn st jcnu + anln otvor - pY n pruhovan svalovina - ostatn sti - hladk svalovina - vnitYn cirkulrn (stratum circulare), vnja longitudinln (stratum longitudinale) 3 mezi vrstvami je tenk vrstva vaziva s plexus myentericus Auerbachi tunica externa (ve form adventicie nebo serosy) - adventitia - vrstva Ydkho vaziva, nachz se na povrchu orgno, kter nejsou uloeny v pobYianicov (peritoneln) dutin - serosa - na povrchu orgno, kter jsou v pobYianicov (peritoneln) dutin # 176. zuby - tvrd, bl orgny v stn dutin, slou pYekvapiv ke kousn, vkn a artikulaci - dentes decidui - 20 zubo, dentes permanentes - 32 zubo corona dentis - facies occlusalis - kousac plocha, u stoli ek a tYenovch zubo vybh v tubercula dentalia, u api ku a Yezko je margo incisalis - facies approximales - plochy, kter se dotkaj sousednch zubo v zubnm oblouku, facies mesialis je ble ke stYedn Ye, facies distalis je vzdlenja - facies vestibularis - smYuje do vestibulum oris, u Yezko a api ko facies labialis, u tYenovch zubo a stoli ek facies buccalis - facies oralis - smYuje do cavum oris proprium, u hornho oblouku facies palatina, u dolnho facies lingualis collum dentis - krtk pYechod mezi korunkou a koYenem, na zdravm zubu je kryt dsn -gingivodentln uzvr radix dentis - je zasazen do alveolu elisti, 1-3 koYeny - rami radicis dentis, obsahuje canalis radicis dentis, kter se otevr jako foramen apicis radicis dentis cavitas dentis / cavum pulpae - v oblasti korunky prostorn cavitas coronae, v koYeni pYechz do canalis radicis dentis enamelum / sklovina - pokrv zub v rozsahu korunky, 97 % anorg. ltek, nejtrvda hmota tla, po proYezn zubu je kryta nezvpenatlou cuticula dentis, kter je mechanicky rychle setYena dentium / zubovina - je tvoYen odontoblasty, je citliv, vybhaj sem nervy, vce ne 70 % anorg. ltek, je tvrda ne kost 104 cementum - vlknit kostn tkI, substantia ossea dentis, kryje povrch koYene a kr ku pulpa dentis / dYeI - Ydk vazivo, prostupuj j cvy a nervy skrze foramen apicis radicis dentis upevnn zubo - parodontium = dseI + periost, alveolus, zvsn apart (periodontium), cement - periodontium - dentoalveolrn zvsn apart, Sharpeyova vlkna - odstupuj od stny alveolu a jdou do cementu koYene a kr ku - gomphosis - vstup do periodontia u kr ku je chrnn gingivodentlnm uzvrem ## morfologie dentes incisivi - jednoduch jednokoYenov zuby s lopatovitou (horn Yezky) nebo dltovitou (doln) korunkou, kter je zakon ena jako margo incisalis - nejvta je horn stYedn Yezk (I1), bo n (I2) je mena, u dolnch je pomr obrcen - koYen bv rovn, konick tvar, apex radicis dentis bv zahnut distln - vyrostaj z os incisivum / praemaxilla dentes canini - prothl jednokoYenov zuby - korunka vybh v ostr hrot, po stranch m bo n Yezac hrany - nejsilnja a nejhloubji zakotven zuby - hlavn horn api k dentes praemolares - hranolovit korunka, na kousac ploae dva kuelovit hrbolky (jeden vestibulrn, druh orln), na hornch jsou hrbolky stejn, oddluje je mesiodistln fissura, na dolnch je vestibulrn vrazn vta - horn P2 je vta, dole je vta P1 - doln maj jeden koYen, horn P1 m dva koYeny (palatinln a buccln) dentes molares - mohutn zuby s hranolovitou korunkou - na okluzln ploae jsou 4 zaoblen hrbolky, kter jsou oddleny hlubokou mezihrbolkovou brzdou (2 buccln, 2 palatinln) - nejvta jsou prvn stoli ky, nejmena posledn - horn M1 tuberculum anomale Carabelli - M2 a M3 asto jen 3 hrbolky - horn stoli ky 3 koYeny, doln 2 - M3 m variabiln tvar, asto nen vobec zaloena, nej astji se kaz, pYi trhn moe znt proniknout do okolnch struktur, pYedevam do hlubokch ilnch splavo dentes decidui - korunky nzk a airok, koYeny jsou ua a api atja, v pomru ke korunce jsou dela ne u stlho chrupu - koYeny stoli ek se rozestupuj, obemykaj zklady korunek stlch zubo - 2x I, 1x C, 2x M, chyb premolry # 177. zubn vzorec, dentice - lidsk chrup je heterodontn - stavebn odlian typy zubo - dentes decidui se ozna uj malmi psmeny: i1, i2, c, m1, m2 - dentes permanentes velkmi psmeny: I1, I2, C, P1, P2, M1, M2, M3 - nej astji se pouv ozna ovn sly 1, 2, 3.... 8 - zubn vzorec - zuby rozdleny do 4 kvadranto (prav horn 1, lev horn 2, lev doln 3, prav doln 4) - zubn vzorec do asnho chrupu: prav horn kvadrant 5, lev horn 6, lev doln 7, prav doln 8 - okluze (skus) - horn zuby tvoY arcus dentalis superior - tvar poloviny elipsy, doln zuby arcus dentalis inferior - tvar paraboly - a) psalidodontie - nej astji b) hiatodontie c) opisthodontie d) progenie - erupce zubo - u novorozence jsou v elistech zklady do asnch zubo, koYeny rostou postupn do dlky, tm se zub tla na povrch, koncem 1. roku m mt dt proYezan vaechny Yezky, koncem 2. roku i api ky a prvn stoli ky, ve 2,5 letech by mlo mt kompletn do asn chrup 105 - korunky trvalch zubo rostou k povrchu a vyvolvaj zmnoenm osteoklasto resorpci spodiny alveolo do asnch zubo a jejich koYeno # 178. vestibulum oris cavum oris - ohrani en: zepYedu stn atrbina (rima oris), zezadu ina hltanov (isthmus faucium), shora tvrd a mkk patro (palatum durum, molle), zespodu diaphragma oris - obsah: jazyk (lingua), zuby (dentes) - rozdlen: vestibulum oris - mezi tvYemi a zubnmi oblouky, za n cavitas oris propria - komunikuj spolu pYes tremata (atrbiny mezi zuby) a trigonum retromolare (prostor mezi posledn stoli kou a ramus mandibulae) vestibulum oris - podkovovit prostor, ohrani en zevn rty + tvYe, vnitYn zubn oblouky + alveolrn vbky s dsnmi, smrem dozadu kon slep, sliznice - pokra uje pYes pYedn okraj m. masseter a pYes raphe pterygomandibularis a do sliznice patra - dorzln sah a ke slizni n Yase plica pterygomandibularis (ta jde od processus pterygoideus klnov kosti za posledn stoli ku doln elisti) - papilla parotidea - st ductus parotideus (vvod pYuan slinn lzy) na tvYi oproti horn M2 106 - sliznice rto pYechz ve sliznici dsn ve 2 klenbch: fornix vestibuli sup. (uzdi ka frenulum labii sup.), fornix vestibuli inf. (uzdi ka frenulum labii inf.) rty - labia oris - frontln orientovan kon Yasy, ohrani uj stn atrbinu - horn ret (labium superius) - od dolnho okraje nosu a sulcus nasolabialis - doln ret (labium inferius) - dosahuje k rze na brad sulcus mentolabialis - mezi rty je atrbina (rima oris) - stn koutky (anguli oris) - lbek mezi rtem a nosem (medinn) - philtrum - podkladem rto je m. orbicularis oris - z vnja strany jsou rty kryty ko, kter obsahuje potn a mazov lzy, chloupky, u muo vousy - z vnitYn strany sliznice pYedsn - pYechodn zna (zona intermedia) erven oblast, bn nazvna rty, kryta tenkou prosvitnou ko, etn krevn cvy ( erven zbarven) - rty jsou pYipojeny ke sliznici alveolrnch vbeko pomoc uzdi ek (frenulum labii sup., inf.) - v oblasti rto se nachz drobn slinn lzy (glandulae labiales), mohou bt pod sliznic hmatn tvYe - buccae, mallae - rozsah: od koutko st a rto k dolnmu okraji doln elisti (ramus mandibulae), k jaYmovmu oblouku (arcus zygomaticus), vzadu ohrani uje m. masseter - corpus adiposum buccae - mezi m. masseter a m. buccinator dseI - gingiva - anatomicky cel sliznice pokrvajc alveolrn vbky - stomatologicky: alveolrn sliznice (bl koYenom zubo, vrazn erven, obsahuje podslizni n vazivo), gingiva (bl korunkm, svtleja, srost s periostem v mukoperiost (srost s nm pevn, protoe neobsahuje podslizni n vazivo) - gingiva marginalis (voln, mezi zuby vytvY papillae gingivales, mezi zubem a marginln gingivou se nachz sulcus gingivalis, kter je vnitYn ukon en gingivodentlnm uzvrem a brn pYechodu infekce do periodontln atrbiny) - gingiva alveolaris (pevn spojen s alveolrn sliznic) # 179. cavitas oris propria - strop: palatum durum et molle - spodina: diphragma oris - mm. mylohyoidei, ventres ant. musculorum digastricorum, mm. geniohyoidei - pod sliznic dutiny stn le prov gl. sublingualis - glandulae oris - glandulae salivariae minores - dentes, lingua - ohrani en proti hltanu - isthmus faucium (arcus palatoglossus, arcus palatopharyngeus oboustrann) - sublinguln prostor: - plica fimbriata 3 nepravideln nzk (nkdy cpat) Yasa sliznice, je je zbytek slizni nho tzv. spodnho jazyka (sublingua) - frenulum linguae , uzdi ka jazyka 3 slizni n Yasa spojujc spodinu stn dutiny se sliznic jazyka -doleit u novorozenco kvoli sn mlka - caruncula sublingualis 3 hrbolek po obou stranch frenula, st sem ductus submandibularis a ductus sublingualis major; - plica sublingualis 3 slizni n Yasa, na kter dorsolaterln v Yad vyseuje vta mnostv ductus sublinguales minores - od koYene jazyka se dozadu dolo k epiglottis thnou tYi podln Yasy: plica glossoepiglottica mediana a plicae glossoepiglotticae laterales - mezi Yasami jsou dv prov jamky - valleculae epiglotticae 107 # 180. jazyk - sti: koYen (radix), tlo (corpus), hrot (apex), okraje (margines), horn plocha (dorsum), spodn plocha (facies inferior) - nachz se zde velk mnostv papil - papillae linguales - papillae linguales filiformes (nitkovit) - drobn, bodovit, 500 na cm 2 - papillae linguales fungiformes (houbovit) - rozaYen v hlavi ku, 40-90 na cm 2 - papillae linguales foliatae (listovit) - po stranch jazyka, rudimentrn - papillae linguales vallatae (hrazen) - asi 7-12, do tvaru V - do papil vyseuj canalliculi gustatorii = chueov kanlky radix linguae - bez papil - oddlen od corpus linguae pomoc dopYedu otevYenho sulcus terminalis, uprostYed se nachz foramen caecum linguae, ze kterho moe kaudln vybhat slep kanlek (pozostatek ductus thyreoglossus, ze kterho se vyvinula attn lza) - obsahuje lymfatickou tkI - tonsilla lingualis - od koYene k epiglottis se thnou 3 Yasy plicae glossoepiglotticae (mediana a prov laterales), - mezi nimi 2 vklesliny valleculae epiglotticae corpus linguae - sulcus medianus - u sulcus terminalis se nachz soustava hrazench papil facies inferior linguae - frenulum linguae uprostYed - po stranch plicae fimbriatae, vraznja u dt - cvn zsoben: a. lingualis - rr. dorsales linguae, a. profunda linguae, a. sublingualis - v. lingualis, v. commitans n. hypoglossi - lymf. dren: nll. submentales z hrotu, nll. submandibulares - z okraje jazyka, nll. cervicales prof. (nl. jugulodigastricus, nl. juguloomohyoideus # 181. svaly jazyka - vaechny inervovan n. hypoglossus - XII. HN. extraglosln svaly (za naj v okol jazyka, pak do nj vnikaj) - m. genioglossus - nejsilnja sval jazyka - o: m. geniohyoideus, spina mentalis - f: vyplazen jazyka (pYi zklonu hlavy tento sval zabraIuje zapadnut) - m. hyoglossus - o: cornua majora ossis hyoidei - f: pYi fixovan jazylce thne jazyk dolo a dozadu - m. styloglossus - o: processus styloideus, lig. stylomandibulare - i: jeho snopce kon v koYeni jazyka - f: thne jazyk dozadu - m. palatoglossus - o: aponeurosis palatina - inervace n. vagus - vjimka! intraglosln svaly (sou st tlesa jazyka, za naj i kon v nm) - m. longitudinalis sup. et inf. - sup. tsn pod sliznic, inf. v hloubce mezi m. genioglossus a m. hyoglossus - f: zkracovn jazyka, vyklenut dorsum linguae - m. transversus linguae - probh napY , zuuje a prodluuje jazyk 108 - m. verticalis linguae - svisle orientovan snopce , oploaeuje, rozaiYuje a prodluuje jazyk - septum linguae - vazivo uprostYed jazyka - aponeurosis linguae - horizontln orientovan - inervace jazyka: motorick inervace n. hypoglossus ,m. palatoglossus inervovn z plexus pharynges (n. vagus) - senzitivn inervace - prvn dv tYetiny n. lingualis (chorda tympani), koYen jazyka n. glossopharyngeus , pYilehl valleculae epiglotticae - n. laryngeus sup . (n. vagus) # 182. palatum durum - kostn pYepka mezi stn a nosn dutinou - processus palatini maxillarum - laminae horizontales ossium palatinorum - kosti jsou kryty sliznic, kter hlavn vepYedu pevn lne k podkladu = mukoperiost - ve stYedn rovin je aev ( raphe palati ), ten vepYedu pYechz do jako vyvaen papilla incisiva (tvar lec na vystn foramen incisivum), od n se rozbhaj transversln Yasy (plicae palatinae transversae ), kter napomhaj rozmlIovn potravy a ve stY se vyhlazuj - v zadn sti sliznice nelne tak pevn k podkladu, je tu podslizni n vazivo a drobn slinn lzky glandulae palatinae - v oblasti vystn otvoro (napY. foramen palatinum majus) se nachz vce podslizni nho vaziva, dky tomu lze v tchto mstech aplikovat anestezii - sutura palatina mediana, sutura palatina transversa, sutura incisiva - foramen incisivum - n. nasopalatinus - foramen palatinum majus - n. palatinus major, a. palatina desc. - foramen palatinum minus - n. palatinus minor # 183. palatum molle - v klidu sklonn kaudln, pYi polknut uzavr nosohltan - ve stYedn Ye patrov pek - uvula palatina - laterokaudln 2 prov obloukovit slizni n Yasy - arcus palatoglossus (vepYedu) a arcus palatopharyngeus (vzadu) - ob Yasy ohrani uj sinus tonsillaris (fossa tonsillaris), ve kter je tonsilla palatina - vaechny 4 Yasy (oboustrann) ohrani uj isthmus faucium - mkk patro je tvoYeno pYedevam svaly, ty se upnaj do patrov aponeurzy (aponeurosis palatina) - ve sliznici drobn glandulae palatinae Svaly m kkho patra - vaechny inervovny z plexus pharyngeus (nervov pleteI - n. vagus + n. glossopharyngeus) - vjimka - m. tensor veli palatini je inervovn z n. trigeminus - funkc svalo je pohyb patra nahoro, dolo, polykn m. tensor veli palatini - o: spodn strana alae majoris ossis sphenoidalis, kaudln sestupuje po laterln stran lamina medialis processus pterygoidei, zuuje se do alachy, kter se obt okolo hamulus pterygoideus (vbek lamina medialis proc. pterygoidei) - i: aponeurosis palatina 109 - f: zved mkk patro do vae spojnice obou hamuli pterygoidei, potom ho napn m. levator veli palatini - o: doln plocha hrotu pyramidy, sluch. trubice - i: aponeurosis palatina - f: zved mkk patro pYi polykn m. uvulae - podklad uvula palatina - o: spina nasalis posterior - i: voln k pku - f: zkracuje a zved pek m. palatoglossus - tvoY podklad arcus palatoglossus - o: aponeurosis palatina - vyzaYuje do svaloviny koYene jazyka - f: zved koYen jazyka nahoru, thne mkk patro dolo zuje isthmus faucium m. palatopharyngeus - tvoY podklad arcus palatopharyngeus - o: aponeurosis palatina - i: stna hltanu - f: zved hltan, thne dolo mkk patro zuje isthmus faucium - cvn zsoben patra: a. palatina descendens (a. maxillaris), a. palatina ascendens (a. facialis), a. pharyngea asc . (a. carotis ext.), ly do plexus pterygoideus - lymfatick dren: nll. submandibulares, nll. cervicales prof. - senzitivn inervace: n. maxillaris (n. palatinus maj. et min.), n. nasopalatinus - motorick inervace: plexus pharyngeus (n. glossopharyngeus, n. vagus), n. m. tensoris veli palatini (n. mandibularis) # 184. velk slinn Ylzy - funkce slin (salivae): mechanick - zvlh uje sliznici a potravu, chemick - atpen akrobo pomoc ptyalinu - velk slinn lzy ( glandulae salivariae majores ): glandula parotis / parotidea, gl. submandibularis, gl. sublingualis - produkuj sliny pouze na nervov podnt - mal slinn lzy (gll. salivariae minores ): gll. labiales, gll. buccales et molares, gll. palatinae, gll. linguales - produkuj sliny nepYetrit glandula parotis - lobus superficialis nalh na m. masseter - lobus profundus seu pars retromandibularis vyplIuje fossa retromandibularis (ohrani en: zevn hrana ramus mandibulae, meatus acusticus ext., venter post. m. digastrici, processus styloideus a styloidn septum (svaly), mm. pterygoidei - ob sti jsou zdnliv rozdleny vtvenm n. facialis - plexus parotideus (spojeny jsou v isthmu) - v 60 % je vytvoYena gl. parotis accessoria , le na m. masseter nad ductus parotideus) - parenchym lzy je obalen vazivovm pouzdrem fascia parotidea ,jej povrchov st je sou st fascia parotideomasseterica - do povrchov fascie kr n pYechz pruh - tractus angularis (oddluje lzu a trigonum submandibulare) - monostomatick lza (jeden vvod) - ductus parotideus - promt se na ru, kter spojuje tragus a angulus oris, dlka 5 cm 110 - ductus parotideus se pln zbyte n len na 3 seky: - pars masseterica - dopYedu po m. masseter pod dolnm okrajem arcus zygomaticus - pars praemasseterica - pYed pYednm okrajem m. masseter se st do hloubky a vstupuje do corpus adiposum buccae, pror fascii a m. buccinator ( pars buccinatoria ) a st do vestibulum oris naproti M2 - papilla parotidea glandula submandibularis - le v trigonum submandibulare pod spodinou dutiny stn (m. mylohyoideus, m. digastricus, m. stylohyoideus, m. hyoglossus, na mandibule podmiIuje fovea submandibularis - zadn st se pYet okolo m. mylohyoideus a zasahuje do sublinguln krajiny, zdnliv moe srostat s gl. sublingualis - na zevn plochu lzy se klade kmen a. facialis - monostomatick lza - ductus submandibularis - 5 cm, vvod na caruncula sublingualis spolu s ductus sublingualis major po stranch frenulum linguae - ductus se kY s n. lingualis (nerv jde pod) glandula sublingualis - le mezi jazykem a tlem mandibuly (fovea sublingualis) - po jej mediln stran probh n. lingualis a ductus submandibularis - horn okraj se vyklenuje do cavitas oris propria jako plica sublingualis - je sloena z 10-12 malch lz - pYedn st st jako ductus sublingualis major na caruncula sublingualis - v zadn sti jsou samostatn ductus sublinguales minores , otevraj se na plica sublingualis # 185. inervace slinn ch Ylz > viz hlavov nervy a ganglia !!! gl. parotis - viscerln motoneurony tvoY v mozkovm kmeni jdro 3 ncl. salivatorius inferior (ncl. parasympaticus nervi glossopharyngei), jejich axony (pregangliov vlkna) jdou v n. glossopharyngeus a pak pokra uj do jeho vtve 3 n. tympanicus - n. tympanicus prochz skrze canaliculus tympanicus do stYedouan dutiny, kde pYijm sympatick vlkna z plexus caroticus internus (jdou do stYedouan dutiny jako nn. caroticotympanici) a tvoY s nimi plexus tympanicus , v nm je vytvoYeno ggl. tympanicum pro pYepojen na postgangliov vlkna ur en k inervaci lzek sliznice stYedouan dutiny - ostatn pregangliov vlkna z ncl. salivatorius inferior a sympatick vlkna z plexus caroticus internus pokra uj ze stYedouan dutiny jako n. petrosus minor - n. petrosus minor vstupuje do ggl. oticum (do nho jdou dle sympatick vlkna z plexus arteriae meningeae mediae) 3 probh: n. tympanicus 3 n. petrosus minor 3 ggl. oticum se ozna uje jako Jacobsonova anastomosa - v ggl. oticum se pregangliov vlkna pYepojuj na postgangliov a ta probhaj v n. auriculotemporalis a z nj jdou bu pYmo jako jeho rr. parotidei do gl. parotis, nebo jdou spojkou mezi n. auriculotemporalis a n. facialis do n. facialis a z nj do gl. parotis gl. sublingualis, gl. submandibularis - viscerln motoneurony tvoY jdro v mozkovm kmeni 3 ncl. salivatorius superior (ncl. posterior n. facialis), jejich axony (pregangliov vlkna) jdou v n. facialis do canalis nervi facialis, kter opouatj jako chorda tympani , co je spojka mezi n. facialis a n. lingualis 3 vtev z n. trigeminus - chorda jde v kanlku (canaliculus chordae tympani) spojujcm canalis n. facialis se stYedouan dutinou, prochz dutinou a vystupuje z n ve fissura petrotympanica 111 - chorda tympani vede krom axono visceromotoneurono z ncl. salivatorius sup. tak dendrity pseudounipolrnch bunk uloench v sensitivnm ggl. geniculi 3 chueov vjemy z prvnch 2/3 jazyka) - pregangliov vlkna pokra uj v n. lingualis a v jeho rr. ganglionares vstupuj do ggl. submandibulare , kde se pYepojuj na postganliov vlkna a ta se vracej zpt do n. lingualis, jeho dalami vtvemi jdou ke gl. sublingualis et submandibularis # 186. pharynx - dlka 12-15 cm, od baze lebn po C6 - dl se na 3 sti: pars nasalis, pars oralis, pars laryngea - v hltanu dochz ke kYen dchacch a trvicch cest - kraniln navazuje na dutinu stn (isthmus faucium) a dutinu nosn (choanae), kaudln navazuje na jcen a komunikuje s hrtanem (aditus laryngis) - le tsn pYed kr n pteY, za nm je tzv. retropharyngeln prostor (msto, kde moe bt absces - nll. retropharyngei, komunikuje se zadnm mediastinem, v kraniln sti pYepaen lig. retropharyngeum medianum, kaudlnm smrem se moe znt aYit pYes stYedn rovinu) - po stranch hltanu je prov parapharyngeln prostor , ten je rozdlen styloidnm septem (svaly odstupujc od proc. styloideus) na spatium praestyloideum (a. carotis ext.) a spatium retrostyloideum (a. carotis int., v. jugularis int., n. vagus) - viz topografie - kraniln zakon en slep jako fornix pharyngis , upn se na bazi lebn - pon: tuberculum pharyngeum, v oblasti sphenooccipilnho spoje, podl fissura petrooccipitalis k foramen caroticum ext., ventromediln podl fissura sphenopetrosa k lamina medialis processus pterygoidei - fornix neobsahuje svalovinu, podkladem je fascia pharyngobasilaris - laterln se vytvY smrem k apertura ext. canalis carotici tzv. recessus pharyngeus - nejaira msto cavum pharyngis je ve vai os hyoideum, pak se zuuje, nejua msto u C6 (msto, kde moe zostat ciz pYedmt) nasopharynx (pars nasalis pharyngis, epipharynx) - komunikace s dutinou nosn skrze choany - fornix pharyngis, fascia/membrana pharyngobasilaris - na laterln stn ostium pharyngeum tubae auditivae (spojuje cavitas tympani a nosohltan, slou k vyrovnvn tlaku) - torus tubarius - zadn ohrani en otvoru, podmnn koncem sluchov chrupavky - plica salpingopharyngea - podmnna m. salpingopharyngeus - torus levatorius - podmnn m. levator veli palatini, je mezi torus tubarius a plica salpingopharyngea - tonsilla pharyngea (nosn mandle, adenoidn vegetace) - tonsilla tubaria - kolem st sluchov trubice, ob jsou sou st Waldeyerova lymfoepitelilnho okruhu 112 oropharynx (pars oralis pharyngis, mesopharynx) - komunikace s dutinou stn skrze isthmus faucium - zadn okraj se klade pYed obratle C2-4 - lymfatick tkI - tosilla lingualis, tonsillae palatinae, tonsillae tubariae, tonsilla pharyngea -Waldeyerov mzn okruh laryngopharynx (pars laryngea pharyngis, hypopharynx) - komunikace s hrtanem skrze aditus laryngis - ohrani en aditus laryngis : epiglottis, plicae aryepiglotticae, incisura interarytaenoidea - od koYene jazyka k epiglottis dv plicae glossoepiglotticae laterales a jedna plica glossoepiglottica mediana , mezi nimi valleculae epiglotticae - po stranch dozadu vyklenutho hrtanu je recessus piriformis - ohrani en: mediln plica aryepiglottica , laterokraniln plica pharyngoepiglottica , ve stn plica nervi laryngei superioris - v rovni C6 pYechz do jcnu - zuen msto, ventrln le cartilago cricoidea - lymfatick tkI - tosilla lingualis, tonsillae palatinae, tonsillae tubariae, tonsilla pharyngea -Waldeyerov mzn okruh - obecn stavba stny - tunica mucosa (v oblasti nosohltanu m charakter sliznice hornch cest dchacch, v orln a laryngeln sti je mnohovrstevn dladicov epitel typick pro GIT, gll. pharyngeae), chyb lamina muscularis mucosae, podslizni n vazivo v oblasti fornix pharyngis zesleno do membrana pharyngobasilaris, svalovina - viz dle # 187. mm. pharyngis - pY n pruhovan svaly mm. constrictores pharyngis - svra e - svra e probhaj cirkulrn a upnaj se do vazivovho pruhu na dorzln stran hltanu -raphe pharyngis (za n na tuberculum pharyngeum a vytrc se ve stn jcnu) - svra e jsou ve tvaru nlevek, kranilnja se zasouv do kaudlnjaho - m. constrictor pharyngis superior - 4 sti s roznmi odstupy - pars pterygopharyngea - lamina medialis processus pterygoidei, kraniln st nedosahuje a k bazi lebni -fascia pharyngobasilaris (semilunrn Luschkeov prostor) - pars buccopharyngea - raphe pterygomandibularis (raphe buccopharyngea) - pars mylopharyngea - linea mylohyoidea mandibulae - pars glossopharyngea - svalovina koYene jazyka - podmiIuje na dutinov stran hltanu Passavantov val, pYi polykn se zdvienm velum palatinum uzavr nosohltan - m. constrictor pharyngis medius - dv sti, odstup od os hyoideum - pars chondropharyngea - cornu minus - pars ceratopharyngea - cornu majus - m. constrictor pharyngis inferior - nejmohutnja svra , odstup od hrtanu - pars thyropharyngea - linea obliqua cartilaginis thyroideae - pars cricopharyngea - cartilago cricoidea = horn jcnov svra mm. levatores pharyngis - zdviha e - m. stylopharyngeus - od processus styloideus ossis temporalis, vstupuje do atrbiny mezi horn a stYedn svra - m. palatopharyngeus - od mkkho patra, arcus palatopharyngeus - m. salpingopharyngeus - pars cartilaginea tubae auditivae, plica salpingopharyngea 113 - inervace svalo : plexus pharyngeus - n. glossopharyngeus a n. vagus (motorick vlkna pYedevam cestou n. vagus, m. stylopharyngeus inervovn z n. glossopharyngeus) - tepny : a. pharyngea ascendens, a. palatina asc., a. palatina desc., a. canalis pterygoidei - ly: vv. pharyngeae - plexus venosus pharyngeus - v. jugularis int. (hltanov pleteI je napojena tak na plexus pterygoideus) - senzitivn inervace n. glossopharyngeus, n. vagus, v pars nasalis jeat n. maxillaris - parasympatikus cestou n. glossopharyngeus, sympatikus z ggl. superius trunci sympatici (nn. laryngopharyngei) # 188. oesophagus ## st Yna,pr bYh,syntopie,z aen - 23 - 28 cm dlka - navazuje na pars laryngea pharyngis ve vai C6, na rovni Th11-12 vstupuje do aludku - za tek jcnu 15 cm od pYednch zubo, eslo (cardia ventriculi) 40 cm - doleit pro endoskopick vyaetYen - esophagoskopie, gastroskopie, duodenoskopie - promr jcnu cca 1,5 cm, pYi polykan (deglutinatio) a 3 cm - pars cervicalis - dlka cca 6 cm, sah k hornmu okraji sterna (na pteY se promt C6 - Th2) - le pYmo pYed pteY a je proti n pohybliv (mezi obma strukturami je vrstva Ydkho vaziva - pokra ovn retropharyngelnho prostoru) - pYed jcnem probh trachea - v rze mezi nimi je n. laryngeus recurrens - pars thoracica - dlka 16 - 20 cm, probh v mediastinum posterius - kraniln pYed pteY, kaudlnm smrem se vzdaluje, mezi pteY a jcen se sune aorta - pars retrotrachealis (bifurcatio tracheae Th4-5), pars retropericardiaca (pYedevam atrium sinistrum) - pod rovn plicnch hilo se pYikldaj k jcnu oba nn. vagi, n. vagus dexter se ot na zadn stranu - truncus vagalis post., n. vagus sin. na pYedn stranu - truncus vagalis ant. (vsledek rotace pupe n kli ky za embryonlnho vvoje) - ve vai Th3 se k jcnu pYidv aorta thoracica, kaudlnm smrem se zasouv do stYedn roviny mezi jcen a pteY - mezi jcnem a aortou lymfatick ductus thoracicus - z prav strany se moe za jcen vychlipovat prav mediastinln pleura - recessus retrooesophageus - pars abdominalis - dlka 1 - 2 cm - probh pod brnic ke cardia ventriculi, skrze hiatus oesophageus ve vai Th10 - pYed nm lobus sin. hepatis - tato st jcnu je kryta peritoneem 114 - zuen msta - constrictio pharyngooesophagealis - mezi cartilago cricoidea a pteY (roveI C6), je zposobeno pravou cirkulrn svaloviny spodnho hltanovho svra e, pYi endoskopii vzdlenost 15 cm od Yezko - constrictio brochoaortica (constrictio partis thoracicae) - pYi styku arcus aortae, bifurcatio tracheae / bronchus principalis sin. (roveI Th4), endoskopicky 24 cm - contrictio phrenica (diaphragmatica) - hiatus oesophageus (Th10-11), endoskopicky 40 cm - stavba stny - tlouaeka cca 3 - 4 mm - sliznice - na pYechodu epitelu jcnu a aludku je zYeteln klikat ra - gastroesophagick junkce (predilek n msto vzniku karcinomu) - lamina muscularis mucosae, gll. oesophageae, plexus submucosus - svalovina - povrchov longitudinln, vnitYn cirkulrn, mezi nimi plexus myentericus - horn tYetina jcnu pY n pruhovan svalovina, v prostYedn sti pYechod, v doln tYetin hladk svalovina - u pYechodu jcnu do aludku je z cirkulrn svaloviny vytvoYen svra , brn refluxu - pod prstencovou chrupavkou se rozestupuje longitudinln svalovina, vznik oslaben msto, kde moe vzniknout tlakov jcnov divertikl - dala oslaben msto je Killianov trojhelnk - pars cricopharyngea m. constrictoris pharyngis inferioris je oddlena od zbytku svalu, nebezpe perforace pYi endoskopii # 189. oesophagus ## vaskularizace, inervace - tepny: a. thyroidea inf., rr. bronchiales, aa. intercostales post., rr. oesophagei aortae, a. gastrica sin. - ly: vv. oesophageae - vv. thyroideae inf., v. azygos, v. hemiazygos, vv. gastricae - portokavln anastomza (jcnov varixy) - v. gastrica sin. - v. portae, ostatn ly do vv. cavae - lymfa: kr n oddl - nll. cervicales prof., hrudn - nll. mediastinales post., nll. tracheobronchiales, bYian - nll. gastrici sin. - inervace: nn. vagi a ganglia hrudnho sympatiku - smaen nervov pleteI plexus oesophageus, truncus vagalis anterior et posterior, pY n pruhovan svalovina je motoricky inervovna n. vagus 115 # 190. aludek ## popis, st Yna, syntopie - ventriculus, gaster, stomachus - nejaira oddl trvic trubice, le v lev podbrni n klenb - regio hypochondriaca sinistra - cardia ( eslo) - orln st navazujc na jcen, promt se vlevo od stYedn roviny u Th10-11 - pylorus (vrtnk) - aborln st navazujc na duodenum - dlka cca 25 cm, v oblasti fundu aYka 4 - 5 cm, v oblasti pyloru 1,5 cm, rozmry se mn vzhledem k nplni, promrn objem 1 litr, max. kapacita 2-3 l - fundus ventriculi (fornix gastricus) - kraniln slep zakon en st, obsahuje vtainou vzduchovou bublinu - corpus ventriculi - u stojcho lovka tmr svisle - pars pylorica - antrum pyloricum, pylorus, ostium pyloricum - paries anterior - smrem k brnici a jtrom - paries posterior - smrem do bursa omentalis - curvatura major - dela, konvexn, smruje dolo - curvatura minor - krata, konkvn, smrem nahoru - incisura angularis - zYez na curvatura minor mezi corpus ventriculi a pars pylorica - incisura cardiaca - mezi cardia ventriculi a fundus ventriculi - dutina aludku - canalis gastricus, pYechz do canalis pyloricus (2- 3 cm) - pars digestoria (trvic) - fundus a canalis gastricus v tle aludku - pars egestoria (vyprazdIovac) - od incisura angularis k pyloru stavba stny: - tunica mucosa - plicae gastricae (vyrovnvaj se pYi naplnn), podl curvatura minor maj Yasy konstantn probh a zachovvaj se i pYi nplni aludku, vznik tak sulcus salivarius , kter umoIuje prochod slin - gll. gastricae - produkuj alude n aevu (succus gastricus), vvody lz se otvraj do foveolae gastricae, kter tvoY spodinu slizni nch okrsko (areae gastricae - svalovina - tYi vrstvy - vnitYn vrstva - fibrae obliquae , smYuj od cardie ke curvatura major - stratum circulare - v pyloru tvoY mohutn m. sphincter pylori - stratum longitudinale - podl curvatur vytvY taenia curvaturae minoris et majoris - serosa - viscerln list peritonea, umoIuje pohyby aludku v rmci peritoneln dutiny - je zavaen na peritonelnch Yasch, kter se pYipojuj v oblasti curvatur - omentum minus - od curvatura minor, smYuje k brnici - lig. phrenicogastricum a k porta hepatis - lig. hepatogastricum , st smYuje k duodenu - lig. hepatoduodenale , st k jcnu - lig. hepatooesophageale - omentum majus - od curvatura major, klade se pYed colon transversum, s nm srost a pokra uje kaudln, kde oddluje kli ky stYev od bYian stny, st mezi aludkem a colom transversum = lig. gastrocolicum , lig. gastrolienale - pokra ovn omentum majus ke slezin syntopie - pYedn plocha na spodn plochu levho jaternho laloku, na pYedn bYian stnu a na brnici, zadn plocha nalh na brnici, levou ledvinu a nadledvinu, slezinu, pankreas a mesocolon transversum, doln okraj curvatura major nalh na colon transversum projekce - Labeeov trojhelnk (spojnice chrupavky 8. levho ebra a 9. pravho, lev arcus costarum a spojnice chrupavek 9. eber, tato st aludku je hmatn pYes bYian stnu - cardia se promt u stojcho lovka vlevo od Th12 a L1, u lecho vlevo od Th10, projekce na lev arcus costarum u chrupavky 7. ebra - cardia a pYilehl st curvatura minor nelze hmatat, je pod ebrama, nejde proto nahmatat karcinom = proser, protoe tam bv nej astji - prostYednictvm brnice je v kontaktu s levou plic a srdcem, proto moe siln drdn aludku pYipomnat infarkt a infarkt se moe projevit drdnm aludku 116 - pylorus se promt na pravou stranu L2-4, u lecho 2 obratle kranilnji, na pYedn stnu bYian v tzv. transpylorick Ye - spojnice chrupavek 9. eber # 191. aludek ## vaskularizace, inervace - tepny: truncus coeliacus, asto vtve z a. mesenterica sup. - ly: do v. portae - lymfa: nll. gastrici sin., dex., nll. gastroepiploici dex., sin., nll. pancreaticolienales, nll. coeliaci, nll. mediastinales ant., bohat lymf. dren je dovod, pro se aY metastze ze aludku rozn po tle, asto metastaze do nll. supraclaviculares sin. (Virchowova uzlina) - inervace : nn. vagi, sympatikus cestou nn. splachnici, plexus coeliacus > aludek tenk stYevo # 192. intestinum tenue ## stavba st Yny, rozd Ylen, vaskularizace - stYevo m celkovou dlku 7 - 9 m, aYka se lia v jednotlivch oddlech - 2 a 7 cm - tenk stYevo mY 5 - 7 m, aYka okolo 2 - 4 cm - je sloeno ve stYevn kli ky ( ansae intestinales ) - tYi seky: dvanctnk - duodenum , la nk - jejunum , ky elnk - ileum - duodenum - samostatn otzka, viz dle - jejunum et ileum - st stYeva zavaen na tzv. mesenterium (souhrnn intestinum mesenteriale, jejunoileum ) - jejunum navazuje na duodenum - flexura duodenojejunalis - jejunum m svoje kli ky uloen v horn sti dutiny bYian, na mrtvm vtainou przdn, proto la nk - ileum vyplIuje pYedevam pravou doln ky eln jmu, proto ky elnk, ileum - ileum st do slepho stYeva - ostium ileocaecale , opatYeno valva ileocaecalis - jejunum je aira (3 - 4 cm) ne ileum (2,5 - 3 cm) - sliznice jejuna m etnja, husta a vyaa plicae circulares i villi intestinales - jejunum je bohatji prokrveno 117 - aa. mesentericae vytvY tzv. arkdy - v oblasti jejuna 1-2 Yady arkd, v oblasti ilea 2-3 Yady, ke stn stYeva z arkd vystupuj aa. rectae , v jejunu jsou dela (5 cm) ne v ileu (2 cm) - ve sliznici jejuna jsou izolovan lymfatick uzlky ( folliculi lymphatici solitarii ), ve sliznici ilea je jich vce a jsou ve skupinch ( folliculi lymphatici aggregati ) - kli ky tenkho stYeva oddluje od pYedn bYian stny omentum majus - tepny: a. mesenterica superior - aa. jejunales et ilei - ly: v. mesenterica sup. - v. portae - lymfa: nll. mesenterici - truncus intestinalis - ductus thoracicus - inervace: plexus coeliacus, parasympatikus cestou nn. vagi, ggll. coeliaca, ggl. mesentericum sup., sympatikus z nn. splanchnici - parasympatikus ovld sekreci stYevnch lz, zrychluje peristaltiku a zmenauje tonus cirkulrn svaloviny - sympatikus zpomaluje peristaltick pohyby a zvyauje tonus cirkulrn svaloviny (svra o) # 193. duodenum - navazuje na aludek v ostium pyloricum - dlka 25 - 30 cm = 12 palco, proto dvanctnk - je sekundrn retroperitoneln krom pars superior, kter je intraperitoneln (zavaena na lig. hepatoduodenale ) - m tvar podkovy konvexitou doprava - do konkavity se vkld caput pancreatis - pars superior (ampulla seu bulbus duodeni ) - mn svou polohu v zvislosti na nplni aludku, dotk se viscerln plochy jater - impressio duodenalis - flexura duodeni superior - mezi pars superior a pars descendens - pars descendens - podl pravho okraje L2-3, klade se pYed hilus prav ledviny, za nm prochz lu ovod - flexura duodeni inferior - mezi pars desc. a pars inferior - pars inferior - nejprve jako pars horizontalis (pYed L3), pak se st nahoru jako pars ascendens (nalevo od L2 pYechz do flexura duodenojejunalis) - polohu flexura duodenojejunalis zajiaeuje m. suspensorius duodeni / lig. suspensorium duodeni, odstupuje od crus mediale sin. brnice - po zadn stn pars desc. se thne plica longitudinalis duodeni ,kter je podmnna probhem ductus choledochus - Yasa kon distln hrbolkem - papilla duodeni major , kam st spole n ductus choledochus a ductus pancreaticus major , spole n vvod je rozaYen v ampulla hepatopancreatica a je uzavYena pomoc m. sphincter Oddi - cca 2 cm nad papilla duodeni major je papilla duodeni minor , kam st ductus pancreaticus accessorius 118 - tepny: truncus coeliacus - a. pancreaticoduodenalis sup. ant. et post., a. mesenterica sup. - a. pancreaticoduodenalis inf. (vaechny spolu anastomozuj), na bulbus dosahuj tepny aludku - ly: v. portae - v. gastroepiploica dex., v. lienalis - lymfa: nll. pylorici, hepatici, coeliaci, mesenterici sup. - inervace: nn. vagi, plexus coeliacus, nn. splanchnici majores # 194. intestinum crassum - posledn sek trvic trubice, postupnm vstYebvnm vody se zahuaeuj nestraviteln zbytky pYijat potravy - stYevn mikroflora - dlka 1,5 m, 6 - 8 cm aYka - intestinum caecum, colon (ascendens, travsersum, descendens, sigmoideum), rectum - taeniae coli - taenia mesocolica (v mst ponu mesocolon transversum), taenia omentalis (v mst srostu stYeva a omentum majus), taenia libera (voln) - vaechny tYi taeniae se spojuj v mst odstupu appendix vermiformis, pYi appendectomii se takto d vyhledat - v oblasti colon sigmoideum se rozaiYuj a na rectum ji pYechz souvisl podln svalovina, taeniae vymiz - haustra coli - vdut - plicae semilunares - na vnitYn stran, odpovdaj vnjam zYezom - haustra i plicae semilunares vznikaj momentln innost svaloviny stYeva, nejsou to stabiln tvary - appendices epiploicae - lalo kovit pYivsky visc. peritonea - sliznice - nejsou zde klky, jednovrstevn cylindrick epitel, gll. intestinales, Lieberkhnovy krypty, folliculi lymphatici, lamina muscularis mucosae - svalov vrstva - v nkterch mstech vytvY svra e (v oblastech flexur napY.), povrchov vrstva je uspoYdna do taeni - stYevo kryto serosou (visc. peritoneum) v rozsahu colon transversum, colon sigmoideum a appendix verm. = intraperitoneln sti, zbytek stYeva je sekundrn retroperitoneln = kryto adventici - colon ascendens - je retroperitoneln, nalh na m. iliacus a m. quadratus lumborum a na doln st prav ledviny - flexura coli dextra (hepatica) - nalh zespodu na viscerln plochu jater a lu nk, zezadu na pravou ledvinu 119 - colon transversum - intraperitoneln st, je zavaen na mesocolon transversum, je v kontaktu s jtry, lu nkem, aludkem a slezinou, pYedn stnu od bYian stny oddluje omentum majus - mesocolon transversum se upn do ry mezi pravou a levou ledvinou (proto jde zeaikma, prav je n), kY pars desc. duodeni, pancreas - flexura coli sinistra (lienalis) - lig. phrenicocolicum (na nm le doln pl sleziny) - lig. gastrocolicum - mezi curvatura major ventriculi a taenia omentalis coli transversi - mesocolon transversum a lig. gastrocolicum pYedstavuj chirurgickou pYstupovou cestu do bursa omentalis, k pankreatu napY. - colon descendens - opt retroperitoneln, do lev ky eln jmy, postupn se zuuje - colon sigmoideum - intraperitoneln, za n v lev ky eln jm ve vai crista iliaca, klade se pYed vasa iliaca communia sinistra, vasa testicularisa/ovarica sin. a ureter sin. - mesocolon sigmoideum / mesosigmoideum - pod nm recessus intersigmoideus - tepny: a. mesenterica sup. po flexura coli sinistra, a. mesenterica inf. od flexury, v oblasti flexury vtve obou tepen anastomozuj = anastomosis magna Halleri - ly: pYtoky v. portae - lymfa: nll. colici, nll. intestinales - inervace: parasympatikus cestou nn. vagi po flexura coli sin., ze sakrlnho parasympatiku od flexury dl, sympatikus - plexus coeliacus # 195. intestinum caecum - ostium ileocaecale - valva ileocaecalis, labium superius et inferius - dlka 7 cm, aYka 6 - 7 cm - horn st srost s peritoneem (retroperitoneln), doln st je vtainou intraperitoneln, m zezadu vznik recessus retrocaecalis - pokud je cel slep stYevo intraperitoneln ( caecum liberum ) je zavaeno na peritoneln Yase mesocaecum - appendix vermiformis - dlka 0,5 a 50 cm! - odstup - ostium appendicis vermiformis, valva appendicis vermiformis - mesoappendix (mesenteriolum appendicis) - v nm a. et v. appendicularis 120 - individuln umstn - nej astji positio pelvina (v kontaktu s pravm ovariem - lig. appendiculoovaricum) - positio retrocaecalis, ileocaecalis, laterocaecalis, subcaecalis, praecaecalis atd. - projekce odstupu na tzv. Monroovu ru - spojnice pupku a SIAS dex. (mezi laterln a stYedn tYetinou) - MacBurneyov bod (msto palpa n bolestivosti), sou asn se sem promt ureterln bod (kYen ureter dex. a vasa iliaca communia dextra) - projekce pYi positio pelvina - Lanzov bod -linea bispinalis (tYetina dlky od SIAS dex.) - je zde npadn vyvinuta lymfatick sloka - tonsilla abdominalis # 196. rectum - navazuje na colon sigmoideum ve vai S2-3, sestupuje kaudlnm smrem na povrch v Yitn rze ( crena ani ) jako Yitn otvor ( anus ) - hranice colon sigmoideum a recta je konec mesosigmoidea - ampulla recti, canalis analis - ampulla recti - nad diphragma pelvis v konkavit os sacrum - flexura sacralis - ve frontln rovin se vyklenuje v kranilnm seku doprava, uprostYed doleva, dole opt doprava - v uvedench zakYivench jsou plicae transversae recti (pruhy hladk svaloviny) - plica transversa recti dextra (= media) - Kohlrauschova Yasa (hranice, kam dosahuje viscerln peritoneum) - canalis analis - pYechod z ampully je kolem os coccygis - flexura perinealis - linea anorectalis - povrchov hranice mezi canalis analis a ampulla recti (nehledat na dutinov stran) - columnae anales - uspoYdn sliznice v canalis analis, podloen ilnmi pletenmi a pruhy svaloviny - sinus anales - rhy mezi jednotlivmi Yasami, uzavYen pY n orientovanmi valvulae anales ,na n navazuje ps sliznice - pecten analis - v sinus anales bvaj rektln paraziti - linea anocutanea - kaudln ohrani en pecten analis - zona haemorrhoidalis - plexus venosus rectalis , m. sphincter ani internus - tepny: a. rectalis sup. (a. mesenterica inf.), a. rectalis media (a. iliaca interna), a. rectalis inf. (a. pudenda interna) - ly: portokavln anastmoza (podstata hemoroido): v. rectalis sup. (v. mesenterica inf. - vena portae), v. rectalis media et inferior (stejn jako tepny, vena iliaca interna -communis - vena cava inf.) - lymfa: nll. iliaci int., sacrales, pararectales - inervace: plexus rectalis, sakrln parasympatikus, plexus pelvicus (symp.) 121 # 197. jtra ## zevn popis, syntopie - nejvta lza lidskho tla (cca 1,5 kg) - nachzej se v supramesocolickm oddlu peritoneln dutiny napravo - horn facies diaphragmatica (obrcen k brnici) a doln facies visceralis (v kontaktu s okolnmi orgny) - facies diaphragmatica hepatis - 2 sti: pars superior, pars anterior - na pYedn stn probh lig. falciforme hepatis , v jeho dolnm okraji pot lig. teres hepatis (obliterovan vena umbilicalis - viz fetln obh) - lig. falciforme hepatis se dle rozebh na lig. triangulare (dx., sin.) 3 ta mezi sebou svraj plochu, kter nen kryt peritoneem (pouze adventicie) 3 area nuda (pars affixa) - lev lalok vybh ve appendix fibrosa hepatis - vazivov cp - facies diaphragmatica pYechz ve facies visceralis ostrou hranou 3 margo inferior - facies visceralis hepatis - fissura sagittalis sinistra - oddluje lobus dexter a sinister, je tvoYena 2 jmami - fissura ligamenti teretis - le v n lig. teres hepatis - fissura ligamenti venosi - obsahuje lig. venosum (obliterovan ductus venosus) - fissura sagittalis dextra - spolu s porta hepatis oddluj lobus quadratus a lobus caudatus - fossa vesicae biliaris - sulcus v. cavae inf . - z n se do jater otevraj 3 vv. hepaticae - porta hepatis (jatern branka) - pY n ramnko >H<, vstupuje do n v. portae, a. hepatica propria (s nervovm plexus hepaticus), vystupuje odtud ductus hepaticus communis - spoYdn tvaro v lig. hepatoduodenale - v. portae vzadu, a. hepatica propria vlevo vepYedu, ductus hepaticus communis vpravo vepYedu - otisky orgno: impressio cardiaca, impressio colica, impressio renalis et suprarenalis, impressio duodenalis, impressio gastrica, impressio oesophagea 122 # 198. jtra ## nutritivn krevn ob Yh - a. hepatica propria - vyivuje pYedevam stny lu ovch cest - pro fajnamekry - na nutritivnm zsobenm se ste n podl i vena portae, protoe je v n jeat poYd pomrn hodn kyslku (tenkostnn orgny GITu ho moc nespotYebuj, GIT je bohat prokrven kvoli trven, nikoliv kvoli vysok spotYeb kyslku), proto je a. hepatica propria pomrn tenk vzhledem k hmot a metabolick aktivit jater - po vstupu do jater se vtv na aa. lobares pro jatern laloky, dle na aa. segmentales pro jednotliv segmenty, z nich pokra uj aa. interlobulares a z nich aa. circumlobulares, odtud u pak vznikaj samotn jatern sinusoidy (viz dle), jatern sinusoidy se pak slvaj do v. centralis - stejn nzvy pak maj i vtve v. portae a vtven lu ovch cest - napY. vv. interlobulares, ductus bilifer interlobularis... - podrobnji viz ihk 2 a histologie, je to dost random - zkladn histologie pro pochopen (moou se na to zeptat): - trmce hepatocyto (jatern buIky) jsou hexaedricky uspoYdny v tzv. lobulus venae centralis (zkladn morfologick jednotka jater) - vena centralis pYijm ze vaech stran krev z tzv. jaternch sinusoid, do kterch se vlv krev cestou vtv v. portae a a. hepatica propria - ltky z krve v sinusoidch pYechz do hepatocytu a zpt, hepatocyty vykonvaj vaechny rozn biochemick funkce jater - mezi jednotlivmi hepatocyty vznikaj atrbinovit lu ov kanlky (canaliculi biliferi), nemaj svou stnu, ohrani en tvoY pouze hepatocyty, cestou lu ovch kanlko vylu uj jtra produkty metabolismu do lu i a tm pak do stolice ( st se jeat vrac pYes vena portae zpt do jater - enterohepatln obh) - portobilirn prostor - a. interlobularis (vtev a. hepatica propria), v. interlobularis (z v. portae) a ductus bilifer interlobularis - dohromady trias hepatica # 199. jtra ## funk n krevn ob Yh - v. portae - pYivd do jater krev z neprovch orgno bYian dutiny (trvc trubice od aludku po orln st kone nku, slezina, pankreas) do jater (jtra jsou stYedn orgn metabolismu, proto je potYeba do nich dostat vaechny ltky vstYeban vGITu a ze sleziny, kde probh destrukce erytrocyto) - k jtrom se dostv v lig. hepatoduodenale - podstata portlnho obhu - z veny se vytvoY kapilrn se (sinusoidy jsou typ kapilr) a z n opt vena (obvykle bvaj arterie - kapilry - veny), nachz se napY. i v hypofze - vtve se dostvaj do jednotlivch lalo ko a smYuj do sinusoid - zpracovan krev se ze sinusoid sbr do v. centralis - vv. centrales se postupn spojuj do vv. hepaticae , kter st do vena cava inferior # 200. jtra ## VoVODN CESTY LU OV - intrahepatln lu ov cesty: - odpadn ltky jsou ze sinusoid odvdny do canaliculi biliferi, ty se spojuj do intralobulrnch lu ovodo, kter pokra uj jako ductuli biliferi, ty navazuj na interlobulrn lu ovody - ductus biliferi interlobulares 123 - jejich spojenm vznikaj segmentln lu ovody - jtra jsou rozdlena na segementy 1-8 - spojuj se do dvou vvodo - ductus hepaticus dexter et sinister - extrahepatln lu ov cesty: - v porta hepatis (nebo tsn pod n) se spojuj ductus hepatici do ductus hepaticus communis , ten probh v ligamentum hepatoduodenale - cca 4 cm pod porta hepatis se spojuje s ductus cysticus a jako ductus choledochus pokra uje kdescendentn sti duodena - ductus choledochus probh v lig. hepatoduodenale vpravo od a. hepatica propria a pYed v. portae - kaudln se klade mezi caput pancreatis a duodenum kam se otvr spolu s ductus pancreaticus major (spole n ampulla hepatopancreatica ) do papilla duodeni major - m. sphincter ampullae hepatopancreaticae (Oddiho svra ) - u tto pYepky se lu hromad a po naplnn pYetk do lu nku # 201. Ylu onk - slep vak, dlouh 10 cm, objem 50 ml - fundus - slep uzavYen st, dotk se pYedn bYian stny v prose ku prav medioklavikulrn ry a 9. ebern chrupavky - Murphyho bod - collum - zuen st, smYuje dozadu k porta hepatis a navazuje na ductus cysticus - corpus - ve fossa vesicae biliaris hepatis - infundibulum - pYechod mezi kr kem a tlem - ductus cysticus - v nm plica spiralis , kter umoIuje tok lu i obma smry, je vaak pYekkou pro prochod lu ovch kameno # 202. pancreas - lalo nat lza, uloena retroperitoneln za aludkem - caput pancreatis - v konkavit duodena, pYed tlem L2 - za caput pancreatis vznik v. portae, le zde v. cava inf. a aorta abdominalis, kone n seky vasa renalia dex. a crus dex. diaphragmatis - pancreas od uvedench struktur oddluje Treitzova retropancreatick membrna - corpus pancreatis - pYedl mezi hlavou a tlem pankreatu tvoY rha pro a. gastroduodenalis - incisura pancreatis - kmeny vasa mesenterica superiora - processus uncinatus - tuber omentale - pYes peritoneum se vyklenuje na zadn stnu aludku - facies anterior, facies posterior, margo superior, margo inferior - pYi hornm okraji a. et v. lienalis - cauda pancreatis - zuen kone n st smYujc doleva ke slezin - v lig. pancreaticolienale probhaj a. et v. lienalis do sleziny 124 - ductus pancreaticus major - do ampulla hepatopancreatica - Oddiho svra - souhrnn m. sphincter ampullae hepatopancreaticae , dv oddlen sti - m. sphincter ductus choledochi, m. sphincter ductus pancreatici - ductus pancreaticus accessorius - papilla duodeni minor - ndory hlavy pankreatu mohou tla it na lu ovod (loutenka), na v. portae (ascites) nebo na aludek (obstrukce pyloru) - tepny: a. lienalis, aa. pancreaticoduodenales - ly: v. lienalis, v. mesenterica sup. - v. portae - funkce pankreatu - exokrinn (produkce trvicch enzymo pYedevam pro trven lipido a proteino), endokrinn (produkce hormono - inzulin, glukagon atd.) # 203. nasus externus - radix nasi, dorsum nasi, apex nasi - nares - nosn drky, oddluje je pars membranacea septi nasi - alae nasi - sulcus nasolabialis - oddluje nos a tvY - apertura piriformis - kostn otvor do nos dutiny - cartilago septi nasi - chrupav it st nosnho septa, zadn okraj se vkld mezi pars perpendicularis ossis ethmoidalis a vomer, mezi n vybh dlouh processus posterior - sutura internasalis - mezi ossa nasalia - cartilago nasi lateralis - laterokaudln okraj navazuje na cart. alaris major - cartilago alaris major - crus mediale, crus laterale - cartilagines alares minores - cartilagines nasales accessoriae - cartilago vomeronasalis - pYikld se k septu za spina nasalis anterior v mst zbytku organon vomeronasale # 204. vestibulum nasi - dutina nosn se dl na vestibulum nasi a cavitas nasi propria - vestibulum je vstupnm oddlem dutiny nosn v oblasti nares, kraniln kon na rovni cart. nasi lateralis - podmiIuje zYetelnou hranu - limen nasi - ve vestibulu nen sliznice, je zde koe - vyrostaj odtud siln chlupy - vibrissae , ty funguj jako mechanick filtr - dopYedu k apex nasi vybh recessus apicis nasi # 205. cavitas nasi propria - mediln stna - septum nasi (pars membranacea, pars cartilaginea, pars ossea) - laterln stna - conchae nasi, tYi nosn prochody - meatus nasi inferior - pod concha nasalis inferior, vyseuje sem ductus nasolacrimalis, kryt plica ductus nasolacrimalis - v pokra ovn dolnho prochodu je v nasopharyngu ostium pharyngeum tubae auditivae - meatus nasi medius - mezi concha nasalis media a concha nasalis inferior, otevr se sem hiatus semilunaris - sinus maxillaris, sinus frontalis, sinus ethmoidales anteriores, sinus ethmoidales mediae 125 - meatus nasi superior - nad concha nasalis media, st sem sinus ethmoidales post. a sinus sphenoidalis (recessus sphenoethmoidalis) - meatus nasi communis - mezi medilnmi okraji skoYep a septem - meatus nasopharyngeus - za zadnm okrajem skoYep - strop: cartilago nasi lateralis, os nasale, pars nasalis ossis frontalis, lamina cribrosa ossis ethmoidalis, corpus ossis sphenoidalis - dno: maxilla, os palatinum - canalis incisivus - zadn stna - choanae (komunikace s nasopharyngem - sliznice se dl na: - regio respiratoria - vtaina dutiny nosn, etn pleten na skoYepch (plexus cavernosi concharum ), sliznice je kYehk a asto krvc - locus haemorrhagicus Kiesselbachi - regio olfactoria - v oblasti stropu a pYilehlch st mediln a laterln stny, zde jsou smyslov buIky ichovho idla # 206. larynx ## chrupavky laryngu - larynx je prvn oddl dolnch dchacch cest - tvar trojbokho jehlanu, kraniln navazuje na pars laryngea pharyngis, kaudln pYechz do trachey - na krku podmiIuje prominentia laryngea (vraznja u muo) - larynx vis na jazylce - membrana thyrohyoidea - u dosplho v rozsahu C4-6, u novorozenco C2-4 cartilago thyroidea - lamina dextra et sinistra, vepYedu spoj - prominentia laryngea - incisura thyroidea superior et inferior - cornua superiora - ligg. thyrohyoidea lateralia - cornua inferiora - facies articularis crocoidea - linea obliqua - pon m. thyrohyoideus, m. sternothyroideus, na okrajch tuberculum thyroideum sup. et inf. - foramen thyroideum - variabiln otvor pro n. laryngeus superior, moe proret membrana thyrohyoidea cartilago cricoidea - tvar pe etnho prstenu - aira dorzln st lamina, ventrln arcus - facies articularis arytenoidea - facies articularis thyroidea cartilago arytenoidea - trojbok jehlan - apex - basis - facies articularis cricoidea - processus vocalis (ventrln) - ligg. vocalia - proc. muscularis (dorzolaterln) - m. cricoarytenoideus lat., m. cricoarytenoideus post. - facies anterolateralis - colliculus, crista arcuata, fossa triangularis (pYed cristou), fovea oblonga (pod cristou, odstup m. thyroarytenoideus) - facies medialis, facies posterior - za tek m. arytenoideus cartilago epiglottica - elastick chrupavka - petiolus epiglottidis - lamina epiglottidis - dala drobn chrupavky: cart. corniculata (na apex cartilaginis arytenoideae), cart. cuneiformis (v plica aryepiglottica), cart. triticea / sesamoidea (v. lig. thyrohyoideum lat.) 126 # 207. larynx ## spoje laryngu art. cricoarytenoidea - facies articularis arytenoidea cartilaginis cricoideae + facies articularis cricoidea cartilaginis arytenoideae - lig. cricoarytenoideum posterius - rota n a posuvn pohyby - addukce a abdukce ligg. vocalia art. cricothyroidea - facies articularis cricoidea cartilaginis thyroideae + facies articularis thyroidea cartilaginis cricoideae - kvav pohyby dopYedu a dozadu - membrana thyrohyoidea (bursa hyoidea) - lig. thyroideum medianum, ligg. thyroidea lateralia - conus elasticus - mezi arcus cartilaginis cricoideae a ligg. vocalia, lig. vocale je zeslen horn okraj (mezi processus vocalis a cartilago thyroidea), podmiIuje plica vocalis - mezi dolnm okrajem cart. thyroidea a arcus cartilaginis cricoideae je pars libera coni elastici = lig. cricothyroideum = lig. conicum - koniotomie - membrana quadrangularis - mezi laterlnm okrajem epiglottis a anterolaterln plochou cartilago arytenoidea, kaudln voln okraj = lig. vestibulare - lig. thyroepiglotticum - upevIuje petiolus cartilaginis epiglotticae ke cartilago thyroidea - lig. hyoepiglotticum - spatium praeepiglotticum - lig. cricotracheale - k 1. tracheln chrupavce # 208. larynx ## svaly laryngu svaly ovldajc epiglottis - m. thyroepiglotticus - thne epiglottis dopYedu aotevr aditus laryngis (n. laryngeus inf. - n. vagus) - m. aryepiglotticus - plica aryepiglottica, uzavr aditus laryngus (n. laryngeus inf. - n. vagus) hlasivkov adduktory a abduktory - fona n x respira n postaven hlasivek - pohyb v art. cricoarytenoidea - m. cricoarytenoideus post. (m. posticus) - zadn plocha lamina cartilaginis cricoideae, processus muscularis cart. arytenoideae, abduktor - thne processus musculares k sob, tm pdem processus vocales od sebe - m. cricoarytenoideus lat. - arcus cart. cricoideae, proc. muscularis, adduktor, thne processus musculares od sebe, tm pdem processus vocales k sob - m. arytenoideus (transversus et obliquus) - spojuje ob cartilagines arytenoideae, nejsilnja adduktor hlasivkov tensory a extensory - pohyb v art. cricothyroidea - m. cricothyroideus - od arcus c. cric. na vnitYn stranu lamina c. thyr., thne cartilago thyroidea dopYedu, tm napn ligg. vocalia - m. thyroarytenoideus - od vnitYn plochy lamina c. thyr. na processus vocalis a fovea oblonga c. aryt., kontrakc uvolIuje ligg. vocalia, thne c. thyr. dozadu - m. vocalis - mediln snopce se upnaj do ligg. vocalia 127 inervace: vaechny z n. laryngeus inferior (kone n sek n. laryngeus recurrens), krom m. cricothyroideus - n. laryngeus superior # 209. larynx ## cavitas laryngis - navazuje na pars laryngea pharyngis otvorem aditus laryngis (epiglottis, plicae aryepiglotticae, tuberculum corniculatum, tuberculum cuneiforme, plica seu incisura interarytenoidea) - m tvar pYespacch hodin - kraniln oddl - vestibulum laryngis se kaudln zuuje do prostYednho oddlu - glottis - vestibulum kon u sagitln orientovanch nepravch hlasovch vazo - ligg. vestibularia seu ventricularia (kaudln okraj lamina quadrangularis) - podmiIuj plicae vestibulares seu ventriculares - ligg. vestibularia ohrani uj rima vestibuli - glottis je ohrani ena kraniln pomoc ligg. vestibularia a kaudln prav hlasov vazy - ligg. vocalia (horn okraj conus elasticus), ty podmiIuj plicae vocales - ligg. vocalia ohrani uj rima glottidis - mezi plicae vestibulares a plicae vocales se vyklenuj laterln ventriculi laryngis - ventriculus moe bt rozn daleko smrem dopYedu - sacculus laryngis (slou jako rezonan n dutina pro zesilovn hlasu - rozvinut pYedevam u malch dt, zahrani nch studento na LF a u opic) - kaudln oddl - cavum infraglotticum se opt rozaiYuje, na rovni dolnho okraje cartilago cricoidea pYechz plynule do trachey - poloha hrtanu je zvisl na innosti infrahyoidnch svalo (m. thyrohyoideus, m. sternothyroideus) - na pYedn stranu se pYikldaj infrahyoidn svaly kryt pomoc lamina media seu praetrachealis fasciae cervicis - laterln od hrtanu jsou laloky attn lzy, dorzlnji a. carotis communis, v. jugularis int., n. vagus - po stranch laryngu se vyklenuje recessus piriformis (plica nervi laryngei superioris) - viz laryngopharynx - tepny: a. laryngea superior (a. carotis ext.), a. laryngea inferior (a. subclavia) - mezi aa. laryngeae superiores je anastomza (r. cricothyroideus), kter moe bt poranna pYi koniotomii - ly: plexus thyroideus - v. jugularis int., v. brachiocephalica - nervy: n. vagus - n. laryngeus superior et inferior (resp. recurrens) - Galenova anastomza 128 ## Laryngoskopick obraz ## HYPOPHARYNX, ADITUS LARYNGIS 129 # 210. trachea, bronchi - cartilagines tracheales - 15-20 hyalinnch chrupavek podkovovitho tvaru, kter jsou navzjem spojeny vrstvou vaziva - ligg. anularia - v zadn sti chrupavky chyb - paries membranaceus - je zde vazivo a hladk svalovina ( m. trachealis ) - gll. tracheales - trachea navazuje na larynx ve vai C6 - lig. cricotracheale - do mediastina vstupuje skrze apertura thoracis superior - ve vai Th4-5 je bifurcatio tracheae - dl se na dva bronchi principales - v mst bifurkace je nahoru obrcen hrana - carina tracheae - apertura thoracis sup. rozdluje tracheu na pars cervicalis a pars thoracica - v kr n sti je uloena povrchov, je kryta infrahyoidnmi svaly - ve vai 2. - 3. tracheln chrupavky na ni nalh isthmus gl. thyroideae, pod nm vv. thyroideae inf., resp. arcus venosus juguli - v paratrachealnm prostoru a. carotis communis, v. jugularis int., n. vagus - v prostoru mezi jcnem a tracheou prochz oboustrann n. laryngeus recurrens - hrudn oddl le v hornm mediastinu - na pYedn stn se nachz truncus brachiocephalicus, nn. vagi, v. brachicephalica sinistra, thymus - nalevo arcus aortae a n. laryngeus reccurens sin. - napravo v. cava superior - okolo bifurkace nll. tracheobronchiales Invazivn zpYstupnn dchacch cest - tracheotomia superior - Yez se vede nad isthmem attn lzy - tracheotomia inferior - Yez se vede po isthmem (u dt hraje roli i poloha thymu!) - koniotomie - urgentn prott lig. cricothyroideum (vyhmat se jako prvn mkk msto pod velkou cartilago thyroidea), Yez se vede skrz koi, podkon vazivo, kr n fascie a lig. cricothyroideum, dky orientaci vaziva conus elasticus se otevYe cavum infraglotticum - produaky (bronchi) tvoY tzv. bronchiln strom - arbor bronchialis - extrapulmonln je pouze bronchus principalis dexter et sinister, kter vstupuje skrze pYsluan hilus pulmonalis do plce - bronchus principalis dexter odstupuje pod menam hlem od produanice ne lev bronchus, proto aspirovan ciz tlesa nebo apatn zaveden endotracheln intubace kon astji v pravm primrnm bronchu - bronchus principalis sinister je dela, ua a probh spae horizontln, vytla uje jej srdce - bronchi principales se dl na bronchi lobares (3 vpravo, 2 vlevo) - bronchi segmetales - plicn segmenty - tepny: rr. tracheales (a. thyroidea inf., a. thoracica int.), rr. bronchiales (aorta thoracica) - ly : vv. thyroideae inf., vv. brachiocephalicae, vv. bronchiales (do v. azygos, v. hemiazygos accessoria, vv. intercostales) 130 - # 211. PULMO - basis pulmonis - nased na brni n klenbu - facies diaphragmatica - apex pulmonis - vrchnol vystupujc pYes apertura thoracis superior - na apexu jsou mediln sulcus a. subclaviae akaudlnji je sulcus costae primae - facies costalis - dotk se stny hrudnku - impressia costarum - facies mediastinalis / medialis - uprostYed hilus pulmonis - hilus pulmonis - a. pulmonalis, vv. pulmonales, aa. bronchiales, mzn cvy, nervy (rr. bronchiales et pulmonales) = souhrnn plicn stopka - radix pulmonis - pulmo dexter - sulcus v. cavae superioris, sulcus v. azygos - nad hilum pulmonis, oba otisky se zde spojuj, sulcus oesophageus, impressio cardiaca - pulmo sinister - sulcus aorticus, impressio cardiaca - margo inferior - mezi facies costalis a facies diaphragmatica je ostr - margo anterior - ostr mezi facies costalis a facies mediastinalis - incisura cardiaca, lingula pulmonis sinistri - v mst otisku srdce na lev plci - margo posterior - fissurae interlobares - rozdluj plce na lobi pulmonis - pulmo dx. - fissura obliqua, fissura horizontalis - pulmo sin. - fissura obliqua (b ve vai Th4 a hilu) > prav > lev ## 131 - pulmo dx. - lobus superior, medius, inferior - pulmo sin. - lobus superior, inferior - segmenta bronchopulmonalia - lenn plicnch laloko, kad segment je ventilovn jednm bronchus segmentalis, spolu sbronchem b vtev a. pulmonalis, v. pulmonalis b podl vazivovch sept mezi jednotlivmi segmenty - segmenty jsou ve tvaru pyramidy s hrotem u plicnho hilu, baze smYuje na povrch plce, segmenty lze chirurgicky oddlit - pulmo dx. - 10 segmento, pulmo sin. - 8 segmento podle doc. Vargov, 10 podle skript, podle ihka 10 ale nkter moou srostat nebo pln chybt - funk n krevn obh - tr. pulmonalis, aa. pulmonales - vv. pulmonales (vmna dchacch plyno) - nutritivn krevn obh - rr. bronchiales aortae thoracicae - vv. bronchiales - v. azygos, v. hemiazygos accessoria, vv. intercostales, st vv. bronchiales se vlv i do vv. pulmonales (viz fyziologie) # 212. hilus pulmonis - rozdln uspoYdn struktur! - vpravo: nahoYe bronchus principalis dx., uprostYed a. pulmonalis dx., dole vv. pulmonales dx. - vlevo: nahoYe a. pulmonalis sin., uprostYed bronchus principalis sin., dole vv. pulmonales sin. - hilus je obkrouen proeatm pYechodem parietln aviscerln pleury - ligamentum pulmonale (plica mediastinopulmonalis), podle prof. Dubovho m tvar tenisov rakety > lev > prav ## 132 # 213. PLEURA - leskl serzn blna - poplicnice - pleura visceralis / pulmonalis - pohrudnice - pleura parietalis - mezi pleura parietalis a pleura visceralis je cavitas pleuralis - serzn tekutina - mezi pleura parietalis a fascia endothoracica je subpleurln vazivo - pYechod obou listo pleury je lig. pulmonale - cupula pleurae - vsouv se mezi mm. scaleni (5 cm nad apertura thoracis sup., 1-2 cm na claviculou), fixuj ji vazy - lig. scalenopleurale, lig. vertebropleurale, lig. costopleurale - pleura costalis - pleura diaphragmatica - pleura mediastinalis - recessus costodiaphragmaticus - mezi pleura costalis a pleura diaphragmatica, nejhluba msto pleurln dutiny - zde budou patologick vpotky nebo krev (pro radiologick fajnamekry -angulus costophrenicus) - recessus costomediastinalis -mezi pleura costalis amediastinalis - recessus phrenicomediastinalis - mezi pleura mediastinalis a diaphragmatica - projekce pleury - cupula se promt do fossa supraclavicularis minor (mezi pony m. sternocleidomastoideus) > orienta n ry prav plce lev plce pleura > linea sternalis 6. ebro 4. ebro stejn jako plce > linea medioclavicularis 6. ebro 6. ebro 8. ebro > linea axillaris media 8. ebro 8. ebro 10. ebro > linea scapularis 10. ebro 10. ebro 11. ebro > linea paravertebralis 11. ebro 11. ebro 12. ebro - punkce hrudn stny - pYi punkci se mus dt pozor na n. thoracicus longus, nervov-cvn svazek v sulcus costae, proto vdy pYi hornm okraji ebra - punkce pYi pneumotoraxu 3 ve 2. nebo 3. meziebY v medioklavikulrn Ye - punkce pYi fluidothoraxu - v. 6. meziebY v pYedn axilrn Ye # 214. Mechanismus vdechu, vdechov svaly - v pleurln dutin je nia tlak ne tlak atmosfrick, v plcch je vzhledem ke spojen dchacch cest se zevnjakem atmosfrick tlak, tedy vyaa ne vpleurlnch dutinch - tento vyaa tlak rozpn proto plce a dr je pYitisknut ke stnm pleurlnch dutin - protoe na vdechu m hlavn podl rychl akce pY n pruhovanho vdechovho svalstva a pYi vdechu pYevauje pomaleja elastick tah v plci, je asov pomr vdechu a vdechu za normlnho dchn asi 1 : 2 - pYi dchacch pohybech se nejmn pohybuje apex pulmonis, nejvce baze plicn 133 - doln okraje plic se pYi dchn posunuj o 234 cm a z sti se pYitom zasunuj do recessus costodiaphragmatici, pYedn okraje plic se pYi vdechu mrn posouvaj ventromediln 3 do recessus costomediastinales - vdechov svaly 3 aktivn posobc zvtaen hrudn dutiny - hlavn 3 mm. intercostales externi, brnice a mm. scaleni ; uvd se, e mm. scaleni jsou v akci i pYi minimlnm klidovm dchn apohybuj hornmi ebry - pomocn 3 vaechny svaly, kter se shora upnaj na ebra nebo na nich za naj a upnaj se na pletenci nebo na kosti pan: m. pectoralis major, m. pectoralis minor, m. latissimus dorsi, m. serratus anterior, m. serratus posterior superior, m. subclavius, m. sternocleidomastoideus # 215. Mechanismus vdechu, vdechov svaly - vdechov svaly 3 posobc tahem za ebra jejich sklonn a tm zmenaen hrudn dutiny - hlavn 3 mm. intercostales interni a mm. intercostales intimi (nejsou pYlia aktivn a jejich stah spae udruje sprvn rozestup eber) - pomocn 3 vaechny svaly, kter se upnaj na ebra zdola: svaly stny bYian a m. serratus posterior inferior, m. transversus thoracis, m. quadratus lumborum - brnice pYi vdechu relaxuje a jej klenby se zdvhaj, m zmenauj hrudn dutinu zdola - m. serratus post. inf. m probh podle novjach zdrojo pYesn podl ebra, proto ho nemoe thnout dolo, nicmn fixuje kaudln ebra pro pohyb brnice, proto by se ml Yadit jako pomocn vdechov sval # 216. glandula thyroidea - endokrinn orgn motlovitho tvaru lokalizovan na pYedn stran krku - funk n se podl na regulaci metabolismu produkc hormono trijodtyroninu a tyroxinu - tyto hormony ovlivIuj rychlost ltkov vmny, spotYebu kyslku, rost a vvoj - kalcitonin - reguluje metabolizmus vpniku a fosforu - lzu tvoY dva laloky ( lobus dexter et sinister ) tvaru trojbok pyramidy - laloky spojuje isthmus - variabiln se v 1/4 pYpado vyskytuje lobus pyramidalis 2 kraniln z istmu odstupujc pozostatek ductus thyreoglossus - povrchn list - capsula externa (souvis s vazivovm obalem kr nho nervov-cvnho svazku a lamina praetrachealis fasciae colli) - hlubok list - capsula propria vysl do lzy septa, kter ji dl na lalo ky ( lobuli ), ty se dle skldaj z v ko, folliculo vzjemn oddlench jemnm vazivem a kapilrnmi a lymfatickmi pletenmi, mezi obma listy jsou cvn pleten - lza se nachz po bocch hrtanu a trachey, istmus le pYed 2. a 4. trachelnm prstencem - k produanici je fixovna pomoc lig. suspensorium glandulae thyroideae s. ligamentum Berry - facies medialis : pYiloena k hrtanu aproduanici, vztah k nervus laryngeus recurrens - facies anterolateralis : spolu s istmem zakryta infrahyoidnmi svaly s lamina pretrachealis fasciae colli - facies dorsalis : vztah ke kr nmu nervov-cvnmu svazku, z sti jsou do n zanoYena pYattn tlska 134 - tepny: a. thyroidea superior (a. carotis ext.), a. thyroidea inf. (truncus thyrocervicalis) - moe bt pYtomna nekonstantn a. thyroidea ima z truncus brachiocephalicus nebo z arcus aortae - ly: vv. thyroideae superiores a vv. thyroideae mediae do v. jugularis interna, vv. thyroideae inferiores do v. brachiocephalica sinistra - lymfa: nll. cervicales profundi # 217. glandulae parathyroideae - dva pry drobnch lz na dorzln stran attn lzy - kraniln pr uloen u dolnho okraje cartilago cricoidea mezi hltanem a attnou lzou - kaudln pr pYi dolnm okraji laloko attn lzy - vedou k nim drobn vtve z a. thyroidea inf., podle nich se daj chirurgicky snadno vyhledat - parenchym dlen na lalo ky pomoc sept z povrchovho pouzdra - parathormon - reguluje hladinu ionto vpnku a fosforu v krevn plazm - hypofunkce vede k poruchm nervosvalovch plotnek - tetanick svalov spasmy - hyperfunkce vede k odbourvn vpnku z kost - osteoporza # 218. ledvina ## zevn popis, stavba - fazolovit tvar - facies anterior je lehce vyklenut dopYedu a obrac se proti peritoneln dutin - facies posterior je oploatl, nalh na zadn stnu bYian - margo lateralis je konvexn - margo medialis je konkvn - polus superior / extremitas superior - polus inferior / extremitas inferior - hilus renalis s. hilum renale - zde vstupuj do ledviny a. renalis, nervov plexus renalis a vystupuj tudy z ledviny v. renalis, mzn cvy a vvodn cesty mo ov - hilus renalis se laterlnm smrem (dovnitY do ledviny) prohlubuje v jamku ( sinus renalis ), ve kter jsou uloeny ledvinov cvy, pnvi ka ledvinov a ledvinov kalichy. - ledvina je na povrchu kryta tenkm vazivovm pouzdrem (capsula fibrosa ) - cortex renalis - smrem k sinus renalis z n odstupuj columnae renales , kter od sebe oddluj sousedn pyramides renales - pyramidy tvoY dYeI - medulla renalis - ledvinov pyramidy jsou baz obrcen k povrchu ledviny ( pars radiata corticis ), na hrotu je papilla renalis smrem do sinus renalis - na vrcholu papily etn ductus papillares , soubor vvodo tvoY drkovanou ploaku - area cribrosa - lobus renalis seu renculus - pyramida s pYilhajc vrstvou kory - po et laloko je 6-20, u lidskho plodu je zYeteln rozdlena ledvina na samostatn laloky (renkulizace) 135 # 219. ledvina ## calix renalis, pelvis renalis, vaskularizace - calices renales - za tek vvodnch cest mo ovch - calices renales minores (7-14, odpovdaj po tu papillae renales) et majores (3-4) - pelvis renalis - vznik spojenm calices renales majores - podle tvaru kalicho a pnvi ky se rozliauje ampulrn typ (airok pnvi ka s krtkmi kalichy) adendritick typ (athl pnvi ka s dlouhmi kalichy) - anatomick kapacita je 3-8 ml, chirurgick kapacita pYi plnn pnvi ky kontrastn ltkou (ascendentn pyelografie) je mena -2-5 ml !!! - pelvis renalis je uloena v sinus renalis, svm koncem pYechz do ureteru, vystupuje z ledvinovho hilu, promt se do oblasti hroto processus costarii L1-2 - tepny : a. renalis (prov vtev bYian aorty), pYed hilus renalis se dl na r. anterior a r. posterior = r. retropelvicus, r. anterior se dl na 3-4 rami praepelvici (podle tchto vtv se ledvina dl na segmenty), mena vtve viz skripta (aa. interlobares, aa. arcuatae, aa. interlobulares...) - ly : v. renalis (do IVC - lev je dela) - mza: nll. lumbales - nervy: plexus renalis navazuje na plexus coeliacus # 220. ledvina ## syntopie, obaly, fixace - retroperitoneln prostor ve vai Th12 - L2-3 - zadn strana ledviny nalh na brnici, m. quadratus lumborum a m. transversus abdominis, zadn plochu kY 12. ebro - hilus se promt do stYedu tla L1 - mediln okraj nalh na m. psoas major - za ledviny se za brnic vsouv recessus costodiaphragmaticus pleurae (riziko pneumothoraxu pYi operacch ledvin) - rovnobn s 12. ebrem b n. subcostalis, n. iliohypogastricus, n. ilioinguinalis (patologie ledvin moe drdit tyto nervy) 136 - pYedn plocha je od orgno peritoneln dutiny dlna tukovm polatYem - ledvinu dl pon mesocolon transversum - prav ledvina m v kranilnm seku vztah k jtrom a flexura coli dextra, v kaudln sti ke kli km tenkho stYeva, v oblasti hilu pars descendens duodeni - lev ledvina m v kraniln sti vztah se slezinou, aludkem, flexura coli sinistra, v doln sti s kli kami tenkho stYeva, uprostYed cauda pancreatis - na kraniln ply obou ledvin nalhaj nadleviny - gll. suprarenales - ledvinu spolu s nadledvinou obaluje capsula adiposa , je uzavYena ve vazivovm pouzdru - fascia renalis - fascie m dva listy - lamina praerenalis, lamina retrorenalis - oba listy jsou spojen kraniln a laterln, kaudln je prostor otevYen - fascie i tukov polatY maj vznam pro fixaci ledvin - na fixaci se podl i tlak bYianch orgno a pon mesocolon transversum - pYi nhlm zhubnut a poklesu napt bYian stny (napY. po porodu) se moe ledvina uvolnit a sestupuje kaudln - ren migrans - bloudiv ledvina, nadledvina zostv na mst, odstup cvnho zsoben je na typickm mst - ektopick ledvina - vrozen vada, krtk ureter, cvy se oddluj od nejbliaho kmene (napY. aa. iliacae, bifurcatio aortae) - pYi transplantaci ledviny se umseuje zmrn do fossa iliaca - bloudiv i ektopick ledvina mohou bt vnou komplikac porodu # 221. ureter - dlka 25-35 cm, aYka 3-6 mm - navazuje na pelvis renalis v oblasti hilus renalis - retroperitoneln prostor - po m. psoas major (pars abdominalis ), pYi pYechodu do pnve se klada pYed vasa iliaca communia a sestupuje ke spodin mo ovho mchYe ( pars pelvina ) - v pnvi kY u mue ductus deferens (ten le mezi ureterem a stnou mchYe) - v pnvi u eny kY a. uterina - na pnevn stn je kryt perioteneem - plica ureterica - stnou mchYe prostupuje zeaikma mediokaudlnm smrem (pars intramuralis ) a otevr se jako ostium ureteris - zen: v mst odstupu z ledvinov pnvi ky, v mst kYen s vasa iliaca (uretrln bod - bispinln ra, rozhran zevnch a vnitYn tYetiny), vintramurln sti (vpravo Lanzov bod - syntopie s appendixem) - svalovina ureteru je ze dvou vrstev svaloviny, podln vnitYn vrtsva, zevn cirkulrn - naopak ne u GITu - tepny: rr. ureterici (a. renalis, a. testicularis, a. ductus deferentis, a. uterina) # 222. vesica urinaria - kapacita 600-700 ml, nucen k mo en pYi 250 - 300 ml - fundus vesicae urinariae - dorzokaudln, u mue oproti kone nku aprostat, u eny proti dlonmu hrdlu a vagin - corpus vesicae, cervix - apex - ventrokraniln, lig. umbilicale medianum -chorda urachi 137 - v oblasti fundu je trigonum vesicae - ostia ureterum, ostium urethrae internum, plica interureterica , za n fossa retrotrigonalis - ve sliznici okolo ostium urethrae int. je iln pleteI - anulus urethralis , za ostiem je vyvaenina uvula vesicae (u mue je nad prostYednm lalokem prostaty, kter moe utla ovat prosvit mo ov trubice) - laterln strany trigonum vesicae jsou nadzvednuty prouky svaloviny - Bellovy snopce - svalovina - souhrnn m. detrusor vesicae - vnitYn seovit vrstva - podmiIuje slizni n Yasy - stYedn cirkulrn vrstva - v oblasti fundus vesicae a cervix vesicae - m. sphincter vesicae , pYechz i na urethru jako m. lissosphincter urethrae - zevn podln vrstva - od apexu, vybh odtud podl mo ovodo ureterln pochva - m. pubovesicalis - od symfzy, smy ka zepYedu kolem cervixu - m. rectovesicalis - kli ka zezadu - m. trigonalis - soubor svaloviny okolo trigonum vesicae, uzvr uretero - mo . mchY je shora kryt peritoneem, zbytek pokrv advencitie (na povrchu zahuatn vrstva fascia vesicae), adventicie pot tvoY paracystium (Ydk vazivo v okol mo . mchYe, umoIuje jeho roztahovn) - fixace mo . mchYe: - ligg. pubovesicalia , l igg. puboprostatica - od hrdla mo . mchYe k symfze - ligg. rectovesicalia (u mue) - ke kone nku, u en ligg. vesicouterina k dlonmu kr ku - septum rectovesicale - vrstva tuaho vaziva, oddluje mchY od kone nku u muo - uloen vzhledem k peritoneu: - przdn sub(infra)peritoneln, kryt peritoneem jen shora, nevystupuje nad symfzu - naplnn - praeperitoneln poloha, vystupuje nad symfzu, lze punktovat bez rizika poakozen peritonea 138 # 223. testis - vnitYn orgny (organa genitalia masculina interna ) - varle (testis), nadvarle (epididymis), chmovod (ductus deferens) 3 je sou st semennho provazce (funiculus spermaticus), semenn v ky (vesiculae seminales), pYedstojn lza (prostata), musk mo ov trubice (urethra masculina) - vnja orgny ( organa genitalia masculina externa ) - pyj (penis), aourek (scrotum), varle (testis) - prov pohlavn lza, produkuje musk pohlavn buIky (spermie) a musk pohl. hormon testosteron - dlka 4-5 cm, 20-30 g, lev ta a uloeno o cca 1 cm ne - uloena v aourku (scrotu) - extremitas superior, inferior - facies medialis, lateralis - margo anterior (voln), posterior (nadvarle) - vnitYn stavba (viz histologie) - na povrchu vazivov blna tunica albuginea , na kterou nased peritoneum - na zadn stran je ztluatn v podln pruh mediastinum testis , z nj odstupuj dovnitY varlete vazivov septa ( septula testis ), kter rozdluj varle na 200-300 lalo ko ( lobuli testis ) - bze lalo ko se obracej proti povrchu varlete, jejich hroty se sbhaj v hilum testis - v hilum testis do varlete vstupuj a vystupuj cvy a nervy - lalo ky jsou tvoYeny semenotvornmi kanlky ( tubuli seminiferi contorti ), kter jsou dlouh 50-70 cm, v nich se nachz zrode n epitel produkujc spermie - semenotvorn kanlky se spojuj smrem k hilu do tubuli seminiferi recti , ty se v hilu spojuj a vytvY se ( rete testis ) - z rete testis smrem k nadvarleti odstupuje 10-14 vvodnch kanlko ( ductuli efferentes testis ) - testosteron 3 produkuj ho intersticiln Leydigovy buIky, kter se nachz mezi semenotvornmi kanlky (v intersticilnm vazivu) ## descensus testis - varle s nadvarletem se bhem intrauterinnho vvoje zakldaj v bYian dutin (vaka L1-L2) - pro spermatogenezi je potYebn teplota cca o 2 C nia ne tlesn teplota sestupuj mimo tln dutinu do scrota - dochz k tomu bhem intrauterinnho vvoje: - ve 3. msci le varle zhruba v oblasti fossa iliaca - mezi 4. a 7. mscem sestupuje k anulus inguinalis profundus - pot se skrze inguinln kanl dostv do scrota, pYed sebou tla stny dutiny bYian - viz vrstvy scrota - k sestupu napomh gubernaculum testis , kter varle stahuje kaudln (vaz bhem vvoje neroste relativn se zkracuje thne varle kaudln) - u zdravho novorozence by u mla bt varlata sestoupena ve scrotu (znak zralosti) - retentio testis (kryptorchismus) - varle nesestoup a do scrota, moe se nachzet napY. v canalis inguinalis, spermatogeneze neprobh - ectopia testis - varle je funk n, normln vyvinut, ale nachz se na zvlatnm mst (pod ko penisu...) 139 # 224. epididymis - prov orgn, nalh na horn pl a zadn stnu varlete - kyjovit tvar 3 hlava ( caput ), tlo ( corpus ), ocas ( cauda ) - cauda epididymidis se st kraniln a pYechz do chmovodu - nadvarle i varle jsou nepln obalena peritonelnm listem 3 lamina visceralis tunicae vaginalis - nedosahuje na mediln stranu nadvarlete, laterln se vchlipuje mezi varle a nadvarle a vznik sinus epididymis (ohrani en kraniln lig. epididymis superius, kaudln lig. epididymis inferius) - kaudln jsou varle a cauda epididymis spojeni se scrotem pomoc lig. scrotale (gubernaculum testis) - vnitYn stavba - ductuli efferentes testis (12-15, z varlete) navazuj na lalo ky nadvarlete ( lobuli epididymidis ) 8-18 - lalo ky obsahuj kanlky, kter vyseuj do ductus epididymidis , jejich celkov dlka je cca 6m - ductus epididymidis tvoY podklad tla a ocasu nadvarlete, jeho pYmm pokra ovnm je chmovod - do nadvarlete se z varlete dostvaj zral spermie, buIky kanlko nadvarlete produkuj kysel sekret (sniuje pohyblivost spermi, brn vy erpn energetickch zsob), spermie zde zostvaj 8-17 dno - pot jsou spermie bu odvedeny ejakulac nebo zanikaj # 225. funiculus spermaticus - soubor tvaro, kter probhaj tYselnm kanlem k varleti a nadvarleti (rozsah od cauda epididymidis po anulus inguinalis profundus), spojeny Ydkm vazivem - obaly: fascia spermatica externa, m. cremaster a jeho fascie, fascia spermatica interna - pYedn oddl: a. testicularis, plexus pampiniformis (venzn pleteI), plexus testicularis (nervov pleteI) - zadn oddl: chmovod - dobYe hmatn, brkovit tuh tvar, cvy chmovodu ( a. ductus deferentis ), plexus deferentialis (nervov pleteI), mzn cvy 140 # 226. scrotum - septum scroti - rozdluje cavum scroti - raphe scroti, pYechz do raphe penis a raphe perinei # 227. ductus deferens - 40 cm dlouh trubice, vnitYn promr 0,5 mm - navazuje na nadvarle 3 pokra ovn cauda epididymis - pars epididymica - jeat ve scrotu, navazuje na nadvarle - pars funicularis - stv se sou st semennho provazce (funiculus spermaticus) - pars funicularis + pars epididymica = pars scrotalis - pars inguinalis - probh tYselnm kanlem - pars pelvina - vystupuje z anulus inguinalis profundus, klade se kaudln a mediln, smYuje k prostat, ne se zakon , tak se rozaiYuje v ampulla ductus deferentis a vstupuje do prostatick sti mo ov trubice (kY mo ovod, mo ovod pod chmovodem) - vvod ductus deferens se spojuje s vvodem semennch v ku ductus ejaculatorius st do prostatick sti mo . trubice na vyvaenin colliculus seminalis # 228. vesiculae seminales - prov pYdatn pohlavn lza - kyjovit tvar, dlka 4-5 cm - za mo ovm mchYem, laterln od ampulla ductus deferentis - vvod ductus excretorius , spojuje se s vvodem chmovodu a jako ductus ejaculatorius spolu vyseuj do na colliculus seminalis vmo ov trubici - produkuj alkalick sekret (50-80% ejakultu), kter neutralizuje kysel prostYed v pochv a dodv spermim energii - uloeny subperitoneln (pod peritoneem) ve vazivov plotnce septum rectovesicale - na v ky moe v excavatio rectovesicalis (hlubok prostor mezi kone nkem a mo . mchYem) dosahovat peritoneum znt semennch v ko moe drdit peritoneum - palpa n vyaetYen per rectum # 229. PROSTATA - nejvta pYdatn musk pohlavn lza - neprov orgn pod mo ovm mchYem, tvar a velikost jedlho kaatanu - basis prostatae (facies vesicalis) - obrac se nahoru oproti kr ku mo . mchYe, v tomto mst do - prostaty vstupuje mo . trubice (urethra masculina) a otevraj se zde ductuli ejaculatorii - apex prostatae - kaudln 141 - facies anterior - obrac se k symfze, je s n spojena pomoc ligg. puboprostatica - facies posterior - obrac se ke kone nku - facies laterales (inferolaterales) - sklonny proti svalovmu dnu pnevnmu - postata je hmatn per rectum, asi 4 cm za Yitnm otvorem, dky obsahu svaloviny je na pohmat tuh, (podle dr. Vymazalov tvrdost fyziologicky pYipomn konkrtn zatnut thenarov val) - lobus anterior (isthmus prostatae) - lobus medius - vymezen probhem ductus ejaculatorii a urethrou - lobus posterior, lobus dexter, lobus sinister histo stavba: - capsula periprostatica - zahuatn vazivo v okol prostaty, viscerln list pnevn fascie (fascia - pelvis) - v okol tak etn venzn pleten ( plexus venosus prostaticus ) - na povrchu prostaty je capsula propria - tuh vazivov pouzdro - tleso lzy je tvoYeno fibromuskulrnm stroma, v nm 30-50 tuboalveolrnch lz, kter se otevraj pomoc ductuli prostatici do pars prostatica urethrae - jejich sekret tvoY 15-30 % ejakultu, obsahuje ltky, kter zvyauj aktivitu spermi klinick dlen prostaty (lia se zdroj od zdroje) : - zna periurethrln - obklopuje mo ovou trubici, obsahuje drobn slizni n lzky, nejsou tu prav - prostatick lzy - zna vnitYn - nkdy ozna ovna jako pYechodn, submukzn lzy, hlavn v oblasti lobus medius a kraniln sti lobus posterior - zona vnja - hlavn masa lz, laterln laloky (dx, sin), lobus posterior - prostatick lzy st do pars prostatica urethrae - ast zhoubn ndory prostaty, u muo ve vyaam vku dochz kvoli apatnmu odbourvn testosteronu khypertrofii prostaty (zvtaen, zbytnn) pote pYi mo en (zen prochodnost mo ov trubice) # 230. urethra masculina - 20 - 25 cm dlka cca - prosvit 5-7 mm - ostium urethrae internum, - ostium urethrae externum - nejua msto podle doc. Vargov - pars intramuralis - stna mo . mchYe, m. sphincter vesicae - pars prostatica - vYetenovit rozaYen - crista urethralis (dorzln strana) - kaudln pokra ovn uvula vesicae - colliculus seminalis (nejvyaa msto crista urethralis) - ductus ejaculatorii, utriculus prostaticus (konec spojench Mllerovch vvodo, analog vaginy, viz embryologie) - sinus prostaticus (po stranch colliculus seminalis) -etn st ductuli prostatici - pars membranacea - v diaphragma urogenitale, m. transversus perinei prof. - z nj snopce m. sphincter urethrae , nejua msto podle skript a ihka - rozaYen st pod m. sphincter urethrae - ampulla urethrae - sem st gll. bulbourethrales - pars spongiosa - v corpus spongiosum penis - pYed ostium urethrae externum je rozaYen - fossa navicularis , na dorzln stran bv valvula fossae navicularis a recessus fossae navicularis (pYekka pYi cvkovn) - curvatura sub/infrapubica - mezi pars membranacea a pars spongiosa, nejde vyrovnat - curvatura praepubica - ohyb do voln visc sti penisu, vyrovn se erekc nebo manipulac s ochablm penisem pYi katetrizaci - curvatura subpubica klinicky rozdluje urethru na urethra fixa a urethra mobilis 142 # 231. PENIS - zna n interindividuln variabilita v rozmrech - radix penis - prox. konec, upn se pYi dolnm okraji symfzy - corpus penis - glans penis - alud - corona glandis, collum glandis, ostium urethrae externum - dorsum penis - pYedn plocha v ochablm stavu (anatomick poloha je v erekci) - facies urethralis - doln plocha - raphe penis - praeputium - pYedkoka, ostium praeputii, gll. praeputiales (mazov) - smegma praeputii - frenulum praeputii - upevIuje pYedkoku ke glans penis a pYechz do raphe penis - corpora cavernosa - crura penis (crista phallica), septum penis, trabeculae corporum cavernosorum (oddluj od sebe jednotliv cavernae), do kaveren se pYi pohlavnm vzruaen otevraj aa. helicinae - corpus spongiosum penis - proximln rozaYen bulbus penis (pars spongiosa urethrae), erekce corpus spongiosum je mn vrazn, urethra mus zostat prochodn pro ejakult - corpus spongiosum je podkladem glans penis - fascia profunda penis - do n lig. fundiforme penis (od linea alba), lig. suspensorium penis (od pYedn plochy symfzy) - fascia penis superficialis - arterie: vtve a. pudenda interna - ly : v. dorsalis penis superficialis - vv. pudendae ext., z topoYivch tles do v. dorsalis penis profunda - nervy: n. pudendus, plexus hypogastricus inferior mechanismus erekce a ejakulace - sexuln podnty - neocortex, limbick mozek, hypothalamus, fasciculus longitudinalis dorsalis, parasympatick jdro vsakrln mae - S3, odtud parasympatick vlka nn. splachnici pelvici (nn. erigentes) do plexus pelvicus - aa. helicinae se rozaY, ochabnou hladk svalov buIky (Ebnerovy polatYky) ve stn tchto tepen - topoYiv tlesa se pYekrv a zvaen tlak uzavr odtokov ly - senzitivnmi podnty z glans penis je postupn drdno ejakula n centrum v mae (ncl. intermediolaterialis L2-3) - zvaen tonus sympatiku vede k rytmickm kontrakcm hl. svaloviny ve stn nadvarlete, chmovodu a semennch v ko - podrobnji viz ihk 143 # 232. ovarium - extremitas tubaria, extremitas uterina - facies medialis, facies lateralis - margo liber - zadn okraj - margo mesovaricus - mesovarium - lig. latum uteri 1 - hilus ovarii - vstup cv a nervo - lig. suspensorium ovarii - od pnevn stny k extremitas tubaria (obsahuje vasa ovarica) - lig. ovarii proprium - od rohu dlonho kextremitas uterina - ob ligamenta jsou derivty plica genitalis -descensus ovarii (stjn jako varlata se zakldaj v lumbln oblasti) - tunica albuginea, stroma ovarii, cortex ovarii (v n jsou foliculli ovarici), medulla ovarii - cvy, nervy (ble viz histologie) - poloha: infraperitoneln, nullipara (ena, kter nerodila) - fossa ovarica (ohrani en: vasa iliaca ext., vasa iliaca int., ureter a lig. latum uteri), multipara (po porodu) - ovarium se nevrac do povodn polohy, je uloeno dorzlnj - Claudiova jamka (ohrani en: vasa iliaca interna, ureter, os sacrum) - tepny: a. ovarica + r. ovaricus a. uterinae = ovariln arkda - ly: plexus venosus ovaricus, vv. ovaricae > 1lig. latum uteri sestv ze tY orgnovch zvso, kter obsahuj cvy jdouc k pYsluanm orgnom: - mesosalpinx 3 r. tubarius a. uterinae (anastomosa s jednou z vtv rr. tubarii a. > ovaricae) - mesovarium 3 r. ovaricus a. uterinae (anastomosa s a. ovarica) - mesometrium (perimetrium) 3 a. uterina a jej vtve 144 # 233. tuba uterina - jin nzvy: salpinx, oviduct, tuba Fallopii - laterln konec se otevr do peritoneln dutiny - mediln konec navazuje na cavitas uteri - dlka 10 - 15 cm, aYka 5 mm. v nejuam mst 1 mm - laterln oddl - nlevkovit infundibulum tubae uterinae - ostium abdominale tubae uterinae - fimbriae tubae uterinae , nejdela fimbria ovarica pYirost k ovariu - ampulla tubae uterinae, isthmus tubae uterinae - pars uterina (nejua msto) - prostupuje dlon stnou - ostium uterinum tubae uterinae - poloha: vpravo tsn kontakt s appendix vermiformis v positio pelvina !! # 234. uterus ## zevn popis, vaskularizace, syntopie - corpus uteri - fundus uteri, facies vesicalis (vepYedu), facies intestinalis (vzadu) - margines uteri, cornua uteri - isthmus uteri - zuen st mezi corpus a cevix uteri (1 cm) - cervix uteri - portio supravaginalis, portio vaginalis ( pek) - ostium uteri - u nullipar m branka kruhov tvar, u multipar se d rozliait labium anterius et posterius - cavitas uteri - canalis isthmi - bhem thotenstv se stv sou st dutiny v corpus uteri - doln segment dlon - canalis cervicis - plicae palmatae - ostium internum canalis cervicis, ostium externum canalis cervicis (ostium uteri) - poloha dlohy: ve stYedn rovin, pYpadn mrn lateropozice a pooto ena doprava - dextrotorse - anteverze - u stojc eny smYuje fundus nahoru a dopYedu, dlon kr ek dozadu a dolo - anteflexe - podln osa tla a kr ku v oblasti isthmu - tepny: a. uterina - m vlnit probh, kter umoIuje prodluovn tepny pYi rostu dlohy, na rovni isthmus uteri anstomozuje prav s levou - circulus arteriosus uteri - ly: vv. uterinae - plexus uterovaginalis , etn spojky s plexus venosus vesicalis, rectalis - lymfa: z tla, fundu a roho podl vasa ovarica do nll. lumbales , z fundu a roho taky podl lig. teres uteri do nll. inguinales superificiales , z laterln sti tla cestou lig. latum uteri do nll. iliaci interni ,v mst kYen ureteru s a. uterina le nl. parauterinus (Bayerova uzlina), z oblasti isthmu a hrdla ste n odtk i do nll. sacrales 145 # 235. uterus ## stavba, zv Ysn apart endometrium - vystl cavitas uteri, gll. uterinae, podstupuje menstrua n cyklus, kdy se zona funtionalis endometrii oddluje a zanik, zona basalis zostv nezmnna - viz speciln histologie myometrium - pruhy hladk svaloviny ve vrstvch - stratum submucosum - podln, kolem vejcovodo svra e - stratum vasculosum - cvy, seovit - stratum supravasculosum - podln i cirkulrn - stratum subserosum - podln perimetrium - duplikatury viscerlnho peritonea u eny - ligamentum latum uteri - pYedn list, le po stranch dlohy, jde zepYedu a pYehoupne se pYes lig. teres uteri parametrium - vazivo mezi listy lig. latum uteri - v kraniln sti podl corpus uteri se oba listy perimetria spojuj - v kaudln sti v oblasti isthmus uteri se tyto dva listy rozbhaj, v tomto mst jsou parametrln vazy: - lig. pubouterinum = lig. pubovesicale (od os pubis k vesica urinaria) + lig. vesicouterinum (pokra ovn od vesica uterina k uteru) - lig. cardinale uteri - od margo uteri ke stn pnve - lig. sacrouterinum - od os sacrum k uteru - lig. teres uteri (lig. rotundum) - od cornu uteri do anulus inguinalis profundus - canalis inguinalis - labia majora pudendi # 236. vagina - vchod poaevn - ostium vaginae - vestibulum vaginae - fornix vaginae - kolem pku - zadn klenba poaevn - pars posterior - receptaculum seminis - pYedn klenba poaevn - pars anterior - pYedozadn oploatn, dv stny - paries anterior et posterior - rugae vaginales - zYasen sliznice - collumna rugarum anterior et posterior - area trigonalis vaginae (Pawlikov trojhelnk) - horn konec collumna rugarum ant., proti nmu trigonum vesicae urinariae - crista urethralis vaginae - sliznice nem lzy - pYi pohlavnm vzruaen se sliznice zvlh uje transsudtem krevn plazmy - doln st okolo ostium vaginae obkruuje m. bulbospongiosus - parakolpium - Ydk vazivo - pars posterior fornicis vaginae je kryta peritoneem - septum urethrovaginale / vesicovaginale - septum rectouterinum - rozaYen perineln kln, navazuje na centrum perineale 146 # 237. organa genitalia feminina externa - zevn rodidla - okolo vestibulum vaginae vestibulum vaginae = ostium vaginae + papilla urethralis - ohrani en vestibulum vaginae - frenulum clitoridis, vnitYn plocha labia minora, zadn okraj ostium vaginae - hrma - mons pubis (Venuain pahorek) - tukov polatY, chlupy -pubes labia majora pudendi - vyklenut kon valy, commissura labiorum anterior et posterior - rima pudendi - mezi obma labia majora, v dtskm vku kryj cel zevn genitl - sulcus genitofemoralis - mezi labium majus a stehnem - sulcus interlabialis - mezi labium majus a minus - do tukovho vaziva labia majora se upn lig. teres uteri, kter prochz skrze canalis inguinalis - pod spodinou labia majora le erektiln tkI - bulbus vestibuli labia minora pudendi - charakter sliznice - etn mazov lzy, tvoY smegma - pYedn okraje se rozdluj na dv Yasy -pYedn vytvY praeputium clitoridis, zadn frenulum clitoridis - zadn okraje se spojuj - frenulum labiorum (trh se u prvnho porodu) - fossa vestibuli vaginae - mezi frenulum labiorum a commissura labiorum posterior clitoris - homologn orgn penisu u mue - glans clitoridis, corpus clitoridis, lig. suspensorium clitoridis, lig. fundiforme clitoridis - crura clitoridis - crista phallica - corpus cavernosum clitoridis - senzitivn vlkna, zdroj podnto pohl. vzruaen bulbus vestibuli - prov erektiln tleso, le pod labium majus pudendi - commissura bulborum - mezi glans clitoridis a vystnm mo ov trubice - podkladem je iln plexus, pln se krv pYi pohlavnm vzruaen - analog corpus spongiosum penis gll. vestibulares majores (Bartholini) et minores - zvlh uj vestibulum vaginae hymen (panensk blna) - tenk slizni n blna, uprostYed je otvor pro odtok menstrua n krve - hymen semilunaris, hymen angularis, hymen septus, hymen cribriformis - pYi prvnm pohl. styku se hymen trh (defloratio), rozdl se na okrajov Yasy carunculae hymenales - po porodu zostvaj pouze hrbolkovit vyvaeniny - carunculae myrtiformes # 238. diaphragma urogenitale masculinum - mm. perinei , svaly hrze - komplex svalo pYiloen k diaphragma pelvis zdola - svaly tto skupiny vznikly z fylogeneticky povodnho svra e kloaky ( m. sphincter cloacae ) - inervace: man koYeny S3 a S4, pYevn cestou vtven n. pudendus - diaphragma urogenitale - soubor vazivovch a svalovch snopco ve tvaru trojhelnkovit desky, rozepjat napY mezi rameny kosti sedac a dolnmi rameny kosti stydk - jeho hlavn sloka u mue je m. transversus perinei profundus a k nmu je vzadu pYipojen m. transversus perinei superficialis - mezi dolnm okrajem symfysy a pYednm okrajem diaphragma urogenitale probhaj cvy (vasa dorsalia penis nebo vasa dorsalia clitoridis); ventrln okraj desti ky je spae vazivov (lig. transversum perinei ) m. transversus perinei profundus (1) - vytvoYen pouze u mue jako svalov sloka v diaphragma urogenitale, tvoYc prunou vazivov-svalovou plotnku mezi rameny stydkch kost 147 m. transversus perinei superficialis (2) - jde napY od centrum perineale laterln k okraji tuber ischiadicum, uprostYed se ste n spojuje s protilehlm svalem, nkter snopce pYechzej do m. bulbospongiosus m. sphincter urethrae externus - prochz otvorem v diaphragma urogenitale; od svalovch snopco m. transversus perinei profundus je oddlen vazivem - svaly uloen povrchov od diaphragma urogenitale: m. ischiocavernosus - je pYipojen k povrchu crus penis u mue a crus clitoridis u eny, probh podl nho a pYechz na dorsum penis nebo na dorsum clitoridis, kde se upn, astn se pYi erekci, stla uje v. dorsalis penis; pYi pohlavnm vzruaen podlh rytmickm kontrakcm (tak pYi ejakulaci) m. bulbospongiosus - u mue je pYipojen ze spodn strany ke corpus spongiosum penis, kolem nho se od vazivov raphe zpeYen obt a sah a k flexura prepubica; sval vyprazdIuje urethru v zvru mikce; pYi ejakulaci souhyby s m. ischiocavernosus m. sphincter ani externus - sloit komplex pY n pruhovanch svra o kone nku, pYipojen z kaudln strany kdiaphragma pelvis - pozn. m. sphincter ani internus je zeslen hladk svalovina ve stn rekta # 239. diaphragma urogenitale femininum - u eny je diaphragma urogenitale jen z vaziva s pYms hladk svalov tkn - tato plotnka sah zpYedu od symfysy a k tubera ischiadica; m doleitou podpornou funkci pro orgny pYedn poloviny pnve. - mezi dolnm okrajem symfysy a pYednm okrajem diaphragma urogenitale probhaj cvy (vasa dorsalia penis nebo vasa dorsalia clitoridis); ventrln okraj desti ky je spae vazivov (lig. transversum perinei); m. transversus perinei superficialis et profundus - u en tyto svaly zpravidla chyb m. ischiocavernosus (4) - je pYipojen k povrchu crus clitoridis m. bulbospongiosus (3 ) - u eny svaly obou stran obemykaj vestibulum vaginae v etn clitoris a v bazi stydkch pysko kryj z hrzov strany bulbus vestibuli; dozadu dosahuj na centrum perineale, kde nkter jejich snopce pYechzej na m. sphincter ani externus - sval kontrahuje vestibulum vaginae a stiskem vyprazdIuje glandula vestibularis major, kter je v nm ste n zanoYena - pYedn snopce pYispvaj k erekci clitoris stiskem jeho v. dorsalis clitoridis profunda m. sphincter urethrovaginalis - je vytvoYen jen u eny, za n v oblasti centrum perineale obdobn jako m. bulbospongiosus a spolu s nm, kryt polohou m. bulbospongiosus, probh obdobn jako on ve stn vestibulum vaginae a kolem urethry dopYedu, kde se snopce obou stran pYed urethrou spojuj; m vznamnou roli v udrovn kontinence m. compressor urethrae ( 2) je vytvoYen jen u eny; za n v hloubce pod m. ischiocavernosus a jde hloubji od nho a rovnobn s nm a pYed urethru, kde se svaly obou stran spojuj kraniln od snopco m. sphincter urethrovaginalis, st jeho snopco vzaYuje mediln do stny vaginy m. sphincter ani externus (1) 148 # 240. diaphragma pelvis - pnevn dno - podporn apart orgno pnve - kraniln nad mm. perinei -diaphragma urogenitale - ploch nlevka - sbh se ke canalis analis - pYed canalis analis je u mue mo ov trubice, u eny vagina a a pak mo ov trubice - hiatus urogenitalis - mezi obma otvory je vazivov uzel - centrum perineale , u eny na nj navazuje septum rectovaginale - podkladem diaphragma pelvis je m. levator ani a jeho sti a m. coccygeus m. levator ani - pars iliaca ( m. iliococcygeus ) (3) -odstupuje od vazivovho pruhu, kter zesiluje fascia obturatoria int. - arcus tendineus m. levatoris ani , upn se na lig. anococcygeum a na okraj kostr e - pars pubica ( m. pubococcygeus )(2) - za n na os pubis, upn se na lig. anococcygeum - snopce se propltaj za hiatus urogenitalis - u eny m. pubovaginalis, m. compressor vaginae, u mue m. levator prostatae - m. puborectalis (1) - st, kter se neproplt a pokra uje dozadu m. coccygeus - od spina ischiadica k laterlnmu okraji os sacrum a os coccygis, pYikld se k lig. sacrospinale - vazivov sou st diphragma pelvis - inervace: plexus sacralis ## fascie a prostory pnevnho dna - fascia perinei superficialis - vrstva povrchovch perinelnch svalo - m. ischiocavernosus, m. bulbospongiosus - fascia diaphragmatis urogenitalis superior et inferior - nad a pod diphragma urogenitale (m. transversus perinei superficialis et profundus) - fascia diaphragmatis pelvis superior et inferior -nad a pod diaphragma pelvis - fascia diaphragmatis urogenitalis inferior = membrana perinei - f. pelvis sup. pYechz do fascia pelvis parietalis - vaechny fascie diaphragma urogenitale a diaphragma pelvis do sebe pYechz v mst centrum perineale - fossa ischiorectalis, canalis pudendalis - viz topografie - spatium perinei superficiale - mezi fascia perinei superficialis a fascia diaphragmatis urogenitalis inferior, obsahem jsou crura penis / clitoridis, corpus spongiosum penis (bulbus), vasa pudenda int., n. pudendus - svalov dno pnevn, prostory a fascie jsou vborn popsan v 2. dlu ihka 149 # 241. celkov popis srdce, syntopie - neprov, dut, svalnat orgn - u dosplho lovka velikost jako sevYen pst danho jedince - dlka 13 cm, aYka 10 cm, pYedozadn 7 cm, vha 270 - 320 g - srdce je uloeno ve stYednm mediastinu (ve skriptech nesrovnalosti), 2/3 vlevo od stYedn roviny - tvar lze pYirovnat ke kuelu, zkladna smYuje doprava, nahoru, dozadu, hrot smYuje dolo, dopYedu, doleva, podln osa probh aikmo k sagitln i frontln rovin - basis cordis - odstup cv - apex cordis - septum cordis - septum interatriale, septum interventriculare, septum atrioventriculare (valvae cuspidatae) - atrium dextrum, sinistrum - sI / pYedsI - ventriculus dexter, sinister - komora - facies anterior seu sternocostalis - pYedn stna AD a VD - facies posterior seu diaphragmatica - nalh na centrum tendineum brnice, tvoY ji pYedevam VS - margo dexter seu acutus (ostr) - margo sinister seu obtusus (zaoblen) / facies pulmonalis - lev okraj je zaoblen, protoe lev komora m silnja svalovinu, na proYezu je lev komora kruhov, prav komora nem tak silnou svalovinu, na proYezu trojhelnkov tvar, proto je prav okraj ostr - sulcus coronarius - povrchov hranice komor a sn, v hloubce ostia atrioventricularia - ob sn vybhaj v tzv. ouaka - auricula dextra et sinistra - sulcus interventricularis anterior et posterior - mezi nimi le septum interventriculare, spojuj se na apexu jako incisura apicis cordis - v uvedench rhch jsou aa. coronariae cordis, vv. cordis a nervov plexus coronarius projekce srdce, auskulta n body - bod A : vpravo ve 2. meziebY ve vzdlenosti 1 cm od hrudn kosti, auskultace valva aortae - bod T (B) : nachz se v 5. meziebY, u pravho okraje sterna, auskultace valva tricuspidalis - bod M (C) : vlevo v 5. meziebY, vnitYn od medioklavikulrn ry, auskultace valva mitralis - bod P (D): vlevo ve 2. meziebY, 2 cm od okraje sterna, auskultace valva trunci pulmonalis - Erbov bod 3 1. centrln auskulta n bod srdce, tzv. punctum quintum 3 ve 3. meziebY vlevo parasternln, jsou zde slyaiteln prakticky vaechny poslechov fenomny srdce syntopie srdce - apex se promt do 5. levho meziebY, zde je hmatn jeho der, u hubench jedinco je i viditeln - vztahy k okolnm strukturm jsou nepYm - mezi okoln struktury a srdce se vkld pericardium - kaudln nalh na centrum tendineum brnice, pod n vpravo lobus dexter hepatis, vlevo fundus ventriculi - laterln plce a pleura - impressio cardiaca (na lev plci vraznja, kvoli srdci je lev plce pouze dvoulalokov), nn. phrenici, vasa pericardiacophrenica, nll. mediastinales ant. - ventrln nalh na pYedn hrudn stnu - sternum, sternln konce eber, mm. intercostales, u dt thymus! - dorzln orgny zadnho mediastina - jcen, trachea - bifurcatio tracheae - brochi principales - kraniln arcus aortae 150 rtg srdce - nejbnja je pYedozadn projekce - orthodiagram - prav okraj srde n: v. brachiocephalica dex., v. cava superior, ventriculus dexter (vyklenut doprava), vena cava inferior (pYedstrat, e je vidt) - lev okraj: arcus aortae (aortln knoflk), a. pulmonalis sin., auricula sinistra, ventriculus sinister - projasnn pod brnic je vzduchov bublina ve fornix gastricus # 242. atrium dextrum - auricula dextra - slep vchlipka - sinus venarum cavarum - hladk stna, vznikl z il - crista terminalis - oddluje sinus venarum cavarum od vlastn prav sn, lia se prava stny, na povrchu j odpovd spojnice obou dutch il - sulcus terminalis - stna pYed crista terminalis je zvrsnn - mm. pectinati, trabeculae carneae , pYechzej i do auriculy - prostorov se AD popisuje jako krychle: - horn stna: ostium venae cavae superioris (bez chlopn) - doln stna: ostium venae cavae inferioris , rudimentln chlopeI valvula venae cavae inf. (valvula Eustachii) ,ostium sinus coronarii, valvula sinus coronarii (valvula Thebesii), pYed vystnm sinus coronarius se sem otevraj 3-4 vv. cordis anteriores, foramina venarum minimarum - zadn stna: vyklenuje se mezi vystnm dutch il jako torus intervenosus - mediln stna: tvoY ji septum interatriale, fossa ovalis (foramen ovale - viz fetln obh), limbus fossae ovalis - laterln stna: crista terminalis , oddluje hladkou a trabekularizovanou st - pYedn stna: septum atrioventriculare dextrum - foramen atrioventriculare dextrum, otvor je opatYen trojcpou chlopn (valva tricuspidalis) # 243. ventriculus dexter - tvar trojbokho jehlanu - pYedn stna se vyklenuje a tvoY pYevnou st facies sternocostalis cordis - zadn stna je ploch a tvoY st facies diaphragmatica cordis - mediln stna = septum interventriculare , vyklenuje se do VD, ve VS je vyaa tlak krve - trabeculae carneae - pars trabecularis ventriculi dextri - pars glabra - hladk st pYi odstupu truncus pulmonalis, vvojov patY ke conus arteriosus - crista supraventricularis - hranice mezi pars trabecularis a pars glabra - ostium artioventriculare dex. - ostium trunci pulmonalis - truncus pulmonalis 151 - valva tricuspidalis - umoIuje protok krve z prav sn do prav komory, zabraIuje zptnmu toku, je otevYen pYi systole sn - cuspis anterior, cuspis posterior, cuspis septalis - jejich okraje pYirostaj k okraji anulus fibrosus dexter, do nich se upnaj mm. papillares - mm. papillares odstupuj z myokardu pars trabecularis ventriculi dextri, z volnch konco vystupuj alaainky - chordae tendineae, kter se upnaj do cpo trojcp chlopn - m. papillaris ant . - odstupuje od pYedn stny, upn se do cuspis anterior et septalis, od septa se k nmu pYidv siln trabecula septomarginalis - m. papillaris post. - odstupuje od zadn stny, upn se do cuspis posterior et septalis - m. papillaris septalis - ostupuje od septa, upn se do cuspis posterior et septalis - m. papillaris septalis + posterior = mm. papillares parvi - zdroje se v ponech papilrnch svalo vrazn lia - zde podle ihka 3 (potvrdil doc. Joukal) - valva trunci pulmonalis - umoIuje tok krve z prav komory do truncus pulmonalis, je otevYen pYi systole komor, uzavr se pYi diastole komor - valvula semilunaris anterior, dextra et sinistra - lunula - voln okraj Yasy, uprostYed ztluatn - nodulus , commissura valvulae semilunaris - sinus trunci pulmonalis, velum valvulae semilunaris # 244. atrium sinistrum - podklad velk sti basis cordis - auricula sinistra - jedin st AS, kter vznikla z povodnho zkladu pYedsn, proto je jako jedin trabekularizovan - zbytek AS se vyvinul z plicnch il, proto m hladkou stnu - septum interatriale - fossa ovalis, falx septi - vv. pulmonales dextrae, vv. pulmonales sinistrae, ostia venarum pulmonalium (bez chlopn) - ostium atrioventriculare sinistrum -valva bicuspidalis seu mitralis # 245. ventriculus sinister - stna je 3x silnja ne u VD, tlouaeka 10-20 mm - trabeculae carneae - vtokov st smYujc do aorty m hladkou stnu - stna VS tvoY podklad mena sti facies sternocostalis cordis, vta st facies diaphragmatica cordis a margo obtusus - ostium atrioventriculare sinistrum -mena ne ostium AV dex. - valva bicuspidalis seu mitralis - cuspis anterior, cuspis posterior - oba cpy jsou pYipojeny k anulus fibrosus sin. 152 - m. papillaris anterior - od pYedn stny, upn se do cuspis anterior i cupis posterior - m. papillaris post . - od zadn stny, opt do obou cpo - chordae tendineae - valva mitralis umoIuje tok krve z lev sn do lev komory, zabraIuje zptnmu toku - ostium aortae, valva aortae - valvula semilunaris dextra, sinistra, posterior - lunula, nodulus, commissura valvulae semilunaris, velum valvulae semilunaris - sinus aortae , na povrch tepny se vyklenuj jako bulbus aortae - a. coronaria cordis dextra - sinus aortae dex. - a. coronaria cordis sinistra - sinus aortae sin. # 246. stavba srdce, srde Yn skelet - endocardium (nitroblna srde n) -tenk, hladk a leskl vazivov blna, kter vystl dutiny srdce a povrch srde nch chlopn - cpat chlopn jsou vyztueny vazivovmi plotnkami - laminae fibrosae, ktermi se pYipojuj ksrde nmu skeletu - v pYedsnch je endokard silnja ne v komorch, v lev polovin srdce je silnja - myocardium (srde n svalovina) - je tvoYen specilnm typem svalov tkn, zkladem jsou kardiomyocyty - pracovn myokard - provd kontrakce srde nch oddlo - vodiv myokard - pYevodn systm srde n, speciln typ srde n svaloviny, schopnost generovat rytmick vzruchy, kter jsou podntem svalovch kontrakc - myokard je rozdlen srde nm skeletem na myokard komor a myokard sn - svalovina sn - je pomrn slab, vypuzuje krev pouze do sousednch komor, je ve dvou vrstvch - povrchov vrstva - spole n pro ob sn, fasciculus interauricularis horizontalis, fasciculus interauricularis verticalis - hlubok vrstva - pro kadou sI zvlae , fasciculus terminalis (podklad crista terminalis), fasciculus limbicus superior et inferior (ohrani uj fossa ovalis), fasciculus intervenosus (podklad torus intervenosus), samostatn svalov pruhy - trabeculae carneae - buIky sIovho myokardu maj sekretorickou funkci - produkuj atriln natriuretick faktor ANF, kter ovlivIuje metabolismus sodkovch ionto v ledvinch, zposobuje snen krevnho tlaku zvaenou tvorbou mo i, hladina stoup pYi zvaenm krevnm tlaku v srde nch snch - svalovina komor - je silnja ne svalovina sn, je ve tYech vrstvch - povrchov vrstva - spole n pro ob komory, levoto iv aroub, kon u apex cordis jako vortex cordis - prostYedn vrstva - pro kadou komoru zvlae, cirkulrn pruhy - hlubok vrtsva - seovit uspoYdn, podklad pro mm. papillares a trabekulrn systm stny komor - srde n skelet je tvoYen tyYmi vazivovmi prstenci (anuli fibrosi) a dvma vaziovmi plotnkami (trigona fibrosa) - do srde nho septa vybh vazivov plotnka - pars membranacea septi - anulus fibrosus dexter - obkruuje ostium atrioventriculare dextrum, pYipojuje se k nmu valva tricuspidalis 153 - anulus fibrosus sinister - obkruuje ostium AV sin., pYipojuje se k nmu valva bicuspidalis - anulus aorticus, anulus trunci pulmonalis - anulus fibrosus sin. a anulus aorticus spojuj dv vazivov plotnky - trigonum fibrosum sinistrum et dextrum - pYes trig. fibrosum dex. prochz ze stn sn do stn komor vlkna pYevodnho systmu srde nho (fasciculus atrioventricularis - Hisov svazek), pYipojuje se k nmu anulus fibrosus dexter a anulus trunci pulmonalis (pomoc konusov alachy - vpravo od anulus aorticus) - pYipojuje se sem rovn septum membranaceum / pars membranacea septi (m pln zbyte n dala dv sti: pars interventricularis, pars atrioventricularis) - pericardium - viz topografie # 247. srde Yn chlopn o - srde n chlopn jsou ventily zajiaeujc jednostrann tok krve v srdci - nejsou inervovan a jsou bezcvn (otevraj a zavraj se na zklad tlakovho gradientu) - z histologickho hlediska se jedn o duplikatury endokardu - jsou tvoYen vnitYn fibrzn plotnkou (kolagenn a elastick vlkna) - k zskanm valvulrnm vadm patY: stenza (zen), insuficience (nedomykavost) 3 jejm nsledkem je zptn tok krve (regurgitace), nej astji postihuj levostrann chlopn (tj. mitrln a aortln chlopeI) > pYi systole komor (diastole sn) jsou otevYen poloms it chlopn a cpat chlopn jsou zavYen > pYi systole sn (diastole komor) jsou otevYen cpat chlopn a poloms it jsou zavYen valva tricuspidalis - cuspis anterior, cuspis posterior, cuspis septalis - jejich okraje pYirostaj k okraji anulus fibrosus dexter, do nich se upnaj mm. papillares - mm. papillares odstupuj z myokardu, z volnch konco vystupuj alaainky -chordae tendineae, kter se upnaj do jednotlivch cpo (viz VD, VS) valva bicuspidalis seu mitralis - cuspis anterior, cuspis posterior - oba cpy jsou pYipojeny k anulus fibrosus sin. valva trunci pulmonalis - valvula semilunaris anterior, dextra et sinistra - lunula - voln okraj Yasy, uprostYed ztluatn - nodulus , commissura valvulae semilunaris - sinus trunci pulmonalis, velum valvulae semilunaris valva aortae - valvula semilunaris dextra, sinistra, posterior - lunula, nodulus, commissura valvulae semilunaris, velum valvulae semilunaris - sinus aortae, na povrch tepny se vyklenuj jako bulbus aortae - auskulta n body 154 # 248. pYevodn systm srde Yn - excitomotorick apart - speciln typ myokardu (ne nervy!), buIky jsou schopn tvoYit rytmick vzruchy a vst je k pracovnmu myokardu, kter vykon vlastn kontrakci - pYevodn systm spojuje myokard sn a komor (je rozdlen srde nm skeletem nodus sinuatrialis (Keith-Flackov sinusov uzlk) - le ve svalovin AD pYi vystn v. cava sup. - vznikaj zde vzruchy s frekvenc 70/min a zajiaeuje klidovou innost srdce - sinusov rytmus - je tzv. primrn pacemaker (udavatel rytmu) internodln sIov spoje - Bachmanova drha 3 interatriln svazek jdouc z prav do lev sn - pYedn, zadn, stYedn internodln svazek, kolaterln vlkna (bypass fibres) nodus atrioventricularis (Ashoff-Tawarov uzlk) - le v AD pod endokardem septa mezi ponem cuspis septalis valvae tricuspidalis a ostium sinus coronarii - je to tzv. sekundrn pacemaker, vytvY vzruchy, pokus SA uzel nefunguje - AV uzel vede vzruch velmi pomalu, m dochz k doucmu zdren atrioventrikulrnho pYevodu (AV pYevodu, sIokomorovho pYevodu) 3 nejdYve je tYeba, aby se dokon ila kontrakce (depolarizace) sn, a a nsledn byla zahjena kontrakce (depolarizace) komor - Kochov trojhelnk (trigonum nodi atrioventricularis) - prostor v mediln stn AD, kde le n. AV - ohrani en: baze cuspis septalis trojcp chlopn, pYedn obvod sinus coronarius, Todarova alacha - pYed Kochovm trojhelnkem) je interatriln septum tvoYeno tuhm vazivem a endokardem, chyb svalovina = pars membranacea septi fasciculus atrioventricularis (Hisov svazek) - prochz skrze trigonum fibrosum dextrum crus dextrum, crus sinistrum (Tawarovo ramnko) - smYuj k myokardu lev a prav komory - crus dextrum vstupuje do trabecula septomarginalis (do m. papillaris ant.) - jedna z teori, pro jde pYes trabeculu, je, e svalovina lev komory je silnja, proto se v n vzruch aY pomaleji ne v prav komoYe, proto je vpravo vzruch veden jeat skrze trabeculu, stahy komor jsou pak rovnomrn a nepYedbhaj se PurkyIova vlkna - kone n sek PSS, vytvY rozshlou subendokardiln se, kon u vlken pracovnho myokardu - shrnut: SA uzel internodln sIov spoje AV uzel Hisov svazek Tawarova ramnka PurkyIova vlkna - cvn zsoben : SA uzel je v 60 % pYpado zsobovn z vtv a. coronaria dextra (a. nodi sinuatrialis) , AV uzel je v 90 % pYpado zsobovn z vtv a. coronaria dextra (a. nodi atrioventricularis, r. septi fibrosi, Haasova tepna) - PSS m 3 zkladn vlastnosti: - autonomie (nezvislost) - srde n kontrakce vznikaj v srdci nezvisle na CNS a humorlnch mechanismech, vegetativn nervov systm (sympatikus a parasympatikus) moe regulovat pouze frekvenci srde nch staho, nikoliv stahy samotn - sympatikus cestou nervi cardiaci (noradrenalin, -adrenergn receptory) srde n frekvenci zvyauje - parasympatikus cestou rami cardiaci nervi vagi (acetylcholin, muskarinov receptory) srde n frekvenci sniuje - automacie (samo innost) - srdce je schopn vytvYet pravideln se opakujc podnty k vlastn kontrakci - rytmicita (pravidelnost) - podnty ke kontrakci (vzruchy) srdce vytvY pravideln tj. s ur itou frekvenc 155 # 249. koronrn tepny - aa. coronariae cordis vystupuj z aorta ascendens (konkrtn sinus aortae) a kladou se do pYsluanho sulcus coronarius - jsou uloeny subepikardiln a jsou obaleny vrstvou tukov tkn a. coronaria cordis sinistra - mezi truncus pulmonalis aauricula sinistra - vyivuje pYevnou st stny lev komory, pYedn st prav komory, pYedn st septum interventriculare a atrium sin., hlubok vtve vyivuj m. papillaris ant. prav komory a oba papilrn svaly lev komory - r. interventricularis anterior - (klinicky zkratka RIA) v sulcus interventricularis ant. po pYedn ploae srdce a k apexu, kde anastomozuje s r. interventricularis post. a. coronariae cordis dex. - r. coni arteriosi, r. lateralis, rr. interventriculares septales - r. circumflexus (RC) - do lev sti sulcus coronarius a sta se na facies diaphragmatica cordis - r. marginalis sinister, rr. atriales, variabiln r. nodi sinuatrialis, r. nodi atrioventricularis ( astji z prav) a. coronaria cordis dextra - mezi truncus pulmonalis a auricula dextra, klade se do pravho sulcus coronarius - vyivuje pYevnou st stny prav komory a prav sn, zadn st septum interventriculare, zadn stnu lev komory, m. papillaris posterior ventriculi sin. a oba uzly PSS - m. papillaris anterior (VD) a m. papillaris posterior (VS) jsou zsobovny obma vn itmi tepnami - r. coni arteriosi, r. marginalis dex., rr. atriales dex. - hlubok vtve r. nodi sinuatrialis, r. nodi atrioventricularis - r. interventricularis posterior (RIP) - kone n st v sulcus interventricularis post. - rr. interventriculares septales # 250. ly srdce - 3 zkladn - sinus coronarius, vv. cordis anteriores, vv. cordis minimae - sinus coronarius odvd 60 % krve ze stny srdce, le na facies diaphragmatica cordis v sulcus coronarius, vznik soutokem: - v. cordis magna - sulcus interventricularis ant., sulcus coronarius sin., pYibr v. posterior ventriculi sin. - v. cordis media - sulcus interventricularis post. - v. cordis parva - sulcus coronarius dex. - v. obliqua atrii sinisti (Marshallova la) - je pozostatek v. cava superior sinistra, ta embryonln zanik (oblben la dr. Hradilov) - vv. cordis anteriores - 2 a 4 ly ve stn AD, st samostatn - vv. cordis minimae - foramina venarum minimarum atrii dextri > koronarografie > a. coronaria sin. lev pYedn aikm projekce > a. coronaria sin. prav pYedn aikm projekce > a. coronaria dx. lev pYedn aikm projekce ## 156 - zkladn fyziologie pro kontext: - nejhluba vrstvy stny srdce (smrem k endokardu) jsou vyivovny prostou difuz i krv, kterou srdce pumpuje - koronrn cvy nevedou pYmo ze srdce proto, e tak vysok tlak by zni il mal cvy a pYedevam kapilrn se v myokardu - koronrn tepny se dokonce pln a bhem diastoly, bhem systoly jsou tyto cvy kolabovan (pYedevam lev) silnou kontrakc myokardu a vysokm tlakem a vysokou rychlost proudn krve v aort - v koronrnm obhu dochz v nkterch mstech k fyziologickmu mchn okysli en a odkysli en krve - vv. cordis anteriores odvdj krev z prav komory pYmo do prav sn a vv. cordis minimae st do lev sn a komory = fyziologick zkrat - dala fyziologick zkrat jsou aa. bronchiales (z aorty) - vv. bronchiales - st do vv. pulmonales - atrium sinistrum (dky tmto zkratom logicky nikdy nemoe bt saturace krve kyslkem pYesn 100 %) - patologicky napY. foramen ovale apertum - variace na venae cordis podle prof. Dubovho - ohledn v. cordis magna se shoduje se zbytkem svta, v. cordis media je podle nj v. cordis parva a v. cordis parvu pojmenoval jako v. cordis accessoria 157 # 3. # NEUROANATOMIE Zdroje: primrn pYednaky doc. Vargov, skripta neuroanatomie od P e + vci, co nejdou pochopit, jsou pravdpodobn z neuroanatomie od Dubovho, doplnno o pr vt z neurofyziologie od dr. uriae # Zkou kov otzky - oddl c CENTRLN NERVOV SYSTM A SMYSLY 251. HYbetn mcha, hranice, zevn popis a obecn uspoYdn aed a bl hmoty 252. HYbetn mcha, aed hmota 3 zkladn jdra 253. HYbetn mcha, bl hmota 3 zkladn ascendentn a descendentn spojen 254. Prodlouen mcha, hranice, zevn popis a obecn uspoYdn aed a bl hmoty 255. Prodlouen mcha, aed hmota 3 zkladn jdra 256. Prodlouen mcha, bl hmota 3 zkladn spoje a jejich funkce 257. Varolov most, hranice, zevn popis a obecn uspoYdn aed a bl hmoty 258. Varolov most, aed hmota 3 zkladn jdra 259. Varolov most, bl hmota 3 zkladn spoje a jejich funkce 260. Mezencefalon, hranice, zevn popis a obecn uspoYdn aed a bl hmoty 261. Mezencefalon, aed hmota 3 zkladn jdra 262. Mezencefalon, bl hmota 3 zkladn spoje a jejich funkce 263. Retikulrn formace mozkovho kmene a jej funkce, zkladn jdra 264. Moze ek, zevn popis, princip strukturlnho uspoYdn 265. Moze ek, zkladn spoje a jejich funkce 266. Diencefalon, zevn popis 267. Thalamus, hlavn jdra podle jejich strukturln-funk n klasifikace 268. Hypothalamus, zkladn dlen jader a jejich funkce 269. Sekretorick apart diencefala 3 zkladn princip, tractus hypothalamo-hypophysialis 270. Sekretorick apart diencefala 3 hypofyzln portln systm 271. Telencefalon, zevn popis hemisfr a kory mozkov 272. Telencefalon, zkladn kortikln oblasti podle jejich funkce 273. Telencefalon, zkladn struktury aed a bl hmoty, hippocampus, fornix 274. Telencefalon, strukturln uspoYdn baslnch gangli 275. Telencefalon, struktury limbickho pYednho mozku 276. Bl hmota telencefala, drhy asocia n, komisurln a projek n 277. Bl hmota telencefala, capsula interna 278. Cvn zsoben CNS (circulus arteriosus Willisi, hlavn tepny a oblasti krevnho zsoben) 279. Komory CNS obecn, plexus choroideus 280. IV. komora mozkov 3 strukturln ohrani en 281. III. komora mozkov 3 strukturln ohrani en 282. Laterln komory mozkov 3 strukturln ohrani en 283. Mozkoman mok, vznik, protok a dren 284. Dura mater spinalis et encephali, strukturln rozdly, derivty dura mater encephali 285. Arachnoidea, pia mater, spatium epidurale a subdurale, spatium subarachnoideum 286. stroj ichov a chueov 287. Zrakov stroj, tunica fibrosa bulbi 288. Zrakov stroj, tunica media bulbi 289. Zrakov stroj, tunica interna bulbi, strukturln uspoYdn retiny 158 290. N. opticus, vznik a probh 291. Obsah o n koule, camera bulbi et humor aquosus, jeho vznik a cirkulace 292. Obsah o n koule, o ka, zvsn apart o ky 293. Obsah o n koule, sklivec, cvn zsoben oka 294. Okohybn svaly a jejich inervace 295. V ka a spojivka 296. Slzn stroj 297. Zevn ucho a membrana tympani 298. Dutina stYedouan, stny 299. Sluchov kostky a jejich spoje 300. Dutina stYedouan, svaly, jejich funkce a inervace 301. Sluchov trubice, antrum mastoideum, cellulae mastoideae 302. Kostn labyrint 303. Blanit labyrint 304. N. vestibulocochlearis, vznik a probh 305. Man reflex 306. Zrakov drha 307. Sluchov drha 308. Pupilrn reflex (miza a mydriza) 309. Vestibulrn drha (vznam FLM) 310. Protopatick it (hrub kon citlivost, teplo, chlad, bolest) 311. Epikritick it (diskrimina n it, jemn kon citlivost) 312. Propriocepce (z kon etin, trupu, hlavy) 313. Pyramidov motorick drha (drha voln hybnosti) 314. Extrapyramidov motorick drhy (drhy mimovoln hybnosti, zpracovac motorick drhy) PERIFERN NERVOV SYSTM 315. N. spinalis, rr. dorsales nn. spinalium, nn. intercostales 316. Plexus cervicalis, hlavn vtve a inerva n oblasti 317. N. musculocutaneus 3 probh a inerva n oblasti 318. N. medianus 3 probh a inerva n oblasti 319. N. ulnaris 3 probh a inerva n oblasti 320. N. radialis 3 probh a inerva n oblasti 321. N. axillaris 3 probh a inerva n oblasti 322. Nn. iliohypogastricus, ilioinguinalis, genitofemoralis, probh a jejich inerva n oblasti 323. N. femoralis, n. obturatorius, probh a jejich inerva n oblasti 324. N. gluteus sup. et inf., n. cutaneus femoris post., probh a jejich inerva n oblasti 325. N. ischadicus, po rozdlen na n. tibialis a n. fibularis communis 326. N. tibialis, probh a jeho inerva n oblasti 327. N. fibularis communis, probh a jeho inerva n oblasti 328. N. pudendus, probh a jeho inerva n oblasti 329. Nn. III., IV., VI., probh a jejich inerva n oblasti 330. N. ophthalmicus, ggl. ciliare, probh a jejich inerva n oblasti 331. N. maxillaris, probh, hlavn vtve a jejich inerva n oblasti 332. Ggl. pterygopalatinum, hlavn vtve a jejich inerva n oblasti 333. Ggl. submandibulare, hlavn vtve a jejich inerva n oblasti 334. N. mandibularis, probh, hlavn vtve a jejich inerva n oblasti 335. Ggl. oticum, hlavn vtve a jejich inerva n oblasti 336. N. facialis, ggl. geniculi, probh, hlavn vtve a jejich inerva n oblasti 337. N. glossopharyngeus, probh, hlavn vtve a jejich inerva n oblasti 338. N. vagus, probh, hlavn vtve a jejich inerva n oblasti 339. N. accessorius et hypoglossus, probh, hlavn vtve a jejich inerva n oblasti 340. Obecn stavba a lenn ANS 341. Pars cervicalis partis sympathicae, ganglia, nervy a jejich inerva n oblasti 342. Pars thoracica partis sympathicae, plexy, ganglia, nervy a jejich inerva n oblasti 343. Inervace srdce 344. Pars abdominalis partis sympathicae, plexy, ganglia, nervy a jejich inerva n oblasti 345. Enterick systm, strukturln stavba 346. ANS pnve, plexy a jejich inerva n oblasti 347. Plexus brachialis 3 vznik, rozdlen na sti 348. N. thoracodorsalis, n. dosalis scapulae, n. subclavius, nn. pectorales 3 probh a inerva n oblasti 349. N. thoracicus longus n. suprascapularis, n. subscapularis 3 probh a inerva n oblasti 350. Perifern neurony autonomnho nervovho systmu 3 sympathicus et parasympathicus 159 # 251. MEDULLA SPINALIS hranice, zevn popis a obecn uspo odn ed a bl hmoty - dlka 40-50 cm, tlouaeka 10 mm - ve foramen magnum navazuje na medulla oblongata (hranice decussatio pyramidum ) - zakon uje se jako conus medullaris , u muo plotnka L1-2, u en L2 - lumbln punkce, epidurln anestezie v rovni L3-4 - od conus medullaris pokra uje filum terminale - dlka 25 cm, tlouaeka 1 mm - intumescentia cervicalis - C3 - Th2 - intumescentia lumbalis - Th9 - L1 - fissura mediana anterior, sulcus medianus posterior - rozdluj na pravou a levou polku - sulcus anterolateralis, sulcus posterolateralis - rozdluj mchu na funiculi medullae spinalis - funiculus anterior seu ventralis, funiculus lateralis, funiculus posterior seu dorsalis - zadn funiculus je rozdlen pomoc sulcus intermedius posterior na fasciculus gracilis (pars medialis) a fasciculus cuneatus (pars lateralis) - fila radicularia - vystupuj ze sulcus anterolateralis et posterolateralis - radices ventrales seu anteriores nervorum spinalium -motorick vlkna - radices dorsales seu posteriores nervorum spinalium - senzitivn vlkna , ganglion spinale (pseudounipolrn neurony) - nervus spinalis - spojen radix anterior et posterior, smaen nerv, odstup jednoho pru manch nervo = man segment, celkem jich je 31 - nervi spinales odstupuj z mchy skrze foramina intervertebralia - nestejnomrn rost pteYe a mchy zposobuje, e kaudln spinln nervy nemohou prochzet skrze pYsluan foramina intervertebralia, lumbln a sakrln nervy proto maj aikm probh, aby doshly sprvn rovn vstupu, pod conus medullaris tvoY radices nervorum spinalium tzv. cauda equina - canalis centralis, okolo nj substantia grissea (tla neurono), povrchov substantia alba (vbky neurono) - aed hmota tvoY cornu posterius (dorsale) a cornu anterius (ventrale) a mezi nimi mn vrazn cornu laterale (zona intermedia) - cornu posterius - alrn plotnka, neurony aferentnho systmu - cornu anterius - bazln plotnka, neurony eferentnho systmu - v prostorovm uspoYdn jsou struktury aed hmoty ozna ovny jako columna anterior et posterior - dura mater spinalis - saccus durae matris spinalis, u S2 se sbh do filum terminale externum - spatium epidurale - prostor mezi saccus durae matris a endorhachis (periost pteYnho kanlu) - plexus venosi vertebrales interni - spatium subdurale - fyziologicky pouze atrbina mezi dura mater a arachnoideou , zvtauje se pYi patologich - arachnoidea spinalis - pYiloena na vnitYn stnu saccus durae matris, obaluje man nervy, pYechz do jejich obalo - spatium subarachnoideum - mezi arachnoideou a pia mater, uvnitY je liquor cerebrospinalis, septum subarachnoideum je dorzln sagitln pYepka - pia mater spinalis - obaluje povrch mchy i cvy - ligamenta denticulata -zvsn apart mchy, 20-23 vazivovch vbko, kter spojuj mchu s arachnoideou a s dura mater, udruj polohu mchy pYi pohybech pteYe 160 # 252. MEDULLA SPINALIS Ed hmota a) cornu posterius - somatosenzorika - nucleus apicalis (posteromarginalis) et substantia gelatinosa Rolandi - mal interneurony, aferentn informace vstupujc do mchy. - nucleus proprius - informace o hrub kon citlivosti, teple achladu, neurony vydvaj kontralaterln axony, kter kon na neuronech thalamu ( tr. spinothalamicus ), retikulrn formace ( tr. spinoreticularis ) a tekta v mesencefalu ( tr. spinotectalis ). - nucleus thoracicus (Stillingovo-Clarkeovo jdro) - sloupec neurono v rozsahu C8 - L2, na kterch kon siln myelinizovan aferentn axony pYevdjc proprioceptivn informace z doln kon etiny a kaudln sti trupu, axony jdou do moze ku ( tractus spinocerebellaris anterior et posterior) b) cornu laterale - viscerosenzorika - nucleus intermediomedialis - aferentn axony, informace zviscerlnch orgno (mechanick, bolest, teplo) c) cornu laterale - visceromotorika - nucleus intermediolateralis - Th1 - L2 vydvaj preganglionov sympatick vlkna probhajc ve ventrlnch koYenech spinlnch nervo, pod L2 jsou zdrojem preganglionovch pro sakrln parasymatikus d) cornu anterius - somatomotorika - nuclei motorii - motoneurony a a g - v rozsahu kr nch spinlnch segmento nucleus phrenicus -nervus phrenicus a radix spinalis nervi accessorii Rexedovy zny - I ncl. apicalis (ncl. posteromarginalis) - II + III substantia gelatinosa Rolandi - IV + V ncl. proprius - VI ncl. thoracicus (Stillingovo-Clarkeovo jdro) C8-L3 - VII interneurony v cornu anterius - VIII mediln skupina motoneurono - IX laterln skupina motoneurono - X zona centralis, aed hmota kolem canalis centralis # 253. MEDULLA SPINALIS bl hmota funiculus posterior - sulcus medianus post., sulcus posterolateralis, dle rozdluje sulcus intermedius post. na mediln fasciculus gracilis (Gollov svazek) a laterln fasciculus cuneatus (Burdachov svazek) - epikritick it (souhrnn tractus spinobulbaris) > 13 3 tractus reticulospinalis 14 3 tractus olivospinalis 15 3 radix ventralis n. spinalis 16 3 tractus vestibulospinalis 17 3 tractus spinospinalis 18 3 tractus corticospinalis ant. 19 3 tractus tectospinalis 20 3 nuclei motorii 21 3 nucleus intermediolateralis 22 3 canalis centralis 23 3 nucleus intermediomededialis 24 3 nucleus thoracicus (Stillingovo-Clarkeovo jdro) > 1 3 fasciculus gracilis (tractus spinobulbaris) 2 3 fasciculus cuneatus (tractus spinobulbaris) 3 3 ganglion spinale 4 3 radix dorsalis n. spinalis 5 3 Lissauerova vstupn zna (tractus dorsolateralis) 6 3 apex columnae post. 7 3 tractus corticospinalis lat. 8 3 nucleus proprius 9 3 tractus spinocereberallis post. 10 3 tractus rubrospinalis 11 3 tractus spinocereberallis ant. 12 3 tractus spinothalamicus, tractus spinotectalis, tractus spinoreticularis ## 161 funiculus lateralis et anterior / anterolateralis - ascendentn axony - tractus spinothalamicus - ascendentn axony z nucleus proprius, axony kY stYedn rovinu v commissura ventralis alba (ventrln od canalis centralis) a mY do thalamu - pYevd informace o "hrubm konm it", teple a bolesti - tractus spinotectalis - axony kY stYedn rovinu mchy a smYuj ascendentn do tekta mesencefala, pYenaej taktiln a proprioceptivn informace do tekta, kde jsou integrovny se zrakovmi vstupy, vsledn signly slou ke koordinaci pohybu hlavy, o a trupu na stranu odkud pochzej stimuly - tractus spinoreticularis - axony kon na neuronech retikulrn formace, je obecn sou st tzv. ascendentnho retikulrnho aktiva nho systmu (ARAS) - hraje vznamnou lohu v udren vdom a v modulaci aktivity kortexu telencephala, pYenos viscerosenzorickch a bolestivch informac - tractus spinoolivaris - tvoY sou st funk nch spojo mezi mchou a moze kem pYes nucleus olivae - tractus spinocerebellaris posterior - lokalizovn pYi povrchu mchy nad segmentem L2, axony jsou vyslny neurony nucleus thoracicus (Stillingovo-Clarkeovo jdro), do moze ku skrze pedunculus cerebellaris inferior, kon ipsilaterln na vermis - pYevd informace z proprioreceptoro DK - tractus spinocerebellaris anterior - podobn jako u pYedchozho traktu vedou proprioceptivn informace z dolnch kon etin, do moze ku vaak vstupuj cestou pedunculus cerebellaris superior a kon kontralaterln na neuronech vermis funiculus lateralis et anterior / anterolateralis - descendentn axony - tractus corticospinalis lateralis et anterior - obsahuje axony z kortiklnch neurono lecch v kontralaterlnm frontlnm a parietlnm laloku - prochz pYes capsula interna, pedunculi cerebri mesencephala, pons a koncentruj se do pyramid v medulla oblongata - na hranici mezi medulla oblongata a hYbetn mchou vtaina vlken kY stYedn rovinu (decussatio pyramidum) a sestupuje jako tractus corticospinalis lateralis - mena st vlken nezkYench v decussatio pyramidum tvoY tractus corticospinalis anterior - ovlivIuj man motoneurony, kter inervuj svaly trupu a proximlnch st kon etin. - tractus tectospinalis - nucleus colliculi superioris (tectum mesencephali) 162 v rovni prodlouen mchy je sou st fasciculus longitudinalis medialis (FLM), zabezpe uje reflexn posturln pohyby v odpovdi na zrakov a sluchov stimuly, kordinace pohybo hlavy a o - tractus rubrospinalis - axony z magnocelulrn oblasti nucleus ruber, podl se na aktivaci manch motoneurono pro flexory a inhibici motoneurono, kter inervuj extenzory - tractus vestibulospinalis - axony vznikaj z neurono vestibulrnch jader a kon na manch interneuronech a motoneuronech, vta vliv m na cervikln a lumbln man segmenty ne na hrudn, spoje zabezpe uj udren naaeho tiat v rovin mezi chodidly kontrolou tonu zdovho svalstva a extenzoro - tractus reticulospinalis - axony neurono retikulrn formace pontu a prodlouen mchy, kter kon pYevn na interneuronech mchy, m vliv na tonus tzv. antigravita nho svalstva (axiln svaly a extenzory), retikulrn formace mozkovho kmene je pod pYmou kontrolou kortexu telencephala cestou tractus corticoreticularis, take celou drhu lze ozna it jako tr. cortico- reticulo-spinalis - tractus interstitiospinalis - mal nezkYen svazek axono, kter je man st fasciculus longitudinalis medialis (FLM) mozkovho kmene, vtaina vlken pochz z neurono nucleus interstitialis (Cajalovo jdro), kter kon zejmna na interneuronech v kr nch manch segmento, podl se vznamn na kontrole ajovho svalstva v zvislosti na vestibulrnch a zrakovch informacch # 254. MEDULLA OBLONGATA zevn popis - hranice: odstup 1. pru manch nervo, decussatio pyramidum, foramen magnum - fissura mediana ant. - foramen caecum - sulcus bulbopontinus (n. abducens VI., n. facialis VII., n. vestibulochochleari VIII.) - sulcus anterolateralis (n. hypoglossus XII.) - sulcus posterolateralis (n. glossopharyngeus IX., n. vagus X., n. accessorius XI.) - sulcus medianus post. - pyramis et oliva medullae oblongatae - fasciculus gracilis - clava, tuberculum nuclei gracilis - fasciculus cuneatus - tuberculum cuneatum (nucleus cuneatus med. et lat.) - pedunculus cerebellaris inferior - taenia ventriculi quarti - tela choroidea ventriculi quarti (strop) fossa rhomboidea - spodina 4. komory mozkov, pars superior (mesencephalon), pars intermedia (pons Varoli), pars inferior (medulla oblongata) - striae medullares - sulcus medianus posterior, sulcus intermedius posterior - sulci limitantes (eminentia medialis, area vestibularis) - trigonum nervi hypoglossi - trigonum nervi vagi (fovea inferior) # 257. pons Varoli zevn popis - sulcus basilaris (a. basilaris) - sulcus bulbopontinus (HN VI., VII., VIII.) - pedunculi cerebellares medii (HN V. - n. trigeminus) - trigeminofaciln ra - hranice pontu a moze ku - angulus pontocerebellaris (VII., VIII.) 163 - colliculus facialis (nucleus originis nervi abducentis) - genu internum nervi facialis - area vestibularis, recessus laterialis - tuberculum acusticum # 260. mesencephalon zevn popis - crura cerebri, pedunculi cerebri - sulcus nervi oculomotorii (III.) - fossa interpeduncularis - substantia perforata post. (aa. centrales posteriores) - corpora quadrigemina (lamina tecta) - colliculi superiores (opticko-motorick reflexy) - brachium colliculi superioris (zrakov drha) - colliculi inferiores (akusticko-motorick reflexy) - brachium colliculi inferioris (sluchov drha) - pedunculi cerebellares superiores - velum medullare superius, frenulum veli medullaris superioris (n. trochlearis - IV.) - pars superior fossae rhomboideae - fovea superior, locus coeruleus > Pozn. > alrn plotnka - somatosenzorika, viscerosenzorika > basln blotnka - somatomotorika (branchiomotorika - pro HN. a svaly, kter vznikaj ze abernch oblouko), visceromotorika # 255. MEDULLA OBLONGATA ed hmota, jdra hlavov och nerv  somatomotorick zna - ncl. motorius (originis) n. oculomotorii (III.) - ncl. motorius n. trochlearis (IV.) - m. obliquus bulbi sup. - ncl. motorius n. abducentis (VI.) - m. rectus lat. - ncl. motorius n. hypoglossi (XII.) branchiomotorick zna - ncl. motorius n. trigemini (V.) seu ncl. masticatorius (n. mandibularis - vkac svaly) - ncl. motorius n. facialis (VII.) - ncl. ambiguus (IX., X., XI.) visceromotorick zna (parasympatikus) - ncl. parasympaticus (accessorius) n. oculomotorii (III.) - ncl. parasympaticus n. facialis (VII.) - ncl. salivatorius superior - ncl. parasympaticus n. glossopharyngei (IX.) - ncl. salivatorius inferior (gl. parotis) - ncl. parasympaticus n. vagi (X.) viscerosenzorick zna - ncl. tractus solitarii - ncl. gustatorius (VII., IX., X.) somatosenzorick zna - ncl. spinalis (protopatick it), ncl. principalis (epikritick it), ncl. mesencephalicus (propriocepce) n. trigemini (V.) + VII., IX., X. - nuclei vestibulares - superior, inferior, medialis, lateralis - nuclei cochleares - ventralis, dorsalis 164 > 1 3 fasciculus gracilis (tractus spinobulbaris) > 2 3 nucleus gracilis > 3 3 fasciculus cuneatus (tractus spinobulbaris > 4 3 nucleus cuneatus > 5 3 nucleus tractus spinalis n.V. > 6 3 tractus spinalis n.V. > 7 3 tractus spinocerebellaris post. > 8 3 tractus corticospinalis lat. > 9 3 tractus spinocerebellaris ant. > 10 3 tractus rubrospinalis > 11 3 tractus spinothalamicus > 12 3 tractus reticulospinalis > 13 - tractus vestibulospinalis > 14 3 nucleus ambiguus (nucleus originis n.XI.) > 15 - tractus tectospinalis > 16 3 tractus corticospinalis > 17 3 fasciculus longitudinalis medialis > 18 3 decussatio pyramidum > 19 3 formatio reticularis > 20 3 tractus bulbothalamicus (fibrae arcuae int.) > 21 3 nucleus originis n. XII. > 22 3 canalis ventralis > 23 3 nucleus parasympathicus n. X. > 24 3 nucleus tractus solitarii. kaudln Yez - veden ve vai decussatio pyramidum a colliculus gracilis et cuneatus somatosenzorick zna - ncl. gracilis, ncl. cuneatus med. (epikritick it) - sem vedou man nervy cestou fasciculus cuneatus et gracilis, odtud tractus bulbothalamicus - ncl. cuneatus lat. (propriocepce HK) - odpovd n. thoracicus v hYbetn mae (pouze k C8, plexus brachialis je C5-Th1), tractus cuneocerebellaris, aferentn drha tractus spino-bulbo-thalamo-corticalis - ncl. tractus spinalis n. trigemini - V., VII., IX., X. (protopatick it) - roveI n. proprius v mae viscerosenzorick zna - ncl. tractus solitarii (ncl. gustatorius) - n. VII., IX., n. X, pYes interneurony retikulrn formace do thalamu visceromotorick zna - ncl. parasympaticus n. X. somatomotorick zna - nucleus originis nervi hypoglossi (n. XII.) branchiomotorick zna - nucleus ambiguus - nervus accessorius (XI.), vagus (X.) et glossopharyngeus (IX.) rostrln Yez somatosenzorick zna - nucleus spinalis n. V., nucleus cuneatus lateralis - fasciculus cuneatus, tractus cuneocerebellaris (do moze ku skrze pedunculus cerebellaris inferior) senzorick zna - nucleus vestibularis lateralis (Deitersovo jdro), medialis (Schwalbeho jdro), superior (Bechtrevovo jdro) et inferior (Rollerovo jdro) - neurony tchto jader jsou zapojeny v pYenosu vestibulrnch informac - nucleus cochlearis dorsalis et ventralis - pYenos sluchovch informac viscerosenzorick zna - nucleus solitarius, tractus solitarius - nervus facialis (n.VII.), glossopharyngeus (n. IX.) a vagus (n. X.), horn st se nazv jako ncl. gustatorius, protoe n. VII pYivd chueov vjemy z pYedn sti jazyka a patra, n. IX ze zadn sti jazyka a n. X z arcus palatoglossus, epiglottis atd. visceromotorick zna - nucleus parasympathicus nervi vagi - nucleus parasympathicus nervi glossopharyngei (nucleus salivatorius inferior), kon na postgangliovch neuronech v ganglion oticum somatomotorick zna - pokra ovn nucleus originis nervi hypoglossi - do sulcus praeolivaris branchiomotorick zna - rostrln pokra ovn nucleus ambiguus - interneurony: ncll. olivares - diferencovan z RF, extrapyramidov systm, fibrae arcuatae ext. 165 > 1 3 tela choroidea ventriculi IV. > 2 3 ventriculus IV. > 3 3 nucleus parasympathicus n.IX. > 4 3 nuclei vestibulares > 5 3 nucleus cuneatus lat. > 6 3 tractus bulbocerebellaris > 7 3 tractus vestibulocerebellaris > 8 3 nucleus tractus solitarii > 9 3 nucleus tractus spinalis n.V. > 10 3 tractus spinocerebellaris post. > 12 3 n. X. > 13 3 tractus spinocerebellaris post. > 14 3 tractus spinocerebellaris ant. > 15 3 tractus vestibulospinalis > 16 3 fibrae arcuatae externae ventrales > 17 3 nucleus olivae > 18 3 n. XII. > 19 3 tractus corticospinalis > 20 3 tractus olivocerebellaris > 21 3 lemniscus medialis > 22 3 nucleus ambiguus (nucleus originis n. X.) > 23 3 formatio reticularis > 24 3 tractus tectospinalis > 25 3 fasciculus longitudinalis medialis > 26 3 fasciculus longitudinalis dorsalis > 27 3 nucleus originis n.XII. # 256. MEDULLA OBLONGATA BL hmota kaudln Yez - veden ve vai decussatio pyramidum a colliculus gracilis et cuneatus senzorick zna - fasciculus gracilis, fasciculus cuneatus - kon na nucleus gracilis et cuneatus, spole n tvoY tractus spinobulbaris - fibrae arcuatae internae - decussatio lemniscorum - lemniscus medialis - pYipojuje se k nmu jeat tractus spinothalamicus (nucleus proprius) - tractus trigeminothalamicus (ncl. spinalis n. V.) - lemniscus trigeminalis - tractus solitarius - viscerosenzorick zna motorick zna - tractus corticospinalis - pyramidov drha, decussatio pyramidum, 80 % jde jako tractus corticospinalis lateralis, zbytek jde pYmo jako tractus corticospinalis anterior - tractus rubrospinalis, reticulospinalis, vestibulospinalis, tectospinalis - extrapyramidov drhy, zautomatizovan pohyby - fasciculus longitudinalis medialis - propojen jader okohybnch nervo, koordinace pohybo o a hlavy pYi sledovn pohybujcho se pYedmtu - retikulrn formace - propojuje rozn ete kmene mozkovho ascendentn axony - tractus spinocerebellaris posterior et anterior - proprioceptivn informace z dolnch kon etin do moze ku. - tractus spinothalamicus, spinotectalis et spinoreticularis, axony z nucleus proprius, kon na neuronech thalamu, tecta mezencefala a retikulrn formace. descendentn axony - tractus corticospinalis lateralis vznik z axono kortiklnch neurono, kter zkYily stYedn rovinu v decussatio pyramidum a terminuj na manch motoneuronech, kter inervuj distln kostern svaly horn kon etiny, rovn dala sestupujc axony spojuj vae uloen neurony s motoneurony mchy a tvoY tractus reticulospinalis, rubrospinalis, olivospinalis. funiculus anterior (ventralis) - fasciculus longitudinalis medialis (FLM), tractus tectospinalis et vestibulospinalis pYedstavuj fylogeneticky star drhy ovlivIujc aktivitu manch motoneurono - tractus tegmentalis centralis je tvoYen zejmna spoji retikulrn formace. - tractus corticospinalis anterior je naopak fylogeneticky mlad spojen kortiklnch neurono s motoneurony mchy. Axony tohoto traktu, na rozdl od tractus corticospinalis lateralisse kY a v pYsluanm manm segmentu, kde kon na manch neuronech inervujcch axiln skeletln svaly a proximln svaly kon etin. rostrln Yez - pedunculi cerebellares inferiores - obsahuj axony: - tractus spinocerebellaris posterior - nevnman propriocepce z dolnch kon etin a kaudln sti trupu - tractus bulbocerebellaris (somatosenzorick informace pro zpracovn v moze ku) - tractus cuneocerebellaris (nevnman propriocepce z hornch kon etin a kraniln sti trupu) - tractus olivocerebellaris et vestibulocerebellaris 166 > 1 3 genu internum n.VII. > 2 3 nucleus originis n.VI. > 3 3 nuclei vestibulares > 4 3 nucleus parasympathicus n.VII. (nucleus salivatorius sup.) > 5 3 nucleus tractus solitarii (nucleus gustatorius) > 6 3 nucleus tractus spinalis n.V. > 7 3 tractus spinocerebellaris ant. > 8 3 nucleus originis n.VII. > 9 3 tractus rubrospinalis > 10 3 lemniscus lateralis > 11 3 tracti pontocerebellares > 12 3 nucleus cochlearis ventralis > 14 3 tractus corticospinalis > 15 3 n. VI. > 16 3 nuclei pontis > 17 3 corpus trapezoideum > 18 3 lemniscus medialis > 19 3 formatio reticularis > 20 3 tractus tectospinalis > 21 3 fasciculus longitudinalis medialis > 22 3 fasciculus longitudinalis dorsalis - tractus spinocerebellaris anterior - do moze ku pYes pedunculi cerebellares superiores - lemniscus medialis - pYenos aferentnch informac do thalamu, axony z nucleus gracilis a cuneatus, kY stYedn rovinu (fibrae arcuatae internae) v mst ozna ovanm jako decussatio lemniscorum , kon v thalamu - tractus bulbothalamicus. - motorick drhy: tractus vestibulospinalis (posturln svalstvo) - tractus olivospinalis - FLM - fasciculus longitudinalis dorsalis - visceromotorika (z hypothalamu) - tractus corticospinalis - voln hybnost - tractus rubrospinalis - mimovoln hybnost - tractus tectospinalis # 258. PONS VAROLI ED HMOTA kaudln Yez - je charakteristick pYtomnost probhem axono nervu facialis kolem motorickho jdra nervus abducens somatosenzorick zna - pokra ovn nucleus spinalis nervi trigemini a pYilhajcho sloupce bl hmoty tractus spinalis nervi trigemini senzorick zna - nuclei vestibulares a nuclei cochleares -axony nuclei cochleares b bez pYepojen nebo po interpolaci v nucleus olivaris superior a kontralaterln tvoY lemniscus lateralis, na hranici mezi blou a aedou hmotou tvoY tato vlkna corpus trapezoideum viscerosenzorick zna - nucleus solitarius - centrln ramnka aferentnch axono z nervus facialis (n.VII.), glossopharyngeus (n. IX.) a vagus (n. X.). visceromotorick zna - nucleus parasympathicus nervi facialis (nucleus salivatorius superior) - pregangliov parasympatick neurony, axony probhaj v samostatnm svazku nervus facialis, kter je asto popisovn jako nervus intermedius. somatomotorick zna - nucleus originis nervi abducentis (n. VI.) - m. rectus lateralis branchiomotorick zna - nucleus originis nervi facialis (n. VII.) - genu internum n. VII. rostrln Yez somatosenzorick zna - nucleus principalis nervi trigemini (n.V.) - diskrimina nm it z obli ejov sti hlavy - nucleus mesencephalicus nervi trigemini (n.V.) - proprioceptivn informace ze tvkacch svalo, pouzdra temporomandibulrnho kloubu a zvsnho apartu zubo branchiomotorick zna - nucleus originis nervi trigemini (nucleus masticatorius) 167 > 1 3 n. IV. > 2 3 nucleus colliculi inferioris > 3 3 lemniscus lateralis > 4 3 nucleus mesencephalicus n.V. > 5 3 formatio reticularis > 6 3 lemniscus medialis > 7 3 substantia nigra > 8 3 tractus occipito-, parieto-, temporo-pontinus > 9 3 tractus corticonuclearis > 10 3 tractus corticospinalis > 11 3 tractus corticonuclearis > 12 3 tractus frontopontinus > 13 3 tractus rubrospinalis > 14 3 nucleus interpeduncularis > 15 3 tractus tectospinalis > 16 3 decussatio pedunculorum cerebellarium > superiorum > 17 3 fasciculus longitudinalis medialis > 18 3 nucleus originis n.V. > 19 3 fasciculus longitudinalis dorsalis > 20 3 aquaeductus cerebri # 259. PONS VAROLI BL HMOTA - nuclei pontis - zde kon descendentn axony tractus corticopontinus, nuclei pontis vyslaj tractus pontocerebellaris - pedunculus cerebellaris medius - tractus corticospinalis - rostrln kompaktn tractus corticospinalis je v probhu mostem rozvlknn na mena svazky, mezi ktermi probhaj axony tractus pontocerebellaris - na hranici retikulrn formace a bl hmoty ventrlnho pontu probhaj axony a jsou zde rozptlen jdra sluchov drhy (corpus trapezoideum) - lemniscus lateralis # 261. MESENCEPHALON ED HMOTA - stYednm mozkem prochz aquaeductus mesencephali (Sylvii) spojujc tYet a tvrtou mozkovou komoru. Kolem aquaeductus mesencephali je uloena rozshl aed hmota substantia grisea centralis , kter m strukturln charakter retikulrn formace, dala neurony jader jsou zdrojem vlken, kter dvaj vznik III. a IV. hlavovmu nervu (n. oculomotorius a trochlearis). kaudln Yez veden mezencefalem ve vai colliculi inferiores, kter obsahuj velk, kompaktn jdra zapojena do pYenosu sluchovch informac. somatosenzorick zna - nucleus mesencephalicus n.V. pokra uje z pontu do laterln oblasti substantia grisea centralis, proprioceptivnch informace ze vkacch svalo. senzorick zna - nucleus colliculi inferioris - pYenosu sluchovch informac, pYijmaj vlkna cestou lemniscus lateralis a descendentn vlkna z corpus geniculatum mediale, vydvaj brachium colliculi inferioris, kon na neuronech corpus geniculatum mediale, st axono tohoto jdra jde descendentn cestou lemniscus lateralis a kon na neuronech nuclei cochleares. somatomotorick zna - nucleus originis nervi trochlearis (nucleus originis n. IV.) - motorick jdro pro inervaci musculus obliquus superior cestou n. trochlearis, kter jako jedin hlavov nerv odstupuje na dorzln stran mozkovho kmene. > 1 3 pedunculus cerebellaris sup. > 2 3 nucleus tractus mesencephalici n.V. > 3 3 nucleus motorius n.V. > 4 3 nucleus sensorius principalis n.V. > 5 3 tractus spinocerebellaris ant. > 6 3 lemniscus lateralis > 7 3 lemniscus medialis > 8 3 n.V. > 9 3 peduncullus cerebellaris medius > 10 3 tractus corticospinalis > 11 3 nuclei pontis > 12 3 tracti pontocerebellares > 13 3 tractus corticobulbaris > 14 3 tractus rubrospinalis > 15 3 formatio reticularis > 16 3 tractus tectospinalis > 17 3 fasciculus longitudinalis medialis > 18 3 fasciculus longitudinalis dorsalis > 19 3 ventriculus IV. ## 168 rostrln Yez senzorick zna - nucleus colliculi superioris je uspoYdn v sedmi vzjemn se stYdajcch vrstvch aed a bl hmoty, povrchov vrstvy pYijmaj pYmou aferentaci z retiny a ze zrakovho kortexu, hlubok vrstvy dostvaj aferentn informace ze sluchovho a somatosenzorickho systmu,m vznamnou lohu pYi udren polohy hlavy a orientace o smrem ke zrakovm stimulom. - brachium colliculi superioris obsahuje zejmna ipsilaterln nervov vlkna jdouc z kortexu do nuclei colliculi superioris - tractus tectospinalis somatosenzorick zna - nucleus mesencephalicus n.V. pokra uje z kaudlnho Yezu. visceromotorick zna - nucleus parasympathicus nervi oculomotorii (Edinger-Westphalovo jdro) je zdrojem pregangliovch parasympatickch vlken, kter jdou cestou nervus oculomotorius a jsou pYepojovna na neurony ganglion ciliare. somatomotorick zna - nucleus originis nervi oculomotorii (n. III) je tvoYeno neurony jejich axony inervuj vtainu extraokulrnch svalo (m. levator palpebrae superioris, m. rectus superior, m. rectus inferior, m. rectus medialis, m. obliquus inferior). dala struktury aed hmoty: - area praetectalis je skupina asi tyY malch jader, kter se nachzej pYed laterlnm okrajem colliculus superior, pYijmaj nervov vlkna z retiny cestou tractus opticus a brachium colliculi superioris ve form kolaterl z axono, kter hlavn smYuj do nucleus corporis geniculati lateralis, axony b do Edinger-Westphalova jdra, pupilrn reflex - nucleus ruber - vrazn jdro v tegmentu rostrln sti mezencefala, podlejc se svmi spoji na Yzen motorickch funkc, nachz se v rozsahu kaudln od colliculus superior a k nucleus subthalamicus v diencefalu, kaudln oblast jdra je fylogeneticky star a obsahuje velk neurony (pars magnocellularis), rostrln st jdra, kter je velmi dobYe vytvoYena v lidskm mozku, obsahuje mal neurony (pars parvocellularis). - substantia nigra - rozshl jdro tmav barvy nachzejc se na rozhran tegmenta a crura cerebri, je rozdlena na: - pars compacta - neurony obsahuj granula vyplnn melaninem, syntza dopaminu kter se axonlnm transportem dostv do neostriata (nucleus caudatus a putamen), pYsun dopaminu tzv. nigrostriatln drhou m velk vznam pro normln funkci bazlnch gangli, nedostatek dopaminu v bazlnch ganglich se klinicky projevuj jako Parkinsonova choroba - pars reticularis - nucleus interpeduncularis - slou k pYepojen informac z ichovho systmu a limbickho pYednho mozku na jdra autonomnho nervovho systmu v mozkovm kmeni a mae. - nuclei oculomotorii accessorii # 262. MESENCEPHALON Bl HMOTA - lemniscus medialis, lemniscus lateralis, tractus mesencephalicus n. V., tractus trigeminothalamicus anterior et posterior (axony z ipsilaterlnho nucleus principalis), a (axony z kontralaterlnho nucleus spinalis et principalis nervi trigemini), fasciculus longitudinalis medialis a fasciculus longitudinalis dorsalis. - crus cerebri - descendentn kortikofugln nervov vlkna z kortexu telencefala - tractus corticospinalis a tractus corticonuclearis > 1 3 nucleus colliculi superioris > 2 3 lemniscus lateralis > 3 3 lemniscus medialis > 4 3 nucleus ruber > 5 3 substantia nigra > 6 3 crus cerebri > 7 3 n. III. > 8 3 tractus rubrospinalis > 9 3 tractus tectospinalis > 10 3 formatio reticularis > 11 3 nucleus originis n.III. > 12 3 nucleus parasympathicus n.III. > 13 3 fasciculus longitudinalis dorsalis > 14 3 aquaeductus cerebri ## 169 - tractus corticopontinus je tvoYen sestupujcmi axony kortiklnch neurono z roznch laloko telencefala, kter terminuj na nuclei pontis. PYi medilnm okraji crus cerebri jsou uloeny axony kortiklnch neurono frontlnho laloku ( tractus frontopontinus ) - tractus parieto-, temporo- et occipitopontinus pYi laterlnm okraji crus cerebri vznik z axono, kter vyslaj neurony kortexu lobus parietalis, temporalis et occipitalis. - spoje nucleus ruber - aferentn informace pYichzej z cerebella a kortexu telencefala, nervov vlkna z moze kovch jader vstupuj do mezencefala pYes pedunculi cerebellares superiores, sestupujc axony z neurono kortexu telencefala tvoY tractus corticorubralis - eferentn spoje z nucleus ruber kY stYedn rovinu v decussatio tegmentalis ventralis a vedou zejmna na motoneurony mchy jako tractus rubrospinalis, dala eferentn spoje tohoto jdra, tractus rubronuclearis, tractus rubroolivaris (do nucleus olivaris inferior) a tractus rubroreticularis sestupuj spole n v tractus tegmentalis centralis - fasciculus longitudinalis medialis je svazek bl hmoty, kter b od rostrlnho mezencefala, prochz mozkovm kmenem a v mae je lokalizovn ve funiculus anterior, obsahuje vzestupn i sestupn nervov vlkna, kter vzjemn propojuj jdra hlavovch nervo inervujcch extraokulrn svaly, vestibulrn jdra a nucleus interstitialis et Darkschewitschi. - fasciculus longitudinalis dorsalis (Schtzi) je svazek prochzejc v substantia grisea centralis, obsahuje axony vyslan neurony medilnho hypothalamu, kter kon na parasympatickch jdrech hlavovch nervo. - tractus tegmentalis centralis obsahuje ascendentn spoje retikulrn formace s nuclei intralaminares thalami. # 263. retikulrn formace mozkovho kmene - retikulrn formace (RF) je fylogeneticky star se vzjemn propojench neurono - prostupuje mozkovm kmenem, pokra uje do thalamu a hypothalamu, kaudln navazuje na propriospinln man se - funkce : senzitivn, motorick a autonomn funkce, sloit reflexy - centrum Yzen dchn, kardiovaskulrn soustavy, vazomotoriky, spnku, bdn - ARAS - ascendentn retikulrn aktiva n systm - udren stavu bdn, cirkadinn cyklus - retikulospinln systm - motorick funkce - 3 hlavn zny jader : nuclei raphes, mediln oblast, laterln oblast - nuclei raphes - podl stYedn ry mozkovho kmene, rozn druhy - produkuj neurotransmitery jako serotonin, GABA, glycin... - mediln oblast jader - zdroj eferentnch drah - efektorov st - laterln oblast jader - aferentn vlkna, senzitivn st z mchy, rhombencepala, jder hlavovch nervo, mezimozku, kory koncovho mozku, bazlnch gangli - je to straan random, vc radai neYea zatm, nevythnea si to 170 # 264. CEREBELLUM ZEvn popis, princip strukturlnho uspo Ydn - uloen ve fossa cranii posterior, fossae cerebellares ossis occipitalis - v 135-150 g, co je asi 10 % hmotnosti celho mozku, ale obsahuje vce ne 50 % neurono CNS - vznik z alrn plotnky mozkovho kmene - pod duplikaturou dura mater - tentorium cerebelli - od telencephala jej oddluje fissura transversa cerebri - falx cerebelli - zezadu vsunut sagitln Yasa dura mater - vermis - stYedn neprov st, oddlen od hemisfr hlubokmi zYezy - hemispheria cerebelli - hemisfry moze ku - margo anterior et posterior, incisura cerebelli anterior et posterior - pedunculus cerebellaris inferior - corpus restiforme, spoj s oblongatou - pedunculus cerebellaris medius - brachium pontis, spoj s pontem - pedunculus cerebellaris superior - brachium conjuctivum, spoj s mesencephalem - pedunculi jsou tvoYeny vhradn blou hmotou - laterln od pedunculi cerebellares inferiores vybh pedunculus flocculi , laterln se rozliauje v flocculus - mezi velum medullare superius, velum medullare inferius a moze kovmi stopkami je ventrln plocha moze ku prohloubena v jmu jehlanovitho tvaru - fastigium seu vallecula cerebelli , kter je stropem tvrt komory mozkov (tegmen ventriculi quarti). - folia cerebelli - pY n orientovan zvity, mezi nimi sulci cerebelli - fissurae cerebelli - hluba zYezy, rozdluj moze ek na lobi cerebelli - fissura prima, fissura horizontalis, fissura posterior superior, fissura posterolateralis - lobus centralis, lobus flocculonodularis, lobus anterior (rostrln od fissura prima) a lobus posterior - lingula - rostrln zakon en vermis, nalh na velum medullare sup., lobus anterior - nodulus - nalh na velum medullare inf., lobus posterior - tonsilla - pYi otoku mozku moe herniovat do foramen magnum = occipitln conus, dojde k tlaku mozkovho kmene a poruae center vitlnch funkc # 265. CEREBELLUM ZKLADN SPOJE - aed hmota je na povrchu moze ku, kde tvoY koru moze ku (cortex cerebelli) a uvnitY ve form jader - nuclei cerebelli 3 ncll. fastigii, ncl. globosi, ncl. emboliformis, ncl. dentatus - bl hmota je mezi kortexem a jdry moze ku, tvoY tzv. arbor vitae (strom ivota), dle tvoY tak pedunculi cerebellares inf., med., sup. 171 - vvojov nejstara st moze ku je tzv. vestibulrn moze ek - archicerebellum , kter pYedstavuje lobus flocculonodularis a lingula - mlada st moze ku je tzv. spinln moze ek - paleocerebellum , ktermu odpovd oblast vermis pYednho laloku a zadn sti laloku zadnho, ncll. fastigii, ncll. globosi, ncl. emboliformis a mediln st ncl. dentatus - nejmlada st moze ku je cerebrln moze ek - neocerebellum s. pontocerebellum, kter je pYedstavovn pYevnou st obou hemisfr a zbvajcmi stmi vermis, laterln st ncl. dentatus Vestibulrn moze ek - funkce: udrovn rovnovhy, prostorov orientace, koordinace pohybo o - aferentace pYmo z vestibulrnho apartu vnitYnho ucha, nepYmo pYes vestibulrn jdra - eferentn informace vystupuj z ncl. fastigii a jdou dvma smry: - zpt na vestibulrn jdra, z nich jako tr. vestibulospinalis na ncll. motorii pYednch roho manch (na jdra, kter Yd posturln svaly a zabezpe uj vzpYmen postoj) - do RF a jako tr. reticulospinalis se dostv na ncll. motorii mchy, tato st se podl na Yzen svalovho napt - vestibulrn jdra jsou tak prostYednictvm fasciculus longitudinalis medialis propojena sokohybnmi nervy - moze ek se podl na regulaci pohybo o v zvislosti na poloze hlavy, nezbytn pro udren rovnovhy Spinln moze ek - zpracovv informace z pohybovho apartu, Yd svalov napt, pomh koordinaci pohybo - propriocepce: - tr. spinocerebellaris ant. et post. -informace z DK a trupu , 1. neuron je pseudounipolrn neuron spin. ganglia, jeho centrln ramnko jde zadnmi koYeny manmi do CNS, kon u ncl. thoracicus, ze kterho jde tr. spinocerebellaris ant. et post. (ant. jde hornmi stopkami moze ku, post. dolnmi stopkami) - tr. cuneocerebellaris - ve vtain kr nch segmento ncl. thoracicus nen (za n od C 8), informace z HK ,1. neuron je opt pseudounipolrn neuron spinlnho ganglia, centrln ramnko se pYikld k fasciculus cuneatus a jde do prodlouen mchy k ncl. cuneatus lat., kde je 2. neuron drhy, odtud jdou axony jako tr. cuneocerebellaris do moze ku - tr. trigeminocerebellaris - informace ze svalo inervovanch hlavovmi nervy , 1. neuron je v ncl. mesencephalicus n. V (ganglion vtaen do CNS, obsahuje pseudounipolrn neurony), 2. neuron v ncl. pontinus, axony tvoY tr. trigeminocerebellaris , kter kon v moze ku jako tzv. mechov vlkna - eferentn drhy: pYes ncl. fastifii do RF, pot pokra uje tr. reticulospinalis na alfa-motoneurony pYednch roho manch, regulace svalovho tonu, pYes ncll. interpositii do ncl. ruber, pot tr. rubrospinalis , koordinuje svaly horn kon etiny Cerebrln moze ek - koordinace pohybo, svalov napt - siln aferentace z kory mozkov, tato vlkna jsou pYepojovna na jdrech v pontu, drha se proto nazv tr. cortico-ponto-cerebellaris ,informuje moze ek o pohybech z kory mozkov - eferentace: vstupnm jdrem je ncl. dentatus, z nj vede projekce jako tr. cerebellothalamicus do thalamu a pot do motorick kory mozkov, - tr. cerebellorubralis do ncl. ruber, odtud smYuj vlkna jako tr. rubroolivaris do olivy a zpt do moze ku kontroln moze kov okruh 172 # 266. DIENCEPHALON Zevn popis - vznik z prosencephala spole n s telencephalem, ten se ale mohutn rozvj a pYekrv diencephalon - nalh na spodinu lebe n v rozsahu sella turcica, je kryt mozkovmi hemisframi, je vidt pouze ventrln plocha - thalamencephalon = dorsln, vznikl z alrn plotnky, senzorick st, patY sem thalamus, epithalamus, metathalamus - hypothalamus = ventrln (bazln) st - hranic mezi obma stmi je sulcus hypothalamicus (sulcus limitans) ,kter probh po laterln stn tYet komory mozkov (ventriculus tertius) - rostrln (pYedn) ohrani en: lamina terminalis - tenk plotnka bl hmoty, navazuje na rostrum corporis callosi ,je mezi comissura anterior (spojka mezi mozkovmi hemisframi) a chiasma opticum (pYekYen zrakovch nervo) - bazln ohrani en: chiasma opticum, infundibulum (stopka s hypofzou), tuber cinereum (hrbolek na zadn stran podvsku mozkovho), corpora mamillaria (prov bradav it vbky) dorsln strana diencephala: - vepYedu tuberculum anterius thalami , vzadu rozaYen pulvinar thalami - laterln je stria terminalis (probh mezi thalamem a ncl. caudatus - jedno z bazlnch gangli), vedle n le vrstva bl hmoty lamina affixa (dorzln se zuuje) - taenia choroidea (upn se na ni tela choroidea ventriculi lateralis = stna postrann komory mozkov), v. thalamostriata - na mediln stran thalamu je stria medullaris thalami (b z hypothalamu k ncll. habenulares), na ni se upn tela choroidea ventriculi tertii (strop III. komory mozkov) - epithalamus - corpus pineale (gl. pinealis, epiphysis) - stria medullaris thalami , kter se rozaiYuje v trigona habenularum , kter jsou propojena prostYednictvm comissura habenularum , soubn b comissura posterior posterolaterln strana - metathalamus - corpus geniculatum mediale - prostYednictvm brachium colliculi inf. je propojeno s colliculi inf., sou st sluchov drhy - corpus geniculatum laterale - navazuje prostYednictvm brachium colliculi sup. na colliculus sup., sou st zrakov drhy, jeho pokra ovnm je tr. opticus mediln strana - stna atrbiny v horn sti diencephala - laterln strana III. komory mozkov - sulcus hypothalamicus - adhesio interthalamica laterln strana - srost se strukturami telencephala - capsula interna, kter oddluje thalamus od ostatnch tvaro (bl hmota, ascendentn a descendentn drhy) 173 - subthalamus - tvoYen jdry a blou hmotou, kter jsou uloen ventrokaudln od thalamu a laterln od hypothalamu - vznikly z bazln plotnky motorika - vytvY o kovit tvar ncl. subthalamicus (Luysiovo jdro) a mal aed prouek zona incerta (funkce: zpracovn motorickch okruho, je napojen na bazln ganglia) # 267. Thalamus vnit Yn struktura, jdra - prova tvar vej itho tvaru tvoYen aedou hmotou - oba thalamy jsou propojeny pomoc adhesio interthalamica - pYedn zen konec vybh v tuberculum anterius , zadn rozaYen konec pulvinar thalami - pomoc stria terminalis je laterln oddlen od ncl. caudatus (sou st telencephala), v tomto mst probh v .thalamostriata - mediln okraj ohrani uje stria medullaris thalami - thalamick jdra jsou rozdlena plotnkou bl hmoty lamina medullaris interna , kter oddluje mediln a laterln jadernou skupinu, smrem dopYedu se vidlicovit rozatpuje a oddluje ncll. anteriores - mediln a laterln pruhy jsou jeat pY n rozdleny na dorsln a ventrln jadern skupiny - vzadu jsou ncll. pulvinares (ncll. thalamici post.) - uvnitY lamina interna se nachz ncll. intralaminares - podl stny III. mozkov komory jsou ncll. paraventriculares - nkdy je k thalamu po tn i ncl. reticularis Specifick jdra thalamu - informace o specifick kvalit, pYesn somatotopick (retinotopick, tonotopick) uspoYdn 3 kad st tla m vymezen svoj specifick oddl, jsou v laterln jadern skupin somatosenzorick jdra - VPL (ncl. ventralis posterolateralis) - pYichz sem lemniscus medialis - svazek senzorickch drah, zkladem je tr. bulbothalamicus, vystupuje z ncl. gracilis a ncl. cuneatus med., jemn kon citlivost, diskrimina n, epikritick it; vlkna fibrae arcuatae internae se kY pYi stYedn rovin (decussatio lemniscorum) a tvoY lemniscus med., k nmu se pYidv jeat tr. spinothalamicus (jde z ncl. proprius, hrub kon citlivost), tak vlkna tr. trigeminothalamicus (jde z ncl. tractus spinalis n. V) - VPM (ncl. ventralis posteromedialis) - pYichz sem lemniscus trigeminalis (vlkna, kter vystupuj z ncl. sensorius principalis n. V., vedou jemnou kon citlivost, diskrimina n it, z oblasti inervovanch hlavovmi nervy) - z tchto dvou jader jde tr. thalamocorticalis do senzorick kory mozkov senzorick jdra - funk n je Yadme k thalamu, ale nachz se v metathalamu - ncl. corporis geniculati medialis - pYepojuje se tu sluchov drha, axony pokra uj jako radiatio acustica (spojuje corpus geniculatum mediale s gyri temporales transversi) - ncl. corporis geniculati lateralis - pYepojuje se tu zrakov drha, odtud jdou axony jako radiatio optica do tlnho laloku (do primrn zrakov korov sti 3 area 17, 18, 19) motorick zptnovazebn okruhy - VA (ncl. ventralis anterior) - jdou sem informace z extrapyramidovch drah (bazln ganglia, substantia nigra..), pYepojuj se tu a jdou do kory mozkov (premotorick a motorick) - VL (ncl. ventralis lateralis) - pYichz sem informace z moze ku, jdou do mozkov kory (premotorick a motorick) - Nespecifick jdra thalamu - patY sem hlavn interneurony, kter maj podobnou funkci jako RF (posob jako facilita n a inhibi n systm pro specifick jdra = ARAS, propojuj jednotliv jdra mezi sebou a ovlivIuj veden) - ncll. intralaminares = vloeny do lamina medullaris interna, nejvta je ncl. CM (centromedianus) 174 - ncll. paraventriculares = pYi stn III. komory mozkov (mediln okraj thalamu) - ncl. reticularis = nkdy Yazeno k jdrom thalamu, nkdy subthalamu (m topografickou souvislost na zona incerta, funk n spae nespecifick jdra thalamu, protoe se tu dje integrace aktivity vaech thalamickch jader), m silnou aferentaci z kory mozkov Asocia an a integra an jdra thalamu - jdra, kter propojuj koru mozkovou z jedn sti pYes thalamus do druh sti - ncll. anteriores - slou limbickmu systmu, cestou tr. mamillothalamicus sem pYichz informace z corpora mamillaria z hypothalamu - ncl. dorsomedialis (MD) - slou limbickmu systmu, pYichz sem informace z ichovho mozku, odsud je aferentace do premotorick a motorick kory (vstup limbickho systmu do kory mozkov) - ncl. dorsolateralis (LD), ncl. lateralis post. (LP) a ncll. pulvinares vzjemn propojuj jednotliv sti kory mozkov (pYes thalamus) # 268. HYPOThalamus jdra pYednho hypothalamu - vznikl z VM zny bazln plotnky - Yd viscerln reakce spolu s limbickm systmem tzv. viscerln mozek - vyhodnocuje etn aferentn viscerln informace, kter pYichzej po interneuronech - obsahuje jdra nadYazen sympatiku a parasympatiku - k niam etm jdou visceromotorick informace po interneuronech (vjimkou je fasciculus longitudinalis dorsalis a tr. tegmentalis centralis) - innost hypothalamu je ovlivnna tak chemickm sloen, tlakem a teplotou krve; hypothalamus udruje homeostzu, tlesnou teplotu, krevn tlak a biorytmy - koordinuje nervov a humorln Yzen (hypothalamo-hypofyzrn systm ), hypofza m schopnost neurosekrece, je nadYazen ostatnm lzm s vnitYn sekrec - velk mnostv jader je rozloeno kolem stny III. komory mozkov - A: ncl. praechiasmaticus - Yd cirkadiln rytmy, kon tu tr. retinohypothalamicus, kter je sou st zrakov drhy a pYivd informace ze stnice, toto jdro je propojeno s epifzou (tak ovlivIuje cirkadiln rytmy a bdlost) - B: ncl. praeopticus (resp. area preoptica - je jich vc) - je nad pYedchozm jdrem, ovlivIuje sexuln chovn, ovlivIuje mateYsk pudy a homeostzu, sloen se lia u muo a u en, centrln termostat v tle (hore ka, termoregulace) - C: ncl. supraopticus - tsn nad chiasma opticum, sekre n jdro, produkuje ADH (antidiuretick hormon), kter se dostv axonlnm proudnm jako tr. hypothalamohypophysialis do zadnho laloku hypofzy (neurohypofzy) - D: ncl. paraventricularis - magnocelulrn st s vtami neurony = produkuje oxytocin (hormon, kter se skrz tr. hypothalamohypophysialis dostv do neurohypofzy, kde je shromaovn), parvocelulrn st - produkce statino a liberino, ty se axonlnm proudnm dostvaj na eminentia medialis (laznat parenchym vytvY hrbolek na pYedn stran infundibula) - E: ncll. anteriores - ovlivIuj podobn funkce jako ncl. praeopticus, biorytmy, jsou nadYazeny parasympatiku jdra st Yednho a zadnho hypothalamu - F: ncl. dorsomedialis - G: ncl. ventromedialis - ob jdra pYjmu potravy, jsou nadYazena sympatiku - H: ncl. arcuatus/infundibularis - v oblasti infundibula, produkuje statiny a liberiny EM - I: ncl. posterior - napojen na RF - J: ncll. mamillares - jdra za lenna do limbickho systmu 175 # 269. Sekretorick apart diencefala tractus hypothalamo-hypophysialis hypophysis cerebri (hypofza, podvsek mozkov) - lza s vnitYn sekrec - je zavaena na stopce infundibulum , le v sella turcica klnov kosti - na stopce je vyvaenina eminentia mediana , kter obsahuje laznat parenchym - lobus anterior (adenohypophysis) - laznat parenchym, vytvY celou Yadu hormono (STH, TSH, ACTH, LH, FSH, PRL) - pars intermedia (septum) - lobus posterior (neurohypophysis) - neprodukuje, pouze shromauje hormony tractus hypothalamohypophysialis - v ncl. supraopticus a ncl. paraventricularis jsou produkovny oxytocin a ADH (vazopresin), ty se axonlnm proudnm dostvaj do zadnho laloku hypofzy 3 neurohypofzy, oddtud jsou pot vstYebvny do krevnho obhu # 270. sekretorick apart diencefala Hypothalamo-hypofyziln portln systm - ncl. preopticus, ncl. paraventricularis, ncl. arcuatus a ncll. tuberales produkuj statiny a liberiny - tyto hormony se axilnm proudnm dostvaj na hrbolek v oblasti infundibula (eminentia mediana), zde jsou vstYebvny do primrn kapilrn st, ze kter se pot vytvY portln la - portln ilou se dostvaj do adenohypofzy, tam jsou uvolIovny do laznatho parenchymu aovlivIuj sekreci hormono, kter ovlivIuj innost ostatnch lz s vnitYn sekrec - hormony, kter vznikaj v adenohypofze jsou pot zptn vstYebvny a odvdny ilnm systmem do sinus cavernosus # Subthalamus - vznik z bazln plotnky motorick vaechny struktury slou motorickm systmom - zona incerta - motorika, regulace pYjmu tekutin - ncl. subthalamicus (Luysi) - zpracovv motorick funkce, etn spoje s baslnmi ganglii, substantia nigra a ncl. ruber - Forelovo pole H1 (fasciculus thalamicus) - vrstva bl hmoty, spoje z globus pallidus - Forelovo pole H2 (fasciculus lenticularis) - z globus pallidus do thalamu mezi zona incerta a ncl. Luisi - nkdy je sem po tn i ncl. reticularis kvoli jeho poloze, probh zde integrace aktivity jader z thalamu, siln aferentace z kory mozkov # Epithalamus - epiphysis (corpus pineale , aiainka) - jedna z vvojov nejstarach sti diencephala, u niach ivo icho slou jako fotosenzitivn plotnka, tzv. >parietln oko< - v dosplosti kumuluje vpnk a fosfor, vznik zde mozkov psek (acervulus cerebri) - podukuje melatonin, jeho produkce je tlumena svtlem; melatonin reguluje cirkadinn rytmy v zvislosti na osvtlen, ovlivIuje funkci hypofzy, gond (pYi ndoru vznik pubertas praecox), pigmentaci, sekreci dopaminu a serotoninu, zvyauje sekreci STH - s hypothalamem je propojena prostYednictvm stria medullaris thalami, co je prouek bl hmoty, kter se thne kolem taenia choroidea; pYichz ke trigonum habenulae, pod kterm se nachz ncll. habenulares (tato jdra jsou zapojena do eferentnch drah limbickho systmu, jedn se o spojen limbickho systmu s mesencephalem 3 tr. habenulointerpeduncularis) - pod comissura habenularum b comissura posterior, kter spojuje areae praetectales, toto spojen umoIuje synchronizaci pupilrnho reflexu 176 # 271. TELENCEPHALON ZEVN POPIS HEMISFR A KaRY MOZKOV - skld se ze 2 polokoul 3 hemisphaeria cerebri (tvar tvrtiny koule) - mezi hemisframi je fissura longitudinalis cerebri , ve kter je uloena duplikatura tvrd pleny mozkov 3 falx cerebri - mozek m 3 ply - polus frontalis, occipitalis, temporalis - tYi plochy - facies superolateralis (convexa), facies medialis (vidme na Yezu), facies inferior (zespodu) - margo superior mezi facies convexa a medialis - margo inferio r mezi facies convexa a inferior - margo medialis mezi facies medialis a inferior - na povrchu je aed hmota mozkov 3 cortex cerebri , kter je zvrsnna nepravidelnmi lbky sulci cerebri , kter od sebe oddluj laloky ( lobi cerebri ) a zvity ( gyri cerebri ) - sulcus centralis - jde z margo superior na facies convexa - sulcus lateralis - m ramus anterior, ascendens, posterior - sulcus perietooccipitalis - na mediln ploae, zasahuje na facies convexa, mal rozsah - incisura praeoccipitalis (impressio petrosa) - tvoY hranici mezi occipitlnm a temporlnm lalokem lobus frontalis - pYed sulcus centralis, nad sulcus lateralis lobus parietalis - za sulcus centralis, pYed sulcus parietooccipitalis lobus occipitalis - za spojnic incisura praeoccipitalis a sulcus parietooccipitalis lobus temporalis - pod sulcus lateralis lobus insulae - nen vidt na povrchu mozku, je v hloubce, musme odklopit operculum frontale, parietale et temporale (v ka jednotlivch laloko) Facies superolateralis cerebri lobus frontalis - sulcus frontalis sup. a inf. , kter od sebe oddluj gyrus frontalis sup., medius, inf . - gyrus inf. je pomoc ramus anterior a ramus ascendens (ze sulcus lateralis) rozdlen na pars orbitalis, triangularis et opercularis - zbvajc st sulcus lateralis je ozna ovna jako ramus posterior - pYed sulcus centralis je uloen gyrus precentralis oddlen rhou sulcus precentralis lobus parietalis - paraleln za sulcus centralis probh gyrus postcentralis oddlen rhou sulcus postcentralis - dle rozdlen pomoc sulcus interparietalis na lobulus parietalis sup. et inf. - kolem sulcus temporalis sup. je vytvoYen gyrus angularis - gyrus supramarginalis obloukovit ohrani uje zadn st sulcus lateralis lobus temporalis - pomoc sulcus temporalis sup. et inf. je rozdlen na gyrus temporalis sup., medius, inf . - gyrus temporalis sup. je dle rozdlen na gyri temporales transversi (Heschlovy zvity) = kora, kter analyzuje sluchov informace (primrn sluchov centrum) - gyrus temporalis inf. pYechz na facies inferior, kde hrani pYes sulcus occipitotemporalis sgyrus occipitotemporalis lateralis z lobus occipitalis lobus occipitalis - nepravideln sulci occipitales ohrani uj gyri occipitales Facies inferior cerebri lobus frontalis - nachz se zde sulcus olfactorius , ve kterm le ichov mozek ( rhinencephalon ) - v pYedn sti le bulbus olfactorius , kter nalh na lamina cribrosa ossis ethmoidalis, pYes jej otvory vstupuj do bulbus olfactorius vlkna ichovch bunk (fila olfactoria), kter tvoY nn. olfactorii (nn. I.) - smrem dozadu pYechz bulbus olfactorius do tenkho prouku nervov hmoty tractus 177 olfactorius , ten se dle rozaiYuje na trigonum olfactorium , za nm le drkovan plotnka substantia perforata anterior , kterou do mozku vnikaj drobn cvy (aa. centrales anteriores) - zadn st tractus olfactorius se rozdluje do 3 prouko 3 stria olfactoria med., intermedia, lat . - med. na mediln plochu hemisfry do area subcallosa a gyrus paraterminalis - intermedia do substantia perforata ant., pYepojuje se a jde do uncus gyri parahippocampalis (nebo corpus amygdaloideum ) - lat. jde pYmo do uncus gyri parahippocampalis a ncl. amygdaloideum - mediln je uloen gyrus rectus , laterln gyri orbitales lobus temporalis - z lobus occipitalis sem pYichz gyrus occipitotemporalis medialis , kter rostrln pokra uje jako gyrus parahippocampalis - uncus gyri hippocampi - hkovit zahnut zvitu dopYedu - na pYechodu tchto zvito moe bt vytvoYen gyrus lingualis - mezi gyrus occipitotemporalis med. a lat. je sulcus collateralis lobus occipitalis - pokra uj sem gyrus occipitotemporalis med. et lat. - sulcus calcarinus a sulcus temporalis inferior u nepatY na facies inf., ale vidme je kvoli oblm okrajom facies medialis cerebri - nachz se zde corpus callosum (bl tleso) - vlkna propojujc hemisfry, nejrozshleja comissura, podl corpus callosum b sulcus corporis callosi ,podl nj be gyrus cinguli , kopruje podkovovit tvar corpus callosum, dorzln se zuuje na isthmus gyri cinguli a pYechz do gyrus parahippocampalis na temporlnm laloku - sulcus cinguli oddluje gyrus cinguli od okolnch struktur - zasahuje sem gyrus frontali sup. - lamina terminalis je plotnka bl hmoty, navazuje na corpus callosum, klade se na commissura ant. a jde ke chiasma opticum, ventrln hranice diencephala - pYed lamina terminalis je uloen gyrus paraterminalis , pYed nm je vytvoYeno pole area subcalosa - kolem sulcus centralis, kter sem zasahuje ze superolaterln plochy je vytvoYen gyrus paracentralis - cuneus - trojhelnkovit pol ko mezi sulcus parietooccipitalis a sulcus calcarinus - praecuneus - kortex na mediln ploae parietlnho laloku LOBUS INSULAe - najdeme ho po odklopen 3 v ek 3 operculum frontale, parietale, temporale - ohrani uje ho rha sulcus circularis insulae , chyb v mst limen insulae - limen insulae - msto, kde insula pYechz do substantia perforata ant. - gyrus longus insulae, gyri breves insulae 178 # 272. TELENCEPHALON zkladn kortikln oblasti - aed hmota je uloena na povrchu mozkovch hemisfr jako kora mozkov ( cortex cerebri ) a uvnitY jako bazln ganglia (podkorov jdra uvnitY mozkovch polokoul) - bl hmota vyplIuje prostor mezi aedou hmotou na povrchu a uvnitY hemisfr - kortex se vvojov dl na: - paleokortex - nejstara, nachz se na spodn ploae hemisfr - ichov mozek - archikortex - je uloen na mediln ploae hemisfr ve form kortikln psky (cornu ammonis) - neokortex - nejmlada a nejvta - v paleokortexu a archikortexu jsou neurony uspoYdny do 3-5 vrstev, neokortex m 6 vrstev neurono (navc jsou zde organizovny do funk nch jednotek ve tvaru sloupco) - cytoarchitektonick mapy telencephala dl (neo)cortex na sti podle roznch vlastnost (tlouaeka, stavba neurono, zastoupen gliovch bunk, neurotransmitery...) > Brodmannova area Kortikln oblast Funk n zapojen > area 3, 2, 1 gyrus postcentralis primrn somatosenzorick kortex > area 4 gyrus praecentralis primrn motorick kortex > area 6 gyrus frontalis sup. na mediln ploae sekundrn motorick kortex > area 41, 42 gyri temporales transversi (Heschlovy zvity) primrn a sekundrn sluchov kortex > area 17 kora paraleln se sulcus calcarinus primrn zrakov kortex > area 18, 19 kora paraleln s a17 sekundrn zrakov kortex > area 43 kaudln st gyrus postcentralis chueov kortex - Ye ov centra - Brokovo motorick centrum - a44, 45 (korov oblasti gyrus frontalis inf.) - motorick centrum, podle doc. Vargov bv v mn dominantn hemisfYe (u pravko vlevo), pYi poruae lovk vnm a rozum Ye i, sm mluvit nedoke (zdroje se lia) - Wenickeovo senzorick centrum - a22, 39, 40, bv v dominantn hemisfYe, pYi poruae lovk zvld tvoYit Ye , ale nerozum j - somatotopick uspoYdn: - motorika ( erven) - hlava nad sulcus lateralis, DK na mediln ploae, sti s jemnou motorikou maj vta oblasti - obli ej, ruka - senzorika (modYe) - nad sulcus lateralis area 43 chue, hlava, ruka, erotogenn zna # 273. TELENCEPHALON hippocampus, fornix - septum pellucidum je tvoYeno dvma plotnkami (laminae septi pellucidi) uloenmi rostrln mezi corpus callosum a columnae fornicis - mezi laminae septi pellucidi je sagitln orientovan atrbinovit prostor cavum septi pellucidi - gyrus parahippocampalis uloen na povrchu lobus temporalis se vyklenuje dovnitY do prostoru laterln komory jako hipppocampus 179 - rostrln je hippocampus rozaYen v tvar pYipomnajc nohu s prsty ( pes hippocampi ) - na povrch hippokampu se pYikldaj fimbria hippocampi a mediln od n je vidt zk zoubkovan gyrus dentatus , kter je asto fimbria hippocampi pln zakryt - na rostrln vytvoYen uncus pYechz gyrus dentatus ve form pY nho pruhu taenia Giacomini - zbytek poskldat z ostatnch otzek a doufat... Fornix - slou limbickmu systmu (spojuje hipokampovou formaci s ostatnmi strukturami limbickho systmu a prav a lev hippocampus navzjem) - za n u corpora mamillaria jako dva sloupce columnae fornicis , ty jdou ve stn 3. komory mozkov - prvn sek ( pars tecta ) b mezi mediln a laterln skupinou jader hypothalamu, potom pokra uje jako pars libera pYed foramen interventriculare, dorzln od comissura anterior - columnae se spojuj v corpus fornicis , kter b pod corpus callosum nad stropem 3. komory mozkov - dl se na dv crura fornicis , ta se od sebe vzdaluj, jdou do postrann komory mozkov a kladou se na hippocampus jako fimbria hippocampi (soubor vlken, kon na pes hippocampi jako prouek bl hmoty - alveus ) - prostor mezi crura fornicis vyplIuje tenk vrstva bl hmoty 3 comissura fornicis # 274. TELENCEPHALON BAZLN GANGLIA - nuclei basales - jdra aed hmoty v hloubce telencephala - z vvojovho hlediska se dl na paleostriatum, archistriatum, neostriatum paleostriatum - globus pallidus - svtleja mediln st ncl. lentiformis je rozdleno na pars lateralis (externa) a medialis (interna) - ventrln paleostriatum - globus pallidus pars med., ncl. subthalamicus, substantia nigra - dorzln paleostriatum - globus pallidus pars lat. archistriatum - corpus amygaloideum (amygdala, mandlov jdro) - soubor jader uloen v temporlnm laloku pYi polus temporalis pYed cornu temporale ventriculi lateralis - Yd funkce souvisejc s Yzenm emo nch projevo chovn (pYjem potravy, strach, zkost, sexuln chovn) neostriatum - ventrln neostriatum - ncl. accumbens septi - dorzln neostriatum - ncl. caudatus, putamen, claustrum - ncl. caudatus (ocasat jdro) - nejvta, tvar psmene C, tYi sti (caput, corpus, cauda), je uloeno dorzolaterln, obkruuje thalamus - putamen - tmava laterlnja st ncl. lentiformis - claustrum - tenk vrstva aed hmoty, uloena sagitln pod korou insuly (laterln od putamen), funkce je nejasn struktury bazlnho pYednho mozku - patY sem nezYeteln shluky neurono nachzejc se pod comissura anterior a ncl. lentiformis: - rozptlen aed hmota (pod thalamem a ncl. lentiformis) - substantia innominata (Raicherti) - ncl. accumbens (septi) - spojuje ncl. caudatus a putamen, jdro touhy a zvislost 180 - ncl. basalis (Meynerti) - septln area - pars precomissuralis, ncll. septales, pars supracomissuralis - ncl. Meynerti a ncll. septales produkuj acetylcholin, ten je potYebn pro sprvnou funkci mozku, pokud je ho mlo, vznik Alzheimer - funkce bazlnch gangli - spoje s extrapyramidovmi motorickmi drahami a limbickm systmem, vytvY okruhy (napY. kortiko-striato-pallido-thalamo-kortikln okruh pro doladn plnu volnho pohybu pYed jeho provedenm), spoje s RF pro svalov tonus atd. # 275. TELENCEPHALON limbick systm - nachz se na facies medialis cerebri, jako lmec obkruuje corpus callosum - pomoc Papezova okruhu je napojen na dala struktury CNS (hypothalamus, thalamus...) korov struktury: - archicortex area subcallosa, gyrus cinguli, gyrus parahippocampalis - periarchicortex gyrus paraterminalis, indusium griseum, striae longitudinales corporis callosi, hippocampln formace - paleocortex ( ichov mozek), lobus insulae, frontln lalok (a6 3 premotorick kora) podkorov struktury: - amygdlrn komplex, hypothalamus (corpora mamillaria), ncl. thalamici ant., septum, st epithalamu (ncl. habenulae), fornix, claustrum (nen to jist) - hippocampln formace se skld z vlastnho hippocampu (synonymum cornu Ammonis, vypad jako moYsk konk dajn), gyrus dentatus a subiculum (= podloka, st gyrus parahippocampalis ve styku s gyrus dentatus Funkce limbickho systmu: - reakce spojen s pYeitm 3 vyhledn potravy, obrana pYed nebezpe m (tok, tk...) - reakce spojen s rozmnoovnm3 hledn partnera, sexuln chovn, p e o mlata - Yzen emoc 3 zmny a projevy pYi emocch (somatovegetativn reakce) - spolu s hypothalamem Yd viscerln funkce (>viscerln mozek<) - pame (hlavn hippocampus), orientace v prostoru amygdalrn komplex - lokalizace: u polus temporalis, pYed cornu inf. ventriculi lateralis - aferentace - pYjem a modulace vstupnch informac skrz amygdalrn komplex do ostatnch st limbickho systmu 181 - eferentace - spojen s ostatnmi bazlnmi ganglii, thalamem, hypothalamem, kmenem mozkovm (PAG, periaqueduktln ae ovlivIuje chovn pYi stresu) - dlen jader: - kortikomediln skupina - fylogeneticky stara, spojen s paleokortexem, pYichz sem ichov informace z ichovho mozku - bazolaterln skupina - fylogeneticky mlada, spojen s korovmi analyztory (zrak, sluch...) - ncl. centralis - eferentn drhy (napY. cestou stria terminalis do habenulrnch jader) Papez v okruh - povodn pYedstava o hlavnm propojen struktur limbickho systmu - hlavn limbick kora je gyrus cinguli, odtud to jde pYes isthmus do gyrus parahippocampalis a na hippocampus, odtud skrze crura a corpus fornicis na corpora mamillaria, odtud vede tr. mamillothalamicus do pYednch jader thalamu, odtud tr. thalamocorticalis zpt do kory mozkov, kter nle limbickmu systmu gyrus cinguli - z Papezova okruhu odstupuj nkter eferentn drhy: - spojen s hypothalamem - vliv na jdra nadYazen sympatiku a parasympatiku (napY. viscerln projevy emoc) - ovlivnn sekre nch jader (vliv na lzy s vnitYn sekrec) afferentace do kory mozkov (tr. mamillothalamicus, thalamocorticalis), napY. ukldn poznatko do pamti - spojen s ncll. habenulares cestou stria medullaris - z habenulrnch jader vystupuje tr. habenulointerpeduncularis, kter jde do mesencephala na ncl. interpeduncularis, odtud pYes RF do thalamu a kory (koordinace senzorickch vjemo) - spojen s bazlnmi ganglii - spoje s ncl. accumbens, globus pallidus, substantia nigra mesencephala - odtud pokra uj pYes thalamus do premotorick kory frontlnho laloku, odtud je Yzena motorika motorick projevy emoc (smch, projevy agrese, tYes...) - pYedn limbick mozek = limbick systm + bazln ganglia + thalamus + premotorick kora # 276. TELENCEPHALON BL HMOTA 1. - nachz se mezi kortikln aedou hmotou a nuclei basales drhy asocia n - propojuj rozn korov oblasti hemisfr, umoIuj sou innost roznch okrsko kory - krtk asocia n drhy - tsn pod kortexem, propojuj kortikln oblasti v jednom zvitu nebo v sousednch zvitech, obloukovit probh jsou ozna ovny jako fibrae arcuatae - dlouh asocia n drhy - propojuj vzdlenja msta kory v roznch lalocch, tvoY kompaktn svazky, kter lze vypreparovat - fasciculus longitudinalis sup. - spojuje koru frontlnho, parietlnho, temporlnho a occipit. laloku - fasciculus longitudinalis inf. - spojuje koru temporlnho a occipitlnho laloku - fasciculus occipitofrontalis sup. - v blzkosti corpus callosum, propojuje koru frontlnho laloku s korou parietlnho a occipitlnho laloku - fasciculus occipitofrontalis inf. - le pod pYedchozm svazkem, spojuje koru frontlnho laloku s korou insuly, temporlnho a occipitlnho laloku - fasciculus uncinatus - obloukovit spojuje spodn plochu frontlnho laloku s korou temporlnho laloku - fasciculi occipitales verticales - spojuj koru occipitlnho laloku s korou parietlnho laloku - cingulum - vrazn svazek v gyrus cinguli, spojuje koru frontlnho, parietlnho a temporlnho laloku s gyrus hippocampi v rmci spojo tzv. limbickho pYednho mozku drhy projek n - spojuj koru telencephala s ne uloenmi strukturami (v obou smrech!) - krtk projek n drhy - spojuj koru s bazlnmi gangliemi nebo thalamem - dlouh projek n drhy - jsou obsaen v capsula interna - bl hmota mezi ncl. caudatus, ncl. lentiformis a thalamem - v prostoru m podle prof. Dubovho tvar liliovho kvtu, na horizontlnm Yezu tvar psmene V 3 rozliaujeme na nm crus anterius, genu, crus posterius 182 - crus anterius (mezi ncl. caudatus a ncl. lentiformis) obsahuje vlkna tr. thalamocorticalis ant. a tr. frontopontinus - v genu probhaj vlkna tr. corticonuclearis, kter spojuj motorickou koru (area 4) s ncll. motorii hlavovch nervo - crus posterius tvoY blou hmotu mezi thalamem a ncl. lentiformis, obsahuje tr. corticospinalis, tr. corticoreticularis, tr. corticorubralis, tr. corticothalamicus, tr. thalamocorticalis post. a tr. parieto-, tempor- a occipito-pontinus - radiatio optica je tvoYena axony zrakov drhy pochzejc z corpus geniculatum lat., kter jdou do primrn zrakov kory - radiatio acustica obsahuje vlkna neurono z corpus geniculatum med., jdou do primrn sluchov korov oblasti (do Heschelovch zvito) drhy komisurln - spojuj koru mozkovou stejnch oblast prav a lev hemisfry - corpus callosum - nejvta komisura, 200 mil. vlken, forceps minor (propojuje frontln laloky), forceps major (propojuje occipitln laloky) - commissura anterior - je ve pYedn sti mozku, nalh na ni lamina terminalis, m 2 sti: - pars anterior - komisura paleocortexu, stara - pars posterior - komisura neocortexu - commissura fornicis - trojhelnkovit plotnka bl hmoty, le mezi crura fornicis, jedn se o komisuru archicortexu - komisurln drhy jsou i v niach etch CNS 3 commissura posterior, habenularum, adhaesio interthalamica # 277. TELENCEPHALON BL HMOTA 2. corpus callosum - nejvta komisura telencephala - propojuje odpovdajc msta obou hemisfr, vlkna vytvYej v hemisfrch radiationes corporis callosi (vjYovit se rozbhaj) - rostrum corporis callosi - navazuje na lamina terminalis - genu corporis callosi - ohyb, pod kterm je area subcallosa - truncus corporis callosi + zadn rozaYen st splenium corporis callosi - na horizontlnm Yezu se probh vlken popisuje jako forceps major et forceps minor - indusium griseum - tenk vrstva (>popraaek<) aed hmoty (archikortexu) na povrchu corpus callosum - striae longitudinales med., lat. - u splenia pYechzej v gyrus fasciolaris (tvar prouku), pak pYechz do gyrus dentatus (zubat tvar), klade se na mediln stranu hippocampu (le mezi nm a gyrus parahippocampalis), kon pYi uncus gyri parahippocampalis jako aikm prouek taenia Giacomini 183 capsula interna - capsula interna sestupuje z centrum semiovale (rozshl kompaktn plocha tvoYen blou hmotou mozkovou na horizontnm Yezu mozkovou hemisfrou vedenm pod hranic aed hmoty na temeni hlavy, pojem nkdy ozna uje subkortikln blou hmotu obecn) mezi thalamus a bazln ganglia. - vede vtainu korovch centripetlnch acentrifuglnch vlken - v horizontlnm Yezu m tvar zevn otevYenho V 3 mezi rameny se nachz ncl. lentiformis (putamen + globus pallidus) - crus anterius 3 pYedn ramnko mezi caput nuclei caudati a ncl. lentiformis 3 probh tr. fronto-pontinus - genu 3 kolnko 3 tractus corticonuclearis (pro svaly obli eje) - crus posterius 3 zadn ramnko mezi thalamem a ncl. lentiformis 3 tractus corticospinalis (pro svaly kon etin a trupu), tr. cortico-rubralis, tr. cortico-reticularis - pars retrolenticularis 3 rozaYen st dorzln od ncl. lentiformis 3 tr. parieto-occipito-pontinus, radiatio optica a acustica (konec drhy zrakov a sluchov) - v crus anterius + genu + crus posterius probhaj vlkna spojujc thalamus a koru 3 radiatio thalami anterior , superior et posterior - z capsula interna vybhaj capsula externa (mezi putamen a claustrum) a capsula extrema (mezi claustrum a insulrn koru) # 278. cvn zsoben cns - a. carotis interna - v oblasti trigonum caroticum vznik z a. carotis communis, na krku nevydv vtve, pYes canalis caroticus se dostv do lebky, kde se vtv - a. vertebralis - vtev a. subclavia, vstupuje do foramen proc. transversi C6, skrz foramina transversaria kr nch obratlo se dostv k bazi lebn, kde pror membrana atlantooccipitalis posterior a klade se na atlas (sulcus a. vertebralis), skrz foramen magnum vstupuje do lebky a. carotis interna - a. ophthalmica - vstupuje skrz canalis n. optici (spolu s n. opticus) do o nice, kde se vtv k o n kouli a dalam tvarom o nice - a. choroidea ant. - odstupuje bu z a. carotis interna nebo z a. cerebri media, b podl tractus opticus do tela choroidea ventriculi lateralis (vstupuje do cornu inferius) - a. communicans post . - b dorzln podl infundibula, spojuje se s a. cerebri posterior circulus arteriosus cerebri - a. cerebri media - dostv se do fossa cerebri lateralis (vstupuje do sulcus lateralis), vjYovit se vtv do jednotlivch opercul, do substantia perforata ant., vyivuje bazln ganglia a capsulu internu, jedna vtvi ka b po zevn stran putamen (a. haemorrhagica 3 asto zposobuje krvcen do mozku) - a. cerebri anterior - b do fissura longitudinalis cerebri, klade se na corpus callosum, vyivuje frontln lalok a mediln stranu parietlnho laloku, vydv a. communicans ant., kter uzavr circulus arteriosus cerebri, vydv aa. centrales do substantia perforata ant. (dosahuj a k thalamu a hypothalamu) 184 A. vertebralis + a. basilaris - v probhu skrze foramina transversaria vydv rr. spinales pro vivu mchy - a. cerebelli inferior posterior pro doln plochu moze ku - aa. vertebrales se spoj a tvoY a. basilaris , kter se klade do sulcus basilaris na pontu: - a. cerebelli inferior anterior , kter se kladou do fissura transversa cerebri a vyivuj plexus choroideus ventriculi lat. (a. choroidea post.), doln st temporlnho laloku a cel tln lalok - pro mozkov kmen rr. ad medullam oblongatam et rr. ad pontem - a. cerebelli superior - v oblasti mesencephala vydv kone n vtve aa. cerebri posteriores Circulus arteriosus cerebri - Willisov okruh - obkruuje hypofzu, chiasma opticum acorpora mamillaria - aa. cerebri anteriores smYuj do fissura longitudinalis cerebri, jsou propojeny a. communicans anterior - viva: mediln plocha elnho laloku, parietln lalok - do fossa cerebri lateralis b aa. cerebri mediae , kter jsou propojeny a. communicans posterior, vyivuj vaechna 3 opercula - aa. cerebri posteriores - occipitln lalok - Willisov okruh propojuje vaechny arterie vyivujc mozek = prevence pYed plnou ischemi mozkov tkn pYi ucpn nebo porann nkter z nich 185 Tepny spinln mchy - rr. spinales (aa. vertebrales, aa. cervicales asc., aa. cervicales prof., aa. intercostales supremae, aa. intercostales, aa. lumbales, aa. iliolumbales, aa. sacrales laterales, a. sacralis mediana) mohou vydvat aa. radiculares ant. a post. kolem manch koYeno - aa. radiculares ant. ve fissura mediana anterior tvoY a. spinalis anterior , z n do mchy odstupuj aa. sulcocommisurales , kter vydvaj vtve pro aedou a blou hmotu (hlavn columnae anteriores) - aa. radiculares post. tvoY dv aa. spinales post ., kter b v sulcus posterolateralis, tak vydvaj vtvi ky pro aedou a blou hmotu (hlavn columnae posteriores) - tepny spolu vytvY kolem mchy spojky 3 vasocorona Sinus durae matris - odvd iln krev z dutiny lebn, jsou uloeny mezi obma listy dura mater encephali (mezi povodnm ektomeninx a periostem) - sinus sagittalis sup . - le ve falx cerebri, jde od crista galli po protuberantia occipitalis interna, kde je soutok ilnch splavo - confluens sinuum - sinus sagittalis inf. - b v dolnm okraji falx cerebri - sinus occipitalis - podl crista occipitalis - sinus rectus - v mst, kde se stk falx cerebri a tentorium cerebelli - sinus transversus - b transversln od confluens sinuum, pokra uje v sinus sigmoideus, kter smruje k foramen jugulare (pod foramen jugulare ve fossa jugularis vznik v. jugularis int., sinus sigmoideus je jejm hlavnm pYtokem) - sinus petrosus sup. - nachz se na hrotu pyramidy - sinus petrosus inf. - pYi dolnm okraji pyramidy - sinus cavernosus - jde podl sulcus caroticus a po stranch sella turcica, vepYedu i vzadu ho propojuj sinus intercavernosi (ant., post.), do nich pYitk shora podl malch kYdel shora sinus sphenoparietalis - plexus basilaris - podl foramen magnum Hlubok ly mozku - v. thalamostriata + v. choroidea (z plexus choroidei ventriculi lat. + ventriculi tertii) + v. septi pellucidi - tyto tYi ly se spojuj do prov v. cerebri interna , kter se spojuj, pYid se k nim jeat v. basalis (krev z oblasti circulus arteriosus cerebri) v. cerebri magna hlavn pYtok sinus rectus Povrchov ly mozku - vv. cerebri superiores - te ou do sinus sagittalis superior - v. cerebri media spf . - sbr krev z oblasti opercul - v. cerebri media prof. - sbr krev z oblasti insuly, te e do v. basalis - vv. cerebri inferiores - te ou do sinus transversus nebo v. cerebri magna 186 ly mchy - plexus venosi vertebrales interni - uvnitY pteYnho kanlu, pYibraj ly z mchy ( vv. spinales ) a obratlovch tl (vv. basivertebrales ), tato krev pot te e do vv. vertebrales a do plexus venosi intervebrales externi -rozloeny kolem pteYe, vzadu silnja, pot pYechz do suboccipitln pleten - z tchto pleten te e krev do vaech okolnch il vv. sacrales lat., vv. lumbales, vv. intercostales, vv. cervicales spf. et prof., vv. vertebrales, plexus venosus suboccipitalis -maj mezi sebou anastomosy > Pozn. > Hematoencefalick barira (v uam slova smyslu) vytvY pYechod mezi mozkovmi kapilrami amozkovou tkn. Morfologickm podkladem hematoencefalick bariry je z krevn strany souvisl vrstva endotelu mozkovch kapilr, bazln membrna a z mozkov strany vrstva astrocyto. # 279. ventriculi cerebri, plexus choroideus - pYi vvoji nervov trubice a jejch mozkovch v ko se povodn centrln kanl zachoval pouze v oblasti medulla spinalis (canalis centralis ) - v oblasti mozkovho kmene a pYednho mozku jsou ventriculi (ventriculi laterales, ventriculus tertius, ventriculus quartus) aspojovac aqueductus mesencephali - dutiny centrlnho nervovho systmu jsou vyplnny mozkomanm mokem (liquor cerebrospinalis ) - canalis centralis probh osou cel hYbetn mchy jako velmi zk kanlek, kaudln zasahuje a do za tku filum terminale, kde se zakon uje slep - st centrlnho kanlku se v oblasti conus medullaris mrn rozaiYuje - ventriculus terminalis - kraniln pYechz canalis centralis do prodlouen mchy a navazuje na kaudln st tvrt komory mozkov - plexus choroideus - prov bohat cvn pleten pokryt ependymem, astn se produkce mozkomanho moku - arteriln zsoben plexus choroideus: - ventriculi laterales: a. choroidea ant. (a. carotis int.) et post. (a. basilaris) - ventriculus tertius: a. cerebri post. (a. choroidea post.) - ventriculus quartus: a. cerebellaris inferior posterior (PICA) 3 vtev a. vertebralis - cirkumventrikulrn orgny : msta v CNS, kde je omezena hematoencefalick barira, a tedy zde ltky mohou voln obousmrn pYechzet (tato vjimka je doleit z hlediska plnn senzorickch a (neuro)sekre nch funkc): - area postrema - chemorecep n zna 3 vyvolv zvracen - organum vasculosum laminae terminalis + organum subfornicale 3 stimulace pYjmu tekutin - organum subcommissurale - neurohypofza - eminentia mediana hypothalami - epifza 187 # 280. ventriculus quartus - mezi kmenem mozkovm a moze kem - spodinu tvoY fossa rhomboidea - jma rhombickho tvaru (koso tverec), shora ohrani ena pedunculi cerebellares sup., medii., inf. - sulcus medianus, sulci limitantes, eminentia medialis - pars superior (patY mesencephalu) 3 fovea superior, locus coeruleus - pars intermedia (patY pontu) 3 stria medullaris, recessus lateralis, colliculus facialis, area vestibularis, tuberculum acusticum - pars inferior (patY prodlouen mae) 3 trigonum n. hypoglossi, trigonum n. vagi - na druh stran se nachz moze ek, kter tvoY strop 3 tegmen ventriculi quarti - mezi pedunculi cerebellares sup. je nataeno velum medullare superius - ve stYedn sti je zob kovit zYez do moze ku fastigium - mezi pedunculi cerebellares inf. je velum medullare inferius - na velum medullare inf. se pYikld pia mater , kter obsahuje cvn pleteI plexus choroideus ventriculi IV. - v dolnm oddlu tegmen ventriculi quarti je apertura mediana ventriculi IV. (foramen Magendie) -spojen se subarachnoidelnm prostorem a aperturae laterales ventriculi IV. (foramina Luschae) doleit pro proudn mozkomanho moku # 281. ventriculus tertius - prostor mezi obma hemisframi - laterln stna: mediln stna thalamu, adhaesio interthalamica , sulcus hypothalamicus (sulcus limitans, jde od foramen interventriculare (mezi III. a postrann komorou) do aqueductus mesencephali) - bazln stna: hypothalamus, je zde recessus opticus (pYed chiasma opticum) a recessus infundibularis (do oblasti infundibula) - pYedn (rostrln) stna: lamina terminalis, commissura anterior, pars libera columnae fornicis - zadn stna: recessus suprapinealis (vbek stropu), commissura habenularum, recessus pinealis (do corpus pineale), commissura posterior, aqueductus cerebri - strop: tela choroidea ventriculi tertii (ependym + pia mater, obsahuje cvn pleten), upn se na thalamus - na taenia thalami (b soubn se stria medullaris), vytvY rezervn Yasu nad corpus pineale a recessus pinealis 188 # 282. Ventriculus lateralis - prov mozkov komora, tvar podkovy (konvexita dozadu) 3 jedna z nejhoYe pYedstavitelnch struktur z cel anatomie, ale extrmn doleit (na zkouaku umt kreslit ohrani en vaech st) - pYedn st cornu anterius (frontale) zasahuje do elnho laloku, stYedn st pars centralis (zasahuje do parietlnho laloku), zadn st cornu posterius (occipitale) zasahuje do occipitlnho laloku, doln vbek cornu inferius (temporale) zasahuje do temporlnho laloku - cornu anterius (frontale) - mediln stnu tvoY septum pellucidum , horn stnu vytvY corpus callosum , laterlnm ohrani enm je ncl. caudatus - pars centralis le v parietlnm laloku nad thalamy, shora ji ohrani uje corpus callosum, laterln ncl. caudatus, stria terminalis , lamina affixa thalami, tela choroidea ventriculi lat. a fornix - cornu inferius dosahuje skoro k polus temporalis , shora ho ohrani uje corpus callosum, cauda ncl. caudati, stria terminalis (splv s taenia choroidea), fimbria hippocampi, hippocampus, eminentia collateralis (podmnna sulcus collateralis) - - cornu posterius jde do occipitlnho laloku, ze vaech stran je ohrani ena corpus callosum (strop tapetum , mediln calcar avis , na spodin trigonum collaterale 283. liquor cerebrospinalis - mozkoman mok - ir, bezbarv tekutina obsahujc velmi mal mnostv bunk (mn ne 4/ml) - normln sloen mozkomanho moku odpovd pYiblin sloen krevnho sra, pouze koncentrace proteino, K + a Ca 2+ ionto vzanch na blkoviny je nia - zmny ve sloen likvoru maj pYi nkterch onemocnnch CNS zna n diagnostick vznam - je tvoYena zejmna v plexus choroideus ventriculi lateralis (glomus choroideum) , mena mnostv vznik v plexus choroideus III. a IV. komory - z laterlnch komor te e do III. komory skrze foramina interventricularia (Monroi) - cestou aqaueductus cerebri se dostv z III. do IV. komory, ze kter te e skrze apertura mediana ventriculi quarti (foramen Magendie) a aperturae laterales ventriculi quarti (foramina Luschkae) do subarachnoideovho prostoru ( cisterna magna seu cerebellomedullaris ) - mozkoman mok v subarachnoideovm prostoru mozku proud nahoru do oblasti sinus sagittalis superior, kde se vstYebv v granulationes arachnoideales (villi arachnoideales) do venzn krve - tak se vstYebv do venae radiculares v blzkosti koYeno spinlnch nervo - celkov objem mozkomanho moku v komorovm a subarachnoideovm prostoru se pohybuje od 80 do 150 ml, samotn objem komorovho moku vaak dosahuje pouze 15-40 ml, bhem 24 hodin se vytvoY cca 500-800 ml mozkomanho moku - nadmrn produkce vede k hydrocephalu - funkce: - mechanick 3 obklopuje mozek amchu ze vaech stran a tm je chrn pYed otYesy, zmnami tlaku a teploty - homeostatick 3 zajiaeuje optimln prostYed pro buIky CNS (stl sloen ionto, pH a osmolarity) - metabolick 3 zajiaeuje odsun produkto katabolismu (napY. laktt, CO 2) a dodv mozkovm buIkm rozn bioaktivn ltky - ochrann 3 podl se na ochran pYed patogennmi mikroorganismy > Souhrn toku mozkomanho moku: produkuje ho plexus choroideus (pYevn v postrannch komorch), z postrannch komor te e skrze foramina interventricularia do III. komory, odtud skrze aqueductus cerebri (Sylviov kanlek) do IV. komory, odtud se dostv do subarachnoidlnho prostoru skrze apertura mediana a aperturae laterales, z SA prostoru je v mst granulationes arachnoidales vstYebvn do venzn krve v sinus durae matris a to je cel # 284. MENINGES, DURA MATER - souhrnn od povrchu k mozku v tomto poYad: - koe, galea aponeurotica, lebe n kosti - epidurln prostor (pouze patologicky) - dura mater 3 periostln vrstva - a. meningea media - dura mater 3 meningeln vrstva - oddluj se od sebe jen v mst durlnch splavo - subdurln prostor (pouze patologicky) - pYemoseujc ly - arachnoidea - subarachnoidln prostor - povrchov mozkov cvy - pia mater - mozkov tkI 190 - vyvjely se v dob embryonlnho vvoje z blny meninx primitiva , ta se diferencovala na: ektomeninx (zklad pro dura mater) a endomeninx (vznikla z nj arachnoidea a pia mater) - povodn ektomeninx zde splv s periostem - dura mater encephali je tedy tvoYena 2 listy (periostem a ektomeninxem), kter jsou k sob pevn pYipojen, vzdaluj se jen v mstech ilnch splavo - neexistuje zde epidurln prostor mezi periostem a dura mater (o tomto prostoru hovoYme pouze, pokud tam dochz ke krvcen) - mezi tvrdou plenou mozkovou a mkkmi plenami je subdurln prostor, mkk pleny tu tvoY pavu nici (arachnoidea), pod n je subarachnoidln prostor (spatium subarachnoidale) vyplnn mozkomanm mokem (liquor cerebrospinalis) Dura mater encephali - skld se ze 2 listo (periosteum a ektomeninx), kter se od sebe odlepuj jen v mstech ilnch splavo - vystl dutinu lebn a vytvY duplikatury: - falx cerebri - Yasa srpkovitho tvaru, za n u crista galli, upn se na crista frontalis podl sulcus sinus sagittalis sup. a k protuberantia occipitalis interna, dosahuje a ke corpus callosum a zasouv se mezi ob hemisfry mozku - falx cerebelli - pokra ovn falx cerebri (od protuberantia occipitalis int. k foramen magnum), zasouv se mezi hemisfry moze ku - tentorium cerebelli - pY n orientovan Yasa, upn se podl sulcus sinus transversus, na hrot pyramidy a k sella turcica, zasouv se do fissura transversa cerebri (mezi tlnmi laloky a horn plochou moze ku) - diaphragma sellae - pYepka v oblasti sella turcica, je perforovan pro prochod infundibulum hypofzy - vagina nervi optici - obal kolem n. opticus a a. ophthalmica - na hrotu pyramidy vytvY cavum trigeminale - dutinka, ve kter je uloeno ganglion trigeminale Dura mater spinalis - lia se od dura mater ecephali 3 nesplv s periostem pteYnho kanlu (endorhachis ), mezi obma listy je airok epidurln prostor (spatium epidurale ) s etnmi ilnmi pletenmi ( plexus venosi vertebrales int. ) - sinus durae matris vytvY vak, ve kterm je uloena mcha 3 saccus durae matris , sah dl ne mcha (a k obratom S2-S3) - pYechz i na filum terminale , kde vytvY filum durae matris spinale , kon v periostu kostr e - u vstupu spinlnch nervo sah dura mater a k foramen intervertebrale - do epidurlnho prostoru pteYe lze vpravit anestetikum a tm se doshne analgesie spinlnch nervo (epidurln anestzie), nej astji se dv mezi L3, L4 # 285. Arachnoidea, pia mater arachnoidea encephali - podob se pavou sti, bezcv, voln poloena na povrchu mozku, nezabh do jeho zvito - mezi arachnoideou a durou mater je subdurln prostor ( spatium subdurale ), mezi arachnoideou a pia mater je subarachnoidln prostor s mozkomanm mokem (liquor cerebellospinalis) 191 - arachnoidea vybh v klkovit vbky granulationes arachnoidales , kde se vstYebv mozkoman mok do ilnho systmu podmiIuj foveolae granulares na kalv (u starach lid) - k oddlen pavu nice a tvrd pleny dochz pouze po vytvoYen subdurlnho hematomu krvcenm z povrchovch cerebrlnch il, kter se vlvaj pYevn do sinus sagittalis superior - subarachnoideln krvcen vznik nej astji po prasknut cvn vdut (aneuryzmatu) na cvch prochzejcch subarachnoideov prostorem, co m za nsledek pYtomnost krve v likvoru pia mater encephali - tenk blna pYiloen pYmo na mozek, zabh i do jeho zvito - obsahuje hodn cv, kter vytvYej pleten plexus choroidei - tyto pleten produkuj mozkoman mok, kter se dostv do komor a do subarachnoidelnho prostoru (mezi pia mater a arachnoideou) - na nkterch mstech jsou od sebe arachnoidea a pia mater vzdlen (jinak na sebe nalhaj) v tchto mstech jsou cisternae subarachnoidales - cisterna cerebellomedullaris (magna) - mezi facies inf. cerebelli a medulla oblongata, moe se zde provdt odbr mozkomanho moku - cisterna fossae lateralis cerebri - zevn od insuly - cisterna interpeduncularis - mezi pedunculi cerebri - cisterna chiasmatis - kolem chiasma opticum - cisterna ambiens - mezi horn plochou moze ku a kmenem mozkovm, laterln od crura cerebri, prov, dorzln pYechz do cisterna v. magnae - cisterna lumbalis - pod zakon enm mchy (cca L2) v saccus durae matris, klinicky vznamn Arachnoidea et pia mater spinalis - arachnoidea spinalis voln poloena na mae, na manch nervech dosahuje a do foramen intervertebrale, nejsou v n cvy - pia mater spinalis nalh pYmo na mchu, je siln prokrven, zabh do jednotlivch zYezo na mae - mezi pYednm a zadnm koYenem manch nervo z n vystupuje z n soubor 20-30 vazo 3 ligg. denticulata , kter prostupuj skrz arachnoideu a k dura mater, fixuj mchu - mezi pia mater a arachnoideou je spatium subarachnoidale vyplnn mozkomanm mokem - v kaudln sti (L2-S2) se rozaiYuje na cisterna lumbalis , odtud se nej astji odebr mozkoman mok lumbln punkc (v pteYnm kanle u nen mcha, ale pouze cauda equina - svazek nervo, ty punk n jehle uhnou) > pozn. Intrakraniln krvcen (USMLE) - epidurln krvcen - mezi durou a lebkou - typicky pYi kraniotraumatu s porannm a. meningea media - subdurln krvcen - mezi durou mater a arachnoideou - povrchov mozkov vny/tepny - subarachnoidln krvcen - mezi piou mater a arachnoideou - typicky ruptura aneurysmatu, napY. v oblasti Willisova okruhu 192 # 286. stroj ichov a chu Yov - ich a chue jsou fylogeneticky star chemick smysly, registrujeme kvalitu okol ( ich) nebo pYijman stravy a tekutin ( ich, chue) - patY mezi chemosenzory organum olfactus - drdno molekulami plynu ve vdechovanm vzduchu - regio olfactoria tunicae mucosae nasi - mal st sliznice v dutin nosn (jen 2,5 cm 2) -strop, pYilehl sti pYepky a laterln stny (v rozsahu concha nasalis sup.) - oproti regio respiratoria m naloutlou barvu a slaba prokrven - jsou tu smyslov buIky ichov (primrn smyslov buIky) + buIky podporn + bazln - na povrchu ichovho epitelu je vrstva sekretu produkovan Bowmanovmi lzkami ( glandulae olfactoriae ) - ichov buIky jsou bipolrn buIky, maj iv vbek (vystupuje nad roveI sliznice) a vbek vodiv, vodiv vbky bunk se spojuj do nn. olfactorii / fila olfactoria (prvn neuron ichov drhy) otvory v lamina cribrosa ossis ethmoidalis bulbus olfactorius ichovho mozku - v bulbu jsou mitrln buIky, jejich axony pokra uj jako tractus olfactorius - ichov drhy z bulbu jdou do roznch oblast 3 piriformn korov oblast - st vlken jde do entorhinln kory a tak do amygdaly - ty oblasti kory, kter dostvaj pYm vlkna z tractu = primrn ichov kora, z primrn korov ichov oblasti dle do hippocampu, hypothalamu, septum verum. organum gustus - je uloeno v podob chueovch pohrko ( caliculi gustatorii ) ve sliznici dutiny stn - jsou v chueovch pohrcch (papillae vallatae, foliatae, filiformes, fungiformes), ve sliznici patra (tvrdho i mkkho), epiglottis a hltanu (horn tYetina) - chueov pohrek je tvoYen chueovmi buIkami (sekundrn smyslov buIky), jejich iv vbky jdou skrz porus gustatorius do dutiny stn - ivotnost chueov buIky je 200-300 hodin (vznikaj nov ze slizni nho epitelu) - inervace: okolo bze chueov buIky jsou omotny aferentn axony, kter probhaj v n. facialis, n. glossopharyngeus, n. vagus (jeden aferentn axon inervuje nkolik chue. bunk) - informace z chueovch pohrko pYednch 2/3 jazyka jsou vedeny cestou n. lingualis a chorda tympani do n. facialis - zadn 1/3 jazyka je inervovna pseudounipolrnmi neurony, jejich tla le v ggl. inferius n. glossopharyngei - chueov pohrky ve sliznici patra jsou inervovny cestou n. palatinus major a nn. palatini minores - chueov pohrky ve sliznici epiglottis a hltanu jsou inervovny pseudounipolrnmi neurony, jejich tla le v ggl. inferius n. vagi - centrln ramnka aferentnch axono po vstupu do mozkovho kmene kon na ncl. gustatorius - tyYi zkladn chut nebo jejich kombinace - slan, sladk, kysel, hoYk (+ umami) - dti maj vc chueovch pohrko (s vkem jejich po et kles) a silnja chueov vjemy - ztrta ichu vede ke zmnm vnmn chuti (je to propojen) - papillae filiformes (nitkovit) jsou po celm povrchu dorsum linguae - papillae fungiformes (houbovit) po celm povrchu dorsum linguae - papillae foliatae (listovit) jsou po stranch jazyka (na rovni sulcus terminalis) - papillae vallatae (hrazen) jsou v po tu 7-12 pYed sulcus terminalis, chueov pohrky jsou uloeny v rze kolem hrazench papil 193 # 287. bulbus oculi tunica fibrosa bulbi - tvar koule, promr cca 25 mm - polus anterior - vrchol konvexity smYujc dopYedu - polus posterior - protilehl pl - n. opticus - mediln od polus posterior - mezi obma ply probhaj polednky (meridiny), kter slou k orientaci na o nm bulbu, v jejich smru probhaj na bulbu cvy a jsou tak orientovny pony extraokulrnch svalo - mezi polus anterior a polus posterior (nejvta kolm rozmr na meridiny) le rovnk (equator ) - axis bulbi (osa oka) - pomysln spojnice obou plo - fovea centralis retinae - msto nejostYejaho vidn - linea visus (zorn osa oka) - spojnice pozorovanho bodu a stYedu fovea centralis retinae - stna o n koule je tvoYena 3 vrstvami: - tunica fibrosa - tvoYen blimou ( sclera )a smrem dopYedu pYechz v rohovku ( cornea ), funkce: mechanick, ochrann, do blimy se upnaj alachy okohybnch svalo (pYed equator alachy pYmch svalo, za nj alachy aikmch svalo) - tunica vasculosa - tvoYen cvnatkou ( choroidea ), smrem dopYedu pYechz v Yasnat tlsko (corpus ciliare ) a duhovku ( iris ) - tunica interna - tvoYen stnic ( retinou ), pars optica a pars caeca - obsah o n koule: o ka ( lens ), sklivec ( corpus vitreum ), o n komory ( camerae bulbi ) Sclera blima - neprohledn vazivov vrstva (je tvoYen kolagennmi a malm mnostvm elastickch fibril), bl barva (u novorozenco namodr, ve stY zeaedl), bezcvn - zevn povrch se pYikld k fascia bulbi (Tenoni), je mezi nimi spatium episclerale (v nm Ydk vazivo s etnmi atrbinami a tkIovou tekutinou) - vnitYn strana blimy je oddlen od cvnatky prostorem spatium perichoroideum (jsou tu pigmentov buIky cvnatky 3 lamina fusca sclerae ) - v mst vstupu n. opticus je perforovan v rozsahu lamina cribrosa sclerae , kolem n se nachz dala otvorky pro cvy a nervy (vasa et nervi ciliares posteriores ) Cornea rohovka - prohledn, bezcv, konvexn pYednm smrem, vybh ve vrchol vertex corneae - facies anterior m polomr zakYiven 7,7 mm, facies posterior jen 6,6 mm - facies posterior se obrac do camera bulbi anterior - zevn okraj ( limbus corneae ) pYechz do okraje sklry ve sclerocornelnm spojen, kde je na zevnm povrchu vytvoYen mal lbek sulcus sclerae (pYi pohybu v ka nen dostate n o iaeovn a astji tu vznik infekce) - uvnitY sclerocornelnho spojen je iln splav sinus venosus sclerae (canalis Schlemmi ), kter pYevd prosakujc mok z camera bulbi ant. do ilnho obhu - vertikln a horizontln zakYiven rohovky nen stejn - fyziologick astigmatismus (do 0,5 D), nad 0,5 D u to nen fyziologick, na stnici dopad rozostYen obraz a je nutn korekce cylindrickmi skly 194 # 288. bulbus oculi tunica vasculosa bulbi - tvoYena (zezadu) cvnatkou (choroidea ), Yasnatm tlskem (corpus ciliare ) a duhovkou ( iris ) Choroidea cvnatka - tenk vrstva, bohat prokrven - spatium perichoroideum - prostor mezi sclerou a choroideou - obsahuje melanocyty, kter produkuj melanin tmav hnd barva - vyivuje hlubok vrstvy stnice a ponem na corpus ciliare ho thne dozadu, m pomh udret zaostYen oka na dlku - cvy pro vivu smyslovch bunk stnice 3 aa. ciliares ant., aa. ciliares post. breves, aa. ciliares post. longi Corpus ciliare Yasnat tleso - obsahuje vazivov stroma a svazky hladk svaloviny m. ciliaris (svazky radiln jako fibrae meridionales a cirkulrn jako fibrae circulares ), kter se podl na akomodaci o ky a je inervovn parasympatikem z ggl. ciliare - pYi pohledu zepYedu m tvar mezikru, na pY nm Yezu tvar trojhelnku - orbiculus ciliaris - pYi zevnm okraji, soused s cvnatkou, hladk st bez Yas - corona ciliaris - soubor 70-80 paprs itch vbko proc. ciliares , mezi nimi krata Yasy plicae ciliares - fibrae zonulares - vlkna zvsnho apartu o ky, vystupuj z rh mezi proc. ciliares - zonula ciliaris (Zinni) - zvsn apart o ky, je tvoYen fibrae zonulares, kter jsou ukotvena do corona ciliaris a do pouzdra o ky v blzkosti jejho ekvtoru - zadn povrch corpus ciliare pokrv pars ciliaris retinae - buIky tvoY komorov mok - humor aquosus Iris duhovka - kruhov ter k vloen pYed o kou jako clona, mediln od corpus ciliare - uprostYed je otvor pupilla (promnliv promr) - margo pupillaris (vnitYn okraj) - obrac se do zornice - margo ciliaris (vnja okraj) - soused s corpus ciliare - duhovka rozdluje prostor mezi o kou arohovkou na pYedn a zadn komoru - facies anterior - obrac se do camera bulbi anterior , podle mnostv melaninu m - variabiln barvu i kresbu - facies posterior - obrac se do camera bulbi posterior , je pokryta pigmentovm epitelem stnice (pars iridica retinae ) - dva nestejn prstence 3 anulus iridis major (vnja), anulus iridis minor (vnitYn) - duhovka je tvoYen vazivovm stromatem (stroma iridis ), kde je hladk svalovina - m. sphincter pupillae - cirkulrn vlkna kolem zornice, inervovan parasympatikem z n. oculomotorius, vyvolv mizu (zen) - m. dilatator pupillae je inervovan sympatikem, vyvolv mydrizu (rozaYen) - duhovka m schopnost zvtaovat a zmnaovat pupillu, m reguluje mnostv paprsku, kter dopadaj do oka (adaptace na svtlo nebo na tmu) - pYi albinismu pigment v duhovce chyb, tito lid maj erven o i (prosvtaj cvy) - tepenn prstence kolem duhovky: circulus arteriosus iridis major (kolem margo ciliaris), circulus arteriosus iridis minor (kolem margo pupillaris) 195 # 289. bulbus oculi ## tunica interna bulbi Retina stnice - sah a k zornicovmu okraji duhovky - pars optica - dorzln st se svtlo ivnmi elementy - pars caeca (>slep stnice=) - ventrln st, pokrv zadn stranu Yasnatho tlesa (pars ciliaris) a zadn stranu duhovky (pars iridica), neobsahuje svtlo ivn elementy - hranice mezi pars optica a pars caeca je ora serrata (zubat ra) - pars optica obsahuje vlastn smyslov buIky (fotoreceptory) a neurony, kter sbraj informace z fotoreceptoro a odvdj je skrz n. opticus do mozku - sloit mikroskopick uspoYdn (dno vvojem), vznik jako vychlpenina mesencephala - fotoreceptory: - ty inky (bacilli) - registruj mnostv svtla, vidn za aera, 130 mil. - pky (coni) - registruj barvy, vidn za svtla, 7 mil., nejvc jich je v macula lutea - discus n. optici - msto na stnici mediln od polus posterior, sbhaj se tu axony multipolrnch neurono tvoYcch ganglion n. optici, discus je mrn vyvaen jako papilla n. optici , uprostYed kter se objevuje a. centralis retinae - v jamce excavatio disci , v oblasti discus n. optici chyb v stnici ty inky a pky macula caeca (slep skvrna) - laterln od osy oka le macula lutea (lut skvrna), ve kter jsou pYtomny hlavn pky a jedn se o msto nejostYejaho vidn, uprostYed je vkleslina fovea centralis (probh tudy zorn osa oka) - stratum pigmentosum - pigmentov epitel stnice, zajiaeuje bodov posoben paprsko (paprsky se o tuto vrstvu zastav a ta pYed informaci bipolrnm gangliovm buIkm, z nich na multipolrn neurony, z jejich vlken vznik n. opticus) - stratum neuroepitheliale - vrstva ty inek a pko - stratum ganglionare retinae - tla bipolrnch neurono - stratum ganglionare n. optici - multipolrn neurony, jejich axony tvoY n. opticus - na anatomii sta tyto tyYi, na histologii m retina 10 vrstev :) - svteln paprsek dopad na stnici a mus projt vaemi vrstvami, ne se dostane ke svtlo ivnm buIkm # 290. N. opticus - zrakov drha - viz otzka 306. - za n na stnici (prvn tYi neurony) - 1. neuron - stratum neuroepitheliale , ty inky a pky - 2. neuron - stratum ganglionare retinae , bipolrn neurony - 3. neuron - stratum ganglionare n. optici ,multipolrn neurony - n. opticus vznik z vlken multipolrnch neurono. za n na discus n. optici , pror sklru (blimu) v oblasti lamina cribrosa a smYuje mrn mediln do canalis opticus - za svho probhu je obalem vaemi mozkovmi plenami - dostv se do stYedn jmy lebn, kde se ( ste n) kY v sulcus praechiasmaticus chiasma opticum - kY se pouze vlkna z nasln poloviny (jdou kontralaterln), vlkna z temporln poloviny se nekY, do corpus gen. lat. se tak dostvaj neurity z jedn temporln oblasti a z jedn nasln oblasti (napY. v pravm corpus gen. lat. jsou vlkna z temporln poloviny pravho oka a vlkna z nasln poloviny levho oka) - po pYekYen pokra uje jako tractus opticus , kter je sou st diencephala a kon v corpus gen. laterale - 4. neuron je v ncl. corporis geniculati lat. - z ncl. corporis geniculati lateralis potom pokra uje pYes radiatio optica a zakon uje se v okol sulcus calcarinus v occipitlnm telencephalu ( area 17, 18, 19) 196 # 291. Camerae bulbi - atrbinovit prostory pYed a za duhovkou, komunikuj spolu pYes zornici - uvnitY je komorov mok (humor aquosus) - ir tekutina produkovan Yasami corpus ciliare a pars caeca retinae, vznik z krevn plazmy - camera bulbi anterior - le mezi zadn plochou rohovky a pYedn plochou duhovky, ob stny se setkvaj v ostrm hlu angulus iridocornealis , kter je pYeklenut vazivovmi trme ky lig. pectinatum anguli iridocornearis , mezi ktermi jsou zk atrbiny spatia anguli iridocornealis - atrbiny se otevraj do sinus venosus sclerae touto cestou je z pYedn komory odvdn komorov mok do il - camera bulbi posterior - mezi zadn stranou duhovky a pYedn stranou o ky, jejm zvsnm apartem a Yasnatm tlesem, camera vitrea je spojena skrz atrbiny mezi fibrae zonulares (spatia zonularia) - tok moku - je produkovn Yasami corpus ciliare (z krevn plazmy), pYes spatia zonularia se dostv do camera bulbi post., odtud pYes pupillu pronik do camera bulbi ant. a pYes spatium iridocornealis je odvdn do sinus venosus sclerae, odtud je odvdn komorovmi ilami ( venulae aquosae ) do episklerlnch il - pYi poruae odtoku moku dochz ke zvaen nitroo nho tlaku, moe vznikat zelen zkal (glaucoma) # 292. oka lens crystalina - tvar bikonvexn o ky (spojky), rozmry se mn pYi akomodaci - facies anterior - mn zakYiven (polomr zakYiven 9-10 mm), obrac se do zadn komory - polus anterior - msto nejvc vyklenut dopYedu - facies posterior - vce zakYiven (polomr zakYiven 5-6 mm), obrac se ke corpus vitreum - polus posterior - msto nejvc vyklenut dozadu - axis lensis (osa o ky) je spojnic obou plo, je dlouh cca 4 mm - ob plochy v sebe pYechz zaoblenm okrajem equator lentis - pYipojuj se na nj vlkna zvsnho apartu o ky (fibrae zonulares) - pYi kontrakci cirkulrn sti m. ciliaris se tah zvsnho apartu zmena, o ka se vyklene, zvta se jej optick mohutnost a pYizposob se tak vidn do blzka - pYi kontrakci radiln sti m. ciliaris je zvsn apart napjat, o ka je oploatl a jej mohutnost kles, m je pYizposobena vidn do dlky - optick mohutnost o ky je +20 D - na povrchu je elastick pouzdro capsula lentis (d se sloupnout) - pYedn plocha je pod pouzdrem kryta vrstvou plochch epitelilnch bunk epithelium lentis , epiteliln buIky se v oblasti ekvtoru prodluuj a mn se na tenk dlouh vlkna fibrae lentis , kter zasahuj do hlubach vrstev o ky a tvoY substantia lentis - cortex lentis - mkk povrchov vrstva - uvnitY je tuh jdro nucleus lentis - cataracta (aed zkal) - shlukovn proteino uvnitY o ky, dochz k jejmu zamlen, neostr a zamlen vidn, Yeaen chirurgicky odstrannm o ky a nahrazenm umlou o kou # 293. corpus vitreum, cvn zsoben oka corpus vitreum - mkk prohledn svtlolomn hmota, vyplIuje camera vitrea bulbi (prostor za o kou a corpus ciliare) - je tvoYen pleten kolagennch vlken stroma vitreum, mezi ktermi jsou roztrouaeny hyalocyty a jsou prostoupeny rosolovitou tekutinou humor vitreus - vepYedu je povrch sklivce zahuatn do membrana vitrea - na pYedn stran sklivce je jamka fossa hyaloidea , do kter je vloena o ka - za vvoje probh sklivcem a. hyaloidea (vtev z a. centralis retinae) pro vyvjejc se - o ku, miz ale jeat pYed narozenm a ve sklivci po n zostv canalis hyaloideus - s pYibvajcm vkem se mohou ve sklivci tvoYit zahuatn seky (vlo ky), ty pYekej prochzejcm paprskom 197 a. ophtalmica - vtev a. carotis interna (odstupuje v sinus cavernosus), spolu s n. opticus pronik do o nice, le na jeho laterln stran, potom ho kY a jde k vnitYnmu koutku - a. centralis retinae - vstupuje do n. opticus a dostv se do stnice, vydv vtve pro stnici (arteriolae temporales retinae sup. et inf., arteriolae nasales retinae sup. et inf.) ,vyivuje stnici krom ty inek a pko (ty jsou vyivovny z cvnatky) - a. hyaloidea - jen za vvoje, jde pYes sklivec k o ce - canalis hyaloideus - a. lacrimalis - vyivuje gl. lacrimalis a okoln spojivku - rr. musculares pro okohybn svaly - aa. ciliares post. breves - prostupuj sklrou a vtv se v cvnatce, vyivuj ty inky a pky - aa. ciliares post. longae nasalis et temporalis - prostupuj sklrou, vyivuj Yasnat tlsko a duhovku ( tvoY circulus arteriosus iridis major et minor ) - a. supraorbitalis - jde pod periorbitou (periost orbity), pot se dl na vtve do incisura supraorbitalis a incisura frontalis - a. ethmoidalis ant. - jde do foramen ethmoidale ant., dostv se do stYedn jmy lebn a pYes lamina cribrosa se dostv do dutiny nosn, vyivuje sinus frontalis a cellulae ethmoidales anteriores - pYed prostupem lamina cribrosa vydv a. meningea anterior pro pYilehlou st dura mater - a. ethmoidalis post. - jde skrz foramen ethmoidale post., vyivuje sinus sphenoidalis a cellulae ethmoidales posteriores - a. supratrochlearis 3 do incisura supratrochlearis a do eln krajiny - a. dorsalis nasi 3 anastomza s a. facialis V. ophtalmica superior - za n u vnitYnho koutku (v. nasofrontalis), anastomosuje s v. angularis - jde pYes fissura orbitalis sup. do stYedn jmy lebn, kde st do sinus cavernosus V. ophthalmica inf. - vznik ze iln pleten na spodin orbity, anastomosuje s v. ophthalmica sup., z orbity vystupuje skrz fissura orbitalis inf. a st do plexus pterygoideus - ly obli eje jsou pomoc obou vv. ophthalmicae propojeny se sinus cavernosus, znty se moou aYit krv z loisek v obli eji na pleny mozkov # 294. okohybn svaly - za naj vtainou spole nou alachou anulus tendineus communis (je pYipevnna ke stn o nice v okol vystn canalis opticus), potom se svaly rozbhaj k roznm stranm o n koule, kam se upnaj krtkmi plochmi alachami m. levator palpebrae superioris - o: anulus tendineus communis, b pod stropem o nice nad m. rectus sup. - i: tarzln plotnka hornho v ka - f: zved horn v ko - n: n. oculomotorius mm. recti - o: anulus tendineus communis - i: jdou na pYsluanou stranu o nice, kam se upnaj krtkou alachou za sclerocornelnm pYechodem - f: st ej oko na svou stranu, sup. a inf. jeat st ej oko lehce mediln - n: m. rectus lat. - n. abducens (VI.), m. rectus sup., inf., med. - n. oculomotorius (III.) m. obliquus bulbi sup. - o: anulus tendineus communis, b na mediln stran o nice, smYuje dopYedu k fovea 198 trochlearis , kde se jeho alacha obt kolem kladky (trochlea) a je zde opatYena synoviln pochvou (vagina synovialis m. obliqui sup.), potom jde alacha dorzolaterln - i: za equtor do hornho laterlnho kvadrantu - f: st oko dolo a laterln - n: n. trochlearis (IV.) m. obliquus bulbi inf. - o: spodina o nice (laterln od crista lacrimalis post. a canalis nasolacrimalis), jde dozadu a laterln - i: za equtor do dolnho laterlnho kvadrantu - f: st oko nahoru a laterln - n: n. oculomotorius - poloha a pohyby o n koule jsou zabezpe ovny souhrou vaech okohybnch svalo - pohybuj o n koul tak, aby nm obraz pYedmtu dopadal na lutou skvrnu v obou o ch - optick osy o k sob smrem dopYedu konverguj - jsou Yzeny z CNS, pYi poruchch (napY. obrna, razy) dochz k ailhn (strabismu) nebo dvojitmu vidn (diplopia) Hladk svaly onice m. orbitalis - tvoYen vrstvou hladk svaloviny ve fissura orbitalis sup. et inf. - f: tla obsah o nice dopYedu - n: sympatikus (pYi jeho vyYazen dochz k zapadnut o n koule 3 enoftalmus) m. tarsalis superior - o: alacha m. levator palpebrae sup. - i: horn tarsln plotnka m. tarsalis inferior - o: m. rectus inf. - i: doln tarsln plotnka - f: regulace aYky o n atrbiny - n: sympatikus (pYi poruae dochz k poklesu hornho v ka 3 ptosis) # 295. V ka a spojivka palpebrae - dv kon Yasy, kter shora a zdola pYekrvaj oko - vta horn v ko (palpebra sup.) a mena doln v ko (palpebra inf.) - mezi v ky je atrbina rima palbebrarum , ohrani ena volnmi okraji obou v ek limbus palpebralis ant. et post. - okraje v ek se setkvaj v koutcch angulus oculi med., lat. (vnitYn zaoblen, vnja ostr) - sulcus palpebralis sup. - oddluje horn v ko od ela, sulcus palpebralis inf. oddluje doln v ko od tvYe - pYedn plocha v ek (facies ant.) se obrac do obli eje a je kryta jemnou ko, kter je dobYe posunliv proti spodin - zadn plocha v ek (facies post.) nalh na o n kouli a je kryta spojivkou (tunica conjunctiva) - ob plochy v ek se setkvaj v limbus ant. et post., pYi zavYench v kch se pYedn okraje dotkaj, ale zadn okraje jsou krata a pln k sob nedolhaj, vznik tak trojbok lbek rivus lacrimalis (odtkaj pYes nj slzy medilnm smrem do slznho jezrka 3 lacus lacrimalis ) - funkce: ochrana, roztraj slzy po rohovce, pYi prudkm osvtlen se zavraj a chrn stnici - v medilnm koutku oka se na obou v kch vyklenuje papilla lacrimalis, na kter se otevr punctum lacrimale - podkladem je vazivov blna septum orbitale , pYipevnna na orbitu a mediln na crista lacrimalis post. 199 - pYechz v tarsus sup . (poloms it) et inf. (srpkovit), ob plotnky se mediln i laterln spojuj a pYechzej v lig. palpebrale med. et lat. - lig. palpebrale med. je silnja a dl se na 2 ramnka, kter se pYipojuj na crista lacrimalis ant. et post., mezi nimi je fossa sacci lacrimalis , kter obsahuje slzn v ek saccus lacrimalis - lig. palpebrale lat. se upn na os zygomaticum - ve v kch jsou uloeny kon lzy trojho typu: - gll. sebaceae (Zeisi) - mazov lzy vzan na Yasy, st do jejich folikulo - znt = je n zrno - gll. ciliares (Molliho lzy) - apokrinn, st do Yasovch folikulo nebo na voln okraj v ek - gll. tarsales (Meibomovy lzy) - velk mazov lzy v tarslnch plotnkch, tvoY maz, kter promaaeuje okraj v ek a brn protkn slz ze spojivkovho vaku pYes okraje v ek, znt = vl zrno (chalazion) Tunica conjunctiva - tenk blna charakteru sliznice, naroovl a bohat prokrven - za n na limbus post. palpebrarum , kryje zadn plochu v ek ( tunica conjunctiva palpebrarum ), od v ek se oddluje volnm ohbm ( fornix conjunctivae sup. et inf.), pYechz na pYedn stranu o n koule, kde pokrv sklru ( tunica conjunctiva bulbi ) a k okraji rohovky (na ni nepYechz) - je pevn spojena s tarslnmi plotnkami - u angulus med. je pYechod fornix conjunctivae sup. et inf. pYeruaen, jsou zde tvary: - lacus lacrimalis - slzn jezrko - caruncula lacrimalis - slzn jahodka - plica semilunaris - pYi medilnm okraji, rudimentln zbytek tYetho v ka (murky) - papilla lacrimalis - laterln od lacus lacrimalis na okrajch v ek s drobnmi puncta lacrimalia ,kter pYedstavuj za tek odvodnch cest slznch asy (ciliae) - jsou vsazeny do limbus palpebralis ant. - brn vniknut cizch tles do spojivkovho vaku - v se na n mazov lzy, pYi jejich zntu vznik tzv. >je n zrno< (hordeolum) Obo  (supercilium) - tvoYeno nkolika Yadami silnch chlupo, brn stkn potu z ela do o # 296. apparatus lacrimalis Gl. lacrimalis - uloena ve fossa glandulae lacrimalis na laterln stran stropu o nice - alachou m. levator palpebrae sup. je rozdlena na pars orbitalis (nad alachou, pod stropem o nice) a pars palpebralis (pod alachou) - z obou oddlo vystupuje 10-12 ductuli excretorii , kter vyseuj (samostatn) do fornix conjunctivae sup. - slzn lza nepYetrit produkuje slzy, kter jsou pohyby v ek pYi mrkn roztrny, odstraIuj prachov stice - pot jsou slzy pomoc rivus lacrimalis odvdny do slznho jezrka (lacus lacrimalis), za normlnch podmnek jsou pot slznmi cestami odvdny do dutiny nosn (nepYetkaj pYes doln v ko do obli eje) 200 V vodn cesty slzn - za naj na papilla lacrimalis obou v ek v slznm bodu ( punctum lacrimale ), odtud pokra uj tenkm kanlkem - canaliculus lacrimalis sup. et inf., ten m lomen probh, v mst ohybu je rozaYen ampulla canaliculi lacrimalis sup. et inf. - kanlky st do slznho vaku ( saccus lacrimalis ), ten je umstn ve fossa sacci lacrimalis mezi ramnky lig. palpebrale med., m tvar trubice, nahoYe m slep konec ( fornix sacci lac .), kaudln konec pYechz do ductus nasolacrimalis - ductus nasolacrimalis je uloen v kostnm canalis nasolacrimalis a st do meatus nasi inf., st ste n pYekrv slizni n Yasa plica lacrimalis (Hasnerova Yasa), kter brn vnikn obsahu dutiny nosn do slznch cest - slzy se v dutin nosn podl na zvlh ovn vdechovanho vzduchu - funkce slz: udruj vlhkou rohovku a spojivku, odplavuj prach a bakterie, ochrana proti infekci (imunoglobulin), zvlh uj vdechovan vzduch v dut. nosn, vyrovnvaj nerovnosti na rohovce (zlepauj jej optick vlastnosti) # 297. zevn ucho auricula uan boltec - sloit modelovan kon Yasa, tvar nlevky, smrem do zevnho zvukovodu se zuuje - funkce: zachycuje zvuk a soustYeuje ho do zevnho zvukovodu - podkladem je elastick chrupavka ( cartilago auriculae ), ta ale nezasahuje do uanho lalo ku ( lobulus auriculae ) - tvoYen tukem - na laterln ploae je zahnut okraj helix , kter za n jako crus helicis nad vstupem do zevnho zvukovodu - na helixu moe bt variabiln tuberculum auriculae (Darwini) - prostYednictvm lbku scapha je od helixu oddlena soubn probhajc vyvaenina antehelix , ta je v horn sti rozdlena na dv crura anthelicis , kter vymezuj fossa triangularis - uprostYed laterln plochy je prohlubeI concha auriculae , kter je pomoc crus helicis rozdlena na horn st cymba conchae a doln st cavum conchae , ve kter je porus acusticus externus - cavum conchae a vstup do zevnho zvukovodu ohrani uje vepYedu hrbolek tragus a vzadu antitragus, mezi nimi incisura intertragica - pod tragem je lamina tragi , kter navazuje na chrupavku zevnho zvukovodu - koe: jemn, tenk a dobYe prokrven ( ervenn ua), v oblasti tragu a antitragu je porostl chlupy - vazy ( ligg. auriculae ): pYipojuj boltec k proc. mastoideus, za tku arcus zygomaticus a temporln fascii - svaly: drobn a u lovka rudimentrn (u jinch savco mn tvar boltce a nat ho ke zdroji zvuku) - svaly intraaurikulrn spojuj rozn sti chrupavky - svaly extraaurikulrn smYuj z klenby lebn k boltci - tepny: vtve z a. temporalis spf. (pro laterln st) a a. auricularis post. (pro mediln st) - ly: v. temporalis spf. (pot v. retromandibularis), v. auricularis post. ob te ou do v. jugularis externa - mzn uzliny: n. l. retroauriculares, n. l. parotidei - senzorick inervace: nn. auriculares anteriores (z n. auriculotemporalis z trigeminu), r. auricularis n. vagi (skrz canaliculus mastoideus), n. auricularis magnus (z plexus cervicalis, punctum nervosum) - motorick inervace: n. facialis meatus acusticus externus zevn zvukovod - trubice dlouh 2,5-3 cm - za n u uanho boltce otvorem porus acusticus externus , mediln je zakon ena bubnkem - chrupav it st (cartilago meatus acustici externi ) - tvoY laterln 1/3 - kostn st ( meatus acusticus ext. osseus ) - tvoY mediln 2/3, v mediln sti se nachz sulcus tympanicus ,dokterho je vsazen bubnek, nahoYe je sulcus pYeruaen incisura tympanica 201 - v mst pYechodu sulcus tympanicus v incisura tympanica vystupuj dva hrbolky 3 spina tympanica ant. et post. - je vystln ko s tercilnm ochlupenm ( tragi ) a lzkami gll. ceruminosae , kter produkuj uan maz ( cerumen ) - na frontlnm Yezu je horn stna rovn (horizontln), doln stna se zvyauje (vyklenuje nahoru), na hranici chrupav it a kostn sti je isthmus (nejua msto), horn stna je krata ne doln, bubnek proto svr s horn stnou tup hel a s doln stnou ostr hel - na transverslnm Yezu jsou 3 seky 3 nejprve jde ventromediln, pot mediln a nakonec ventromediln k bubnku - pYi vyaetYen ucha otoskopem se thne uan boltec nahoru a dozadu - tepny: jako u boltce, kostnou st zsobuje a. auricularis prof . (z a. maxillaris) - ly: vedou krev do il boltce - nervy : r. auricularis n. vagi, n. meatus acustici externi (z n. auriculotemporalis) Membrana tympani bubnek - vazivov blna nlevkovitho tvaru (promr asi 1 cm) zasazena do sulcus tympanicus a incisura tympanica - zevn kryta ko, z vnitYn strany kryta sliznic - jeho okraj ( limbus membranae tympani )je zeslen v anulus fibrocartilagineus aje vsazen do sulcus tymp. - bubnek nen rovn, ale je vtaen na mediln stranu, vrchol tohoto vtaen - umbo membranae tympani , od nj odstupuje nahoru stria mallearis , kter je podmnna srostem bubnku amanubrium mallei - stria mallearis je nahoYe zakon ena hrbolkem prominentia mallearis , kter je podmnn laterlnm vbkem kladvka - od prominentia mallearis se rozbhaj plica malleolaris ant. et post . - pars flaccida - horn st bubnku, le mezi plicae malleolares, tenk, pYi ostrm zvuku vyrovnv tlak ve stYedoua - pars tensa - pevn napjata, pYena zvukov vlny - svteln reflex je lokalizovn v dolnm pYednm kvadrantu, pYi patologich se posouv (napY. hnis, ndor, pYetlak) - pYi zntu stYednho ucha se provd paracentza (propchnut dolnho kvadrantu, co nejvc u kraje) - inklinace bubnku - jeho zevn plocha se skln dopYedu a dolo, s horizont. rovinou svr 45 - deklinace bubnku - svr se sagittln rovinou hel 50 - stavba bubnku: podkladem je vazivo ( stratum fibrosum ), na vnja stran je bubnek kryt ko (stratum cutaneum ) a vnitYn stranu kryje sliznice ( stratum mucosum ) # 298. st Yedou on dutina - stYedn ucho (auris media ) je umstno v pyramid os temporale - tvoY ho stYedouan dutina (cavum tympani ) + sluchov kostky ( ossicula auditus ) a jejich spoje + tuba auditiva + cellulae mastoidae (dutiny v proc. mastoideus) pYedn stna ( paries caroticus ) - oddluje dutinu bubnkovou od canalis caroticus - otevraj se tu canaliculi caroticotympanici , nad nimi je vystn canalis musculotubarius , kter je rozdlen na: - horn oddl 3 semicanalis m. tensoris tympani - doln oddl 3 semicanalis tubae auditivae 202 zadn stna ( paries mastoideus ) - otvor antrum mastoideum vede do dutinek v proc. mastoideus - kaudlnji je hrbolek eminentia pyramidalis pro za tek m. stapedius - v blzkosti bubnku se otevr apertura tympanica canaliculi chordae tympani strop ( paries tegmentalis ) - soused se stYedn jmou lebn - apertura tympanica canaliculi n. petrosi minoris doln stna ( paries jugularis ) - oddluje stYedouan dutinu od fossa jugularis - apertura tympanica canaliculi tympanici laterln stna (paries membranaceus ) - recessus epitympanicus , recessus hypotympanicus mediln stna ( paries labyrinthicus ) - soused s vnitYnm uchem - uprostYed je vyvaenina promontorium (podmnna prvnm zvitem hlemd), b po n sulcus promontorii (pro n. tympanicus) - za promontoriem jsou 2 otvory: - horn: fenestra vestibuli (vkld se do n bze tYmnku) - doln: fenestra cochlae (uzavYena membrana tympani secundaria) - k fenestra vestibuli b z pYedn stny od canalis musculotubarius vbek proc. cochleariformis - nad fenestra vestibuli jsou 2 hrany podmnn kanlky: - doln: prominentia canalis n. facialis (podmnna druhm sekem canalis n. facialis) - horn: prominentia canalis semicircularis lat. - tak se tu nachz dva pY n pruhovan svaly, kter ovlivIuj napt bubnku: m. tensor tympani, m. stapedius # 299. ossicula auditus - kladvko ( malleus ), kovadlinka ( incus ), tYmnek ( stapes ) malleus - horn zaoblen konec caput s kloubn ploakou pro spojen s kovadlinkou - zen st collum mallei , kter pYechz v prothlou rukojee manubrium - na pYechodu kr ku a rukojeti odstupuj dva vbky 3 proc. anterior, proc. lateralis incus - airok st corpus incudis, na n kloubn ploaka pro hlavi ku kladvka - kaudln vystupuje crus longum incudis zakon en vbkem proc. lenticularis se sty nou ploakou pro tYmnek - dorzln odstupuje krata a silnja vbek crus breve incudis stapes - nejmena kost v tle, podob se jezdeckmu tYmenu - z caput stapedis odstupuj crus anterius (rovnja) a crus posterius (prohnutja, upn se na nj m. stapedius), ob ramnka pYechz v plotnku basis stapedis , kter je vloena do fenestra vestibuli articulationes ossiculorum auditus - articulatio incudomallearis - spojen hlavi ky kladvka + a tla kovadlinky, sedlov kloub s omezenou pohyblivost - articulatio incudostapedia - proc. lenticularis incudis + caput stapedis, kulov kloub s omezenou pohyblivost ligamenta ossiculorum auditus - spojuj sluchov kostky se stnami stYedouan dutiny 203 - lig. mallei anterius, superius, laterale - lig. incudis superius, posterius - membrana stapedia (rozepjat mezi ramnky tYmnku) - lig. anulare stapedis # 300. svaly st Yedou on dutiny m. tensor tympani - o: vychz ze semicanalis m. tensoris tympani, jeho alacha obt proc. cochleariformis - i: manubrium mallei - f: thne kladvko mediln a tm napn bubnek - n: n. m. tensoris tympani (z n. mandibularis) m. stapedius - nejmena pY n pruhovan sval lidskho tla - o: eminentia pyramidalis na zadn stn stYedouan dutiny - i: crus posterius tYmnku - f: vytahuje tYmnek z fenestra vestibuli, uvolIuje bubnek - n: n. stapedius (z n. facialis) sliznice - pokrv stny, pYechz i na kostky, vytvY Yasy a zhyby - plica mallearis anterior - od manubrium mallei k fissura petrotympanica - plica mallearis posterior - od manubrium mallei k zadn sti bubnku a pokra uje jako plica chordae tympani - recessus membranae tympani - prostory mezi vae uvedenmi Yasami a bubnkem: - recessus m. t. anterior - mezi plica mallearis ant. a bubnkem - recessus m. t. posterior - mezi plica mallearis post. a bubnkem # 301. tuba auditiva - kanlek spojujc stYedouan dutinu a nosohltan, vyrovnv tlak ve stYedoua s tlakem v zevnm prostYed - za n ve stYedouan dutin otvorem ostium tympanicum tubae auditivae - st do nosohltanu jako ostium pharyngeum tubae auditivae (sliznice vyzdviena do torus tubarius - k vystn se sbhaj plica salpingopharyngea a plica salpingopalatina ) - jej laterln tYetina je kostn 3 pars ossea tubae auditivae (10 mm), tvoY ji doln oddl canalis musculotubarius ve spnkov kostimediln dv tYetiny jsou chrupav it 3 pars cartilaginea tubae auditivae (25 mm), chrupavka m tvar lbku otevYenho laterln akaudln, tyto stny doplIuje vazivo - na pYechodu kostn a chrupav it sti je zen isthmus tubae auditivae - sluchov trubice je vystlna sliznic, obsahuje lymfatickou tkI ozna ovanou jako tonsilla tubaria (sou st Waldeyerova lymfoepitelilnho okruhu) cellulae mastoideae - dutinky lec v processus mastoideus spnkov kosti na dutinu bubnkovou navazuj prostYednictvm prostornjaho antrum mastoideum - soused mediln se sinus sigmoideus, od kterho jej oddluje vtainou jen tenk kostn lamela, pYi zntech stYednho ucha se moe zntliv proces rozaYit na mozkov pleny v zadn jm lebn, pYi neopatrn provdn trepanaci processus mastoideus (pYstupov cesta do dutiny bubnkov) moe bt protrena stna sinus sigmoideus 204 # 302. labyrinthus osseus - auris interna (vnitYn ucho) je uloeno v pyramid spnkov kosti, tvoY ho kostn + blanit labyrint - labyrinthus osseus se skld z pYedsn ( vestibulum ), 3 polokruhovitch kanlko ( canales semicirculares ossei ) a hlemd ( cochlea ), lze k nmu po tat i vnitYn zvukovod ( meatus acusticus int.) vestibulum labyrinthi ossei - dutina vej itho tvaru - laterln stna soused se stYedouan dutinou, je tu otvor fenestra vestibuli (do nj zasazena bze tYmnku) - mediln stna soused s vnitYnm zvukovodem, thne se po n hrana crista vestibuli , vytvY jamky - recessus cochlearis - nalh do n vestibulrn konec ductus cochlearis , vzadu se nachz macula cribrosa inf. (otvorky pro n. ampullaris posterior) - recessus elipticus - utriculus , je tu macula cribrosa sup. (pro n. utriculoampullaris), na jeho dolnm okraji se nachz st aquaeductus vestibuli (obsahuje ductus endolymphaticus ) - recessus sphericus - nalh na ni sacculus , je tu macula cribrosa media (pro n. saccularis) - horn a zadn stna maj otvory, kter vedou do canales semicirculares ossei, na pYedn stn je otvor, kter vede do scala vestibuli hlemd Canales semicirculares ossei - 3 polokruhovit kanlky (anterior, lateralis, posterior) orientovan ve 3 na sebe kolmch rovinch - obma svmi konci se otevraj do vestibulum labyrinthi ossei, jedno st je vdy rozaYen ( crus ampullare ) a druh ne ( crus simplex ) - laterln kanlek je samostatn, crura simplices pYednho a zadnho kanlku se spojuj do crus commune a st do vestibula spole n cochlea hlem - tvar ulity hlemd - kostn kuel ( modiolus ), jeho zkladna je orientovan k meatus acusticus int. a vytvY zde area cochlae - kolem je ovinut canalis spiralis cochlae (2,5 zvitu), kon slep a je podkladem cupula cochlae - je nepln pYepaen plotnkou lamina spiralis ossea ,kter navazuje na doln stnu vestibula - v mst pYipevnn lamina spiralis na plae modiolu probh canalis spiralis modioli - navazuj na nj canales longitudinales modioli , kter podln probhaj modiolem ast na jeho bz v podob otvorko (tractus spiralis foraminosus ) - scala vestibuli se otevr na pYedn ploae pYedsn - scala tympani kon slep pod vestibulem, v tto sti se nachz fenestra cochlae Meatus acusticus internus - kanlek v pyramid os temporale - za n na zadn ploae pyramidy otvorem porus acusticus internus , kon slep jako fundus meatus acustici interni, tato st soused s vestibulem a hlemdm vnitYnho ucha - po fundu probh crista transversa , kter ho spolu s mn patrnou svislou hranou rozdluje na 4 kvadranty - pYedn horn kvadrant (area n. facialis ), vstup do canalis n. facialis, must have k prof. Dubovmu - introitus canalis nervi facialis - dorzokraniln kvadrant ( area vestibularis superior ) - soused s macula cribrosa sup. vestibula, vystupuje z n n. utriculoampullaris 205 - dorzokaudln kvadrant ( area vestibularis inferior ) - soused s macula cribrosa media et inferior, vystupuje z n n. saccularis a samostatnm otvorem foramen singulare vystupuje n. ampullaris posterior - ventrokaudln kvadrant ( area cochlae ) - st na ni canalis longitudinalis modioli v podob spirlovit uspoYdnch otvorko - tractus spiralis foraminosus # 303. labyrinthus membranaceus - uloen v kostnm labyrintu - patY k nmu: dva v ky (utriculus a sacculus ve vestibulum labyrinthi ossei) + tYi ductus semicirculares (v canales semicirculares ossei) + ductus cochlearis (v cochlea) - sacculus - kulovit v ek v recessus sphericus, uvnitY je vertikln pol ko macula sacculi - utriculus - vej it v ek v recessus elipticus, uvnitY horizontln pol ko macula utriculi - ob pol ka maj ztluatl epitel s vlskovmi smyslovmi buIkami, vbky vlskovch bunk (cilie) jsou spojeny s rosolovitou hmotou s krystalky (statoconia), pYi zmn polohy hlavy se zmn poloha krystalko a jsou drdny smyslov buIky statick stroj - oba v ky jsou propojeny pomoc ductus utriculosaccularis , kter m tvar psmene V a z jeho vrcholu odstupuje ductus endolymphaticus - ductus semicirculares - tYi blanit chodbi ky (anterior, posterior, lateralis) uloen ve stejnojmennch kostnch kanlcch, otevraj se do utriculu - v mstech crus ampulare se blanit ductus semilunares rozaiYuj v ampulla membranacea , ve stn kad ampully je vyvaenina crista ampullaris - v epitelu krist jsou smyslov buIky s dlouhmi vlskovmi vbky, nad nimi je rosolovit hmota vznik tak Yasa ( cupula ), kter je pYi nerovnomrnch pohybech rozkmitvna pohybem endolymfy podrdn vlskovch bunk vnmn pohybo hlavy kinetick stroj Ductus cochlearis blanit hlem - tenk blanit trubi ka uloen v kostnm hlemdi, na obou stranch je zakon ena slep a je vyplnna endolymfou - caecum cupulare je ve vrcholu hlemd, caecum vestibulare nalh na recessus cochlearis ve vestibulum lab. ossei - na Yezu m tvar trojhelnku: jeden vrchol navazuje na lamina spiralis ossea, dala dva jsou na protilehl stran canalis spiralis cochlae, tm je oddlena horn st a doln st canalis spiralis cochlae (scala vestibuli, scala tympani ), oba prostory spolu komunikuj jen otvorkem ve vrcholu hlemd - helicotrema - paries externus - uloen proti lamina spiralis ossea, srost s periostem canalis spiralis cochlae - paries vestibularis (horn stna) -membrana vestibularis - paries tympanicus (spodn stna) -lamina basilaris (oddluje ductus cochlearis od scala tympani) - na lamina basilaris se nachz vlastn sluchov stroj (organon spirale, Corti), nad nj vybh membrana tectoria ,pordn smyslovch bunk je zposobeno vlnnm endolymfy 206 - princip slyaen : zvukov vlny jsou smYovny zevnm zvukovodem na bubnek, kter se rozkmit kmity se pYenaej pYes klouby sluchovch kostek bze tYmnku je zasunuta do fenestra vestibuli, dochz k rozvlnn perilymfy rozvlnn endolymfy a membrana tectoria podrdn smyslovch bunk Cortiho orgnu na membrana basilaris impulsy jsou vedeny prostYednictvm pars cochlearis n.VIII do mozkov kory - registrace polohy hlavy : v utriculu a sacculu jsou msta se specializovanmi buIkami 3 macula statica utriculi (vodorovn) a macula statica sacculi (horizontln), buIky maj vbky (cilie), kter jsou zanoYeny do gelatinosn vrstvy, kter m na povrchu statokonie pYi zmn polohy hlavy mn statokonie polohu tm se mn tlak i tah na cilie smysl. bunk impulsy jsou pYevedeny na nervov vzruchy a odvedeny skrz pars vestibularis n.VIII do CNS - registrace pohybu hlavy : v polokruh. kanlcch jsou cristae ampullares, kde jsou smyslov buIky, jejich vbky jsou zanoYeny do gelatinosn vrstvy pYi pohybu hlavy dojde k proudn endolymfy a pYsluanm polokruhovitm kanlku proudc endolymfa ohb cilie a tyto mechanick podnty jsou pYevedeny na nervov vzruch a odvedeny popmoc pars vestibularis n.VIII do CNS # 304. N. vestibulocochlearis - senzorick nerv - tvoYen bipolrnmi neurony, kter odvdj informace zblanitho labyrintu pars vestibularis - navazuje na smyslov buIky vestibulrnho apartu - n. utriculoampullaris vede informace od smyslovch bunk v macula utriculi acrista ampullaris ant. et lat. - n. saccularis vede informace od smyslovch bunk v macula sacculi - n. ampullaris post . vede informace z crista ampullaris post. - bipolrn neurony jsou na spodin fundus meatus acustici interni jako ggl. vestibulare - vaechny tYi nervy se spojuj do radix vestibularis pars cochlearis - odvd sluchov informace z Cortiho org. a blanitho hlemd - bipolrn buIky tvoY ggl. spirale cochlae (uloen ve stejnojmennm kanlku modiolu) - perifern vbky vystupuj skrz fundus meatus acustici interni (area cochlae) - pars cochlearis se spojuje s pars vestibularis a jako n. vestibulocochlearis (sluchovrovnovn nerv) vstupuje do angulus pontocerebellaris (laterln od n. facialis) 207 # 305. m on reflex 1. receptor 2 pYeveden fyziklnho podntu na ak n potencil 2. dostYediv ramnko reflexu 2 pYivd signly zperifernch receptoro do CNS, tvoY ho buIky spinlnho ganglia, jejich dendrity a axony; 3. reflexn centrum 2 zpracovv signly z perifernch receptoro, pYedstavuje ho zpravidla man segment; 4. odstYediv ramnko reflexu 2 odvd ak n potencil k efektoru, tvoY ho motoneurony a jejich axony; 5. efektor 2 svalovina (pY n pruhovan kostern, srde n, hladk), myoepitelov buIky lz - typy reflexo: - exteroceptivn - reakce na dotyk, tlak, bolest, teplo, sou st obrannch reakc (charakter reflexo flexorovch, extenzorovch 2 sou st je inhibice antagonistickho svalu) - viscerln - orgnov receptory (visceroreceptory), reakce = kontrakce nebo relaxace hladk svaloviny orgno, zmna aktivity lz - viscerosomatick 2 reflexy, kter maj odstYediv ramnko v somatick oblasti, napY. drdn receptoro pobYianice pYi zntu vyvol reflexn staen svalo stny bYian - somatick - proprioceptivn - podle po tu neurono: - monosynaptick reflexy: - napnac reflex (napY. patellrn) - derem na alachu se sval pasivn natahuje, co aktivuje motoneurony danho svalu a dojde k reflexnmu stahu (receptivn vlkna ve svalovm vYetnku -aferentace, a-motoneuron - eferentace) - svalov vYetnko (fusus neuromuscularis) = skupina modifikovanch svalovch vlken (inrafuzln vlka), kter registruj nataen a zkrcen okolnch svalovch vlken (extrafuzlnch) - svalov vYetnko inervuje jednak klasick senzorick reflexn drha = napnac reflex a pak pYes gama motoneurony - gama-motoneurony dostvaj informace z retikulrn formace, na jejich zklad se upravuje citlivost vYetnka (zachovvaj jeho drdivost) - vznamn pro regulaci svalovho tonu = -kli ka - Podrobnja vysvtlen: Pokud je sval protaen, jsou protaeny i svalov vYetnka a > senzorick nervy jsou pevn obto eny kolem intrafuzlnch vlken. Dky pevnmu obto en > jsou nervy velmi citliv na zmnu dlky. Pokud je vaak sval zkrcen, jsou senzorick > zakon en obto ena kolem intrafuzlnch vlken voln, a proto jsou mn citliv na zmnu > dlky svalu. Gama kli ka doke mnit dlku svalovch vYetnek bez potYeby zmny dlky > svalu. Protaenm stYedu vlken dojde k pevnjamu obto en senzorickho nervu a k vta > citlivosti svalovho vYetnka. Vta citlivost vede ke vzniku vce ak nch potencilo pYi > protaen svalu, tedy k vta odpovdi napnacho reflexu, a ke zvaen svalovho napt. - polysynaptick reflexy: - obrcen napnac reflex - receptorem obrcenho napnacho reflexu je Golgiho alachov tlsko, v dosledku seriovho zapojen s extrafuzlnmi vlkny je tlsko stimulovno kontrakc i pasivnm protaenm svalu, aferentace kon na inhibi nm interneuronu, jeho axon tlum -motoneuron pYednch koYeno mchy, zroveI vede ze zadnch roho kolaterla, kter excita nm spojenm s motoneurony antagonisto brn svaly pYed pYetenm # 306. zrakov drha - za n na stnici (prvn tYi neurony) - 1. neuron - stratum neuroepitheliale , ty inky a pky - 2. neuron - stratum ganglionare retinae , bipolrn neurony - 3. neuron - stratum ganglionare n. optici , multipolrn neurony - horizontln neurony - propojuj ty inky a pky - amakrinn buIky - inhibuj gangliov buIky a jsou citliv na zmnu v probhu zmny wtf - n. opticus vznik z vlken multipolrnch neurono. za n na discus n. optici , pror sklru (blimu) v oblasti lamina cribrosa a smYuje mrn mediln do canalis opticus - za svho probhu je obalem vaemi mozkovmi plenami 208 - dostv se do stYedn jmy lebn, kde se ( ste n) kY v sulcus praechiasmaticus chiasma opticum - kY se pouze vlkna z nasln poloviny (jdou kontralaterln), vlkna z temporln poloviny se nekY, do corpus gen. lat. se tak dostvaj neurity z jedn temporln oblasti a z jedn nasln oblasti (napY. v pravm corpus gen. lat. jsou vlkna z temporln poloviny pravho oka a vlkna z nasln poloviny levho oka) - po pYekYen pokra uje jako tractus opticus , kter je sou st diencephala, a kon v corpus gen. laterale - tractus opticus se dl na radix medialis, radix lateralis - 4. neuron je v ncl. corporis geniculati lat. - z ncl. corporis geniculati lateralis potom pokra uje pYes radiatio optica =tractus geniculocalcarinus a zakon uje se v okol sulcus calcarinus v occipitlnm telencephalu ( area 17, 18, 19) - zsadn pro pochopen - lev poloviny stnic snmaj pravou st zornho pole a naopak! mon poakozen zrakov drhy (USMLE): - poakozen stnice nebo n. opticus (amaurza) - slepota pYsluanho oka - poakozen zkYench vlken chiasma opticum (typicky ndory hypofzy, aneurysma mozkovch tepen atd.) -bitemporln hemianopsie = vpadek temporlnch polovin zornch pol =naslnch polovin stnice! - poakozen nezkYench vlken v chiasma opticum (mlo ast) - vpadek naslnch polovin zornch pol (temporlnch polovin stnice) - binasln hemianopsie - poakozen tractus opticus - homonymn hemianopsie - vpadek druhostrannch polovin zornch pol, tzn. stejnostrannch polovin stnice > (pro pochopen: porucha levho tractus opticus = nevid lev poloviny o - v levm oku temporln, v pravm nasln, pacient nevid pravou polku zornho pole) - poakozen radiatio optica - kvadrantov homonymn hemianopsie =vpadek hornch nebo dolnch kvadranto druhostrannch polovin zornch pol - bilaterln poakozen zrakov kory - korov slepota - lovk si neuvdomuje, co vid, ale podkorov centra jsou ok, tzn. reflexy jsou funk n odbo ky zrakov drhy: - radix medialis (10 - 20 %) do colliculi superiores - centrum opticko-motorickch reflexo, odstYediv drha tractus tectospinalis - area praetectalis - ncll. pretectales - centrum pupilrnho reflexu, ncl. interstitialis - akomodace, konvergence - hypothalamus - tractus retinohypothalamicus, ncl. suprachiasmaticus, supraopticus (cirkadinn rytmy) - thalamus - pulvinar thalami, zptnovazebn kontroln okruhy - medulla oblongata - Cajalovo jdro, FLM, souhyby o , sou innost okohybnch svalo a nervo, sledovn pohybujcho se pYedmtu - substantia nigra - kontrola okulomotoriky 209 # 307. sluchov drha - vnitYn ucho - ganglion spirale cochlae (canalis spiralis modioli), bipolrn buIky -dendrity z Cortiho orgnu, axon do canales longitudinales modioli - fundus meatus acustici interni - pars cochlearis n. vestibulocochlearis (pYedn doln kvadrant) - sulcus bulbopontinus, angulus pontocerebellaris - pak se dl na ncl. cochlearis ventralis et dorsalis - tuberculum acusticum - ncl. cochlearis dorsalis (posterior) -vlkna odtud b pYes stYedn rovinu, kY se, lemniscus lateralis, colliculus inferior, kde je 3. neuron, corpus geniculatum mediale (4. neuron), radiatio acustica , Heschlovy zvity , gyri temporales transversi (area 41, 42) - ncl. cochlearis ventralis (anterior), corpus trapezoideum (moou se nkolikrt pYepojit), lemniscus lateralis - tonotopick uspoYdn # 308. pupilrn reflex - area praetectalis - centrum pupilrnho reflexu - zornicov reflex, kter reguluje mnostv svtla, kter se dostane do oka (m. sphincter et dilatator pupillae) - misa - zuen, parasympatikus - mydriza - rozaYen, sympatikus - misa - z area praetectalis do ncl. parasympaticus n. oculomotorii (ncl. E. W.), nervus oculomotorius, ganglion cilliare, nn. ciliares breves, m. sphincter pupillae - mydriza - interneurony RF, ncl. intermediolateralis (C8-Th1), man nervy do truncus sympaticus , ggl. cervicale sup., spolu s a. carotis int. jako nn. carotici, pYes ggl. ciliare prochz bez pYepojen, nn. ciliares breves, m. dilatator pupillae # 309. vestibulrn drha - fylogeneticky velmi star, roztYatn drha - macula statica utriculi et sacculi -statick informace o poloze hlavy - ductus semicirculares - nerovnomrn pohyb - 1. neuron - ggll. vestibulares , fundus meatus acustici interni, bipolrn buIky (axony do pars vestibularis n. vestibulocochlearis) - area vestibularis superior (n. utriculoampullaris - z ductus semicircularis anterior et lateralis), area vestibularis inferior (n. saccularis, n. 210 ampullaris posterior - z ductus semicircularis posterior) - n. vestibulocochlearis - do angulus pontocerebellaris - tractus vestibulocerebellaris - pYmo do vestibulrnho moze ku -tractus vestibulocerebellaris directus - k vestibulrnm jdrom - nuclei vestibulares (superior, med., lat., inferior), nejvznamnja je laterln Deitersovo jdro - tractus vestibulocerebellaris indirectus - odtud zptn tractus vestibulospinalis - alfa motoneurony pYednch roho manch k posturlnm svalom - napojen na FLM - st vlken do thalamu - tractus vestibulothalamicus , pak do vestibulrn kory, nen pYesn definovan, st do gyrus postcentralis - area 3, st do gyri temporales transversi - area 41, 42 - do insuly - informace k uvdomn pohybu, pocit zvrat atd. fasciculus longitudinalis medialis - propojen jader ncl. intersticialis a Darkaevi ovo jdro (ncll. oculomotorii accessorii), jdra vaech okohybnch nervo a vestibulrnch jader - tractus vestibulospinalis - alfa motoneurony pYednch roho manch, jdra hlavovch nervo - koordinuje pohyby hlavy a krku, pohyby o a podnty zvestibulrnho stroj - vestibulo-okulo-motorick reflexy - k otzce 286. # ichov drha - regio olfactoria dutiny nosn (mediln a laterln strana do rovn concha nasalis superior) - unipolrn buIky - primrn smyslov buIky, jedin neurony, kter mohou regenerovat - prochz skrze lamina cribrosa ossis ethmoidalis, bulbus olfactorius , kde jsou 2. neurony - mitrln buIky (ve tvaru mikulask epky) - skrze tractus olfactorius do trigonum olfactorium , pomoc stria olfactoria medialis, lateralis a intermedia do entorhinln oblasti (uncus gyri parahypocampalis), do lamina cribrosa anterior (do piriformn oblasti), do amygdalrnho komplexu (napojen na limbick systm) a do thalamu, odkud pak vede do orbitofrontln kory (kora elnho laloku v oblasti gyri orbitales) 211 # chu Yov drha - caliculli gustatorii - na jazyku, v okol epiglottis, arcus palatoglossus, arcus palatopharyngeus a na patYe - 1. neuron - pseudounipolrn buIky - ggl. geniculi n. VII (chorda tympani - pYedn 2/3 jazyka), ggl. n. IX (zadn 1/3 jazyka), ggl. n. X (kolem epiglottis), n. petrosus major (patro) - 2. neuron - ncl. gustatorius - ncl. tractus solitarii - 3. neuron - thalamus, ncl. VPM - area 43 (operculum frontale), insula # 310. protopatick it kon etiny a trup - hrub kon citlivost, teplo, chlad, bolest - 1. neuron - pseudounipolrn neuron ganglion spinale - 2. neuron - ncl. proprius , vlkna se kY vkonkrtnm manm segmentu - pokra uje jako tractus spinothalamicus anterior (protopatick it) nebo tractus spinothalamicus lateralis (termick informace a bolest) - 3. neuron - thalamus, ncl. VPL - gyrus postcentralis - area 3, 2, 1 hlava - 1. neuron - ganglion trigeminale - 2. neuron - ncl. tractus spinalis n. trigemini, tractus trigemino-thalamicus - 3. neuron - thalamus, ncl. VPM - gyrus postcentralis - area 3, 2, 1 212 # 311. epikritick it - diskrimina n it, lemniskrn systm - 1. neuron - pseudounipolrn buIka v ganglion spinale - tractus spinobulbaris - fasciculus gracilis, fasciculus cuneatus - 2. neuron - ncl. gracilis, ncl. cuneatus medialis v oblongat - tractus bulbothalamicus - fibrae arcuatae internae, decussatio lemniscorum - lemniscus medialis - 3. neuron - thalamus, ncl. VPL - gyrus postcentralis - area 3, 2, 1 trigeminln systm - jemn kon citlivost - 1. neuron - ganglion trigeminale , ggl. nervi facialis, nervi glossopharyngei, nervi vagi - 2. neuron - ncl. sensorius principalis n. V vpontu - lemniscus trigeminalis - 3. neuron - thalamus, ncl. VPM - skrze capsula interna do gyrus postcentralis - area 3, 2, 1 # 312. propriocep n drhy oblast DK a trupu - 1. neuron - ganglion spinale - 2. neuron - ncl. thoracicus - tractus spinocerebellaris ant .- do moze ku skrze pedunculus cerebellaris superior - tractus spinocerebellaris post. se nekY, do moze ku vede pYes pedunculi cerebellares inferiores - z moze ku tractus cerebellothalamicus - do nuclei ventrales laterales v thalamu - tractus thalamocorticalis - gyrus frontalis et praecentralis -praemotorick a motorick kora oblast HK - 1. neuron - ganglion spinale - 2. neuron - fasciculus cuneatus - ncl. cuneatus lateralis (ncl. thoracicus kon u C8, tam je jen mal st plexus brachialis) - tractus cuneocerebellaris do moze ku - tractus cerebellothalamicus - thalamus - ncll. ventrales laterales - gyrus frontalis et praecentralis -praemotorick a motorick kora oblast hlavy (pYesnji oblast inervovan hlavovmi nervy V, VII, IX, X) - 1. neuron pseudounipolrn neuron v ncl. tractus mesencephalicus n. V 213 - tractus trigeminocerebellaris - tractus cerebellothalamicus - thalamus - ncll. ventrales laterales - gyrus frontalis et praecentralis -praemotorick a motorick kora # 313. pyramidov motorick drhy - fylogeneticky mlad, siln myelinizovan drha, uvdoml hybnost - descendentn drha z cortex cerebri (area 4) na motorick jdra - tractus corticospinalis - jednoneuronov drha (horn motoneuron) z cortex cerebri, decussatio pyramidum (medulla oblongata x medulla spinalis) na ncll. motorii pYednch roho manch (2. neuron - doln motoneuron) - skrze capsula interna, crura cerebri, v pontu rozbit na fasciculi longitudinales - 80 % se kY (decussatio pyramidum ) a pokra uje jako tractus corticospinalis lateralis - 20 % jde jako tractus corticospinalis anterior a kY se a v danm manm segmentu - pYi jednostrann lzi hornho motoneuronu dochz k poruae inervace svalo kontralaterlnch kon etin (inernovan pouze zkYenmi vlkny), svaly trupu apYedevam brnice maj inervaci i z nezkYench vlken - tractus corticonuclearis - drha voln hybnosti svalo inervovanch hlavovmi nervy - probh skrze genu capsulae internae - zakon uje se na ncll. motorii hlavovch nervo v somatomotorick i vbranchiomotorick zn mozkovho kmene - poakozen tr. corticonuclearis (hornho motoneuronu) pro n. facialis = centrln obrna - do > sti jdra pro horn polovinu obli eje jdou zkYen i nezkYen vlkna, do doln sti jen zkYen, proto je pYi centrln parze mimika horn poloviny ok a poklesne kontralaterln stn koutek - poakozen jdra n. VII nebo samotnho nervu = perifern obrna - obrna vaech mimickch svalo na > stejn polovin obli eje # 314. extrapyramidov mot. drhy - mimovoln hybnost, zautomatizovan pohyby, reflexn pohyby - vceneuronov drhy (odbo ky do RF atd.) - anatomicky jsou extrapyramidov drhy korov - z kory do kmene (tr. corticoreticularis, corticorubralis, corticovestibularis...) a expyr. drhy kmenov (tr. reticulospinalis atd.) - funk n nem dlen vznam a je lepa popisovat tyto drhy jako tr. cortico-reticulo-spinalis atd. - tractus reticulospinalis - facilita n a inhibi n systm motoriky, regulace svalovho tonu - touto drhou zroveI jdou impulzy z dechovho centra na motoneurony n. phrenicus nebo impulzy pro vegetativn centra modulujc srde n frekvenci 214 - tractus rubrospinalis - svalov napt flexoro HK - tractus tectospinalis - opticko- a akusticko-motorick reflexy - tractus vestibulospinalis - tonus posturlnho svalstva na zklad informac z vestibulrnho apartu - dle sem patY rozn spojovac okruhy s BG pro kontrolu a upYesnn plnu pohybu vytvoYenho motorickou korou (napY. tr. cortico-striato-palido-thalamo-corticalis) - patY sem i spoje s moze kem - do moze ku tr. cortico-ponto-cerebellaris, ale moze ek nem pYm spojen do mchy, svoj vliv na motoriku uplatIuje pYes cerebello-thalamo-kortikln drhy nebo napojenm na tr. rubrospinalis, reticulospinalis nebo vestibulospinalis poakozen drah na rovni mchy - pYeruaen poloviny mchy - syndrom hemisekce man - pod rovn lze je ipsi- i kontralaterln porucha citlivosti a ipsilaterln porucha motoriky (hemiplegie) - pln pYeruaen mchy - transverzln man lze - pod rovn lze oboustrann porucha motoriky - podle vaky poakozen moe bt i poakozen motoriky vaech 4 kon etin - kvadruplegie (lze nad rovn intumescentia cervicalis) nebo paraplegie (lze nad intumescentia lumbalis) - jednoduch mimovoln reflexn pohyby jsou zachovny, protoe reflexy probhaj na pYsluanm manm segmentu a nepotYebuj spoje s dnou vyaa et 215 # perifern nervov o systm - obecn o vod - dermatom (area radicularis sensoria) je pomrn dobYe ohrani en oblast koe, kter je senzitivn inervovna ur itm zadnm koYenem manm (m vznam pYedevam pro diagnostiku neurologickch patologi) - v oblasti 2. meziebY je skok mezi dermatomem C4 a Th2 - anatomicky v oblasti bradavek Th4 a v oblasti pupku Th10 - area nervina - oblast inervovan konkrtnm senzorickm nervem (viz za tek topografie) - napY. pYi vyhYezl meziobratlov plotnce se aY bolest v oblasti danho dermatomu nikoliv area nervina - myotom (area radicularis motoria) -oblast svalo inervovan jednm pYednm koYenem manm - Headovy zny - oblasti na koi, kter jsou senzitivn inervovny ze stejnho manho segmentu jako ur it orgn - iradiace bolesti (pYevzato z vpracek na fyziologii): - vaechny perifern nervy maj mnohem vce aferentnch vlken, kter pYichzej do mchy, ne nsledn ascendentnch vlken v manch drahch, ktermi je bolest pYenaena, aferentn vlkna ze somatickch struktur (koe) konverguj na tom samm manm neuronu jako aferentn vlkna z viscerlnch struktur (srdce, jtra...) - protoe somatick bolesti jsou astja ne viscerln (mj. je i vce somatickch nociceptoro ne tch viscerlnch), >nau il se< mozek, e informace pYichzejc z ur it drhy jsou vyvolny bolestivm podntem, kter posob v ur it somatick oblasti -pokud se tedy aktivuje viscerln nociceptor, mozek nevid rozdl a lokalizuje bolest opt do somatick oblasti - brnice C3-5 (moe bt zposobeno i iritac brnice patologi pYilehlho orgnu - duodenum, jtra, lu nk...) - srdce C8-Th4 (proto pYi infarktu moe bolet lev HK) # 315. N. spinalis - vystupuj z hYbetn mchy v po tu 31 pro - na povrchu mchy za naj jako fila radicularia, kter se spojuj do pYednch a zadnch manch koYeno - smaen nerv - motorick radix ventralis vystupuje ze sulcus ventrolateralis - je tvoYen somatomotorickmi vlkny, kter jsou ur ena k inervaci kosternch svalo a autonomnmi vlkny (sympatikus v rozsahu C8 a L2, parasympatikus v rozsahu sakrlnch segmento) - senzitivn radix dorsalis vstupuje do mchy v sulcus dorsolateralis a pYivd vlkna somatosenzitivn z koe a z pohybovho stroj a vlkna viscerosenzitivn z vnitYnch orgno - na zadnm koYenu je man uzlina ( ganglion spinale ), kter m vYetenovit tvar a je tvoYena nakupenm tl pseudounipolrnch neurono - oba koYeny se spojuj ve foramen intervertebrale a tvoY smaen man nerv nervi cervicales - 8 pro nervo (C1 - 8), kter vystupuj z kr nch manch segmento a kanl pteYn opouatj pYes foramina intervertebralia mezi jednotlivmi kr nmi obratli, C1 vystupuje mezi kost tln a atlasem, C8 vystupuje mezi poslednm kr nm a prvnm hrudnm obratle nervi thoracici -12 pro nervo (Th1 - 12) nervi lumbales - 5 pro nervo (L1 - 5) nervi sacrales - 5 pro nervo (S1 - 5) - vystupuj z canalis sacralis pYes foramina sacralia, S5 vystupuje pYes hiatus sacrali nervus coccygeus - 1 pr nervo (Co) - vystupuje skrze hiatus sacralis 216 - ramus meningeus - pYes foramen intervertebrale se vrac zpt do pteYnho kanlu a inervuje pleny man - ramus communicans albus -smYuje do sympatickho ganglia vtruncus sympaticus, odstupuj pouze z nervo C8 a L2 (v souvislosti spYtomnost ncl. intermediolateralis vpYsluanch manch segmentech) - r. communicans griseus - tenk nemyelinizovan vtev, kter se vrac do kadho spinlnho nervu z gangli truncus sympathicus ramus dorsalis - slab smaen vtev (motorick, senzitivn aautonomn vlkna), kter smYuje na dorzln stranu krku a trupu - zadn vtve si zachovvaj segmentrn pravu a po odstupu z manho nervu se st ej dorzln a vstupuj do hlubokch zdovch svalo (autochtonn svaly hYbetn) - r. medialis a r. lateralis - motorick vlkna inervuj autochtonn svaly hYbetn, senzitivn vlkna jsou ur ena pro koi zad v rozsahu linea nuchae superior kraniln, spojnice processus mastoideus - angulus inferior scapulae - stYed crista iliaca Iaterln, spojnice stYedu crista iliaca s hrotem kostr e kaudln - n. suboccipitalis (r. dorsalis C1) - je tvoYen pouze motorickmi vlkny, vystupuje pYes membrana atlantooccipitalis posterior, podbh a. vertebralis a vnik do trigonum suboccipitale, inervuje vaechny mm. suboccipitales a ste n m. semispinalis capitis - n. occipitalis major (r. dorsalis C2) - po te n sek je smaen (inervuje m. semispinalis capitis a m. longissimus capitis), vkone nm seku je nervem konm - inervuje koi a po tzv. ru interaurikulrn, kde se stk se senzitivnmi vtvemi n. trigeminus (n. occipitalis minor je z plexus cervicalis) - n. occipitalis tertius (r. dorsalis C3) inervuje zk pruh koe ajov krajiny pYi stYedn rovin (mediln od inerva n oblasti n. occipitalis major) - nn. clunium superiores - senzitivn vtve z rr. laterales L1 - 3; kter inervuj koi hornho oddlu krajiny hov - nn. clunium medii - vystupuj z rr. laterales S1 - 3 inervuj koi v krajin kYov a v prostYedn sti krajiny hov ramus ventralis - na pYedn stranu krku a trupu - pYedn vtve manch nervo jsou silnja a dela ne rr. dorsales (s vjimkou prvnch dvou kr nch nervo, kde jsou pomry opa n) - pYedn vtve kr nch, bedernch a kYovch nervo se mezi sebou v mal vzdlenosti od pteYe spojuj a vytvYej pleten: plexus cervicalis (C1-4), plexus brachialis (C5 - Th1), plexus lumbalis (L1 - L4) a plexus sacralis (L4 - Co) - pYedn vtve hrudnch nervo si zachovvaj povodn segmentrn pravu a probhaj jako samostatn nn. intercostales nervi intercostales - v meziebernm prostoru probh v dorzlnm seku na vnitYn stran m. intercostalis externus, je kryt pomoc fascia endothoracica a pleura parietalis - pYi angulus costae vstupuje mezi m. intercostalis internus a m. intercostalis intimus - v oblasti chrupav it sti ebra le na vnitYn stran m. intercostalis internus a je kryt pomoc fascia endothoracica a pleura parietalis. - sulcus costae - nejkranilnji je uloena la, uprostYed tepna a nejkaudlnji probh nerv - kranilnch 6 interkostlnch nervo dosahuje a ke sternu, zbvajc se v kone nm seku st pYes chrupav itou st ebra mediokaudln a pYechz do stny bYian 217 - vnikaj mezi m. transversus abdominis a m. obliquus internus abdominis, jejich vtve dosahuj a k linea alba - rr. musculares pro vlastn svaly hrudnku (mm. intercostales, m. transversus thoracis), pro svaly spinokostln (mm. serrati posteriores) a pro pYedn a laterln svaly bYian (m. rectus abdominis, m. pyramidalis, m. obliquus externus abdominis, m. obliquus internus abdominis, m. transversus abdominis). - rr. cutanei - inervuj koi hrudnku a bYicha - rr. cutanei laterales - inervaci krajiny prsn (rr. mammarii laterales), na bYichu inervuj koi v oblasti laterln strany, r. cutaneus lateralis z n. subcostalis zasahuje a do krajiny ky eln - vtve ze 2. a 3. interkostlnho nervu se spojuj s n. cutaneus brachii medialis (nn. intercostobrachiales) - rr. cutanei anteriores - rr. mammarii mediales, vtve kaudlnch meziebernch nervo inervuj koi bYicha pYi stYedn Ye (dosahuj a nad sponu stydkou) - tenk sensitivn nervy, inervujc parietaln pleuru a parietln peritoneum - n. subcostalis m obdobnou pravu, jeho vtve vaak inervuj pouze struktury na bYiae # 316. plexus cervicalis - pleteI, kter je uloena v rovni prvnch tyY kr nch obratlo pYed ponem m.scalenus medius a m.levator scapulae za m. sternocleidomastoideus - vznik spojenm ventrlnch vtv C1 - C4, kter jsou navzjem spojeny tYemi obloukovitmi spojkami (ansae) - do pleten vstupuje tak spojka z ventrln vtve C5 senzorick vtve - n. occipitalis minor (C2 - 3) probh podl zadnho okraje m. sternocleidomastoideus do laterln sti krajiny tln - n. auricularis magnus (C3) - vystupuje asi uprostYed zadnho okraje m. sternodeidomastoideus, r. posterior inervuje koi na mediln stran uanho boltce a v oblasti krajiny mastoidn, r. anterior inervuje koi na laterln stran uanho boltce, v zevnm zvukovodu a v krajin parotideomaseterick. - n. transversus colli (C3) - rr. superiores, kter smYuj ke koi krajiny suprahyoidn a rr. inferiores, kter inervuj koi v oblasti infrahyoidn, le pod m. platysma. - r. superior n. transversi colli se spojuje s r. colli n. facialis - ansa cervicalis superficialis - motorick vlkna pro doln snopce m. platysma - nn. supraclaviculares (C3 - 4) - vtve se vjYovit rozbhaj od zadnho okraje m. sternocleidomastoideus ke clavicule a inervuj koi horn sti krajiny hrudn (nn. supraclaviculares mediales, nn.supraclaviculares intermedii) a krajiny ramenn (nn. supraclaviculares laterales) - vaechny sensitivn vtve plexus cervicalis vystupuj pYiblin uprostYed zadnho okraje m. sternodeidomastoideus (punctum nervosum , tzv. Erbov bod) a odtud se vjYovit rozbhaj koblastem koe, kterou inervuj motorick vtve - rr. musculares (C1 - 4) - inervuj svaly prevertebrln, intervertebrln a mm. scaleni a podlej se na inervaci m. SCM a m. trapezius (jsou inervovny pYedevam z r. ext. n. accessorii) - n. phrenicus (C3 - 5) sestupuje po pYedn stran m. scalenus ant. k apertura thoracis sup., kde vstupuje do mediastina - prav n. phrenicus se klade na laterln stranu v. cava sup. pYed stopku prav plce a po prav stran perikardu sestupuje k brnici (pYed foramen v.cavae) - lev probh po laterln stran arcus aortae, klade se pYed stopku lev plce a po lev stran perikardu sestupuje k brnici - je pYedevam motorickm nervem brnice, obsahuje vaak tak vlkna senzitivn - r.pericardiacus, rr.phrenicoabdominales (inervuj parietln peritoneum nalhajc na brnici) 218 - drdnm parietlnho peritonea v oblasti brnice pYi chorobch jater a lu ovch cest moe bt pocieovna pYenesen bolest v oblasti pravho ramena - vtainou anastomosuje v doln sti krku s plexus brachialis, pYp. s jeho vtv n. subclavius, tyto spojky (nn. phrenici accessorii) se podlej na motorick inervaci brnice - drdn n. phrenicus se projevuje jako akytavka (singultus) - ansa cervicalis profunda - radix superior (n. hypoglossus), radix inferior (plexus cervicalis C2, 3), inervace infrahyoidnch svalo (m. omohyoideus, sternohyoideus, sternothyroideus, thyrohyoideus) # 317. N. MUSCULOCUTANEUS - C5 - 7 - vystupuje z fasciculus lateralis, prostupuje pYes m. coracobrachialis a ve atrbin mezi m.biceps brachii a m. brachialis sestupuje distln a Iaterln - inervuje vaechny flexory pae - jeho kone n vtev ( n. cutaneus antebrachii lateralis ), prostupuje faci pan nad loketn jamkou (v rze mezi m. biceps brachii a m.brachioradialis) a sestupuje na laterln st pYedn strany pYedlokt - svmi sensitivnmi vtvemi dosahuje a k zpst # 318. N. medianus - C5 - Th1 - radix lateralis vystupuje z fasciculus lateralis, radix medialis z fasciculus medialis, oba koYeny vytvYej vidlici, do kter je zezadu vloena a. axillaris - sestupuje spolu s a. brachialis distln v sulcus bicipitalis medialis do mediln rhy loketn jamky - prostupuje atrbinou mezi obma hlavami m. pronator teres (canalis pronatorius) a vnik mezi m. flexor digitorum superficialis a m. flexor digitorum profundus - distlnji le mezi alachami m. palmaris longus a m. flexor carpi radialis, pokra uje pYes canalis carpi do dlan a dl se na kone n vtve - za probhu na pai nevydv n. medianus dn vtve - po vstupu do jamky loketn vydv rr. articulares, rr. musculares pro vaechny flexory pYedlokt s vjimkou m. flexor carpi ulnaris a ulnrn sti m. flexor digitorum profundus ( st, jej alachy se upnaj na 4. a 5. prst) - n. interosseus antebrachii anterior - inervuje hlubok flexory pYedlokt - r. palmaris n. mediani - ke koi zpst athenarovho valu - r. thenaris - oddluje se v canalis carpi, inervuje vaechny svaly thenaru s vjimkou m. adductor pollicis a caput profundum m. flexoris pollicis brevis - nn. digitales palmares communes (jsou uloeny pod arcus palmaris superficialis), kter se dle vtv (v proximln sti dlan) na nn. digitales palmares proprii, kter inervuj ob strany 1., 2. a 3. prstu a laterln stranu 4. prstu - nervy zasahuj a na distln lnky prsto a pYechzej i na jejich dorsln stran - s r. palmaris superficialis n. ulnaris se spojuje slab r. communicans cum nervo ulnari - obrna nervu se projev jako pYsahajc ruka - syndrom karplnho tunelu - porucha citlivosti v oblasti nn. digitales palmares proprii, pozdji i motorika thenaru 219 # 319. N. ulnaris - C8 - Th1 - fasciculus medialis - na pai sestupuje v sulcus bicipitalis medialis mediln od a.brachialis - asi uprostYed pae pror septum intermusculare brachii mediale, klade se na jeho dorzln stranu a sestupuje k epicondylus medialis humeri - sulcus n. ulnaris (v tchto mstech je nerv kryt pouze fasci a ko, take je dobYe hmatn a snadno zraniteln - brIavka) - na pYedlokt vstupuje mezi obma hlavami m. flexor carpi ulnaris a klade se mezi m. flexor carpi ulnaris a m. flexor digitorum profundus - jeho kone n sek vstupuje do dlan pYes retinaculum flexorum (neprochz pYes canalis carpi!) laterln od os pisiforme skrze canalis Guyoni (canalis ulnaris) - na pYedlokt vydv rr. musculares pro m. flexor carpi ulnaris a pro ulnrn st m. flexor digitorum profundus ( st svalu, jej alachy se upnaj na 4. a 5. prst) - r. dorsalis n. ulnaris - inervuje koi na ulnrn stran ruky - nn. digitales dorsales inervuj oba okraje 4. a 5. prstu a mediln okraj 3. prstu ( asto vaak inervuj pouze 5. prst o mediln okraj 4. prstu), dosahuj jen na prostYedn Inek prsto, zadn stranu distlnch lnko inervuj nn. digitales palmares proprii. - r. palmaris n. ulnaris - inervuje koi v distln sti pYedlokt a v oblasti hypothenaru, dl se na r. spf. a r. prof. - r. superficialis vstupuje do dlan mezi aponeurosis palmaris a alachy flexoro spolu s arcus palmaris superficialis, vydv tenk r. muscularis pro m. palmaris brevis a dl se na dva silnja nn. digitales palmares communes, kter se dle vtv na nn. digitates palmares proprii pro oba okraje 5. prstu a mediln okraj 4. prstu, s touto vtv se spojuje r. communicans cum nervo ulnari z n. medianus - r. profundus vnik do svaloviny hypothenaru a k jednotlivm svalom vydv rr. musculares, v hlubok vrstv dlan se spolu s arcus palmaris profundus klade mezi alachy flexoro a mm. interossei, inervuje motoricky vaechny mm. interossei palmares i dorsales, 3. a 4. m. lumbricalis, m. adductor pollicis a hlubokou hlavu m. flexor pollicis brevis - obrna se projevuje tzv. "drpovitou rukou", kdy jsou prsty v metakarpofalangelnch kloubech v extenzi, zatmco v interfalangelnch kloubech jsou ve flexi # 320. N. radialis - C5 - Th1 - fasciculus posterior - sestupuje za a.axillaris pYed alachami m. teres major a m. latissimus dorsi na zadn stranu pae a spolu s a. profunda brachii vstupuje do sulcus n. radialis na humeru - obt spirlovit tlo humeru (mezi ponem caput laterale a caput mediale m.tricipitis brachii) na laterln stranu pae - prostupuje pYes septum intermusculare laterale a dostv se do distln tYetiny pYedn krajiny pan, zde je uloen v rze mezi m. brachioradialis a m. brachialis a sestupuje ke krajin loketn. - na pai vydv motorick vtve ( rr. musculares )pro vaechny tYi hlavy m. triceps brachii a m. anconeus a pro vtainu svalo laterln skupiny 220 extensoro pYedlokt (m. brachioradialis, m. extensor carpi radialis longus a m.extensor carpi radialis brevis) - n. cutaneus brachii lateralis inferior - inervuje koi pod dolnm okrajem m.deltoideus - n. cutaneus brachii posterior - inervuje koi v distln sti zadn strany pae - n. cutaneus antebrachii posterior - inervuje koi zadn strany pYedlokt a po zpst - r. profundus n. radialis - prostupuje pYes m. supinator (tzv. canalis supinatorius) a pYechz na zadn stranu pYedlokt, klade se mezi povrchovou a hlubokou svalovou vrstvu, vydv svalov vtve k m.supinator a ke vaem extenzorom na dorzln stran pYedlokt - za membrana interossea sestupuje sensitivn n. interosseus antebrachii posterior , kter inervuje zadn st kloubnho pouzdra radiokarplnho kloubu - r. superficialis n. radialis sestupuje spole n s a. radialis pod m. brachioradialis na laterln stran pYedlokt distlnm smrem, vydv nn. digitales dorsales pro ob strany 1. a 2. prstu a laterln stranu 3. prstu, tyto nervy nedosahuj na zadn stranu distlnch lnko (s vjimkou palce), kter jsou inervovny z nn. digitales palmares proprii - ast poakozen nervu pYi fraktuYe diafzy humeru, projevuje se jako syndrom labut aje (nefunguj extenzory) - Saturday night palsy 3 tlak okraje lavi ky nebo idle v oblasti axily u siln opilch v oblasti sulcus nervi radialis, triceps funguje, extenzory na pYedlokt ne # 321. N. axillaris - C5 - 6, fasciculus posterior - prochz spolu s a. circumflexa humeri posterior pYes foramen humerotricipitale, klade se na zadn stranu collum chirurgicum humeri apokra uje na vnitYn stranu m. deltoideus. - vydv rr. motorii pro m. deltoideus a m. teres minor - ke kloubnmu pouzdru ramennho kloubu vydv rr. articulares - koi regio deltoidea inervuje jeho vtev n. cutaneus brachii lateralis superior # 322. plexus lumbalis N. iliohypogastricus, N. ilioinguinalis, N. genitofemoralis - plexus lumbalis le po stranch bedern pteYe uvnitY m. psoas major - vznik spojenm ventrlnch vtv prvnch tyY bedernch nervo (L1-4), k nim se pYipojuje spojka z poslednho hrudnho nervu (Th12) - z pleten vystupuj nervy, kter inervuj nkter svaty bYian, svaly na mediln a pYedn stran stehna a senzitivn koi doln poloviny stny bYian a pYedn a mediln strany stehna - rr. musculares inervuj m.psoas major, m.psoas minor a m.quadratus lumborum n. iliohypogastricus (Th12 - L1) vystupuje zlaterlnho okraje m.psoas major a probh po 221 vnitYn stran m. quadratus lumborum (le za ledvinou), klade se mezi m.transversus abdominis a m.obliquus internus abdominis a nad crista iliaca pokra uje obloukovit dopYedu a dolo a ke stYedn rovin, kde kon nad anulus inguinalis superficialis - rr. musculares pro mm. obliqui abdominis a m. transversus abdominis - r. cutaneus lateralis odstupuje nad crista iliaca a inervuje koi doln sti stny bYian - r. cutaneus medialis inervuje koi bYicha v oblasti anulus inguinalis superficialis a mons pubis n. ilioinguinalis (L1) probh kaudln od n.iliohypogastricus a rovnobn s nm, jeho vtve maj podobn uspoYdn jako un.iliohypogastricus, kone n sek prostupuje pYes canalis inguinalis a po laterln stran funiculus spermaticus vnik u mue do skrota, jeho koi sensitivn inervuje (rr. scrotales), u eny kon v koi labium majus pudendi (rr. labiales) n. genitofemoralis (L2) prostupuje pYes m. psoas major a na jeho pYedn stran se dl na: - r. genitalis prostupuje pYes canalis inguinalis a pYidv se u mue z mediln strany k funiculus spermaticus, inervuje m. cremastrer, tunica dartos scroti, koi skrota a mediln strany stehna, u eny se spolu s lig. teres uteri dostv do labium majus pudendi a inervuje jeho koi - r. femoralis prochz pYes lacuna vasorum na pYedn stranu stehna a inervuje koi pYiblin v rozsahu trigonum femorale n. cutaneus femoris lateralis (L2-3) sestupuje aikmo laterokaudln po m.quadratus lumborum a m.iliacus ke spina iliaca anterior superior - podbh laterln st ligamentum inguinale a pYechz na ventrolaterln a pot laterln stranu stehna pYes fascia lata, inervuje koi na laterln stran stehna 222 # 323. plexus lumbalis ## N. femoralis - L2-4 - je nejsilnja a nejdela nerv z plexus lumbalis - sestupuje po laterln stran m. psoas major do fossa iliaca - klade se do rhy mezi m.psoas major a m.iliacus a spolu s m. iliopsoas prostupuje pYes lacuna musculorum na pYedn stranu stehna - ve fossa iliopectinea (laterln od vasa femoralia) se dl na: - rr. musculares inervuj m.iliopsoas, m.quadriceps femoris, m.sartorius aste n m.pectineus - rr. cutanei anteriores jsou senzitivn vtve, kter inervuj koi na pYedn stran stehna - n. saphenus je dlouh senzitivn vtev, kter zpo tku doprovz a. femoralis do canalis adductorius, distlnji prostupuje pYes lamina vastoadductoria a pYidv se k v. saphena magna, spolu s n probh po vnitYn stran kolena a brce a zasahuje a na vnitYn okraj hYbetu nohy - v oblasti kolena vydv r. infrapatellaris, na brci rr. cutanei cruris mediales. - n. saphenus je jedin vtev z plexus lumbalis, kter sestupuje distln pod rovI kolena - obrna n. femoralis je provzena neschopnost extenze v kolennm kloubu a flexe v kloubu ky elnm, poruchy ctvosti se projevuj v inerva n oblasti, tj. na pYedn stran stehna, vnitYn stran brce a vnitYn stran nohy ## N. obturatorius - L2-4 - sestupuje po mediln stran m. psoas major do canalis obturatorius - r. muscularis inervuje m.obturatorius externus - po vstupu z canalis obturatorius se dl na: - r. anterior probh mezi mm. adductorii a vtainu z nich (m. gracilis, m. adductor longus, m. adductor brevis, m. pectineus) inervuje - z r. anterior odstupuje kon vtev (r.cutaneus), kter inervuje koi na mediln stran stehna nad kolenem - r. posterior inervuje m.adductor magnus, vydv rovn rr. articulares ky elnmu kloubu. - pYi obrn n.obturatorius nen mon addukce stehna. - drdn kmene n. obturatorius na stn mal pnve (napY. tlakem ndoro mo ovho mchYe, prostaty nebo vaje nko) se moe projevovat bolestmi na vnitYn stran stehna nad kolenem (r. cutaneus z r. anterior) 223 # 324. plexus sacralis ## n. cutaneus femoris post., nn. glutei - pleteI tvoYena pYednmi vtvemi vaech kYovch nervo (S5), nervu kostr nho (Co) a vtvemi z poslednch dvou bedernch nervo (L4-5). - tyto posledn dv vtve bvaj ozna ovny jako truncus lumbosacralis - plexus sacralis le v mal pnvi na facies pelvina kosti kYov a na m. piriformis - rr. musculares jsou krtk vtve, kter inervuj ky eln svaly v blzkosti pleten (m. piriformis, m. obturatorius internus, m. quadratus femoris, mm. gemelli). - n. gluteus superior (L4 - S1) prostupuje pYes foramen suprapiriforme spole n s vasa glutea superiora do krajiny hov. Inervuje m.gluteus medius, m.gluteus minimus am.tensor fasciae latae. - n. gluteus inferior (L5 - S2) prochz skrze foramen infrapiriforme do m.gluteus maximus, kter inervuje. - n. cutaneus femoris posterior (S3) vystupuje spolu s nervem pYedchozm a s n. ischiadicus pYes foramen infrapiriforme a probh pod m. gluteus maximus na zadn stranu stehna, kterou inervuje - vydv nn.clunium inferiores, kter se st ej kolem distlnho okraje m. gluteus maximus do doln sti hov krajiny, ke koi hrze odstupuj rr. perineales # 325. plexus sacralis ## n. ischiadicus - L4 - S3 - je nejdelam a nejsilnjam nervem lidskho tla, kter vystupuje pYes foramen infrapiriforme na zadn stranu stehna - z po tku le na hlubok vrstv krtkch svalo ky elnch a je kryt od m. gluteus maximus - distlnji sestupuje na m. adductor magnus, kde jej kryj flexory stehna - v distln sti stehna vstupuje do fossa poplitea - v rozn vai (nej astji na rozhran mezi prostYedn a distln tYetinou stehna) se dl na sv kone n vtve: n. fibularis communis a n. tibialis - moe mt tzv. vysok atpen, moe se vtvit kdekoliv, moou z plexus sacralis vychzet jako 2 samostatn nervy - rr. musculares odstupuj za probhu na zadn stran stehna a inervuj m. biceps femoris, m. semitendinosus a m. semimenbranosus + m. adductor magnus (spolu s n. obturatorius) - rr. articulares inervuj senzitivn kloubn pouzdro ky elnho kloubu - n. fibularis/peroneus communis - n. tibialis 224 # 326. n. tibialis - sestupuje stYedem fossa poplitea mezi obma hlavami m. gastrocnemius jako pYm pokra ovn kmene n. ischiadicus - vstupuje pod arcus tendineus m. solei mezi m. soleus a hlubok svaly brcov - probh spolu s vasa tibialia posteriora smrem za mediln kotnk a pYet se na planta pedis - za medilnm kotnkem je uloen pod retinaculum flexorum mezi alachami m. flexor digitorum longus a m. flexor hallucis longus, za vasa tibialia posteriora - jeat pYed vstupem do planta pedis se dl na n. plantaris medialis a n.plantaris lateralis - n. cutaneus surae medialis odstupuje ve fossa poplitea a sestupuje do podko ltka (provz v. saphena parva) - n. suralis - n. cutaneus surae medialis + r. communicans fibularis z n. cutaneus surae lateralis, inervuje koi ltka a laterln strany paty (rr. calcanei laterales), sestupuje za laterln kotnk a na laterln okraj nohy jako n. cutaneus dorsalis lateralis - rr. musculares inervuj svaly zadn skupiny brce - n. interosseus cruris probh po zadn stran membrana interossea cruris, senzitivn ji inervuje a vydv sensitivn vtve k articulatio tibiofibularis a k articulatio talocruralis - rr. calcanei mediales inervuj koi na mediln stran paty - n. plantaris medialis se oddluje za medilnm kotnkem a probh spolu s a. plantaris medialis distln na chodidlo - klade se mezi m. abductor hallucis a m. flexor digitorum brevis, oba inervuje - n. digitalis plantaris proprius hallucis - inervuje mediln stranu palce a vydv motorickou vtev pro m.flexor hallucis brevis - nn. digitales plantares communes probhaj pod aponeurosis plantaris a dl se na nn. digitales plantares proprii, kter inervuj laterln stranu palce, ob strany 2. a 3. prstu a mediln stranu 4. prsto, odstupuj z nich tak motorick vtvi ky pro 1. a 2. m. lumbricalis - n. plantaris lateralis sestupuje spolu se stejnojmennou tepnou pod m. abductor hallucis a distlnji se klade mezi m. flexor digitorum brevis a m. quadratus plantae a smYuje k bazi 5. metatarsu - rr. musculares pro m. quadratus plantae a m. flexor digiti quinti - r. superficialis smYuje ke 4. a 5. prstu a dl se na nn. digitales plantares proprii pro laterln okraj ptho prstu a pro pYilhajc okraje 4. a 5. prstu - r. profundus inervuje m. opponens digiti quinti, mm. interossei, 3. a 4. m. lumbricalis a m. adductor hallucis # 327. n. fibularis communis - ~ n. peroneus - probh po mediln stran ponov alachy m. biceps femoris ke caput fibulae, kde je uloen pod ko a je hmatn - distln odtud vnik do m. fibularis longus a dl se na kone n vtve - n. fibularis superficialis a n. fibularis profundus - rr. articulares pro zadn stranu kloubnho pouzdra kolennho kloubu a pro articulatio tibiofibularis - n. cutaneus surae lateralis - odstupuje ve fossa poplitea a inervuje koi na laterln stran ltka, z nj se oddluje r. communicans fibularis, kter smYuje distln a mediln a spojuje se s n. cutaneus surae medialis a podl se na vzniku n. suralis - n. fibularis superficialis probh mezi fibulou a m. fibularis longus, distlnji je uloen mezi obma mm. fibulares, kter inervuje, v doln tYetin brce prostupuje pYes fascia cruris - n. cutaneus dorsalis medialis - nn. digitales dorsales pedis - inervuj koi prvnho, druhho a mediln strany tYetho prstu (vynechvaj pYivrcen strany prvnho a druhho prstu) - n. cutaneus dorsalis intermedius inervuje svmi nn. digitales dorsales pedis laterln okraj tYetho prstu, oba okraje tvrtho prstu a mediln okraj ptho prstu - n. cutaneus dorsalis lateralis je z n. suralis! 225 - n. fibularis profundus prochz zpo tku pYes m. fibularis longus, septum intermusculare anterius a po prostupu pYes m. extensor digitorum Iongus vnik do atrbiny mezi m. tibialis anterior a m. extensor hallucis Iongus a sestupuje na hYbet nohy - svmi rr. musculares inervuje pYedn skupinu svalo brcovch a krtk svaly hYbetu nohy - na dorsum pedis podbh alachu m. extensor hallucis Iongus k prvn interoseln atrbin, kde se dl na n. digitalis dorsalis hallucis lateralis a n. digitalis dorsalis digiti secundi medialis pro pYilehl okraje prvnho a druhho prstu - obrna n. peroneus communis vede k vyYazen svalo na pYedn a laterln stran brce a krtkch extensoro na hYbetu nohy, postien nen schopen extenze nohy a prsto, api ka nohy pYepadv a postien o ni zakopv # 328. n. pudendus - S1-5 - z pnve vystupuje pYes mediln okraj foramen infrapiriforme - spole n s vasa pudenda interna se st kolem spina ischiadica do foramen ischiadicum minus a vnik zezadu do fossa ischiorectalis - ve fascia obturatoria interna - canalis pudendalis - rr. musculares pro m. levator ani, m. coccygeus - nn. rectales inferiores smYuj pYes tukov tleso ve fossa ischiorectalis k Yitnmu otvoru a inervuj m. sphincter ani externus a senzitivn koi kolem anlnho otvoru - nn. perineales smYuj do koe hrze a vydvaj senzitivn rr. scrotales posteriores (u eny rr. labiales posteriores) a motorick vtve pro m. transversus perinei superficialis, m. transversus perinei profundus, m.bulbospongiosus a m. ischiocavernosus - n. dorsalis penis (n. dorsalis clitoridis) - senzitivnmi vtvemi inervuje koi penisu (clitorisu) a u mue tak sliznici mo ov trubice. # 329. Okohybn nervy N. oculomotorius (n.III) okohybn nerv - jdra: ncl. motorius n. oculomotorii (SM, inervace okohyb. svalo), ncl. parasympaticus n. oculomotorii (Edinger-Westphal, VM, jde do ggl. ciliare) - pomrn siln nerv, odstupuje z mozkovho kmene ve fossa interpeduncularis v sulcus n. oculomotorii - po vstupu smYuje dopYedu, prostupuje tvrdou mozkovou plenou a smYuje do laterln sti sinus cavernosus - pYes fissura orbitalis sup. vnik do o nice, dl se na ramus sup. et ramus inf. - inervuje m. levator palpebrae sup. a vaechny okohybn svaly krom rectus lat. a obliquus sup. - cestou ramus inf. n. III. pYichzej do o nice parasympatick vlkna, kter po interpolaci v ggl. ciliare b k m. ciliaris a m. sphincter pupillae duhovky (pupilrn reflex) N. trochlearis (n.IV) kladkov nerv - jdra: ncl. motorius n. trochlearis (SM) - velmi tenk nerv, jako jedin odstupuje z dorzln plochy mozkovho kmene - vystupuje pYi frenulum veli medullare sup . mesencephala, obt pedunculus cerebri a pokra uje rostrln - pYi hrotu pyramidy pror tvrdou plenu mozkovou a vstupuje do laterln sti sinus cavernosus - vnik do orbity pYes fissura orbitalis sup. (mimo anulus tendineus) - inervuje m. obliquus bulbi sup. N. abducens (n.VI) odtahujc nerv - jdra: ncl. motorius n. abducentis (SM) - vystupuje z pYedn plochy mozkovho kmene v sulcus bulbopontinus (mediln) - probh rostrolaterln, na clivu pror tvrdou plenu mozkovou a vstupuje do sinus cavernosus - cestou fissura orbitalis sup. vnik do o nice - inervuje m. rectus bulbi lat. 226 # 330. n. trigeminus obecn popis, n. ophtalmicus - nejsilnja hlavov nerv - somatosenzorick st: - inervuje obli ej, st elnho, parietlnho a temporlnho laloku po interaurikulrn ru (spojnice mezi obma uanmi boltci pYes temeno hlavy), inervuje sliznici dutiny stn (v . zubo), cavitas nasi, sinus paranasales, o nici, struktury oka - branchiomotorick st (portio minor) - n. trigeminus vznikl z prvnho abernho oblouku: - inervuje vkac svaly, m. tensor tympani, m. tensor veli palatini, podl se na inervaci m. mylohyoideus a venter anterior m. digastrici, vede i parasympatick vlkna, jedn se ale o vlkna z jinch hlavovch nervo (n. III, VII, IX), kter se k nmu pYikldaj Jdra a odstup n. trigeminus - branchiomotorick zna (portio minor) - ncl. motorius/originis n. V. (ncl. masticatorius) - inervuje vkac svaly - somatosenzorick zna: - ncl. tractus spinalis n. V. - protopatick it - ncl. sensorius principalis n. V. - epikritick it - ncl. mesencephalicus n. V. - propriocepce, slou i hlavovm nervom VII, IX, X - vystupuje na rozhran pontu a moze ku pYi odstupu pedunculi cerebellares medii - trigeminofaciln ra (spojnice mezi vstupem n. trigeminus a vstupem n. facialis v sulcus bulbopontinus) je uml hranice mezi pontem a moze kem - pYi odstupu lze rozliait slaba motorick koYen a silnja senzitivn koYen - ob sti se spojuj a jdou do cavum trigeminale (atrbina v dura mater), kde le ganglion trigeminale - le zde tlo prvnho neuronu (pseudounipolrnho) z ncl. sensorius principalis n.V. a ncl. tractus spinalis n.V. - ncl. mesencephalicus n.V. je samostatn jdro, obsahuje tla pseudounipolrnch neurono, je napojeno na ncl. originis n. V., pYidv se pouze ke 3. vtvi trigeminu - z ganglia vystupuj 3 vtve: - n. ophtalmicus (V1) - pYes fissura orbitalis superior do orbity - n. maxillaris (V2) - pYes foramen rotundum do fossa pterygopalatina - n. mandibularis (V3) - nejsilnja vtev, skrze foramen ovale do fossa infratemporalis - jednotliv vtve spolu s okohybnmi nervy prochz pYes sinus cavernosus - iln splav podl sella turcica (+ a. carotis int.) N. ophtalmicus - ist senzorick nerv, inervuje oblast o nice, ela a st sliznice dutiny nosn - jde pYes fissura orbitalis superior, jeat pYed vstupem do o nice se vtv na sv kone n vtve n. frontalis, n. lacrimalis, n. nasociliaris - uspoYdn tvaro prochzejcch pYes fissura orbitalis sup.: - horn st: v. ophthalmica, n. frontalis, n, lacrimalis, n. trochlearis - stYedn st: n. nasociliaris - spodn st: n. oculomotorius, n. abducens - anulus tendineus communis (Zinni) - vazivov prstenec, spole n za tek vtainy okohybnch svalo, obkruuje canalis opticus a ste n i fissura orbitalis sup. prochz tudy n. opticus, a. ophthalmica, ob vtve n. oculomotorius, n. abducens a n. nasociliaris ramus tentorii pro tentorium cerebelli 227 n. lacrimalis - tenk vtev, b kolem laterln stny o nice k zevnmu o nmu koutku - senzoricky inervuje koi laterlnho koutku o nho, laterln st hornho v ka a jeho spojivku - vstupuje do nj r. communicans cum nervo zygomatico - vtev z n. zygomaticus, kter pYivd parasympatick sekre n vlkna z ganglion pterygopalatinum pro slznou lzu (gl. lacrimalis) n. frontalis - nejsilnja vtev, probh pod stropem o nice k hornmu okraji vchodu do o nice, kde se dl na: - n. supraorbitalis - inervuje koi hornho v ka a ela (po interaurikulrn ru) - r. medialis - jde skrze foramen frontale (nebo incisuru) - r. lateralis - jde skrze foramen supraorbitale (nebo incisuru) - n. supratrochlearis - jde k medilnmu koutku o nmu, klade se nad trochlea m. obliqui sup., vystupuje z o nice a senzoricky inervuje koi glabely, nosnho koYene, mediln st hornho v ka a spojivku hornho v ka n. nasociliaris - nejhloubji uloen vtev, nejdYv le na laterln stran n. opticus, potom ho shora pYekY a podl mediln stny o nice pokra uje k vnitYnmu koutku oka - ramus communicans cum ganglio ciliari - drobn vtve, kter obsahuj senzorick vlkna pro ganglion ciliare, prochz uzlinou a jako sou st nn. ciliares breves pokra uj do o n koule - nn. ciliares longi - tenk nervy, kter jdou k zadnmu okraji plu koule, senzoricky inervuj rohovku, duhovku a corpus ciliare (Yasnat tleso) - n. ethmoidalis post. - opouat o nici skrz foramen ethmoidale posterius, inervuje sliznici v sinus sphenoidalis a v cellulae ethmoidales posteriores - n. ethmoidalis ant . - jde skrz canalis orbitocranialis (foramen ethmoidale anterius) do pYedn jmy lebe n, dostv se nad lamina cribrosa ossis ethmoidalis a prostupuje skrz ni do dutiny nosn, pot jde po zadn stran nosnch kostek, pYi jejich spodnm okraji jde na hYbet nosu a vydv r. nasalis ext. - n. infratrochlearis je kone nou vtv, probh pod trochlea m. obliqui sup., jde po mediln stran o nice k medilnmu o nmu koutku, senzoricky inervuje mediln sti v ek, pYilehlou spojivku a slzn v ek ganglion ciliare - drobn ist parasympatick uzlina, le za o n koul (retrobulbrn prostor) laterln od n. opticus (mezi n. opticus a m. rectus lateralis) aferentn nervov vlkna - parasympatick vlkna radix oculomotoria - pYivd parasympatick pregangliov vlkna z ramus inf. n. oculomotorii, vlkna se zde pYepojuj na multipolrn neurony a jejich neurity (vlkna postgangliov) se stvaj sou st smaench nn. ciliares breves - sympatick vlkna radix sympathica - pYivd postgangliov sympatick vlkna (pYepojuj se v ganglion cervicale superius) z pleten kolem a. ophthlamica (pokra ovn plexus caroticus internus), sympatick vlkna gangliem jen prochzej a pYidvaj se k nn. ciliares breves - senzorick vlkna radix sensitiva - vystupuje z n. nasociliaris, vlkna uzlinou pouze prostupuj a stvaj se sou st nn. ciliares breves - sympatick ani senzorick vlkna se v ganglion ciliare nepYepojuj na dala neuron (nedochz k interpolaci), jen gangliem prochz a vtv se do nn. ciliares breves eferentn nervov vlkna - nn. ciliares breves - tenk smaen nervy, kter vystupuj z ganglion ciliare a jdou do o n koule - parasympatick vlkna inervuj m. ciliaris a m.sphincter pupillae - parasympatikus nefunk n rozaYen zornice (mydriza) - sympatick vlkna inervuj m. dilatator pupillae - senzorick vlkna se spolu s nn. ciliares longi podlen na senzorick inervaci stny o n koule 228 # 331. n. trigeminus n. maxillaris - ist senzorick nerv, inervuje api ku nosu, tvYovou krajinu, zasahuje a do temporln krajiny, inervuje dutinu stn a horn zubn oblouk - po vstupu z ganglion trigeminale b v sinus cavernosus, pYes foramen rotundum opouat lebe n dutinu a dostv se do fossa pterygopalatina, zde se dl na tYi siln vtve n. zygomaticus, n. infraorbitalis, nn. pterygopalatini (rr. ganglionares) r. meningeus - oddluje se jeat v sinus cavernosus, vyivuje dura mater encephali n. zygomaticus - jde pYes fissura orbitalis inf. do o nice, klade se na jej laterln stnu a vstupuje do foramen zygomaticoorbitale lcn kosti - uvnitY canalis zygomaticoorbitalis se dl na - n. zygomaticofacialis - jde stejnojmennm kanlkem na tvY, senzoricky ji inervuje - n. zygomaticotemporalis - jde stejnojmennm kanlkem do fossa temporalis, prochz pYes m. temporalis a jeho fascii do koe spnkov krajiny, kterou senzoricky inervuje - k n. zygomaticus se prostYednictvm nn. pterygopalatini (rr. ganglionares) pYidvaj parasympatick sekre n vlkna z ganglion pterygopalatinum, pot se oddluj jako r. communicans cum nervo lacrimali , pYidvaj se k n. lacrimalis a spolu se dostvaj ke gl. lacrimalis n. infraorbitalis - nejsilnja vtev, jde do o nice pYes fissura orbitalis inf., klade se na jej doln stnu do sulcus infraorbitalis, pot vstupuje do canalis infraorbitalis a vystupuje na pYedn stran maxilly ve foramen infraorbitale - zde se pot rozpad na kone n vtve, kter se vjYovit rozbhaj do koe tvYe ( pes anserinus minor ) a inervuj doln v ko, nos a horn ret - rr. alveolares superiores posteriores - odstupuj u tuber maxillae (foramina alveolaria maxillae), inervuj zadn zuby - rr. alveolares superiores medii - rr. alveolares superiores anteriores - vaechny horn alveolrn nervy anastomosuj a tvoY plexus dentalis superior , z tto pleten odstupuj rr. dentales superiores k zubom horn elisti, rr. gingivales superiores pro dseI horn elisti - pes anserinus minor vznik po vstupu z foramen infraorbitale, st jde k dolnmu v ku (rr, palpebrales inf.), druh k zevnmu nosu (rr. nasales externi et interni) a hornmu rtu (rr. labiales superiores) nn. pterygopalatini (rr. ganglionares) - 2-3 krtk vtve, jdou do ganglion pterygopalatinum a prostupuj pYes nj do jeho vtv, pYivdj do nich senzorick vlkna - zptky do n. maxillaris se z ganglia vrac smaen vlkna (senzorick, sympatick a postgangiov parasympatick vlkna) - z ganglion pterygopalatinum vedou do n. zygomaticus sekre n vlkna pro slznou lzu # 332. ganglion pterygopalatinum - ist parasympatick uzlina, le v horn sti fossa pterygopalatina, pod kmenem n. maxillaris aferentn nervov vlkna - parasympatick pregangliov vlkna z n. facialis privd do ganglia n. petrosus major (pYichz do fossa pterygopalatina pYes canalis pterygoideus), tato vlkna v gangliu kon synapsemi na multipolrnch neuronech, jejich neurity se stvaj sou st eferentnch nervo - sympatick postgangliov vlkna pYichz pYes canalis pterygoideus jako n. petrosus profundus (pYepojen v plexus caroticus int. synchondrosis sphenopetrosa fossa infratemporalis canalis pterygoideus fossa pterygopalatina), uzlinou jen prostupuj a pYidvaj se k efer. nervom - n. petrosus major a n. petrosus prof. jdou pYes canalis pterygoideus, dohromady vytvY n. canalis pterygoidei 229 - senzorick vlkna pYivd nn. pterygopalatini (rr. ganglionares) z n. maxillaris, uzlinou pouze prostupuj a stvaj se sou st eferentnch nervo - opt se pYepojuj pouze pregangliov parasympatick vlkna, sympatick a senzorick vlkna uzlinou pouze prochz bez interpolace eferentn vlkna 3 jsou smaen - rr. orbitales - jdou pYes fissura orbitalis inf. do o nice, sympatikus inervuje hladk svaly o nice (mm. orbitales, mm. tarsales), st vlken jde s n. ethmoidalis post. a inervuje sliznici sinus sphenoidalis et ethmoidalis - rr. nasales poteriores superiores - jdou pYes foramen sphenopalatinum do dutiny nosn - rr. laterales inervuj sliznici concha nasalis sup., nosohltanu a pYilehl sti sluch. trubice - rr. mediales inervuj sliznici zadn sti nosn pYepky - n. nasopalatinus jde pYes canalis incisivus k pYedn sti sliznice tvrdho patra - senzoricky inervuj sliznici dut. nosn, parasymp. vlkna zajiaeuj sekre n aktivitu gll. nasales - n. palatinus major - jde do canalis palatinus major, po vstupu z foramen palatinum majus se vtv ve sliznici tvrdho i mkkho patra, podl se i na inervaci horn dsn - v pYedn sti tvrdho patra navazuje na n. nasopalatinus - v oblasti mkkho patra navazuje na nn. palatini minores - vede i chueov vlkna (chue z pohrko roztrouaench na patYe) - parasympatick vlkna inervuj slinn lzky ve sliznici patra - rr. nasales posteriores inferiores - oddluj se v horn sti canalis palatinus major, vnikaj do dutiny nosn, inervuj sliznici stYednho a dolnho prochodu nosnho a sliznici sinus maxillaris, parasympatick vlkna inervuj nosn lzky - nn. palatini minores - drobn nervy, jdou pYes canales palatini minores ke sliznici mkkho patra, obsahuj i vlkna chueov a parasympatick - sekre n vlkna pro gl. lacrimalis - jdou cestou nn. pterygopalatini (rr. ganglionares) do kmene n. maxillaris, pYidvaj se k n. zygomaticus a jako r. communicans cum nervo lacrimali jdou do n. lacrimalis a gl. lacrimalis # 333. ganglion submandibulare - ist parasympatick uzlina, le v trigonum submandibulare, u hornho okraje gl. submandibularis (mezi svalovinou jazyka a zadnm okrajem m. mylohyoideus) aferentn nervov vlkna - parasympatick vlkna pYichzej z n. lindualis rr. ganglionares (cestou n. facialis 3 chorda tympani 3 n. lingualis) - sympatick vlkna pYichzej cestou r. sympathicus z pleten kolem a. facialis (pokra ovn plexus caroticus externus, vlkna se pYepojuj v ganglion cervicale superius) - senzorick vlkna pYichzej cestou n. lingualis, jsou to vlkna z jader trigeminu eferentn nervov vlkna 3 jsou smaen - rr. glandulares ke gl. submandibularis, gl. sublingualis, drobnm lzkm jazyka a dutiny stn - st eferentnch vlken se vrac do n. lingualis a jeho prostYednictvm se dostvaj ke slinnm lzm na jazyku - pYepojuj se tu jen pregangliov parasympatick vlkna, sympatick a senzorick vlkna uzlinou pouze prochz bez interpolace # 334. n. trigeminus n. mandibularis - narozdl od prvnch n. ophthalmicus a n. maxillaris ( ist senzorick nervy) je smaen (obsahuje i motorick vlkna 3 radix motoria) - vystupuje z lebe n dutiny pYes foramen ovale, dostv se do fossa infratemporalis, kde se vtv na vtve, kter mohou bt svalov, senzitivn i smaen 230 svalov vtve - vtainou krtk vtve, inervuj vkac svaly - n. massetericus - pro m. masseter, dostv se k nmu pYes incisura mandibulae - nn. temporales prof . - pro m. temporalis - n. pterygoideus med. et lat. -pro mm. pterygoidei - n. tensoris tympani - pro m. tensor tympani - n. tensoris veli palatini - pro m. tensor veli palatini senzorick vtve n. buccalis - probh mezi mm. pterygoidei na zevn stranu m. buccinator, senzoricky inervuje tvY a sliznici pYedsn stn n. auriculotemporalis - jako jedin b dorzln, odstupuje dvma koYeny, kter tvoY smy ku kolem a. meningea media, probh po med. stran m. pterygoideus lat. za elistn kloub, potom jde do spnkov krajiny - r. communicans cum ganglio otico - pYivd z ganglion oticum parasympatick sekre n vlkna ur en pro gl. parotis - r. communicans cum nervo faciali - krtk vtev, v parenchymu pYuan lzy se spojuje s n. VII. a odvd z nj senzorick informace o stavu mimickch svalo - r. meatus acustici externi - inervuje koi zevnho zvukovodu, vydv rr. membranae tympani pro bubnek (jeho zevn plochu) - nn. auriculares ant. - senzorick inervace koe boltce (laterln strany) - rr. temporales spf. - kone n vtve, inervuj koi v regio temporalis r. meningeus - vrac se pYes foramen ovale nebo foramen spinosum do dutiny lebn (spolu s a. meningea media), je ur en k inervaci mozkovch plen - moe si taky jen tak odstupovat z n. auriculotemporalis n. alveolaris inf. - vstupuje do foramen mandibulae, prochz canalis mandibulae a vystupuje ve foramen mentale na brad - n. mylohyoideus - oddluje se tsn pYed vstupem nervu do canalis mandibulae, jde po vnitYn ploae ramus mandibulae (podmiIuje zde sulcus mylohyoideus), inervuje m. mylohyoideus a venter anterior m. digastrici - rr. alveolares inf . - vtvi ky k dolnm zubom, oddluj se od nervu bhem jeho prochodu v canalis mandibulae, tvoY pleteI plexus alveolaris inf ., ze kter vystupuj rr. dentales inf. pro zuby doln elisti a rr. gingivales inf. pro pYilehlou dseI - n. mentalis - kone n st, vystupuje z foramen mentale, senzorick nerv brady a dolnho rtu, vtv se na rr. mentales pro koi brady a rr. labiales inferiores pro sliznici a koi dolnho rtu n. lingualis - prostupuje mezi obma mm. pterygoidei, pot jde mezi m. pterygoideus med. a ramus mandibulae (spatium pterygomandibulare), kde se s nm spojuje chorda tympani (vtev n. facialis) - pak zahb dolo a dopYedu do podjazykov krajiny (jde nad gl. submandibularis a nad m. mylohyoideus, mezi m. hyoglossus a gl. sublingualis se kY s ductus submandibularis 3 zespodu ho podbh) a pokra uje do pYednch dvou tYetin jazyka - rr. isthmi faucium - senzoricky inervuj sliznici hltanov iny v okol tonsilla palatina, oddluj se od nervu hned po jeho odstupu z n. mandibularis - r. communicans cum nervo hypoglosso - drobn vtvi ky, kter anastomosuj s n. hypoglossus 231 - rr. ganglionares - jdou do parasympatickho ganglion submandibulare, pYivdj do nj parasympatick vlkna (z chorda tympani) a senzitivn vlkna, odsud se vrac smaen vlkna (hlavn parasymp. sekretorick vlkna) zpt do n. lingualis k inervaci gl. sumbandibularis et sublingualis - n. sublingualis - inervuje sliznici spodiny dutiny stn - rr. linguales - kone n vtve, senzoricky inervuj pYedn 2/3 jazyka, obsahuj tak vlkna chueov, kter se od n. lingualis oddluj jako chorda tympani - chorda tympani - vystupuje z n. VII a pYidv se k n. lingualis, obsahuje parasympatick (sekre n) vlkna do gl. submandibulare a senzorick vlkna, kter odvd chue z pYednch 2/3 jazyka (cestou n. lingualis) Pozn. Parasympatick vlkna jin ch hlavov ch nerv - n. trigeminus ve svm probhu pYijm parasympatick vlkna z n. III, VII, IX, kter se prostYednictvm nj dostvaj k clovm orgnom (hlavn lzm) - n. oculomotorius (n. III.) m parasympatick jdro pod colliculi superiores, parasympatikus b tmto nervem do o nice do ganglion ciliare, odtud vystupuj eferentn vlkna, kter obsahuj parasymp. vlkna, symp. vlkna z pleten kolem a. ophthalmica a senzorick vlkna z n. nasociliaris jde do o n koule, v o n kouli parasympatikus inervuje m. sphincter pupillae a m. ciliaris, senzorick vlkna (z n. nasociliaris) senzoricky inervuj struktury oka - n. facialis (v. VII) - jdro v pontu, parasympatick vlkna jdou cestou bu n. petrosus major -vstupuje do ganglion pterygopalatinum, odtud se dostv do n. maxillaris (skrze nn. pterygopalatini), odtud pYes n. zygomaticus do slzn lzy, nebo cestou chorda tympani - pYidv se k n. lingualis, jde do ganglion submandibulare, odtud se parasympatikus vrac ke gl. sumbandibularis, sublingualis a drobnm lzm v dutin stn - n. glossopharyngeus (n. IX) - jeho parasympatick vlkna jdou pYes n. tympanicus do stYedouan dutiny, zde se astn na pleteni pleten vystupuje n. petrosus minor, kter jde do ganglion oticum, odtud jdou vlkna do n. auriculotemporalis, kter je pYivd ke gl. parotis # 335. ganglion oticum - ist parasympatick uzlina, nachz se pod foramen ovale v infratemporln jm aferentn nervov vlkna - parasympatick vlkna pYichz z n. glossopharyngeus prostYednictvm n. petrosus minor - n. tympanicus (vtev n. glossopharyngeus) jde pYes canaliculus tympanicus do stYedouan dutiny, zde tvoY pleteI plexus tympanicus, ze kter vystupuje n. petrosus minor - n. petrosus minor jde po pYedn ploae pyramidy ke hrotu, pYes synchondrosis sphenopetrosa se dostv do infratemporln jmy k ganglion oticum, zde se parasympatikus pYepojuje - sympatick vlkna jako n. petrosus profundus - vlkna z pleten kolem a. meningea media (sou st plexus caroticus ext.) - senzorick vlkna pYichzej bu pYmo z kmene n. mandibularis nebo z n. auriculotemporalis, po prostupu gangliem pokra uj jako r. meningeus do foramen spinosum (spolu s a. meningea media) a inervuj tvrdou plenu v prostYedn jm lebn - do uzliny nkdy vnikaj motorick vtve z n. mandibularis (n. m. tensoris tympani a n. m. tensoris veli palatini), tyto vtve gangliem tak pouze prochzej - znovu se pYepojuj jen parasympatick vlkna, senzitivn, sympatick, pYpadn motorick vlkna uzlinou pouze prochz bez interpolace eferentn nervov vlkna - r. communicans cum n. auriculotemporali - parasympatick sekre n vlkna se vrac do n. auriculotemporalis, spole n s nm jde pYed uan boltec a do temporln krajiny, potom se vlkna z nervu odpojuj jako rr. parotidei a sekre n inervuj gl. parotis - r. meningeus pokud neodstupuje samostatn pYmo z n.mandibularis nebo z n. auriculotemporalis, jde do foramen spinosum - pokud do uzliny vstupuj motorick vtve z n. mandibularis, vystupuj n. m. tensoris tympani a n. m. tensoris veli palatini zdnliv z ganglion oticum 232 # 336. n. facialis Jdra a v stup - ncl. motorius n. VII. - branchiomotorick jdro, jsou z nj inervovny mimick svaly - ncl. parasympaticus n. VII . (salivatorius sup.) visceromotorick jdro, jsou z nj inervovny slinn lzy krom gl. parotis, lzy dutiny nosn a slzn lza - ncl. tractus solitarii - viscerosenzorick vlkna - ncl. gustatorius - viscerosenzorick jdro, chueov vlkna (z pYednch 2/3 jazyka a z patra) - somatosenzorick jdra: - ncl. tractus spinalis n. trigemini - ncl. sensorius principalis n. trigemini - ncl. mesencephalicus n. trigemini - vystupuje z kmene mozkovho v angulus pontocerebellaris - vstupuje do porus acusticus internus (spolu s n. vestibulocochlearis) a probh canalis n. facialis CANALIS NERVI FACIALIS - fundus meatus acustici interni (spodina) je rozdlena pomoc crista transversa na horn a doln et, pomyslnou vertikln pYepkou tak vznikaj 4 kvadranty - n. facialis vnik do canalis n. facialis hornm pYednm kvadrantem (area n. facialis) - introitus canalis nervi facialis - doln pYedn kvadrant 3 pars cochlearis n. vestibulocochlearis - zadn kvadranty (area vestibularis superior, inferior) 3 pars vestibularis n. vestibulocochlearis - 1. sek jde od porus acusticus int. k hiatus n. petrosi majoris kolmo na podlnou osu pyramidy, kde se st dozadu a laterln, ohyb - geniculum n. facialis, je zde ganglion geniculi (senzitivn) - 2. sek - rovnobn s podlnou osou pyramidy, le za facies labyrinthica stYedouan dutiny (je zde mon pYestup infekce ze stYedouan dutiny na nerv) - 3. sek - jde kolmo k foramen stylomastoideum ,kterm vystupuje z lebky - ganglion geniculi obsahuje pseudounipolrn neurony - kmen nervu vnik zezadu do fossa retromandibularis a je obklopen parenchymem gl. parotis - uvnitY lzy se n. facialis nkolikansobn vtv, vtve se spojuj a tvoY pleteI (plexus parotideus ), kter rozdluje gl.parotis na dva laloky 3 pars superficialis et pars profunda - z plexus parotideus vystupuj kone n vtve n. facialis, kter se vjYovit rozbhaj ke konm svalom obli eje a krku ( pes anserinus major ) - vlkna zposobujc sekreci nepYichz cestou n. facialis, ale pYichz z n. auriculotemporalis, kam se dostaly pYes ganglion oticum a) vtve odstupujc v canalis nervi facialis - n. petrosus major - odstupuje v mst ganglion geniculi (mezi 1. a 2. sekem) - z hiatus n. petrosi majoris vystupuje na pYedn plochu pyramidy a klade se do sulcus n. petrosi majoris, b k hrotu pyramidy, pYes synchondrosis sphenopetrosa opouat dutinu lebn - cestou canalis pterygoideus se zezadu dostv do fossa pterygopalatina a vstupuje do ganglion pterygopalatinum (pYivd do nj parasympatick vlkna z ncl. parasympaticus n. VII) - spolu s nm prochz pYes canalis pterygoideus n. petrosus prof. (odstupuje z pleten kolem a. carotis int.), spole n vytvY n. canalis pterygoidei - n. stapedius - odstupuje do dutiny eminentia pyramidalis, inervuje m. stapedius (sval ve stYedouan dutin, nejmena pY n pruhovan sval tla) - r. communicans cum plexu tympanico - vnik do stYedouan dut., senzoricky zde inervuje plexus tympanicus 233 - chorda tympani - vystupuje ze 3. seku cestou canaliculus chordae tympani do stYedouan dutiny (cavum tympani), probh podl bubnku (mezi crus longum incudis a manubrium mallei), podmiIuje zde striae malleolares, vystupuje skrz fissura petrotympanica ven - ve spatium pterygomandibulare (prostor mezi m. pterygoideus med. a ramus mandibulae) se spojuje s n. lignualis (vede do nj parasymp. vlkna), touto cestou se tato vlkna dostvaj do ganglion submandibulare (v trigonum submandibulare), kde se parasympatikus (sekre n vlkna) pYepoj, vrac se do n. lingualis a dostv se do gl. submandibularis, sublingualis a drobnch lz jazyka b) vtve odstupujc pod foramen stylomastoideum - n. auricularis post. - kon nerv, jde do tln krajiny k venter occipitalis m. occipitofrontalis - r. digastricus - k venter post. m. digastrici - r. stylohyoideus - pro m. stylohyoideus - r. communicans cum n. IX. - r. communicans cum n. X. c) vtve vystupujc z plexus parotideus - rr. temporales - vystupuj z pYednho okraje gl. parotis do spnkov oblasti, inervuj kon svaly ela a spnkov krajiny - rr. zygomatici - smYuj k laterlnmu o nmu koutku, inervuj m. orbicularis oculi, mm. zygomatici a svaly nosn - rr. buccales - smYuj dopYedu, inervuj svaly tvYe (v etn m. buccinator) a hornho rtu - r. marginalis mandibulae - b podl dolnho okraje ramus mandibulae, inervuje svaly brady a dolnho rtu - r. colli - sestupuje za angulus mandibulae do kr n krajiny, spojuje se s n. transversus colli, vznik spojka ansa cervicalis spf ., z n je inervovn m. platysma a senzoricky inervovna koe krku - branchiomotorick vlkna - za naj v ncl. originis n. VII, jsou ur ena pro inervaci konch svalo hlavy a krku, m. stapedius, m. stylohyoideus a venter post. m. digastrici (svalo, kter vznikly z druhho abernho oblouku), jsou obsaena pYedevam v plexus parotideus - parasympatick vlkna - za naj v ncl. parasympaticus n. VII, jdou cestou n. petrosus major do ganglion pterygopalatinum a tak cestou chorda tympani do ganglion submandibulare, po interpolaci v tchto parasympatickch ganglich probhaj postganglionrn vlkna do gl. lacrimalis, ke slinnm lzkm patra a lzkm sliznice dutiny nosn (ganglion pterygopalatinum) a do gl. submandibularis, sublingualis a ke slinnm lzkm jazyka (ganglion submandibulare) - somatosenzorick vlkna - jdou z koe zevnho zvukovodu a mediln plochy boltce cestou n. auricularis post. (pseudounipolrn neurony jsou v ganglion geniculi), centrln ramnka kon u terminlnch jader n. trigeminus (n. facialis nem somatosenzorick jdro) - chueov vlkna - vedou chue z pYednch 2/3 jazyka a sliznice patra, pseudounipolrn neurony jsou v ganglion geniculi, perifern ramnka jdou cestou n. petrosus major (bez interpolace prochzej ganglion pterygopalatinum a cestou nn. palatini ke sliznci patra) jednak jdou cestou chorda tympani z n. lingualis od sliznice pYednch 2/3 jazyka, centrln ramnka kon u ncl. gustatorius # 337. n. glossopharyngeus Jdra a v stup - inervuje zadn tYetinu jazyka, hltan a mkk patro - smaen nerv (obsahuje vlkna branchiomotorick, parasympatick, viscerosenzitivn a chueov) - vlkna branchiomotorick - vystupuj z ncl. ambiguus, tvoY plexus pharyngeus , spole n s n. vagus inervuje svaly mkkho patra a hltanu - vlkna parasympatick - za naj v ncl. parasympaticus n. IX. (salivatorius inf.), jdou cestou n. tympanicus plexus tympanicus n. petrosus minor ganglion oticum gl. parotis 234 - vlkna viscerosenzitivn - patY pseudounipolrnm neuronom, kter jsou uloeny v ganglion superius et inferius n. IX ., perifern ramnka smYuj senzorickmi vtvemi ke sliznici zadn tYetiny jazyka, hltanu a k sinus caroticus, centrln ramnka kon na ncl. tractus solitarii - chueov vlkna - sbraj informace z chueovch pohrko zadn tYetiny jazyka, pseudounipolrn neurony jsou v ganglion superius et inferius n. IX., jejich centrln ramnka kon u ncl. gustatorius - vystupuje z kmene mozkovho v sulcus lateralis posterior jako sou st postrannho smaenho systmu (spolu s n. vagus a n. accessorius), dutinu lebe n opouat skrz mediln st foramen jugulare (to plat pro cel postrann smaen systm) - nad a pod foramen jugulare zduYuje ve dv ganglia 3 ganglion superius et inferius , jsou tvoYeny tly pseudounipolrnch dostYedivch neurono (senzorick ganglia) - pod spodinou lebe n sestupuje nejdYv kaudln, pak se dostv na laterln stranu m. stylopharyngeus a vstupuje s nm do stny hltanu, kone n sek sestupuje podl m. styloglossus ke koYenu jazyka Vtven n. tympanicus - odstupuje z ganglion inferius, vstupuje do canaliculus tympanicus a dostv se do dutiny bubnkov, kde se klade na promontorium a st se podl na vzniku plexus tympanicus - pYichzej sem tak sympatick vlkna z plexus caroticus internus (nn. caroticotympanici) a vlkna parasympatick z n. facialis (r. communicans cum plexu tympanico ) - parasympatick vlkna pokra uj jako n. petrosus minor , vystupuje pYes canaliculus n. petrosi minoris do stYedn jmy lebn, klade se do stejnojmenn rhy na pyramid a pYes synchondrosis sphenopetrosa jde do fossa infratemporalis, kon v ganglion oticum (pYivd sem sekretorick vlkna pro gl. parotis) rr. pharyngei - tvoY plexus pharyngeus na stn pharyngu - pYichzej sem tak rr. pharyngei z n. vagus a nn. laryngopharyngei z kr nho sympatiku - plexus pharyngeus senzoricky i motoricky inervuje sliznici a svaly hltanu a mkkho patra (krom m. tensor veli palatini, kter je inervovn trigeminem) rr. tonsillares - senzoricky inervuj gl. tonsillaris a patrov oblouky rr. linguales - jdou ke koYenu jazyka, senzoricky inervuj sliznici a chueov pohrky hrazench papil r. sinus carotici - sestupuj k sinus caroticus a glomus caroticum (chemoreceptory, reaguje na obsah O 2, CO 2 v krvi) r. musculi stylopharyngei - inervuje stejnojmenn sval r. communicans cum ramo auriculari n. X. r. communicans cum trunco sympatico # 338. n. vargus Jdra a v stup - vystupuje ze sulcus lateralis post . (kaudlnji od IX.), je sou st postrannho smaenho systmu - vystupuje do medilnho oddlu foramen jugulare , pod nm a nad nm zduYuje v ganglion superius et inferius s pseudounipolrnmi neurony - mezi obma ganglii pYibr r. internus z n. accessorius (motorick vtve pro svaly hrtanu) - na krku sestupuje po zadn stran v. jugularis int. a a. carotis int. a vstupuje do hrudnku pYes apertura thoracis superior (vpravo le pYed a. subclavia dx., vlevo pYed arcus aortae) - nerv smaen, obsahuje vlkna branchiomotorick, parasympatick, SS, VS a chueov - branchiomotorick vlkna za naj v ncl. ambiguus , jsou ur ena pro svaly doln sti hltanu a pro pY n pruhovan svaly jcnu - parasympatick vlkna vystupuj z ncl. parasympaticus n. X. - n. vagus je nejvtam zdrojem parasympatiku, inervuje vaechny orgny krku, hrudnku, retroperitoneln orgny, orgny v supramesocolick sti peritoneln dutiny a v inframesocolick sti pravou polovinu, a po flexura coli sin.), pohlavn orgny (ovaria, scrotum) 235 - viscerosenzorick vlkna patY pseudounipolrnm neuronom v ganglion superius et inferius n.X., perifern ramnka inervuj orgny hrudn dutiny (srdce, dchac s.) a bYian dutiny (trvic trubice po flexura coli sinistra, jej lzy, ledviny a pohlavn lzy), centrln ramnka kon v ncl. tractus solitarii - vlkna somatosenzorick patY pseudounipolrnm neuronom v ganglion superius et inferius n.X, perifern vlkna pYichzej pYes r. auricularis n.X. z koe zevnho zvukovodu a boltce, centrln ramnka kon u jader trigeminu (n. X. nem SS jdro) - vlkna chueov - sbraj informace od chueovch pohrko ve sliznici v oblasti valleculae epiglotticae, pseudounipolrn neurony jsou v ganglion superius et inferius n.X., centrln ramnka kon u ncl. gustatorius Vtven a) vtve odstupujc na hlav r. meningeus - vystupuje z ganglion sup., senzorick vtev pro tvrdou plenu mozkovou (v rozsahu zadn jmy lebe n) r. auricularis - vystupuje z ganglion sup., jde pYes canaliculus mastoideus, senzoricky inervuje zevn zvukovod a st bubnku, spojuje se s vtvemi z n. auricularis post. (n. facialis), podrdnm zevnho zvukovodu ( podrdn n. vagus) -moeme vyvolat zvracen, epileptick zchvat, a srde n zstavu b) vtve odstupujc na krku rr. pharyngei - vystupuj z ganglion inf., jdou do stny hltanu, kde se podl na tvorb plexus pharyngeus (z n jsou inervovny svaly mkkho patra a pharyngu, obsahuje isenzorick vlkna pro sliznici mkkho patra a hltanu) n. laryngeus superior - vystupuje z ganglion inf., sestupuje k laterln stran hrtanu (podle prof. Dubovho tento nerv vobec neexistuje) - ramus internus - pYes membrana thyrohyoidea, podmiIuje Yasu plica n. laryngei superioris, senzoricky inervuje sliznici hltanu, hrtanu a koYene jazyka - ramus externus - motoricky inervuje m. cricothyroideus - tvoY Galnovu anastomosu - spojka s n. laryngeus inf. (recurrens) n. laryngeus recurrens - odstupuje a v hrudnku, zat se kolem a. subclavia a arcus aortae a vrac se pYes apertura thoracis sup. na krk k hrtanu - rr. tracheales pro produanici - rr. oesophagei pro jcen - kone nou vtv je n. laryngeus inf . - inervuje svaly hrtanu krom m. cricothyroideus (r. externus n. laryngei superioris), na zadn stran hrtanu Galnova spojka, mus se na nj dvat pozor pYi operacch attn lzy rr. cardiaci cervicales superiores et inferiores - skrz apertura thoracis sup. se dostvaj do hrudnku, spolu s nn. cardaci se sympatiku se podl na tvorb autonomnch pleten plexus cardiacus a plexus coronarius c) vtve odstupujc v dutin hrudn - n. vagus jde do hrudnku pYes apertura thoracis sup. (vpravo pYed a. subclavia dx., vlevo pYed arcus aortae) rr. cardiaci thoracici - kaudln se spojuj, tvoY plexus cardiacus pYed a za arcus aortae (spolu s nn. cardiaci) rr. bronchiales - vstupuj do plic, tvoY zde plexus pulmonalis (spolu s vtvemi hrudnho sympatiku), posob na bronchy 3 zuuj jejich prosvit (parasymp.) plexus oseophageus - pleteI, kter je tvoYena vtvemi (rr. oesophagei) obou nn. vagi s vtvemi ze sympatiku, prav vagus jde za jcen a lev pYed nj, truncus vagalis anterior et posterior obsahuj vtve z obou nn. vagi d) vtve odstupujc v dutin bYian - spole n s jcnem (skrz hiatus oesophageus) prostupuje brnic, trunci vagales se kladou na pYedn a zadn alude n stnu a rozpadaj se na sv kone n vtve 236 rr. gastrici anteriores, posteriores - vznikaj rozpadem truncus vagalis anterior et posterior na stn aludku, pYivdj aludku vlkna sekretorick a visceromotorick rr. hepatici - oddluj se z truncus vagalis anterior, jdou k jtrom a lu ovm cestm rr. coeliaci - vstupuj do plexus coeliacus (smaen autonomn pleteI), podl vtv truncus coeliacus a a. mesenterica sup. se vagus dostv k orgnom trvic trubice a po flexura coli sin., sestupuje i k pohl. lzm rr. renales - pYivd parasympatick vlkna k ledvinm a nadledvinm # 339. N.accessorius, n.hypoglossus n. accessorius - pYdatn nerv, protoe st jeho vlken se pYidv k n. vagus - sou st postrannho smaenho systmu (n. IX, X, XI) - branchiomotick nerv 3 vlkna radix cranialis vystupuj z ncl. ambiguus , tato vlkna se jako r. internus n. XI. pYidvaj k n. vagus aprostYednictvm jeho nn. laryngei inervuj svaly hrtanu - somatomotorick 3 vlkna radix spinalis vystupuj z ncl. motorii C1-C6, tato vlkna jako r. externus inervuj m. sternocleidomastoieus a m. trapezius - vznik ze dvou koYeno: - radix cranialis - odstupuje ze sulcus lateralis posterior prodlouen mchy - radix spinalis - odstupuje ze sulcus lateralis posterior kranilnch 4-5 segmento kr n mchy, vaechny radices spinales vystupuj nahoru a pYes foramen magnum se dostvaj do zadn jmy lebn - ty se spojuj v jednotn kmen truncus n. accessorii , kter spolu s n. IX a X pYes foramen jugulare opouat dutiny lebn, bezprostYedn pod lebkou se dl na ramus externus et internus - r. internus - obsahuje vlkna z ncl. ambiguus, spojuje se s n. vagus, tato vlkna se stvaj sou st n. laryngeus sup. et inf. a pYes n inervuj svaly hrtanu - r. externus - je tvoYen vlkny radices spinales, jde laterln od v. jugularis int. do m. sternocleidomastoideus a do trigonum colli laterale k m. trapezius, tyto svaly inervuje n. hypoglossus - somatomotorick nerv, vlkna vystupuj z ncl. originis n. XII .a jsou ur ena pro svaly jazyka - vystupuje ze sulcus lateralis anterior prodlouen mchy, z lebky vystupuje pYes canalis n. hypoglossi - pod bz lebn se k nmu pYidvaj vlkna z hornch kr nch segmento, kter se od nj pak oddluj jako radix superior ansae cervicalis profundae - pod baz lebn le pYed v. jugularis int. a n. vagus, potom pYechz na jeho laterln stranu a kY a. carotis ext. (zespodu jej podchycuje a. sternocleidomastoidea) - radix superior - podl se na vzniku ansa cervicalis prof. (spojuje se s vtvemi C2-3 z plexus cervicalis 3 radix inferior), z n odstupuj vtve k infrahyoidnm svalom (krom m. thyrohyoideus, kter je inervovn z n. hypoglossus), infrahyoidn svaly jsou tedy inervovny z plexus cervicalis, ast n. hypoglossus je jenom zprostYedkovan - r. thyrohyoideus - krtk nerv pro m. thyrohyoideus, tak se jedn o vlkna z plexus cervicalis, kter se od n. hypoglossus znovu oddl - rr. linguales - inervuj svaly jazyka (krom m. palatoglossus), jedna vtev inervuje tak m. geniohyoideus (vtve pro tento sval jsou primrn z plexus cervicalis) # 340. autonomn nervov systm - fylogeneticky nejstara st nervovho systmu - Yd innost vnitYnch orgno (VM zna), je doleit pro udrovn homeostzy - efektory jsou hladk sval. buIky, buIky myokardu a lzov buIky - funk n ho dlme na: sympatikus, parasympatikus, enterick systm 237 - sympatick jdra mozkovho kmene a mchy) a st perifern (pars sympathica et parasympathica) - visceromotorick inervace hladkch svalo, myokardu a lz se lia od inervace pY n pruhovanch svalo: - u visceromotorick inervace orgno je do eferentnch drah zaYazen minimln jeden dala neuron, kter je uloen v autonomnch ganglich - do autonomnch gangli pYichz z CNS siln myelinizovan vlkna (neurity pregangliovch neurono), eferentn postgangliov vlna, kter vystupuj z gangli k orgnom jsou nemyelinizovan a jsou astja ne aferentn vlkna danho ganglia (v gangliu se aferentn vlkno bohat vtv a kon synapsemi na etnch postgangliovch neuronech) proto doke mal po et neurono CNS Ydit funkci vnitYnch orgno sympatikus (pars sympathica) - Yd katabolick reakce (spojen s vdejem energie) - je aktivovn v nebezpe nebo pYi stresu, nabuzuje organismus a pYipravuje ho na zt (obrana nebo tok) - funkce: rozaYen koronrnch tepen, zrychlen srde n innosti (nn. acelerantes ), zvaen krevnho tlaku, rozaYen broncho, mydriza, zvaen sekrece potu, vyplaven glukosy do krve - posob difuzn, dostv se do vaech st tla (narozdl od parasympatiku) - na synapsch mezi pregangliovmi apostgangliovmi neurony je uvolIovn acetylcholin (stejn jako u parasympatiku), na konci postgangliovch vlken (v synapsi s efektorem) je ale uvolIovn noradrenalin, cel sympatick systm = noradrenergn systm - vjimka 3 sympatick inervaci potnch lz a hladkch svalovch bunk koe je cholinergn parasympatikus (pars parasympathica) - Yd anabolick reakce (spojen s ukldnm energie) - udruje organismus v klidu pYi odpo inku, vytvY energetick rezervy - funkce: zpomalen srde n innosti ( nn. retardantes ), snen krevnho tlaku, zen broncho, zvaen innosti trvicho systmu (zvyauje sekreci vaech trvcch aev), zvaen peristaltiky, miza - ovlivIuje jen mal ohrani en oblasti tla, ne tlo jako celek (neposob difuzn jako sympatikus) - meditorem je acetylcholin, parasympatick systm = cholinergn systm # 341. pars cervicalis partis sympathicae - podl kr n pteYe pYed processus transversi kr nch obratlo - skld se ze tY gangli (ganglion cervicale superius, medium et inferius) a rr. interganglionares ganglion cervicale superius - prothl uzlina, le na m. longus capitis, vystupuje z nj Yada eferentnch vtv: - rr. communicantes grisei do prvnch 4 kr nch manch nervo (nn. spinales C1-C4) - n. jugularis - smYuje k foramen jugulare a spojuje se s ganglion inf. n. IX a n. X. - rr. vasculares (nejsilnja je n. caroticus internus) tvoY pleteI kolem a. carotis int. (plexus caroticus internus), kter provz tepnu a do sinus cavernosus - plexus cavernosus a jeho vtve: - nn. caroticotympanici jdou do dutiny bubnkov a stvaj se sou st plexus tympanicus - n. petrosus prof. z dutiny lebn vystupuje pYes synchondrosis sphenopetrosa, spojuje se s n. petrusus major a spolu tvoY n. canalis pterygoidei a jdou do fossa pterygoidea do ganglion pterygopalatinum (n, petrosus prof. pYedstavuje jeho sympatick koYen) 238 - radix sympathica ganglii ciliaris prostupuje gangliem bez pYeruaen, jeho vlkna se stvaj sou st nn. ciliares breves a inervuj m. dilator pupillae - rr. orbitales inervuj hladk svaly o nice (m. orbitalis, mm. tarsales) - rr. viscerales - rr. laryngopharyngei jdou k laryngu a k pharyngu, pYivd sympatick vlkna ke lzm - n. cardiacus cervicalis superior sestupuje pYes apertura thoracis sup. do hrudnku a podlej se na vytvoYen plexus cardiacus (nerv. pleteI kolem srdce) ganglion cervicale medium - mal uzlina na m. longus colli, eferentn vlkna: - r. communicantes grisei k 5. a 6. kr nmu manmu nervu (nn. spinales C5-C6) - rr. vasculares jdou k a. carotis communis a tvoY plexus caroticus communis - rr. viscerales - smYuj ke gl. thyroidea a ke gll. parathyroideae - n. cardiacus cervicalis medius jde s n. cardiacus cervicalis sup. do plexus cardiacus ganglion cervicale inferius - vtainou splv s prvnm hrudnm gangliem a tvoY ganglion cervicothoracicum (stellatum ) - r. communicantes grisei k 7. a 8. kr nmu manmu nervu (popY. i 1. hrudnmu) - rr. vasculares jdou k a. subclavia a tvoY plexus subclavius (pleteI pokra uje podl a. axillaris a a. brachialis a jejich vtv) - rr. viscerales - smYuj ke gl. thyroidea a gll. parathyroideae - n. cardiacus cervicalis inf. sestupuje do plexus cardiacus # 342. pars thoracica partis sympathicae - jde po stranch hrudn pteYe (laterln od obratlovch tl pYed hlavi kami eber) 3 vce se vzdaluje pteYi - je zde vloeno 10-12 uzlin (ganglia thoracica ), truncus sympathicus nen v hrudnm oddlu jednotn (ganglia jsou spojena pomoc 2-3 rr. interganglionares) - rr. communicantes grisei jdou do vaech nn. intercostales - rr. vasculares tvoY plexus aorticus thoracicus (okolo tepen hrudnku 3 aorta i vtve) - rr. viscerales jdou k orgnom dutiny hrudn: - nn. cardiaci thoracici vstupuj do plexus cardiacus (dlme ho na pars superficialis, kter je pYed arcus aortae a profunda za arcus aortae) - rr. pulmonales jdou podl bronchilnho stromu do plic, kde tvoY plexus pulmonalis - rr. oesophagei se stvaj sou st plexus oesophageus - n. splanchnicus major - vznik z vtv z 6.-9. hrudnho ganglia, jde pYes brnici brnici do plexus coeliacus - n. splanchnicus minor - vznik z vtvi ek z 10. a 11. ganglia, jde do plexus coeliacus a plexus renalis - n. splanchnicus imus (r. renalis) - nekonstantn nerv, vznik z 12. hrudnho ganglia, jde do plexus renalis # 343. inervace srdce - srdce obsahuje tYi zkladn typy inervace, generace srde nho rytmu myogennho povodu (srde n automacie), systmu autonomnch vlken (sympatikus/parasympatikus), senzitivn inervace, vedouc podnty ze srdce (dostYediv) - sympatikus obsahuje vlkna nervi cardiaci z kmene sympatiku, patY mezi n: - n. cardiacus cervicalis superior, medius et inferior (kr n st kmene sympatiku) - nn. cardiaci thoracici (vtve z hornho seku hrudnho sympatiku) - pregangliov vlkna pYichzej z bunk laterlnch sloupco mchy ze aed hmoty, a to pYiblin z 239 prvnch 536 manch segmento hrudnch, svoj konec maj ve tYech kr nch a v kranilnch hrudnch sympatickch ganglich - sympatikus obecn zrychluje srde n akci, pobz k intenzivnja prci a dilatuje vn it tepny. - parasympatikus obsahuje vlkna z n. vagus, nadYazen vlkna pregangliov pochz z bunk parasympatickho jdra uloenho v prodlouen mae - vagov kmen pak opouatj jako rami cardiaci cervicales superiores, inferiores et thoracici - jakmile se vlkna dostanou k srdci, kon u gangliovch bunk a dle vyslaj do srdce postgangliov vlkna - parasympatikus obecn antagonisticky zpomaluje srde n frekvenci a kontrahuje vn it tepny. - plexus cardiacus superficialis 3 ventrln mezi aortou a plicnic - plexus cardiacus profundus 3 dorzln mezi aortou a bifurkac produanice - sou st plexus cardiacus (smaen pleteI) jsou ganglia cardiaca, ze kterch vystupuj postgangliov vlkna parasympatick - plexus coronarius dexter et sinister obsahuj nervov vlkna pro stny koronrnch cv a stny srde n # 344. pars abdominalis partis sympathicae - truncus sympathicus jde do dut. bYian skrz brnici, do pnve vstupuje pYes promontorium a sestupuje po pnevn ploae kosti kYov (mediln od foramina sacralia pelvina) ke kostr i, kde se oba trunci sympathici spojuj (v mst spojen le ganglion impar) - do bYianho oddlu je vloeno 4-5 uzlin (ganglia lumbalia ), do pnevnho oddlu tak 4-5 (ganglia sacralia ) - rr. communicantes grisei se pYidvaj ke vaem nervom v rozsahu L1-Co - nn. splanchnici lumbales -vystupuj z lumblnch gangli, jdou do plexus aorticus abdominalis (smaen autonomn pleteI kolem bYian aorty) - nn. planchnici sacrales - odstupuj ze sakrlnch gangli, jdou do plexus hypogastrici (smaen autonomn pnevn pleten) plexus aorticus abdominalis - mohutn pleteI kolem bYian aorty - sympatikus se sem dostv z hrudnho oddlu pYes nn. splanchnici (major, minor, imus) a z bYianho oddlu (nn. splanchnici lumbales) - parasympatikus se sem dostv z n. vagus (rr. coeliaci, gastrici, hepatici, renales) - je rozdlen na nkolik oddlo: - plexus coeliacus - kolem truncus coeliacus, jsou tam dv ganglia 3 ggl. coeliacum dx. et sin., kter mohou splynout a vznik plexus solaris (pleteI m tvar slunce) - sympatikus se sem dostv pYes nn. splanchnici a splanchnici lumbales, parasympatikus z n. vagus - pYichz sem tak senzitivn vtve cestou nn. phrenici - pleteI pokra uje podl vtv truncus coeliacus 3 plexus hepaticus, plexus gastrici, plexus lienalis, plexus duodenalis, plexus pancreaticus - plexus renalis et suprarenalis - jde k ledvinm a nadledvinm - plexus testicularis/ovaricus - jde podl vasa testicularia/ovarica, zsobuje pohl. lzy - plexus uretericus - podl mo ovodo - plexus mesentericus sup. - inervuje stYedn stnu a po flexura coli sin. - parasympatickou slokou tchto pleten je n. vagus, zasahuje a po flexura coli sinistra - plexus mesentericus inf. - inervuje colon descendens, sigmoideum a kraniln st kone nku (plexus 240 rectalis sup.), parasympatikus sem pYichz ze sakrlnho parasympatiku cestou n. hypogastricus sup. et inf., ne z n. vagus - plexus iliaci - provz aa. iliacae communes po bifurkaci aorty, pot pokra uje dl podl aa. femorales na doln kon etiny (plexus femorales) prevertebrln ganglia - jsou vloena do probhu pleten - ganglion coeliacum dx. et sin. - dv velk uzliny v plexus coeliacus - ganglion mesentericum sup. - pYi odstupu a. mesenterica sup. - ganglion aorticorenale - v mst odstupu plexus renalis - ganglion mesentericum inf. - u odstupu a. mesenterica inf. # 345. enterick systm - ve stn trvic trubice je obrovsk mnostv autonomnch motoneurono, ty jsou rozloeny ve 2 vrstvch: - plexus myentericus (Auerbachi) - je uloen mezi longitudinln a cirkulrn svalovinou - plexus submucosus (Meissneri) - uloen v tela submucosa - krom parasympatickch pregangliovch vlken sem jdou i postgangliov vlkna sympatiku, kter ovlivIuj hladk svalov buIky a lzy ve stn trvic trubice - enterick systm je relativn nezvisl, reguluje funkce trvic trubice (tonus a pohyby stn, sekreci lz...) - nachz se zde mal ganglia, kter dostvaj signly z receptoro ve stn trvic trubice (mechano, chemo, termo), z CNS sympatick a parasympatick nervy (kontrola) - informace jsou pYevedeny na interneurony, kter kontroluj innost trvic soustavy aktivac i inhibic motoneurono enterickho systmu - efektory jsou hladk svalov a lzov b. stny trvic trubice - funkce: ve sliznici jsou etn receptory, informace z nich odvd VS neurony (v plexus submusocosus), odtud jde informace bu pYmo na VM neuron, nebo na nj jde pYes interneuron (posob jako centrum reflexu), nebo pokra uje do plexus myentericus, kde pYedv informace interneuronu, kter posob jako centrum reflexu a odtud na VM neuron posobc na svalovinu - tak sem pYichz sympatikus a parasympatikus, inervuj enterick systm z CNS # 346. ANS pnve - plexus hypogastricus sup. - vznik u bifurkace aorty, sestupuje kaudln jako neprov provazec n. praesacralis (le pYed os sacrum), pYed promontoriem se dl na 2 ramena 3 plexus hypogastricus dx. et sin. - pYichzej sem sympatick vlkna ze sakrlnho oddlu (nn. splanchnici sacrales) a parasympatick vlkna z plexus sacralis (sakrln parasympatikus) - pokra uje do mal pnve jako plexus hypogastricus inf. a rozdluje se na mena sekundrn pleten, kter se k pnevnm orgnom dostvaj podl vtv a. iliaca interna - plexus vesicalis, plexus prostaticus, plexus uterovaginalis, plexus rectalis... Viscerosenzorika - VS vlkna jdou manm nervem, VS neuron je uloen ve spinlnm gangliu (pseudounipolrn neuron), perifern ramnko jde pYes r. communicans albus do tr. sympaticus, odtud pokra uje bu dl s vtvemi gangli, nebo se vrac do manho nervu pYes r. communicans griseus a dostv se kclovmu orgnu manm nervem 241 # 347. plexus brachialis - je tvoYena pYednmi vtvemi C6 - C8 ptho se spojkami z ventrln vtve C4 a Th1 - ventrln vtve C5 a Th1 se spojuj ve tYi primrn svazky - truncus superior vznik spojenm C5-6 se spojkou z C4 - truncus medius je tvoYen ventrln vtv C7 - truncus inferior vznik z C8 a Th1 - vaechny primrn svazky vstupuj pYes spatium interscalenum ( fissura scalenorum ) do fossa supraclavicularis major a sestupuj aikmo laterokaudln za kl n kost do jamky podpan pars supraclavicularis je uloen ve fossa supraclavicularis major a vydv motorick vtve, kter inervuj svaly panho pletence ankter svaly zdov (ty, kter vvojov patY k horn kon etin). - n. dorsalis scapulae - viz dala otzka - n. thoracicus longus - n. subclavius - n. suprascapularis - nn. pectorales - n. subscapularis - n. thoracodorsalis pars infraclavicularis je umsena ve fossa axilaris, je obklopena svaly, vpYedu je to m. pectoralis major, vzadu m. subscapularis, m. latissimus dorsi a m.teres major a mediln m. serratus anterior. - tYi primrn svazky (truncus superior, truncus medius a truncus inferior) se rozdl vdy na pYedn a zadn vtev. ty se pod ponovou alachou m. pectoralis minor opt spojuj a tvoY sekundrn svazky (fasciculus lateralis, fasciculus medialis a fasciculus posterior) - fasciculus lateralis vznik spojenm pYednch vtv truncus superior a truncus medius (C5-7) - n. musculocutaneus a radix lateralis nervi mediani - fasciculus medialis je tvoYen samostatnou pYedn vtv z truncus inferior (C8 a Th1) - radix medialis nervi mediani, n.ulnaris, n. cutaneus brachii medialis a n. cutaneus anterbrachii medialis - fasciculus posterior vznik spojenm zadnch vtv vaech tY primrnch svazko (C5 a Th1) - n.axillaris a n. radialis # 348. N. thoracodorsalis, n. dorsalis scapulae, n. subclavius, nn. pectorales - n. dorsalis scapulae (C5-6) prostupuje pYes m. scalenus medius k angulus superior scapulae a dl se na vtve pro m. levator scapulae a pro mm. rhomboidei - n. subclavius (C5-6) je slab nerv, kter probh pYed m. scalenus anterior a a. subclavia do m. subclavius, asto z nj odstupuje spojka do n.phrenicus (n. phrenicus accessorius) - nn. pectorales (C5-Th1) jsou vtainou dva a inervuj m. pectoralis major a m. pectoralis minor, nkdy odstupuj a z pars infraclavicularis. - n. thoracodorsalis (C6-8) je dlouh nerv, kter sestupuje podl laterlnho okraje lopatky k m. Iatissimus dorsi a inervuje ho, odstupuje asto a z infraklavikulrn sti, z fasciculus posterior nebo z n.axillaris 242 # 349. N. thoracicus longus, n.suprascapularis, n. subscapularis - pars supraclavicularis plexus brachialis - n. thoracicus longus (C5-6) je pomrn dlouh nerv, kter sestupuje po laterln stn hrudnku (mezi m. subscapularis a m. serratus anterior) a inervuje m. serratus anterior, pYi poruae nelze provst abdukci pae - n. suprascapularis (C5-6) probh kaudln podl venter inferior m. omohyoidei a dle spole n s a. suprascapularis k lig. transversum sup. scapulae, vstupuje do fossa supraspinata, inervuje m. supraspinatus a m. infraspinatus, podl se tak na senzitivn inervaci kloubnho pouzdra ramennho kloubu - n. subscapularis (C5-7) odstupuje ve vrcholu axily a sestupuje dolo po pYedn ploae m. subscapularis, inervuje m. subscapularis a m. teres major # 350. Perifern neurony sympatiku a parasympatiku - viz neuroanatomie od P e - k obma slokm autonomnho nervovho systmu jsou msty pYiYazeny drobn uzlkovit struktury, kter jsou tvoYeny specilnmi buIkami (paraganglia) - paraganglia sympatick se vyvinula bhem ontogeneze ze zkladu sympatickch gangli, jsou sloena z tzv. chromafinnch bunk, kter maj schopnost sekrece a jsou zdrojem katecholamino (adrenalin a noradrenalin), tj. ltek, kter mj. zvyauj krevn tlak - sympatick paraganglia se u novorozenco a malch dt vyskytuj pomrn hojn v oblasti kolem kmeno bYianho a pnevnho sympatiku, s pYibvajcm vkem podlhaj involuci - jedinm sympatickm paragangliem, kter se zachovv po cel ivot, je dYeI nadledviny (paraganglion suprarenale) = endokrinn lza - pYi odstupu a. mesenteriaca inferior le velk paraganglion aorticum (Zuckerkandlov orgn) - u novorozence je velk 10x20 mm, pozdji se zmenauje a zanik mezi 10. a 13. rokem - paraganglia parasympatick jsou vzna na n. glossopharyngeus a n. vagus, na rozdl od paragangli sympatickch neprodukuj hormonln aktivn ltky a udruj se po cel ivot - registruj zmny ve sloen krve (obsah O 2 a CO 2) a momentln krevn tlak krve, kter zsobuje mozek a jsou proto povaovny za chemoreceptory - pYedstavuj receptorovou st dostYedivho ramnka reflexnho oblouku, kterm si CNS doke regulovat zmny sloen krve pYitkajc krve - glomus caroticum je drobn uzlk, kter le v sinus caroticus v bifurkaci a. carotis - dostv vlkna z n. glossopharyngeus (r. sinus carotici), ale tak z kr nho sympatiku, podl se mj. na sniovn krevnho tlaku (tzv. sinusov reflex - pYm der na sinus caroticus znamen pokles krevnho tlaku spojen s bezvdomm) - paraganglion supracardiale le ve vazivu pYi basis cordis, je sloeno ze dvou st: jedna le mezi obloukem aorty a kmenem truncus pulmonalis, druh v mst odstupu a. coronaria cordis sinistra z aorty - je napojeno na n. vagus a uplatIuje se jako baroreceptor, tj. registruje zmny krevnho tlaku na za tku aortlnho oblouku 243 # klinick korelace nerv o kon etin (USMLE) Zdroj: Skripta pro zimn pitevnu 3. LF UK ## N. accessorius - n. accessorius (XI. hlavov nerv) se svm probhem klade pYes trojhelnkovit za tek spina scapulae, kde je snadno zraniteln (napY. pdem na zda) - pYi poakozen nervu v tomto mst je vyYazena pars ascendens musculi trapezii, ten pak nen schopen rotovat angulus inferior scapulae vn, tm je znemonna abdukce pae nad horizontlu 3 m. serratus anterior jako synergista nen schopen tento pohyb sm zabezpe it ## N. thoracicus longus - Yi obrn n. thoracicus longus dojde poruae funkce m. serratus anterior - lopatka je nsledn nedostate n fixovna khrudnku - to se projev odstvnm lopatky neboli tzv. kYdlovitou lopatkou (>scapula alata<) - rovn je omezen pohyb pae 3 pYedevam abdukce nad horizontlu ## N. axillaris - pYi obrn n. axillaris (napY. pYi zlomenin collum humeri) se nejvce klinicky projev nedostate n hybnost m. deltoideus - abdukce pae je poruaena pYedevam nad roveI 90 (nad horizontlou) 3 do 90 zajiaeuje abdukci hlavn m. supraspinatus - rovn dochz k subluxacm v art. humeri dky zhoraen fixaci caput humeri v cavitas glenoidalis ## N. musculocutaneus - nej astji je poakozen pYi rozshleja lzi v plexus brachialis - motorickm pYznakem je oslaben flexe v art. cubiti (dky vpadku m. biceps brachii a m. brachialis) a supinace pYedlokt (ztrta vlivu m. biceps brachii) ## N. radialis - nej astjam mstem porann pYi zlomeninch je sulcus n. radialis na diafze pan kosti (Holstein- Lewisova zlomenina) - Saturday night palsy tlak okraje lavi ky nebo idle v oblasti axily u siln opilch - tlak v oblasti axilly napY. kvoli vysokm berlm - stejn tak pYi zlomeninch pYedlokt dochz k perifernm obrnm n. radialis - klinicky se projev vymizenm tricipitlnho reflexu spolu s oslabenm extenze v art. cubiti (snen funkce m. triceps brachii). - dalam npadnm pYznakem je tzv. >syndrom labut aje< nebo >kapkovit ruka< - k jeho vzniku dochz pYevahou flexoro ruky (vyYazen extenzoro); pYevahou mm. pronatores (vyYazen m. supinator) a addukc palce (vyYazen jeho abduktoro) ## N. medianus - k poakozen n. medianus dochz nej astji v anatomickch inch, ktermi prochz (canalis carpi 3 >syndrom karplnho tunelu<, canalis pronatorius, mezi hlavami m. flexor digitorum superficialis aj.), v axille pYi dislokaci art. humeri nebo pYi bodnch a stYelnch porannch a v zpst pYi zlomeninch (napY. Collesova zlomenina) nebo Yeznch porannch (>suicide wrist<) - motoricky se vyYazen funkce n. medianus projev nemonost pronace (vyYazen mm. pronatores), nemonost opozice a flexe palce (vyYazen m. opponens pollicis a flexoro palce 3 krom caput profundum m. flexoris pollicis brevis; pro pacienta nejvta z obt 3 >opi ruka<) a nemonost flexe 2. a 3. prstu (vyYazen flexoro) - flexe 4. a 5. prstu je zachovna dky inerva n vjimce ventrln skupiny svalo pYedlokt 3 ulnrn polovin m. flexor digitorum profundus, kter je inervovna zn. ulnaris - dohromady vytvYej tyto pY iny tzv. >pYsahajc ruku< (>preachers  s hand<) 244 ## n. ulnaris - n. ulnaris je nej astji poakozen v anatomickch inch, ktermi prochz (canalis cubitalis a canalis ulnaris /Guyoni/), a pYi zlomeninch v oblasti loketnho kloubu nebo pYedlokt ( asto spole n s n. medianus) - typickm motorickm pYznakem perifern obrny n. ulnaris je tzv. >drpovit ruka< (>claw hand<) - fyziologicky je v rovnovze klidov tonus svalo pYedlokt s tonem vlastnch svalo ruky, pYi vyYazen funkce n. ulnaris dochz k poruaen tto rovnovhy, vce se pak uplatIuj flexory (inervovan n. medianus) a extenzory (inervovan n. radialis) prsto, tato nerovnovha pak zposob extenzi v art. metacarpophalangeae (zvaen uplatnn extenzoro) a flexi v art. interphalangeae proximales et distales (zvaen uplatnn flexoro) - nejvce je toto postaven patrn na 4. a 5. prstu (mm. lumbricales 2. a 3. prstu inervuje n. medianus) - zroveI je palec v abdukci (vpadek funkce m. adductor pollicis) a cel ruka v radiln dukci (vpadek funkce m. flexor carpi ulnaris a mm. lumbricales III a IV) - rovn dky denervaci mm. interossei nen mon svrat a rozevrat vjY prsto, tyto svaly podlhaj tak denerva n atrofii, co se projev propadlmi intermetakarplnmu prostory - dala znmkou poruaen n. ulnaris je tzv. Fromentov pYznak - pacient neudr list papru mezi palcem a ukazov kem bez flexe v art. interphalangea pollicis, jde o kompenzaci nefunk nho m. adductor pollicis pomoc m. flexor pollicis longus (inervovn z n. medianus) ## n. femoralis - traumaticky moe bt n. femoralis poakozen pYi zlomeninch pnve, luxacch vart. coxae nebo pYi operacch - dovodem moe bt i nesprvn aplikace intramuskulrn injekce (mus se vdy aplikovat do vnja sti stehna!) - z netraumatickch pY in je nej astja tlak zvtaench tYselnch uzlin (ndor) a aneurysma na a. femoralis - hlavn motorick pYznaky obrny n. femoralis vychzej z poruaen funkce m. quadriceps femoris 3 choze bez opory nen mon, obtn choze do schodo, vlee nelze zvednout nohu (vpadek m. rectus femoris); stoj je nestabiln, nen mon dupnout a udret se v podYepu - v nkterch pYpadech se vyskytuje i genu recurvatum 3 hyperextense v koleni pYi stoji ## n. obturatorius - izolovan perifern obrna n. obturatorius je velmi vzcn - mezi motorick projevy patY pYedevam oslaben funkce svalo vnitYn skupiny stehna 3 snen schopnost addukce a vnja rotace v art. coxae, rovn nelze zkYit doln kon etiny - nerv moe bt drdn tak zvtaenou dlohou pYi thotenstv ## Nn. glutei - obrna n. gluteus inferior se projev vpadkem funkce m. gluteus maximus 3 extenze v art. coxae je omezena (obte pYi chozi do schodo) - u poruch n. gluteus superior dochz k omezen funkce m. gluteus medius et minimus a m. tensor fasciae latae - prvn dva jmenovan svm stahem zajiaeuj abdukci v art. coxae, zroveI m tento tah velk vznam pYi chozi a stoji na jedn noze, kdy zabraIuje elevaci pnve na stran, na kter stojme - projevem omezen tto funkce je tzv. Trandelenburgrov pYznak, kdy je viditeln elevace pnve na stran lze nervu, kterou pacient kompenzuje klonem trupu na opa nou stranu - pYi chozi se vyskytuje podobn pYznak 3 >kachn choze< 245 ## N. ischiadicus - traumaticky bv nerv poakozen pYi zlomeninch pnve nebo zadnch luxacch v art. coxae - k netraumatickmu utla en nervu dochz nej astji krevnm vronem nebo ndorem v hov krajin - n. ischiadicus moe bt rovn porann pYi nesprvn aplikaci intramuskulrn injekce (mus se aplikovat vdy do vnjaho hornho kvadrantu hov krajiny!) - pYi leh ch formch obrny dochz pouze k omezen funkce svalo zadn skupiny stehna (extenzory v art. coxae a flexory v art. genus) - motorickm pYznakem je zakopvn pYi chozi - mnohdy ale snen funkce tchto svalo unikne pozornosti, protoe extenze v art. coxae je kompenzovna mm. glutei a flexe v art. genus mm. adductores a m. sartorius (resp. mm. gastrocnemii, pokud je poakozena jen fibulrn st n. ischiadicus) - pYi tach poakozench nervu je choze nemon - syndroma musculi piriformis - tlak ve foramen infrapiriforme ## N. tibialis - k poakozen n. tibialis dochz pYi tkch traumatech v art. coxae (dislokujc zlomeniny a luxace) - astja je vaak poakozen n. tibialis za jeho probhu v canalis malleolaris 3 Yezn nebo se n rny, pYi zlomeninch kotnku a pYi tlaku ndorem nebo nesprvn zhotovenm sdrovm obvazem - motorickm pYznakem je nemonost plantrn flexe nohy dky vpadku m. triceps surae (nelze zvednout patu a postavit se na api ky) - nefunguje reflex Achillovy alachy - pYi chozi dopad postien na patu (dky pYevaze m. tibialis anterior 3 dorzln flexe nohy) 3 stav se ozna uje jako >pes calcaneus< - kompartment syndrom - tlak vlivem zvaenho tlaku v kompartmentech na ltku v dosledku tkch poplenin, crush syndromu atd., chirurgick Yeaen - fasciotomie ## N. fibularis communis - nej astji dochz k utla en n. fibularis communis v mst jeho probhu za caput fibulae, kde je kryt jen ko (napY. nesprvn zhotovenm sdrovm obvazem) - ast jsou tak tan porann nervu pYi luxacch nebo distorzch kolennho kloubu - motorick pYznaky vychzej z oslaben funkce inervovanch svalo - vlivem vpadku funkce pYedn skupiny svalo brce dochz k plantrnmu pYepadvn api ky, kter se bhem choze projev >pleskavou choz< - postien pak tuto obt kompenzuje vysokm zvednm nohou 3 >kohout choze< - tak nen mon postavit se na patu - zroveI je propadl klenba non 246 # schmata 247 248 249 250 251 # 4. # Topografick # anatomie Zdroje: pYednaky doc. Vargov, skripta Anatomie pohybovho systmu a Anatomie II. od prof. P e, Topografie pro zimn pitvy (Pavlas, Pali ka) # Zkou akov otzky - oddl d 351. Reg. frontalis et parietalis (ohrani en a struktury) 352. Reg. temporalis (fossa temporalis 3 ohrani en a struktury) 353. Reg. occipitalis + stavba klenby lebn 354. Fossa cranii anterior 3 ohrani en, struktury 355. Fossa cranii media 3 ohrani en, struktury 356. Fossa cranii posterior 3 ohrani en, struktury 357. Prochody skrze basis cranii externa 358. Regio orbitalis (s vjimkou retrobulbrnho prostoru) 359. Regio orbitalis 3 retrobulbrn prostor 360. Regio oralis 361. Reg. parotideomasseterica (ohrani en, struktury) 362. Reg. infratemporalis (ohrani en, struktury) 363. Fossa pterygopalatina (schma, ohrani en, struktury) 364. Parafaryngeln prostor (ohrani en, struktury) 365. Prestyloidn prostor (struktury), styloidn septum 366. Retrostyloidn prostor (struktury) 367. Rozdlen krajin na krku (trojhelnky) 368. Trigonum submandibulare (ohrani en, struktury) 369. Trigonum caroticum (ohrani en, struktury) 370. Trigonum submentale, omotracheale (ohrani en, struktury) 371. Trigonum scalenovertebrale (fisura scalenorum, ohrani en, struktury) 372. Trigonum colli laterale 373. Trigonum suboccipitale (ohrani en, struktury) 374. Trigonum Petiti et Grynfelti 3 ohrani en 375. Stavba stny hrudn 376. Reg. mammalis 377. Orienta n ry na hrudnku 378. Perikard 379. Mediastinum superius 380. Mediastinum posterius 381. Mediastinum anterius et medium 382. Rozdlen krajin bYicha (orienta n ry) 383. Stavba stny bYian 384. Projekce orgno na pYedn stnu bYian 385. Reg. umbilicalis 386. Canalis inguinalis 387. Supramezokolick st dutiny)peritoneln 252 388. Inframezokolick st dutiny)peritoneln 389. Retroperitoneln prostor 390. Peritoneum 3 duplikatury 391. Peritoneum 3 recesy 392. Povrchov a vnitYn hranice mal a velk pnve 393. Fossa ischiorectalis 394. Reg. urogenitalis mue 395. Reg. urogenitalis eny 396. Reg. analis 397. Cavum pelvis infraperitoneale mue 398. Cavum pelvis infraperitoneale eny 399. Reg. deltoidea (ohrani en, struktury) 400. Reg. scapularis (ohrani en, struktury) 401. Fossa axillaris (ohrani en, struktury) 402. Foramen humerotricipitale et omotricipitale (ohrani en, struktury) 403. Reg. brachii anterior (ohrani en, struktury) 404. Reg. brachii posterior (ohrani en, struktury) 405. Reg. cubiti anterior et posterior (ohrani en, struktury) 406. Reg. antebrachii anterior (ohrani en, struktury) 407. Reg. antebrachii posterior (ohrani en, struktury) 408. Canalis carpi (ohrani en, struktury) 409. Palma manus (ohrani en, struktury) 410. Dorsum manus (ohrani en, struktury) 411. Digitus manus 412. Reg. glutea (ohrani en, struktury) 413. Foramen suprapiriforme et infrapiriforme (ohrani en, struktury) 414. Lacuna vasorum (ohrani en, struktury) 415. Lacuna musculorum (ohrani en, struktury) 416. Reg. femoris anterior (ohrani en, struktury) 417. Reg. femoris posterior (ohrani en, struktury) 418. Trigonum femorale et fossa iliopectinea (ohrani en, struktury) 419. Hiatus et canalis adductorius (ohrani en, struktury) 420. Fossa poplitea (ohrani en, struktury) 421. Reg. cruris posterior (ohrani en, struktury) 422. Reg. retromalleolaris lateralis (ohrani en, struktury) 423. Reg. retromalleolaris medialis (ohrani en, struktury) 424. Dorsum pedis (ohrani en, struktury) 425. Planta pedis (ohrani en, struktury) 426. Digitus pedis 253 # pehled senzitivn inervace 254 # 351. regio frontalis et parietalis - ohrani en hlavy proti krku: protuberantia occipitalis ext., linea nuchae sup., porus acusticus ext., doln okraj mandibuly - hlubok hranice: basis cranii ext. - hranice mozkov a obli ejov sti - glabella, porus acusticus ext. - spole n stavba regio frontalis, parietalis et occipitalis: koe + vlasy, podkon vazivo, m. epicranius - galea aponeurotica, Ydk subgaleln vazivo, periost, kost - lamina ext., diploe, lamina int., dura mater encephali - periost - a., v. et n. supraorbitalis et supratrochlearis - a., v. et n. zygomaticotemporalis - a., v. et n. temporalis superficialis, n. auriculotemporalis, n. auricularis magnus - a. et v. auricularis post. - a. et v. occipitalis, n. occipitalis major et minor # 352. regio temporalis - ohrani en: linea temporalis sup., arcus zygomaticus - n. auricularis magnus, n. auriculotemporalis - m. temporoparietalis - fascia temporalis spf. et prof. (zprvu b spolu, pak povrchov na vnja okraj arcus zygomaticus, hlubok na vnitYn - m. temporalis - a., v. et n. temporalis spf. et prof. # 353. regio occipitalis - stavba klenby lebn: koe, podkon vazivo, galea aponeurotica (m. epicranius - venter occipitalis), subgalern vazivo, pericranium, calvaria - lamina ext., diploe, lamina int., dura mater - a. auricularis post., a. occipitalis - mezi protuberantia occipitalis ext. a proc. mastoideus - v. occipitalis - v. jugularis ext. - nll. occipitales - n. occipitalis major et minor, n. auricularis magnus # 354. fossa cranii anterior - partes orbitales ossis frontalis, lamina cribrosa et crista galli ossis ethmoidalis, alae minores ossis sphenoidalis, pYedn st corpus ossis sphenoidalis v etn sulcus praechiasmaticus - zadn okraje alae minores ohrani uj dorzln fossa cranii anterior a fossa cranii media - eln laloky mozkovch hemisfr - canalis opticus - n. opticus, a. ophtalmica - canalis ethmoidalis anterior - a., v. n. ethmoidalis anterior - otvory v lamina cribrosa - nn. olfactorii, a., v., n. ethmoidalis ant., a. meningea ant., lymfatick dren stropu nosn dutiny - foramen caecum - slep otvor u dosplho, u dt prostup pro v. emissaria # 355. fossa cranii MEDIa - le dorzln od pYedn lebe n jmy a je mnohem hluba - vzadu ji ohrani uje uprostYed dorsum sellae, laterln margo superior obou pyramid - prostYedn st je neprov (pars sellaris), je pomrn zk a le nejvae - sella turcica , smrem laterlnm se rozaiYuje na ob strany a miskovit se prohlubuje (partes seu fossae sphenotemporales ) - alae majores ossis sphenoidalis, squamae temporales a facies anteriores pyramid spnkovch kost - sulci a. meningeae mediae 255 - hypofza - sinus cavernosus - aa. carotis int . - temporln laloky mozkovch hemisfr - foramen lacerum - synchondrosis sphenopetrosa, konec canalis caroticus pyramidy - fissura orbitalis superior - n. oculomotorius (III.), n. trochlearis (IV.), n. abducens (VI.), n. ophtalmicus (1. vtev trigeminu), v. ophtalmica sup. - foramen rotudnum - pYes ala major do fossa pterygopalatina, n. maxillaris (2. vtev trigeminu) - foramen ovale - n. mandibularis (3. vtev trigeminu) - foramen spinosum - a. meningea media, r. meningeus n. mandibularis (trigemini) - apertura interna canalis carotici - hiatus canalis n. petrosi majoris - hiatus canalis n. petrosi minoris # 356. Fossa cranii posterior - dorsum sellae, clivus, facies posteriores pyramidum, os occipitale (po roveI protuberantia occipitalis interna) - mozkov kmen, moze kov hemisfry - foramen magnum - medulla oblongata, aa. spinales ant. et post., aa. vertebrales, radices spinales nervorum accesoriorum (XI.) - foramen mastoideum - venosn emissarium - porus acusticus internus - n. facialis (VII.), n. vestibulocochlearis (VIII.), a. et v. labyrinthi - apertura externa aquaeductus vestibuli - ductus endolymphaticus - foramen jugulare - v. jugularis int., n. glossopharyngeus (IX.), n. vagus (X.), n. acccesorius, a. meningea post. - canalis nervi hypoglossi - n. hypoglossus (XII.) # 357. prostupy v basis cranii ext. fossa cranii anterior - spojnice obou proc. pterygoidei, ra podl fissura orbitalis inferior + sutura zygomaticomaxillaris - palatum durum - foramen palatinum majus (n. palatinus major, a. palatina major), foramina palatina minora (nervi palatini minores, aa. palatinae minores), foramen incisivum (n. nasopalatinus, vtve a. maxillaris) 256 fossa cranii media - od pYednho okraje foramen magnum, pYes condyli occipitales, proccessus mastoidei - os sphenoidale, vomer, facies inferior pyramidis, pars basillaris ossis occipitalis - foramen ovale n. mandibularis - foramen spinosum a. meningea media, r. meningeus - canalis pterygoideus n. canalis pterygoidei (n. petrosus prof. + n. petrosus major) - synchondrosis sphenopetrosa n. petrosus major et minor - apertura externa canalis carotici a. carotis int., plexus caroticus - canalis musculotubarius m. tensor tympani, tuba auditiva - apertura externa canaliculi tympanici - nervus tympanicus - apertura externa canaliculi cochleae - perilymfa - fossa jugularis v. jugularis int. - foramen jugulare nn. IX., X., XI. - canaliculus mastoideus n. auricularis - foramen stylomastoideum n. VII. - fissura petrotympanica chorda tympani - fissura tympanomastoidea n. auricularis n. X fossa cranii posterior - foramen magnum - medulla spinalis, a. vertebralis, a. spinalis ant., aa. spinales post., plexus venosi vertebrales int., radix spinalis nervi accessorii - canalis condylaris - emisarium # 358. regio orbitalis - krajina kolem oka, zahrnuje horn a doln v ko a rima oculi (o n atrbinu) palpebra sup. et inf .: - koe, Ydk podkon vazivo, m. orbicularis oculi - septum orbitale (vazivov plotnka odstupujc od periorbity), ve v kch pYechz v tarzln plotnky tarsus sup. (vta, poloms it) et inf. (srpkovit), v nich se nachz glandulae tarsales (Meihoniho lzky) - k tarsus sup. et inf. b m. tarsalis sup. et inf. (odstupuje od septum orbitale a u hornho v ka jeat od m. levator palpebrae sup.) - tunica conjunctiva palpebrarum orbita - ventrln je vchod (aditus) a dorzln vrchol (apex), kde jsou fissura orbitalis sup. et inf. a canalis opticus - aditus orbitae ohrani uje margo supraorbitalis (incisura frontalis et supraorbitalis), kaudln margo infraorbitalis - horn stna: pars orbitalis ossis frontalis, ala minor ossis sphenoidalis - mediln stna: processus frontalis maxillae (crista lacrimalis ant.), os lacrimale (crista lacrimalis post.) sulcus lacrimalis, fossa sacci lacrimalis, lamina orbitalis ossis ethmoidalis (lamina papyracea), ala minor ossis sphenoidalis - laterln stna: facies orbitalis ossis zygomatici, facies orbitalis alae majoris ossis sphenoidalis - kaudln stna: facies orbitalis corporis maxillae, facies orbitalis ossis zygomatici, processus orbitalis ossis palatini obsah orbity - na povrchu kost se nachz periorbita (ztluatl periost) - do fissura orbitalis sup. et inf. jsou zavzaty snope ky hladk svaloviny - - m. orbitalis (inervovn sympatikem) - na povrchu tvaro se nachz vagina bulbi (vazivov obal, kter splv s fasciemi okohybnch svalo) - svaly a jejich facie: m. rectus sup., inf., med., lat., m. obliquus sup., inf., m. levator palpebrae sup. - spatium episclerale - Ydk vazivo na povrchu sclery - corpus adiposum orbitae - tukov tkI kolem o n koule, hlavn v retrobulbrnm prostoru - bulbus oculi 257 # 359. retrobulbrn prostor horn et - ohrani en: mezi periorbitou a m. levator palpebrae sup. - n. lacrimalis (jde laterln ke gl. lacrimalis), cestou pYibr r. communicans cum n. zygomatico (parasymp. sekre n vlkna z ggl. pterygopalatinum) - n. frontalis (b stYedem o nice), vtv se tu na n. supraorbitalis (med., lat.) a n. supratrochlearis - n. trochlearis vstupuje do m. obliquus bulbi sup. (jedin sval s kladkou) stYedn et - ohrani en: mezi m. levator palpebrae sup. a rovinou proloenou skrz n. opticus - m. levator palpebrae sup., m. rectus sup., lat., med., m. obliquus bulbi sup. - n. abducens jde k m. rectus lat. (dl abdukci o nho bulbu) - radix sup. n. oculomotorii k m. levator palpebrae sup., m. rectus sup. et med. - radix motoria n. oculomotorii je parasympatick vtev smYujc do ggl. ciliare - ganglion ciliare le na laterln stran n. opticus, pYichz sem parasympatikus z n. oculomotorius, senzorick vlkna z n. nasociliaris a sympatikus z pleten kolem a. ophthalmica, vystupuj nn. ciliares breves - n. nasociliaris vydv krom vetvi ek do ggl. ciliare jeat n. ethmoidalis ant., post., n. infratrochlearis - nn. ciliares breves - parasympatikus inervuje m. sphincter pupillae (zen zornice, miza) a m. ciliaris (akomodace o ky na - blzko), porucha parasympatiku zornice roztaen (v mydrize) a rozostYeno vidn - sympatikus jde k m. dilatator pupillae (dl mydrizu) - a. ophthalmica vydv a. ethmoidalis ant., post., a. infratrochlearis - v. ophthalmica sup. jde skrz fissura orbitalis sup. do sinus cavernosus doln et - ohrani en: mezi rovinou proloenou skrz n. opticus a spodinou o nice - radix inf. n. oculomotorii jde k m. rectus inf. a m. obliquus bulbi inf. - a. + n. infraorbitalis smYuj do canalis infraorbiralis - a. + n. zygomaticus smYuj do foramen zygomaticoorbitale - v. ophthalmica inf. 258 # 360. regio oralis - hranice: sulcus nasolabialis (nahoYe), mentolabialis (dole) - koe: siln, etn potn a mazov lzy, chloupky i vousy, do sliznice vestibulum oris pYechz v pYechodn zn rto (tam je koe tenk a prosvtaj cvy, proto jsou rty erven) - podkon vazivo - m. orbicularis oris - v oblasti angulus oris do nj vyzaYuj mimick svaly, tento pon 1 cm laterln od koutku = svalov-vazivov uzel stnho koutku (modiolus) - gl. labiales (slinn lzy) - cvy: a. labialis superior et inferior (vtve a. facialis), anastomosuj s protilehlmi tepnami a vznik arcus arteriosus (tepenn oblouk), horn i doln oblouk spolu tvoY circulus arteriosus, v. facialis - nervy: rr. labiales superiores (z n. maxillaris) inervuj horn ret, n. mentalis (z n. mandibularis) inervuje doln ret, n. facialis inervuje mimick svaly - nodi lymphatici submandibulares, submentales dutina stn (cavitas oris) - ohrani en: zepYedu stn atrbina (rhima oris), zezadu ina hltanov (isthmus faucium), shora palatum durum, mole, zespodu diaphragma oris - obsah: lingua, dentes - vestibulum oris - mezi tvYeni a zubnmi oblouky - cavitas oris propria - rty - frontln orientovan kon Yasy, mezi nimi stn atrbina (rima oris), stn koutky (anguli oris), pomoc uzdi ek (frenulum labii sup. et inf.) jsou pYipojeny ke sliznici alveolrnch vbko, gll. labiales - tvY - od koutko st a rto k ramus mandibulae po arcus zygomaticus, mezi m. masseter a m. buccinator je tvYov tukov tleso (corpus adiposum buccae) # 361. regio parotideomasseterica - ohrani en: arcus zygomaticus (nahoYe), venrtln okraj m. masseter (ventrln), doln okraj mandibuly (kaudln), kolmice veden tragem (dorzln) - gl. parotis - pYed uanm boltcem, vyplIuje skoro celou krajinu, moe zasahovat do retromandibulrn krajiny, je ve fascia parotideomasseterica (tvoY obal lzy), z pYednho okraje vystupuje ductus parotideus (jde po m. masseter, pYi jeho pYednm okraji jde do hloubky, pror corpus adiposum buccae, m. buccinator a st na tvY naproti M2) - pYes gl. parotis prostupuje plexus parotideus (terminln st n. VII), dl lzu na pars superficialis et profunda - a. temporalis spf . - b tsn pYed uanm boltcem, vtv se (a. zygomaticoorbitalis, a. transversa faciei...) - v. temporalis spf. - pokra uje jako v. retromandibularis - n. auriculotemporalis - pYivd sekre n parasymp. vlkna z n. glossopharyngeus (ggl. oticum) - plexus parotideus - rr. temporales, zygomatici, buccales, r. marginalis mandibulae, r. colli (spolu s n. transversus colli vytvY ansa cervicalis spf., kter inervuje platysmu (motoricky) a koi krku (senzoricky) retromandibulrn krajina - jde sem n.VII., ne se dostv na tvY, vydv vtve pro m. stylohyoideus (r. stylohyoideus) a pro venter post. m. digastrici (r. digastricus) - smrem za uan boltec vydv n. auricularis post. - cvn zsoben: a. auricularis post. (dorzln vtev a. carotis ext.) 259 # 362. regio infratemporalis - horn stna: facies infratemporalis alae majoris ossis sphenoidali (crista infratemporalis) - mediln stna: lamina lateralis processus pterygoidei, laterln stna pharyngu - ventrln stna: facies infratemporalis corporis maxillae (hranic je tuber maxillae) - laterln stna: ramus mandibulae - dorzln stna: styloidn septum - m. pterygoideus med. et lat. - n. mandibularis - vtve k vkacm svalom, k m. tensor tympani a m. tensor veli palatini. n. buccalis (pror m. buccinator a corpus adiposum buccae, inervuje koi na tvYi), n. auriculotemporalis (tvoY smy ku kolem a. meningea media), n. lingualis, n. alveolaris inf. - a. maxillaris - pars mandibularis et pterygoidea - plexus pterygoideus - v. maxillaris # 363. fossa pterygopalatina - horn stna: facies maxillaris alae majoris ossis sphenoidalis, foramen rotundum (komunikace s fossa cranii media), fissura orbitalis inferior (komunikace s orbitou) - mediln stna: lamina perpendicularis ossis palatini, foramen sphenopalatinum (komunikace s cavum nasi osseum) - ventrln stna: tuber maxillae (foramina alveolaria) - dorzln stna: processus pterygoideus ossis sphenoidalis, canalis pterygoideus (komunikace s basis cranii externa) - kaudln: canalis palatinus major (komunikace s cavum oris) - a. maxillaris (pars pterygopalatina) - a. infraorbitalis (jde pYes fissura orbitalis inf. do o nice, canalis infraorbitalis, aa. alveolares sup. ant.) - a. alveolaris sup. post. (2-3, jdou k zadnm zubom horn elisti) - a. palatina descendens (jde pYes canalis palatinus major, vydv a. palatina major, aa. palatines minores) - a. canalis pterygoidei (jde pYes canalis pterygoideus) - a. sphenopalatina (pYes foramen sphenopalatinum do dutiny nosn) - n. maxillaris - n. infraorbitalis (canalis infraorbitalis, foramen infraorbitale, vtvi ky k hornm zubom) - n. zygomaticus (vstupuje do canalis zygomaticoorbitalis, vtv se na n. zygomaticofacialis et zygomaticotemporalis, dostvaj se do nj parasympatick vtve r. communicans cum n. zygomatico se sekre nmi vlkny pro gl. lacrimalis) - nn. pterygopalatini (senzorick vlkna do ggl. pterygopalatinum, odvd parasympatikus do n. zygomaticus a gl. lacrimalis) 260 # 364. spatium parapharyngeum - prostor kolem hltanu vyplnn Ydkm vazivem - pomoc septum styloideum je rozdlen na spatium praestyloideum et spatium retrostyloideum - spatium praestyloideum komunikuje s spatium submandibulare, spatium retrostyloideum sparaviscerlnm prostorem krku - vagina carotica 3 a. carotis int., v. jugularis int., n. X. - plexus venosus pharyngeus na zadn stn pharyngu - a. pharyngea ascendens (z a. carotis ext.) - n. IX. (b podl m. stylopharyngeus k pharyngu) - n. XI . (jde do m. sternocleidomastoideus) - n. XII . (tvoY tu arcus n. hypoglossi do submandibulrn krajiny) - tr. sympaticus (na prevertebrln fascii) # 365. spatium praestyloideum - prostor mezi horn st hltanu, m. pterygoideus medialis a styloidnm septem - ohrani en: kraniln - facies infratemporalis ossis sphenoidalis, pars squamosa ossis temporalis, kaudln -trigonum submandibulare, ventrln - fossa infratemporalis, dorzln - septum styloideum,, mediln - hltan a fascia buccopharyngea, laterln - m. pterygoideus medialis - a. carotis externa - a. palatina ascendens - v. retromandibularis - gl. parotis - n. facialis - septum styloideum - myofasciln plotnka mezi vnitYn plochou m. SCM a fascia buccopharyngea - svaly septa: m. SCM, venter post. m. digastrici, m. stylohyoideus, m. stylopharyngeus, m. styloglossus # 366. spatium retrostyloideum - prostor mezi horn st hltanu, praevertebrln fasci a styloidnm septem - ohrani en: kraniln - pars petrosa ossis temporalis, kaudln - trigonum caroticum v rovni venter post. m. digastrici, ventrln - septum styloideum, dorzln - lamina praevertebralis fasciae cervicalis, mediln - spatium retropharyngeum, laterln - m. SCM - a. carotis int. - v. jugularis int. - n. vagus (n.X.), n. glossopharyngeus (n.IX.), n. accessorius (n.XI.), Nn. hypoglossus (n.XII.) -vydv radix sup. ansae cervicalis prof. - truncus sympathicus - spatium retropharyngeum - mezi zadn stnou hltanu a praevertebrln fasc - plexus pharyngeus, nll. retropharyngei, a. pharyngea asc., plexus venosus pharyngeus 261 # 367. regiones colli - ohrani en krku proti hlav: protuberantia occipitalis ext., linea nuchae sup., porus acusticus ext., doln okraj mandibuly - ohrani en krku proti hrudnku: horn okraj sterna, clavicula, acromion, vertebra prominens - ohrani en proti ajov krajin: proc. mastoideus, okraj m. trapezius, acromion regio colli ant. - mm. sternocleidomastoidei, mandibula - trigonum omotracheale (infrahyoideum) - jazylka, venter superior m. omohyoidei, m. SCM - trigonum submandibulare - venter anterior et posterior m. digastrici, mandibula - trigonum submentale - venter anterior m. digistrici (oboustrann), os hyoideum - trigonum caroticum - m. SCM, venter superior m. omohyoidei, venter posterior m. digastrici regio sternocleidomastoidea - fossa supraclavicularis minor regio colli lateralis - m. SCM, clavicula, m. trapezius - trigonum omoclaviculare (fossa supraclavicularis major) -clavicula, venter inferior m. omohyoidei, m. SCM - trigonum omotrapezium (trigonum colli laterale) - m. SCM, m. trapezius, venter inf. m. omohyoidei - trigonum scalenovertebrale - v hloubce, tvar jehlanu, m. longus colli, kr n obratle, m. scalenus ant., spodina je cupula pleurae, lat. ste n m. SCM - trigonum a. subclaviae regio colli posterior # 368. trigonum submandibulare - ohrani en: venter anterior et posterior m. digastrici, mandibula - tractus angluaris - vazivov pruh, kter oddluje gl. parotis a gl. submandibularis - gl. submandibularis - vena facialis - arteria facialis - a. submentalis - n. mylohyoideus (n. alveolaris inf.) - n. hypoglossus - arcus nervi hypoglossi (radix sup. ansae cervicalis prof.) - n. lingualis - ggl. submandibulare (parasympaticus z n. lingualis) - nll. submandibulares - Bclrdov hel - venter post. m. digastrici a cornu majus ossis hyoidei - odstup a. lingualis z a. carotis ext. - trigonum Pirogowi - alacha m. digastricus a n. hypoglossus, pod m. hyoglossus (msto pro podvaz a. lingualis) # 369. trigonum caroticum - ohrani en: m. SCM, venter sup. m. omohyoidei, venter post. m. digastrici - bifurcatio carotidis (C4) - glomus caroticum - vena jugularis interna - do n v. jugularis ext. - a. carotis communis - a. carotis interna et externa - n. vagus - n. laryngeus sup., rr. pharyngei - arcus nervi hypoglossi - radix sup. ansae cervicalis prof. - truncus sympaticus - ggl. cervicale sup. et med. 262 # 370. trigonum submentale et omotracheale ## trigonum submentale - ohrani en: venter ant. m. digastrici (oboustrann), jazylka - m. platysma, povrchov list kr n fascie - nll. submentales ## trigonum omotracheale - ohrani en: os hyoideum, venter sup. m. omohyoidei, m. SCM - povrchov vrstvy: koe (prominentia laryngea), m. platysma (vtve ansa cervicalis spf.), lamina spf. fasciae cervicalis, vena jugularis ant., lamina praetrachealis fasciae cervicalis - spatium suprasternale (nad sternem mezi lamina spf. a lamina praetrachealis fasciae cervicalis) - Ydk tukov vazivo, arcus venosus juguli - nll. cervicales spf. - infrahyoidn svaly (ansa cervicalis prof.) - larynx, trachea (C6) - pharynx, oesophagus (C6) - gl. thyroidea (proc. pyramidalis) - gll. parathyroideae - v. jugularis int., plexus thyroideus impar - a. carotis communis - a. et v. thyroidea sup. et inf. - a. et v. laryngea sup. - n. vagus - n. laryngeus sup. (skrz membrana thyrohyoidea) - n. laryngeus inf., n. laryngeus recurrens - prostor pro coniotomii - conus elasticus, lig. cricothyroideum - tracheotomia superior - nad isthmus gl. thyroideae - tracheotomia inferior - pod isthmus gl. thyroideae # 371. trigonum scalenovertebrale - ohrani en: kaudln cupula pleurae (2 cm na claviculu), m. scalenus ant., mediln trachea, gl. thyroidea, jcen, m. longus colli, m. SCM - angulus venosus - soutok v. subclavia + v. jugularis int. - truncus lymphaticus dexter, ductus thoracicus - a. subclavia (napravo truncus brachiocephalicus) - jin nzev regia je trigonum a. subclaviae - n. vagus - n. laryngeus recurrens - tr. sympaticus - ansa subclavia, ggl. cervicale inf. - n. phrenicus - fissura scalenorum - mezi m. scalenus ant. a m. scalenus med., prochz j a. subclavia, plexus brachialis, v. subclavia jde mimo fissuru # 372. trigonum colli laterale - ohrani en: zadn okraj m. SCM, pYedn okraj m. trapezius, clavicula - venter inferior m. omohyoidei rozdluje krajinu na trigonum omoclaviculare a trigonum omotrapezium - v. jugularis ext. - nll. cervicales spf. - punctum nervosum - n. transverus colli (s r. colli n. facialis - ansa cervicalis spf.), n. auricularis magnus, n. occipitalis minor, nn. supraclaviculares 263 - lamina spf. fasciae cervicalis - n. accessorius - k m. SCM - plexus cervicalis - n. phrenicus - supraclaviculrn st plexus brachialis - n. dorsalis scapulae, n. suprascapularis, n. thoracicus longus, nn. pectorales, n. thoracodorsalis - vtve a. subclavia - a. cervicalis asc., a. cervicalis spf., a. transversa colli, a. suprascapularis - nll. cervicales prof. # 373. trigonum suboccipitale - ohrani en: mediln musculus rectus capitis posterior major, laterln m. obliquus capitis superior, kaudln m. obliquus capitis inferior, dno je membrana atlantooccipitalis post. / arcus posterior antlantis, strop je m. semispinalis capitis - a. vertebralis - jin nzev tto krajiny je trigonum a. vertebralis - n. suboccipitalis - r. dorsalis n. spinalis I. - n. occipitalis major - r. dorsalis n. spinalis II., pror okraj m. semispinalis capitis a za tek m. trapezius a pokra uje do occipitln krajiny - dYve byla oblast klinicky vznamn, tudy se katetrizovala a. vertebralis pYi angiografii Willisova okruhu (circulus arteriosus cerebri) # 374. trigonum petiti et grynfelti trigonum lumbale inferius - trigonum Petiti - ohrani en: kaudln crista iliaca, mediln m. latissimus dorsi, mediln m. obliquus ext. abd., dno m. obliquus internus abd. - doln bedern kla (5 % herni) trigonum lumbale superius , trigonum Grynfelti, tetragon Krausei (pokud jako hranici bereme i 12. ebro) - ohrani en: mediokraniln m. serratus post. inf., mediln m. erector spinae, laterokaudln m. obliquus internus abd., (laterokraniln 12. ebro), dno aponeurosis m. transversi abd., strop m. latissimus dorsi - obsah: a. et v. subcostalis, n. subcostalis, n. iliohypogastricus - kln branka pro hernia lumbalis superior 264 # 375. stavba hrudn st ny - povrchov ohrani en hrudnku: proti krku - horn okraj sterna, clavicula, acromion, vertebra prominens, proti bYichu - arcus costarum - hlubok ohrani en hrudnku :proti krku - apertura thoracis superior (Th1, costae primae), proti bYichu - brnice - regio praesternalis - membrana sterni ext., sternum, membrana sterni int., m. transversus thoracis - trigonum clavipectorale / deltoideopectorale - m. deltoideus, clavicula, m. pectoralis maj. - viz regio deltoidea - fossa infraclavicularis - regio pectoralis / mammaria - regio inframammaria - regio pectoralis lateralis hrudn stna: - koe a podko - v. thoracoepigastrica, rr. cutanei ant. et lat. nervorum intercostalium - podkon inervace - nn. supraclaviculares - fascia pectoralis - heterochtonn svaly hrudnku - m. serratus ant., m. pectoralis minor, m. pectoralis major, m. subclavius - mm. intercostales (ext., int., intimi), membrana intercostalis externa et interna - v., a., n. intercostalis v sulcus costae - hrudn punkce podl hornho okraje ebra - fascia endothoracica # 376. regio mammaria - ohrani en: 3. - 6. meziebY, nebo 2. - 5., linea axillaris ant., linea parasternalis (sinus mammarum) - mamma feminina - areola mammae, gll. areolares, papilla mammae, area cribriformis, ductus lactiferi - podko: m. subareolaris (hladk sval, reaguje na mechanick podrdn, erekce bradavky pYi kojen), praemammrn tuk, corpus mammae s proc. axillaris, retromammrn tuk - fascia pectoralis, mm. pectorales - cvn zsoben: a. thoracica int. (rr. mammarii med.), a. thoracica lateralis (rr. mammarii lat.), a. thoracica suprema, aa. intercostales post. (4. - Pietova papillrn tepna) - circulus venosus Halleri - inervace: nn. intercostales - lymf. dren: nll. axillares (Sorgiusova uzlina, 2. - 3. zub m. serratus ant.), nll. parasternales, nll. supraclaviculares, nll. intercostales, nll. mediastinales ant. # 377. orienta Yn Yry na hrudnku - linea mediana ant. - stYed sterna - linea sternalis - okraj sterna - linea parasternalis - mezi linea medioclavicularis a sternalis - linea medioclavicularis - stYed claviculy - linea axillaris ant. - m. pectoralis major - linea axillaris media - vrchol axilly - linea mediana post. - processus spinosi vertebrarum 265 - linea paravertebralis - processus transversi vertebrarum - linea scapularis - anglus inf. scapulae - linea axillaris post . - m. latissimus dorsi ## projekce - cupula pleurae (2 cm nad claviculu) - fossa supraclavicularis minor (mezi pony m. SCM), za SC kloub, ke 2. sternocostlnmu spoji, podl okraje sterna napravo a k chrupavce 6. ebra, vmedioclaviculrn je u 7. ebra, vlevo jde pouze po chrupavku 4. ebra, pak je incisura cardiaca - hranice plic je o 1-2 meziebY kraniln - area interpleuralis sup. (thymica) - area interpleuralis inf. (pericardiaca) - bo n projekce: linea medioclavicularis - 7. ebro, linea axillaris ant. - 8. ebro, linea axillaris med. - 9. ebro, linea axillaris post. - 10. ebro - zadn projekce: linea scapularis 11. ebro, linea paravertebralis 12. ebro - Th4 - Th12 - recessus retrooesophageus - srdce - 2. meziebY vpravo - valva aortae (bod A), 5. meziebY vpravo - valva tricuspidalis (bod B), 2. meziebY vlevo - 2 cm od sterna valva trunci pulmonalis (bod D), 5. meziebY vpravo - 1 cm od linea medioclavicularis valva bicuspidalis (bod C) - recessus pleurales - recessus costodiaphragmaticus - nejhluba msto dutiny hrudn, hromad se tady vpotky nebo krev v pleurln dutin - v radiologii angulus costodiaphragmaticus - rec. costomediastinalis (praepericardiacus) - ventrln strana - rec.phrenicomediastinalis - mezi pars diaphragmatica a pars mediastinalis pleurae # 378. PERIKARD - vrstvy stny srdce (zevnitY ven): endokard, myokard, subepikardiln tuk s koronrnm obhem, lamina visceralis pericardii serosi (epikard), lamina parietalis pericardii serosi, pericardium fibrosum - pericardium fibrosum m tvar tyYbokho jehlanu, kter svou zkladnou (facies diaphragmatica s. basis pericardii ) nased na centrum tendineum brnice - spojen je zpevnno pomoc ligamenta phrenicopericardiaca - pYi pravm okraji baze perikardu prostupuje v. cava inf. - vrchol perikardu ( cupula pericardii ) smYuje nahoru a dosahuje do rovn angulus sterni - oblast cupula pericardii prostupuj velk cvn kmeny (aorta, truncus pulmonalis a v.cava sup.) - pYedn stna (pars sternalis) se obrac proti pYedn stn hrudn - v doln sti nalh na zadn stranu sterna a pYilehl chrupavky 5. a 6. eber a se sternem je spojena pomoc ligg. sternopericardiaca - v horn sti se mezi sternum a perikard vsouvaj sinus costomediastinales pleurae - bo n stny (partes laterales) se obracej proti mediastinln pleuYe a voln s n srostaj (mezi perikard a mediastinln pleuru se vsouv vrstva Ydkho vaziva, kterou na obou stranch sestupuj vasa pericardiacophrenica a n. phrenicus) - bo nmi stnami perikardu prostupuj na obou stranch vv. pulmonales - zadn stna (pars dorsalis) se obrac proti zadnmu mediastinu (na zadn stnu perikardu nalh jcen, sestupn aorta a ductus thoracicus) 266 - pericardium serosum se skld ze dvou listo: - zevn list ( lamina parietalis ) nased na vnitYn stranu fibroznho perikardu - vnitYn list (lamina visceralis ) - epikard (epicardium ) pokrv jako tenk, hladk a prohledn vazivov blna povrch myokardu - na nkterch mstech se mezi myokard a epikard vsouv rozn siln vrstva tukovho vaziva (pYedevam kolem srde nch cv v oblasti sulci coronarii a sulci interventriculares) - mezi obma listy je vytvoYena cavitas pericardialis s. cavum serosum pericardii, kterou vyplIuje liquor pericardii - objem perikardiln dutiny se za patologickch stavo zvtauje (zntliv vpotky, krevn vrony pYi ruptuYe stny srdce) a moe vystit v zstavu srde n innosti (tamponda) - oba listy seroznho perikardu do sebe plynule pYechzej na dvou mstech: - podl truncus pulmonalis a za tku aorta ascendens (porta arteriarum ), na oba tepenn kmeny vybh krtk serozn obal (vagina serosa arteriarum), kter vystupuje ven z perikardu fibroznho - podl il, kter vstupuj do srdce (vv. cavae, vv. pulmonales) vznik porta venarum - m tvar pY n poloenho psmene T, svisl rameno spojuje vstupn otvor pro v. cava superior, otvory pro prostup vv. pulmonales dex., a otvor pro v. cava inf. - pY n rameno spojuje otvory pro vv. pulmonales dex. s otvory pro prostup vv .pulmonales sin. - sinus transversus pericardii - pY n atrbina mezi porta arteriarum a porta venarum (le za aortou a truncus pulmonalis a pYed v. cava sup.) - sinus obliquus pericardii - pod pY nm ramenem porta venarum (spojka mezi vystnm vv. pulmonales sin. et vv. pulmonales dex.), za stnou lev pYedsn # 379. mediastinum superius - transversln rovina v Th4 rozdluje mediastinum na mediastinum superius a inferius - med. superius je mezi touto rovinou a apertura thoracis superior - med. inferius je mezi touto rovinou a brnic - med. anterius je mezi sternem a pericardem - med. medium je srdce s pericardem - med. posterius je mezi pericardem a pteY - thymus (nejventrlnji) - u dt moe vystupovat z apertura thoracis sup. - vrstva il (soutok vv. brachiocephalicae -v. cava sup., plexus thyroideus impar ) - vrstva tepen ( truncus pulmonalis, aorta ) - truncus sympaticus, plexus cardiacus spf. et prof. - nn. vagi - n. laryngeus recurrens sin. (n. laryngeus recurrens dex. nepatY do mediastina, oddluje se jeat na krku pod a. subclavia dex.) - n. phrenicus - pokra uje do stYednho mediastina - trachea - bifurcatio tracheae - bronchi - oesophagus - nll. paratracheales, tracheaeles, bronchotracheales, nll. mediastinales ant. 267 # 380. mediastinum posterius - jcen - plexus oesophageus (n. vagus - lev vepYedu, prav vzadu) - truncus vagalis - aorta descendens - thoracica - vena azygos, vena hemiazygos (Th7-9) - ductus thoracicus - st do angulus venosus sin. - truncus sympaticus - nn. splanchnici -major (Th6-9), minor (Th10-11), imus (Th12) - ty le a za parietln pleurou, tzn. mimo mediastinum - nll. mediastinales post. - vena cava inferior st prakticky okamit po prochodu brnic do atrium dextrum cordis # 381. mediastinum anterius et medium - med. anterius je mezi sternem a pericardem - med. medium je srdce s pericardem - ligg. pericardiacophrenica - ligg. sternopericardiaca - vasa thoracica int. - vv. pericardiacophrenicae - nll. parasternales, nll. phrenici - podl pericardu n. phrenicus - (nll. mediastinales ant. ne, jsou jen v hornm!) - hilus pulmonis - dex. bronchus, arteria pulmonalis, vv. pulmonales (BAV), sin. arteria pulmonalis, bronchus principalis, vv. pulmonales (ABV) - porta arteriarum, porta venarum - sinus transversus pericardii # 382. regiones abdominis - hranice bYicha oproti hrudnku: povrchov prox. xiphoideus, arcus costarum, Th12, hlubok hranice je brnice (dx. 4. meziebY, sin. 5. meziebY) - kaudln hranice bYicha: povrchov crista iliaca, spina iliaca anterior superior, sulcus inguinalis, hlubok hranice je rovina aditus pelvis - linea xiphisternalis (xiphisternln spoj) - linea subcostalis (doln okraje ebernch oblouko) - linea bispinalis (spoj spinae iliacae anteriores superiores) - vertikln ra po zevnm okraji m. rectus abd. (pYpadn prodlouen linea medioclaviculares) - epigastrium - mezi linea XS a linea subcostalis - reg. epigastrica, regg. hypochondriacae - mesogastrium - mezi linea subcostalis a linea bispinalis - reg. umbilicalis, regg. laterales - hypogastrium - pod linea bispinalis - reg. pubica, regg. inguinales 268 # 383. stavba st ny boiYn 1) koe, podko - panniculus adiposus - Camperova fascie - vazivo v podkonm tuku - vrstva il + povrchov tepny - vv. subcutaneae abd., v. thoracoepigastrica (do v. axillaris), vv. paraumbilicales (v. portae), a. et v. circumflexa ilium spf., a. et v. epigastrica spf. (do v. saphnea magna / a. femoralis), a. et v. pudenda ext. 2) Scarpova fascie (fascia subcutanea abdominis) - navazuje na fascia lata 3) hlubok tukov vrstva 4) fascia abdominis spf. 5) m. obliquus externus abd. 6) m. obliquus internus abd. 7) m. transversus abd. 8) fascia transversalis (endoabdominalis) 9) peritoneum parietale - inervace koe: rr. cutanei nervorum intercostalium, n. subcostalis, n. iliohypogastricus, n. ilioinguinalis - arteriln zsoben: a. epigastrica spf., a. circumflexa ilium spf., aa. intercostales post., a. subcostalis, aa. lumbales - iln odtok: pod Camperovou vrstvou - vv. thoracicae epigastricae, v. epigastrica spf. - horn stnu dutiny bYian tvoY diaphragma (pars sternalis, pars costalis, pars lumbalis, trigonum sternocostale et lumbocostale, centrum tendineum) - trigonum sternocostale - vasa thoracica int., n. phrenicus - hiatus aorticus (Th12) - aorta, ductus thoracicus - hiatus oesophageus (Th10) - oesophagus, plexus esophageus (nn. vagi) - foramen venae cavae inf. (Th8) - IVC - mezi lig. arcuatum medianum a mediale - v. azygos, v. hemiazygos, nn. splanchnici, tr. sympaticus - vagina m. recti abdominis - nad pupkem m. obliquus ext. do linea alba, m. obliquus internus do dvou listo okolo m. rectus abd. do linea alba, nejhloubji aponeuroza m. transversus abdominis, pod n fascia transversalis - pod pupkem - vaechny tYi aponeurozy pYed m. rectus abd., vzadu pouze fascia transversalis a peritoneum - linea arcuata - pYedn bYian stna - plica umbilicalis mediana / lig. umbilicale medianum - obliterovan urachus, chorda urachi -ano... tyYi nzvy pro jednu ru - plicae umbilicales mediales / lig. umbilicale mediale - obliterovan aa. umbilicales / chorda umbilicalis - plicae umbilicales laterales (lig. umbilicale laterale se spae nepouv, tyto tepny neobliteruj) - vasa epigastrica inferiora, kaudln je lig. interfoveolare - fossae supravesicales - mezi plica umbilicalis mediana et medialis - fossa inguinalis medialis - mezi plica umbilicalis medialis et lateralis (anulus inguinalis spf. - hernia inguinalis directa) - fossa inguinalis lateralis - laterln od plica umbilicalis lateralis (anulus inguinalis prof. - hernia inguinalis indirecta) - od umbilicu k jtrom - lig. teres hepatis - obliterovan v. umbilicalis (v peritonelnm zvsu - lig. falciforme hepatis) 269 # 384. projekce orgn  - lu nk - linea medioclavicularis dextra + arcus costarum (chrupavka 9. ebra) - Murphyho bod (na CT zhruba v rovni Th12-L1) - jtra 3 prav hypochondrium fyziologicky nesm pYesahovat do Labeeova trojhelnku (9. prav, 8. lev ebro) - aludek - na bYian stnu nalh na Labeeov trojhelnk - linea transpylorica (spojnice 9. eber) - appendix (odstup) - Monroova ra (linea spinoumbilicalis dex. - pupek a SIAS dex.), McBurneyeov bod - 6 cm od SIAS - appendix (positio pelvina) - Lanzov bod, linea bispinalis, mezi laterln a stYedn tYetinou vpravo, sou asn msto kYen ureteru a vasa iliaca communia - slezina - osa podl 10. ebra, zadn pl 4 cm od Th10, nesm pYeshnout linea costoarticularis (SC kloub a 11. ebro vlevo, fyziologicky nen hmatn) - papilla duodeni major - linea umbilicoaxiallis dextra, Desjardinov pankreatick bod - 6 cm od pupku - duodenum L1-L3 - ledviny Th12-L2, hilum L1 - caput pancreatis u L2 - cardia ventriculi - Th11 - pylorus L1-2 # 385. regio umbilicalis - pupe n jizva je oslabenm mstem pYedn stny bYian asi uprostYed linea alba - v prenatlnm obdob tudy prostupuj tvary pupe nho provazce - funiculus umbilicalis (aa. umbilicales, v. umbilicalis, ductus omphaloentericus, urachus) - po podvzn a pYeruaen pupe nho provazce po porodu se vasa umbilicalia a urachus mn na vazivov provazce - ligamenta umbilicalia, ligamentum teres hepatis (ductus omphaloentericus zanik ji bhem asnho fetlnho obdob vtainou beze zbytku) - povodn otvor se po narozen uzavr a mn se na pupe n jizvu - v promru asi 1 cm a jej dno je pYepaeno vazivovou plotnkou, od kter se rozestupuj obliterovan sou sti povodnho pupe nho provazce - ligamentum umbilicale medianum, ligamenta umbilicalia medialia et lateralia, ligamentum teres hepatis - linea alba, kter ohrani uje povodn otvor je zeslena v anulus umbilicalis - povrch koe je v oblasti pupe n jizvy vpadl v podob pupe n jamky, na jejm dnu je hrbolek - papilla umbilicalis - dutinovou stranu kryje fascia transversalis, kter je zeslena v pY n pruh - fascia umbilicalis , na ni nalh zezadu peritoneum - vv. paraumbilicales - portokavln anastomoza (vv. epigastricae inf. - vena cava inf., vv. thoracoepigastricae - vena cava sup.) - pYi portln hypertenzi dochz k rozaYen a zvraznn tchto il a vznik obraz caput Medusae > lig. umbilicale medianum > lig. umbilicale mediale ## 270 # 386. canalis inguinalis - aikm atrbina v bYian stn nad stYedem ligamentum inguinale - je dlouh asi 4 cm, otevr se mediln pod ko bYicha jako anulus inguinalis superficialis , hlubok laterlni anulus inguinalis profundus st do dutiny peritoneln - osa kanlu je rovnobn s lig. inguinale - anulus inguinalis superficialis je v aponeurze m. obliquus externus abdominis - mediln i laterln jej ohrani uji crus mediale a crus laterale , kter se laterokraniln kY ( fibrae intercrurales ) - mediokaudln hel vyplIuj vazivov snopce ligamentum inguinale reflexum - anulus inguinalis profundus je atrbina v aponeurzch m. transversus abdominis a m. obliquus internus abdominis (lei pod masitou st obou svalo), je uloen laterlnj a je viditeln pouze z dutinov strany - jeho laterln ohrani en je neostr, mediln hranic je ligamentum interfoveolare , co je zeslen transverzln fascie - fascia transversalis pYechz v oblasti anulus inguinalis profundus na funiculus spermaticus jako fascia spermatica interna - pYedn stna (ventrolaterln): aponeurza m. obliquus externus abdominis - doln stna : ligamentum inguinale (zeslen doln okraj aponeurzy m. obliquus externus abdominis, kter lei mezi spina iliaca anterior superior a tuberculum pubicum) - horn stna : doln okraje m. obliquus internus abdominis a m. transversus abdominis (z dolnch okrajo obou svalo odstupuje m. cremaster, kter se pYidv kfuniculus spermaticus) - zadn stna (dorzomediln): vhorn sti je to srostl aponeurza m. obliquus internus abdominis a m. transversus abdominis, mezi dolnm okrajem aponeurzy aligamentum inguinale je pouze fascia transversalis, kter je zeslena ve dva pruhy: - mediln pruh - falx inguinalis (tendo conjunctivus) - struktura, kter vznik srostem dolnch okrajo aponeurz svalo m. obliquus internus abdominis a m. transversus abdominis. - laterln pruh - ligamentum interfoveolare , odstupuje od ligamentum inguinale, vystupuje nahoru a lemuje mediln okraj anulus inguinalis profundus a nad nm se st mediln k okraji m. rectus abdominis, v nm probhaj vasa epigastrica inferiora - mezi obma uvedenmi zeslenmi pruhy je fascia transversalis tenk a stna canalis inguinalis se zde prohlubuje ve fossa inguinalis medialis , kter lei proti anulus inguinalis superficialis a pYedstavuje oslabenou st stny bYian - tak laterln od ligamentum interfoveolare je oslaben msto - fossa inguinalis lateralis , kter le v oblasti anulus inguinalis profundus - obsah: r. genitalis n. genitofemoralis, n. ilioinguinalis u mue funiculus spermaticus , u eny ligamentum teres uteri 271 # trigonum inguinale - trigonum Hesselbachi - promt se ve fossa (fovea) inguinalis medialis - v tomto mst je fascia transversalis, kter pokrv svaly, tenk 3 jde tedy o zeslaben msto bYian stny a to je predispozic pro vznik tYseln kly - hernia inguinalis directa - ohrani en (zeslen pruhy transverzln fascie): - kaudln 3 ligamentum inguinale - laterln 3 ligamentum interfoveolare - mediln 3 falx inguinalis # 387. pars supramesocolica - mesocolon transversum : hilus renalis dex., pars descendes duodeni, caput pancreatis, corpus et cauda pancreatis, hilus renalis sin. - horn ohrani en: brnice - jtra, lu nk, esophagus, gaster, pars superior duodeni, lien, st caput pancreatis - cvn zsoben - tr. coeliacus, v. portae - inervace: plexus aorticus abd. - n. vagus, tr. sympaticus - plexus coeliacus, plexus gastrici, plexus lienalis, plexus hepaticus, plexus duodenalis, plexus pancreaticus - bursa omentalis - viz dle 272 # 388. pars inframesocolica - probhem radix mesenterii je rozdlena na pars inframesocolica sinistra et dextra - radix mesenterii - od flexura duodenojejunalis k art. sacroiliaca dextra - hranice pravho a levho srostovho pole - flexura coli sinistra pars inframesocolica dextra cavitatis peritonealis - duodenum (od pars descendens), doln st caput pancreatis - jejunum, ileum - caecum + appendix vermiformis - colon ascendens - colon transversum - cvn zsoben: a. mesenterica sup. (aorta L1), v. mesenterica sup. (v. portae) - inervace: plexus mesentericus superior - n. vagus, tr. sympaticus -nn. splanchnici pars inframesocolica sinistra cavitatis peritonealis - colon descendens - colon sigmoideum - st recta (pokud je vyvinuto mesorectum) - cvn zsoben: a. mesenterica inferior, v. mesenterica inf. - v. lienalis - vena portae - inervace: plexus mesentericus inferior, sakrln parasympaticus, tr. sympaticus # 389. spatium retroperitoneale - ohrani en: diaphragma, fascia transversalis (m. psoas maj., m. quadratus lumborum, m. transversus abd.), peritoneum parietale, hranice pelvis minor - primrn retroperitoneln: ledviny, pelvis renalis, ureter, gll. suprarenales, testes, ovaria, aorta abdominalis, IVC - sekundrn retroperitoneln: pancreas, duodenum (krom pars superior), caecum, colon asc. et desc. - ledviny - po stranch bedern pteYe od Th12 k L2, prav je o 1/2 obratle ne - capsula adiposa, fascia renalis - lamina praerenalis et retrorenalis (kaudln otevYena) - cvn zsoben: aorta abdominalis a jej vtve, vena cava inferior a jej vtve - inervace: plexus aorticus abd., plexus hypogastricus sup., plexus lumbalis (rr. ventrales) # 390. peritoneum - tenk serozn blna sloen ze dvou listo: - peritoneum parietale - vystl peritoneln dutinu - peritoneum viscerale - kryje vnitYnosti, kter le uvnitY peritoneln dutiny - oba listy peritonea jsou spojeny peritonelnmi duplikaturami, mesenteria, na kterch jsou jednak zavaeny intraperitoneln orgny, jednak jejich cestou pYistupuj k orgnom cvy a nervy - cavitas peritonealis - atrbinovit prostor mezi parietlnm aviscerlnm peritoneem - orgny, kter jsou v nm voln uloeny (zavaeny na mesenterich), jsou orgny intraperitoneln (aludek, horn st duodena, tenk stYevo, appendix vermiformis, colon transversum, colon sigmoideum, jtra, slezina) 273 - st povodn intraperitonelnch orgno (vta st duodena, caecum, colon ascendens adescendens, pancreas) se vlivem rotac bhem vvoje a srostem jejich mesenteri s nstnnm peritoneem dostaly do sekundrn retroperitoneln polohy, tyto orgny jsou jen ste n kryty peritoneem - cavitas peritonealis je vyplnna malm mnostvm serosn tekutiny, kter vznik jako transsudt z krevn plazmy - inervace peritonea: senzitivn inervace parietlnho peritonea je zajiaeovna senzitivnmi vtvemi spinlnch nervo (nn. intercostales, n. illohypogastricus, n. ilioinguinalis), senzitivn inervace viscerlnho peritonea je zprostYedkovna autonomnmi nervovmi pletenmi (pYedevam sympaticus) > intraperitoneln primrn retroperitoneln sekundrn retroperitoneln infraperitoneln > orgny zavaen na mesenteriu, jtra, slezina, aludek, pars superior duodeni, jejunum, ileum, colon transversum, colon sigmoideum, appendix vermiformis > ledviny, ureter, nadledviny, testes, ovaria (embryonln), aorta abdominalis, vena cava inf. > duodenum (krom pars superior), pancreas, colon caecum, colon ascendens, colon descendens > mo ov mchY (pYi naplnn je praeperitoneln), vesiculae seminales, rectum (horn st je intraperitoneln), dloha, zadn klenba poaevn ## duplikatury peritonea - omentum minus - odstupuje od curvatura minor a smYuje k porta hepatis - lig. hepatogastricum, lig. hepatoduodenales, lig. hepatooesophageum - omentum majus - odstupuje od curvatura major, klade se pYed colon transversum (srost s nm) a pokra uje kaudlnm smrem (oddluje kli ky stYevn od pYedn stny bYian), st mezi aludkem a colon transversum = lig. gastrocolicum - lig. gastrolienale - od lev sti curvatura major ke slezin, pokra ovnm k brnici je lig. phrenicolienale, st k hornmu plu lev ledviny - lig. lienorenale, flexura coli sinistra je spojena se slezinou pomoc lig. splenocolicum, spoj mezi pankreatem a slezinou - plica pancreaticolienalis - mesenterium - zvsn apart jejuna a ilea, k zadn stn bYian se pYipojuje jako radix mesenterii ( ra podl flexura duodenojejunalis - vlevo od L2 - pYed art. sacroiliaca dex.) - mesocolon transversum - zvs colon transversum (upn se na zadn bYian stnu na spojnici obou hilum renalis, kY pars desc. duodeni, probh pYi dolnm okraji pankreatu nad flexura coli sin.) - dl peritoneln dutinu na pars supramesocolica a pars inframesocolica - lig. phrenicocolicum - mezi flexura coli sin. a levou st brnice (le na nm slezina) - mesoappendix vermiformis (mesenteriolum appendicis vermiformis) - mesocolon sigmoideum - st rekta je intraperitoneln - nekonstantn mesorectum , zbytek je subperitoneln - zvs jater - lig. falciforme hepatis, lig. teres hepatis, lig. coronarium dx. et sin., lig. triangulare dx. et sin., plica hepatorenalis # 391. recessus peritonei - v rmci pYesunu intraperitonelnch orgno, jejich peritonelnch Yas a sekundrnch srostu nkterch mesenteri s parietlnm peritoneem, se v nkterch stech peritoneln dutiny tvoY kapsy - recessus peritonei - mohou se stt klnmi brankami vnitYnch kl - herniae internae - bursa omentalis - oddlen st supramesocolick sti peritoneln dutiny za aludkem, jej pYedn stnou je omentum minus a aludek, zadn stnou pankreas a nad nm leci st brnice, kryt parietlnm peritoneem, horn stnu tvoY jtra, doln stnou je mesocolon transversum 274 - foramen epiploicum / omentale - otvor spojujc cavitas peritonealis a bursa omentalis, ohrani enm je lig. hepatoduodenale, viscerln plocha jater, vzadu lig. hepatorenale, dole lig. duodenorenale - vlevo od foramen epiplocium je vestibulum, kter ohrani uje omentum minus a caput pancreatis - z tto sti vybh nahoru mezi jcen a IVC recessus superior, k hilu sleziny vybh recessus splenicus a pokud nejsou oba listy peritonea sroststl, tak dolo vybh hlubok recessus inferior - pod ponem mesocolon transversum v oblasti flexura duodenojejunalis bvaj rozn velk recessus duodenales - dolo vybh recessus duodenalis inferior , kter ohrani uje plica duodenalis inferior (plica duodenomesocolica) - nahoru smYuje recessus duodenalis superior , kter ohrani uje plica duodenalis superior - recessus duodenalis sinister (paraduodenalis ) vybh laterln -plica duodenalis lateralis (plica paraduodenalis), v n probh v. mesenterica inf. - recessus retroduodenalis smYuje doprava za duodenum - v peritoneln Yase, kter ohrani uje okraj vchlipky, bv pruh hladk svaloviny - m. suspensorius duodeni - recessus ileocaecalis superior - nad vystnm iilea, ohrani uje jej plica caecalis vascularis (v n a. caecalis ant.) - recessus ileocaecalis inferior - pod vystnm ilea, ohrani uje ho plica ileocaecalis - recessus retrocaecalis - pokud nen caecum srostl se zadnm parietlnm peritoneem - recessus paracolici - kolem colon ascendens et descendens - recessus intersigmoideus - pod mesocolon sigmoideum - excavatio rectovesicalis - excavatio rectouterina - nejhluba msto ensk pnve, Douglasov prostor - excavatio vesicouterina - fossa pararectalis - recessus pararectales # 392. pelvis major et minor - pnev je rozdlena probhem linea terminalis na velkou (pelvis major) a malou pnev (pelvis minor) rozbh se laterln od promontoria pYes os sacrum, dle jako linea arcuata na kosti pnevn, a k eminentia iliopubica na hornm okraji symfzy - oblast velk pnve tvoY spodinu bYian dutiny - mal pnev ohrani uje vlcovit prostor pnevn dutiny - kraniln navazuje na dutinu bYian v oblasti apertura pelvis superior , kaudln se otevr na povrch tla jako apertura pelvis inferior - mal pnev 3 doln st obsahujc orgny mo ovho a pohlavnho stroj a kone nk spolu s pYsluanmi cvami a nervy 275 - v zadn sti je ohrani ena kYovou kost a kostr , ze stran doln st kosti ky eln, vpYedu zejm. kost sedac a stydkou - na spodin je ohrani ena hrz - obsah mal pnve: kone nk, mo ov mchY a pohlavn orgny - vnitYn hranice pnve - odpovd hranici mezi pelvis major a pelvis minor - aditus pelvis - kraniln: promontorium, linea terminalis, horn okraj symfzy - laterln: stna pnve, m. obturatorius internus, fascia m. piriformis - kaudln: diaphragma pelvis, diaphragma urogenitale diaphragma pelvis - dno pnevn - tvar ploch nlevky - odstupuje od stn mal pnve, sbh kaudln ke atrbin, kterou v zadn sti prochz kone nk canalis analis, pYed nm le u mue mo ov trubice, u en mezi kone nk a mo ovou trubici vloena pochva - mezi obma otvory zahuatn vazivov uzel centrum perineale - na centrum perineale kraniln navazuje u eny septum rectovaginale , u mue septum rectoprostaticum - do centrum perineale se upnaj nkter perineln svaly - podklad dna pnevnho - m. levator ani a m. coccygeus - na horn ploae diaphragma pelvis je fascia diaphragmatis pelvis superior a na doln ploae je fascia diaphragmatis pelvis inferior diaphragma urogenitale - trojhelnkovit vazivov svalov plotnka - doplIuje nlevku diaphragma pelvis tam, kde je otvor hiatus urogenitalis - rozepjata mezi rozestupujcmi se rameny stydkch kost v rozsahu mezi spodnm okrajem stydk spony a spojnic tubera ischiadica - podkladem jsou vazy a svaly - m. transversus perinei profundus, m. sphincter urethrae, m. transversus perinei superficialis, lig. transversum perinei - skrze ni prochz mo ov trubice a u en vagina 276 - fascia diaphragmatis urogenitalis superior 3 nad svaly - fascia diaphragmatis urogenitalis inferior 3 pod svaly - vasa pudenda interna - n. pudendus - vydv n. perinealis fascia pelvis - fascia pelvis parietalis - vystl stnu pnve - splv s fascia diaphragmatis pelvis superior a fascia urogenitale superior - arcus tendineus fasciae pelvis -pYechod fascia pelvis parietalis a fascia pelvis visceralis - fascia pelvis visceralis - kryje pnevn orgny - mo ov mchY, rectum, u eny vagnu a dlohu - peritoneum rozdluje cavum pelvis na cavum pelvis peritoneale a cavum pelvis subperitoneale # 393. fossa ischiorectalis - fossa ischioanalis (ischiorectalis) je topografick msto pnve laterln od rekta, kter je ohrani eno: - kraniln/mediln: m. levator ani s fascia diaphragmatis pelvis inferior - laterln: m. obturatorius internus s jeho fasci - kaudln: fascia perinei - dorzln: doln okraj m. gluteus maximus s jeho fasci a lig. sacrotuberale - dosahuje od stydk kosti a ke glutelnmu svalstvu - obsahem fossa ischioanalis je corpus adiposum fossae ischioanalis , tvary prochzejc canalis pudendalis (Alcocki ) 2 nervus pudendus a vasa pudenda interna - ventrln je protaena a k symphysis pubica jako recessus pubicus - m tvar klnu s baz dole a vrcholem mezi m. obturatorius a levator ani, na rovni tubera ischiadica je dopYedu otevYena # 394. regio urogenitalis mu e - regio perinealis = regio urogenitalis + regio analis - ohrani en reg. perinealis: symfza, sulcus genitofemoralis (rha mezi stehny apohlavnmi orgny), tubera ischiadica, os coccygis - ohrani en reg. urogenitalis: symfza, sulcus genitofemoralis, spojnice mezi tubera ischiadica - obsah: zevn pohlavn orgny (penis, pYedkoka, alud, aourek - spatium perinei superficiale - pod ko mezi fascia diaphragmatis urogenitalis inferior a fascia perinei superficialis, pokrv svaly pohlavnch orgno (m. ischiocavernosus - kryje crura penis, m. bulbospongiosus - kryje bulbus penis a gll. bulbourethrales) 277 - spatium perinei profundum - mezi fascia diaphragmatis urogenitalis superior a fascia diaphragmatis urogenitalis inferior - obsahuje svalovou pYepku diaphragma urogenitale - urethra maskulina, shora na ni nalh prostata, m. puboprostaticus - cvn zsoben regio perinealis - tepny: a. pudenda interna (prostupuje pYes canalis pudendalis) - a. rectalis inferior, a. perinealis - pro hrz a dle vydv rr. scrotales posteriores / rr. labiales posteriores, a. penis / a. clitoridis - ly: v. pudenda interna, v. rectalis inferior, v. perinealis, v. penis / v. clitoridis - inervace regio perinealis - n. pudendus, n. rectalis inferior, n. perinealis - pro hrz a dle vydv nn. scrotales posteriores / nn. labiales posteriores, n. dorsalis penis / n. clitoridis - n. coccygeus v oblasti kostr e, rr. musculares , rr. anococcygei # 394. regio urogenitalis eny - ohrani en reg. urogenitalis: symfza, sulcus genitofemoralis, spojnice mezi tubera ischiadica - obsah: zevn pohlavn orgny - labia majora, labia minora, clitoris,ostium urethrae externum, ostium vaginae - spatium perinei superficiale - pod ko, mezi fascia diaphragmatis urogenitalis inferior a fascia perinei superficialis (ta pokrv svaly pohlavnch orgno) -musculus ischiocavernosus, musculus bulbospongiosus - spatium perinei profundum - mezi fascia diaphragmatis urogenitalis superior a fascia diaphragmatis urogenitalis inferior -obsahuje diaphragma urogenitale - urethra feminina - vagina - centrum tendineum perineale - vazivov st mezi vaginou a rectem, kaudln se zuuje jako perineln kln - pokra uje ve vazivovou plotnku septum rectovaginale - m. sphincter urethrovaginalis - vystupuje z centrum tendineum, obkruuje urethru a vagnu - m. compressor vaginae, m. compressor urethrae - jsou to snopce z m. pubococcygeus - ten je sou st m. levator ani - cvn zsoben a inervace viz vae # 395. regio analis - prostor okolo anlnho otvoru, pod regio urogenitalis (spolu s nm tvoY regio perinealis) - ohrani en: spojnice mezi tubera ischiadica, doln okraj os coccygis - obsah: koe, anus - plicae circumanales - raphe perinei - od koYene scrota /commisura labiorum - podko - glandulae circumanales - kolem rekta - tukov tkI - pokra uje kraniln do fossa ischiorectalis (ta je vlastn hlubokou st regio analis) - m. sphincter ani externus - centrum tendineum od rekta k vagn u eny / k mo ov trubici u mue - lig. anococcygeum - od anus k os coccygis 396. cavum pelvis infraperitoneale mu e - hranice pYechodu peritonea: pYedn stna bYian, vesica urinaria (jeho plocha pYivrcen ke stYevnm kli km), kraniln st vesiculae seminales, excavatio rectovesicalis, rectum ve vai Kohlrauschovy Yasy - excavatio rectovesicalis (klin. Proustov prostor) - prohlubeI peritoneln dutiny mezi mo ovm mchYem a rectem ,nejhluba msto peritoneln dutiny na musk pnvi, punkce peritoneln dutiny v tomto prostoru se provd nad Kohlrauschovou Yasou obsah: - vesica urinaria , za symfzou, na povrchu a hlavn v pYedu je vazivo paracystium - paracystium je zahuatno v membrana vesicoumbilicalis - mezi membrana vesicoumbilicalis a symfzou jsou ligamenta -ligg. pubovesicalia - k symfze, lig. puboprostaticum - pokra ovn k prostat - vesiculae seminales - na zadn stran mo ovho mchYe, lze vyaetYit per rectum - ampulla ductus deferentis - na zadn stran mo ovho mchYe - prostata - pod mo ovm mchYem, pars prostatica urethrae, lze vyaetYit per rectum - rectum - za mo ovm mchYem, ve flexura perinealis se rectum zahb dorzokaudlnm smrem - septum rectovesicale - zahuatn vazivo mezi mo ovm mchYem, vesiculae seminales, prostatou a rectem, fixuje tyto orgny cvn zsoben - parietln vtve a. iliaca interna - a. iliolumbalis 3 do fossa iliaca, a. sacralis lateralis 3 do canalis spinalis, a. obturatoria (vydv r. pubicus - pYes os pubis se spojuje s r. pubicus z a. epigastrica inferior, vytvY spojku corona mortis), a. glutea superior 3 do foramen suprapiriforme, a. glutea inferior 3 do foramen infrapiriforme, a. pudenda interna - jde do foramen infrapiriforme, obt spina ischiadica a jde do fossa ischiorectalis - viscerln vtve a. iliaca interna - aa. vesicales superiores , povodn a. umbilicalis, a. vesicalis inferior, a. rectalis media, a. ductus deferentis - pYes canalis inguinalis se stv sou st funiculus spermaticus - soutokem il, kter vytvY venozn dren pnve, vznik v. iliaca interna (nad foramen ischiadicum) - parietln pYtoky stejn jako tepny - viscerln pYtoky: plexus venosus vesicalis, plexus prostaticus, plexus venosus sacralis, plexus venosus rectalis (portokavln anastomza) - v. rectalis superior - v. mesenterica inf. - v. portae - v. rectalis media - v. iliaca int. - v. rectalis inferior - v. pudenda int. 279 # 397. cavum pelvis infraperitoneale eny - pYechod peritonea - pYedn stna bYian, vesica urinaria, excavatio vesicouterina , uterus - pYes fundus na facies posterior, fornix vaginae posterior , excavatio rectouterina (cavum Douglasi, nejhluba msto ensk pnve), rectum po Kohlrauschovu Yasu obsah: - symfza, spatium retropubicum - vesica urinaria , ligg. pubovesicalia - fixuj mo ov mchY dopYedu - urethra feminin a odstupuje z mo ovho mchYe ventrokaudln, septum urethrovaginale - vazivov pYepka mezi mo ovch mchYem a urethrou na jedn stran a pochvou na druh stran - vagina - crista urethralis na ventrln stran je podmnna septum urethrovaginale - uterus, ovarium, rectum - septum rectovaginale - zahuatn vazivo mezi rectum a vagnou, kaudln pYechz v trasverzln vazivovou pYepku centrum perineale - slou k ponu svalo pohlavnch orgno - centrum perineale se smrem dolo rozaiYuje a vytvY trojhelnkovit pol ko perineln kln poloha enskch vnitYnch pohlavnch orgno - dloha - anteverze (naklonna dopYedu), anteflexe (ohnuta dopYedu v cervix uteri) - vejcovody - jdou nejprve laterlnm smrem ke stn pnevn dutiny, potom pokra uj dorzokraniln nad vaje nk, st ej se na mediln stranu vaje nku - vaje nk - nullipara (ena, kter dosud nerodila) - pYed ureterem, pYed odstupem a. iliaca interna - fossa ovarica - vaje nk - multipara (ena, kter rodila) - vaje nk se posouv dorzlnji, le za ureterem a za odstupem a. iliaca interna, toto msto je ozna ovno jako Claudiova jamka perimetrium - duplikatury viscerlnho peritonea u eny - ligamentum latum uteri - pYedn list, le po stranch dlohy, jde zepYedu a pYehoupne se pYes lig. teres uteri - viscerln peritoneum potom pokra uje dorzln - pYejde pYes tuba uterina - mesosalpinx - perimetrium potom pokra uje na ovarium - mesovarium - tuba uterina a ovarium jsou uloeny intraperitoneln - jsou obaleny viscerlnm peritoneem ze vaech stran - dloha a ostatn orgny v pnvi jsou subperitoneln parametrium - vazivo mezi listy lig. latum uteri - v kraniln sti podl corpus uteri se oba listy perimetria spojuj - v kaudln sti v oblasti isthmus uteri se tyto dva listy rozbhaj, v tomto mst jsou parametrln vazy: - lig. pubouterinum = lig. pubovesicale (od os pubis k vesica urinaria) + lig. vesicouterinum (pokra ovn od vesica uterina k uteru) - lig. cardinale uteri - od margo uteri ke stn pnve - lig. sacrouterinum - od os sacrum k uteru - lig. teres uteri - od cornu uteri do anulus inguinalis profundus - canalis inguinalis -labia majora pudendi 280 srhnut - lig. latum uteri tedy sestv ze tY orgnovch zvso, kter obsahuj cvy jdouc k pYsluanm orgnom: - mesosalpinx 3 r. tubarius a. uterinae (anastomosa s jednou z vtv rr. tubarii a. ovaricae) - mesovarium 3 r. ovaricus a. uterinae (anastomosa s a. ovarica) - mesometrium (perimetrium) 3 a. uterina a jej vtve cvn zsoben - parietln vtve a. iliaca interna - a. iliolumbalis 3 do fossa iliaca, a. sacralis lateralis 3 do canalis spinalis, a. obturatoria (vydv r. pubicus - pYes os pubis se spojuje s r. pubicus z a. epigastrica inferior, vytvY spojku corona mortis), a. glutea superior 3 do foramen suprapiriforme, a. glutea inferior 3 do foramen infrapiriforme, a. pudenda interna - jde do foramen infrapiriforme, obt spina ischiadica a jde do fossa ischiorectalis - viscerln vtve a. iliaca interna - aa. vesicales superiores , povodn a. umbilicalis, a. vesicalis inferior, a. rectalis media - a. uterina (eny) - vystupuje podl margo uteri a k tuba uterina - a. vaginalis, r. tubarius, r. ovaricus - ovariln arkda - anastomza r. tubarius a r. ovaricus z a. uterina s a. ovarica, tato spojka moe prasknout pYi mimodlonm thotenstv ve vejcovodu - krvcen ze dvou tepen do peritoneln dutiny - pYekYen a. uterina s mo ovodem - 2 cm od margo uteri, 1,5 cm od fornix vaginae - v blzkosti tohoto pYekYen je vznamn uzlina nodus lymphaticus parauterinus (Bayerova uzlina) - sentinelov uzlina pro karcinom kr ku dlonho - (pozn. sentinelov uzlina - sentinel = pYedsunut hldka, str, ne > Sentinelova uzlina jak Yk doc. Vargov) - soutokem il, kter vytvY venozn dren pnve, vznik v. iliaca interna (nad foramen ischiadicum) - parietln pYtoky stejn jako tepny - viscerln pYtoky - plexus venosus vesicalis, plexus uterovaginalis (eny), plexus venosus sacralis, plexus venosus rectalis (portokavln anastomza) # 398. regio deltoidea - krajina vymezen rozsahem m. deltoideus - mediln dorzln pYechz do regio scapularis, distln na pai v regio brachialis anterior et posterior - skeletn podklad krajiny je dobYe hmatn (spina scapulae, acromion, articulatio acromioclavicularis a extremitas acromialis claviculae) - senzitivn kon inervace - n. cutaneus brachii lat. sup. (n. axillaris ) - regio deltoidea je vhodn pro aplikaci intramuskulrnch injekc (o kovn atd.) - pod m. deltoideus jsou svaly, kter se spolu s nm podl na fixaci a pohybech ramennho kloubu - svaly rottorov manety: m. supraspinatus, m. infraspinatus, m. teres minor, m. subscapularis 281 - probh obou mm. teretes a caput longum m. tricipitis brachii ohrani uje foramen omotricipitale (trilaterum) a foramen humerotricipitale (quadrilaterum) - viz dle - pYedn okraj m. deltoideus spolu s m. pectoralis major ohrani uj sulcus deltoideopectoralis - tmto tvarem probh vena cephalica , kter se v trigonum clavipectorale vlv do v. axillaris - trigonum clavipectorale / deltoideopectorale / fossa Mohrenheimi - mediln rozaYen sulcus deltoideopectoralis - pod ko m. platysma a nn. supraclaviculares - fascia pectoralis kryje m. pectoralis maj., fascia clavipectoralis hloubji uloen svaly - m. pectoralis minor a m. subclavius - trigonum deltoideopectorale komunikuje s axillou otvorem v klavipektorln fascii ( fossa ovalis infraclavicularis ), jm prochzej v. cephalica a vasa thoracoacromialia # 399. regio scapularis - podkladem je scapula, jej rozsah krajinu vymezuje (krom zevnho hlu, kter kryje m. deltoideus a proto nle do rg. deltoidea). - pod podkom povrchov fascie, kter kryje m. trapezius a m. latissimus dorsi - pod nimi pak siln fascie - fascia supraspinata a fascia infraspinata , kter kryj pYsluan prostory a kryj svaly rottorov manety - incisura scapulae pYepaena lig. transversum scapulae sup. - n. suprascapularis - a. et v. suprascapularis jdou nad ligamentem - ligamentum moe osifikovat - vznikne foramen scapulae - incisura spinoglenoidalis pYepaena lig. transversum scapulae inferius - prochod pro n., a., v. suprascapularis (prochod z fossa supraspinata do fossa infraspinata) - a. suprascapularis tvoY anastomozu s a. circumflexa scapulae a moe anastomozovat i s a. dorsalis scapulae (r. descendens a. transversae colli) bc u margo medialis scapulae - v oblasti spina scapulae vznikaj decubity (proleeniny) # 400. fossa axillaris - pYi mrn abdukci pae tvar jehlanu svrcholem smYujcm k ramennmu kloubu - ventrln stna - m. pectoralis major, m. pectoralis minor a m. subclavius, fascia clavipectoralis - spodn okraj m. pectoralis major vytvY pYedn axilrn Yasu ( plica axillaris anterior ) - dorzln stna - facies costalis scapulae, m. subscapularis, m. teres major a m. latissimus dorsi - doln okraj tchto svalo vytvY zadn axilrn Yasu ( plica axillaris posterior ) - mediln stna - stna hrudnku, m. serratus anterior - laterln stna - vnitYn plocha pae, humerus, caput breve m. bicipitis brachii a m. coracobrachialis - vrchol axilly - tvar je trojhelnkovit a ohrani uje ho scapula, clavicula a 1. ebro - dno - fascia axillaris , kter je mrn vtaen vzhoru a pYebh pYes ob axilrn Yasy - vytvY pYechod mezi fascia pectoralis superficialis a fascia brachialis - shora se do n upn fascia clavipectoralis a thne ji vzhoru (lig. suspensorium axillae )282 - povrch tvoY jemn koe s chlupy - hirci a apokrinnmi potnmi lzami - v podko probhaj mzn cvy, pYichzejc jako kolektory z pae a bo n stny hrudnku - z podko na povrch k vnitYn ploae pae vystupuje n. intercostobrachialis , kter vytvY spojky mezi n. cutaneus brachii med. a n. intercostalis II. et III. - v. axillaris - le nejmedilnji, navazuje na v. brachialis, v trig. clavipectorale pYijm v. cephalica a pokra uje jako v. subclavia - vv. thoracoepigastricae - a. axillaris - pokra ovn a. subclavia, ve vai collum chirurgicum pYechz v a. brachialis - vtve vedouc na hrudnk 3 a. thoracica sup., a. thoracica lat. - a. thoracoacromialis - a. subscapularis - a. circumflexa scapulae (prochz pYes foramen omotricipitale/trilaterum) a a. thoracodorsalis (zsobuje m. latissimus dorsi) - a. circumflexa humeri ant. et post. (druh z nich prochz pYes foramen humerotricipitale/quadrilaterum), kter obkruuj collum chirurgicum - a. profunda brachii - probh spole n s n. radialis - nodi lymphatici axillares (centrales, laterales, subscapulares, pectorales, interpectorales, infraclaviculares) - plexus brachialis - truncus superior, medius a inferior - trunci prochzej spole n s a. subclavia mezi mm. scaleni (fissura scalenorum) - fasciculus medialis, lateralis a posterior - n. musculocutaneus (fasciculus lat.) 3 pror m. coracobrachialis, vede k flexorom - n. medianus (fasciculus lat. i med.) 3 poznvacm znakem je vidlice, kterou za n - n. ulnaris (fasciculus med.) 3 vede mediln a do sulcus n. ulnaris - n. cutaneus brachii med. a n. cutaneus antebrachii med., oba z fasciculus med. - n. radialis (fasciculus post.) 3 vede k sulcus n. radialis a m. triceps brachii - n. axillaris (fasciculus post.) 3 prochz pYes for. quadrilaterum k m. deltoideus - pars supraclavicularis plexus brachialis - nervy, kter inervuj svaly zad nebo hrudnku (napY. n. suprascapularis, n. thoracicus longus) - pars infraclavicularis - fasciculi a z nich jednotliv nervy HK - plexus brachialis moe bt porann pYi zvanm traumatu (napY. pYi nehod na motorce) nebo bhem komplikovanho porodu, napY. pYi porodu koncem pnevnm # 401. foramen humerotricipitale et omotricipitale - foramen humerotricipitale seu quadrilaterum - ohrani en: humerus (lat.), caput longum m. tricipitis brachii (med.), m. teres minor (kran.), m. teres major (kaud.) - obsah: n. axillaris (plexus brachialis, fasciculus post.; inervace m. deltoideus a m. teres minor), a. et v. circumflexa humeri post. (vtev a. axillaris, obkruuje collum chirurgicum humeri) - foramen omotricipitale seu trilaterum - ohrani en: caput longum m. tricipitis brachii (lat.), m. teres minor (kran.), m. teres major (kaud.) - obsah: a. circumflexa scapulae (vtev a. subscapularis z a. axillaris) 283 # 402. 403. regio brachialis anterior et posterior - kraniln hranic rg. brachialis je ra veden po obvodu pae v rovni ponu m. deltoideus - le distln od rg. deltoidea a rg. axillaris - krajina kon asi 3 cm nad epikondyly humeru - rg. brachialis ant. obsahuje pan svaly pYedn skupiny 3 m. biceps brachii, m. coracobrachialis a m. brachialis - rg. brachialis post. m. triceps brachii - koe je vpYedu jemn, vzadu siln; v podko se vtv senzitivn nervy - n. cutaneus brachii med . - pars infraclavicularis plexus brachialis - n. cutaneus brachii post . - n. radialis - n. cutaneus brachii lateralis superior - n. axillaris - n. cutaneus brachii lateralis inferior - n. radialis - rg. brachialis ant. a post. od sebe oddluj sulcus bicipitalis medialis et lateralis , kter vznikaj vtaenm fascia brachialis intermuskulrnm septem do hloubky - sulcus bicipitalis medialis obsahuje suprafasciln v. basilica ,kter se na v distln tYetin pae zanoYuje do hloubky pYes hiatus basilicus (probh spole n s n. cutaneus antebrachii med.) - v hloubce pYed intermuskulrnm septem probh a. brachialis a n. medianus - ly, kter a. brachialis doprovzej, jsou tenk (hlavn proud krve z pYedlokt pYina v. basilica) - n. ulnaris spole n s a. collateralis ulnaris sup. septum perforuje a po jeho zadn stran probh k medilnmu epikondylu humeru - sulcus bicipitalis lateralis obsahuje suprafasciln v. cephalica # 404. regio cubitalis anterior et posterior - loketn krajina se rozprostr mezi arami vedenmi 3 cm nad a pod hmatnmi epikondyly humeru - epicondylitis radialis humeri ozna ujeme jako tenisov loket, epicondylitis ulnaris humeri jako loket golfov nebo oatpaYsk - regio cubitalis anterior - fossa cubitalis , kter se pYi flexi mn v ohybovou rhu - ohrani enm fossa cubitalis jsou dv svalov skupiny 3 laterln radiln skupina svalo pYedlokt, mediln svaly odstupujc z medilnho epikondylu - proximlnm ohrani enm je alacha m. biceps brachii, m. brachialis tvoY dno - pod velmi jemnou ko prosvtaj povrchov ly: v. cephalica, v. basilica a v. mediana cubiti - uspoYdn il je zna n variabiln a ly komunikuj etnmi spojkami - podl v. basilica probh n. cutaneus antebrachii med ., podl v. cephalica n. cutaneus antebrachii lat. (n. musculocutaneus) - fascia cubitalis je zeslen, nad za tky obou svalovch skupin se mn v aponeurzu, v mediodistlnm smru ji jeat zesiluje aponeurosis m. bicipitis brachii 3 fascia Pirogowi / lacertus fibrosus , kter pYekrv nervov-cvn svazek probhajc v mezeYe mezi svalovmi skupinami - v hloubce probhaj vasa brachialia a n. medianus (v mediln sti) a n. radialis (v laterln sti) - a. brachialis , provzena malmi vnami, se zde dl na a. radialis a a. ulnaris - a. radialis probh laterln v rze mezi m. brachioradialis a m. pronator teres - a. ulnaris podbh flexory a smYuje na mediln stranu pYedlokt 284 - n. medianus le ulnrn od arterie a pokra uje distln mezi ob hlavy m. pronator teres ( canalis pronatorius ). - n. radialis se vynoYuje laterln z rhy mezi m. brachialis a m. brachioradialis a atp se na r. superficialis a r. profundus, r. profundus jde do canalis supinatorius (Frohseho arkda - zeslen pruh pYi vstupu do canalis supinatorius) - rg. cubitalis post . je povrchov hmatn olecranon, koe je zde vrazn hruba, pYi extenzi se Yas - pod fasci le m. triceps brachii a m. anconaeus - mediln od olekranu probh n. ulnaris , kter vstupuje mezi ob hlavy m. flexor carpi ulnaris (canalis cubitalis ) # 405. 406. regio antebrachii ant. et post. - hranice pYedlokt ur uje ra vedena asi 3 cm pod epikondyly humeru a asi 1 cm nad processus styloidei radia a ulny, kter tvoY kostn podklad. - regio antebrachialis anterior: - koe je jemn, ly prosvtaj a prominuj, v podko probhaj vtve n. cutaneus antebrachii med. et lat. - a. radialis spole n s r. superficialis n. radialis 3 proximln mezi m. brachioradialis a m. pronator teres, distln mezi m. brachioradialis a m. flexor carpi radialis; zcela distln le arterie povrchov a moeme tedy hmatat jej pulz, zatmco nerv pokra uje do podko na dorzln stranu pYedlokt - n. medianus 3 proximln v canalis pronatorius, nsledn se zanoYuje pod m. flexor digitorum superficialis a probh mezi povrchovm a hlubokm flexorem prsto, pYi pYechodu do rg. carpalis le povrchovji - a. ulnaris spole n s n. ulnaris 3 mezi m. flexor digitorum superficialis et prof., distlnji mezi m. flexor digitorum superficialis a m. flexor carpi ulnaris - regio antebrachialis posterior: - obsahem tto krajiny je povrchov a hlubok vrstva svalo, mezi ktermi probh r. profundus n. radialis , kter sem z fossa cubitalis perforuje pYes canalis supinatorius, inervuje vaechny svaly zadn skupiny apokra uje jako n. interosseus antebrachii post. # 407. canalis carpi - prochod z pYedlokt do stYednho osteofascilnho prostoru dlan - dorzln, ulnrn i radiln je ohrani en karplnmi kostmi, ventrln pak retinaculum flexorum (lig. carpi transversum) rozepjat mezi eminentia carpi ulnaris (tvoYen os pisiforme et hamulus ossis hamati) a eminentia carpi radialis (tvoYen tuberculum ossis scaphoidei et trapezii). Obsahem je devt alach flexoro a nervus medianus. - prochod je rozdlen na dv sti: - radiln 3 prochz j tendo musculi flexoris carpi radialis ve vlastn synoviln pochv - ulnrn 3 prochz j tendines musculi flexoris digitorum superficialis a tendo musculi flexoris digitorum profundi (zavzaty ve spole n vagina synovalis, retinaculum flexorum pak pln vlastn funkci vagina fibrosa), alacha m. flexor pollicis longus (ve vlastn vagina synovialis) a nervus medianus - Guyonov kanl (canalis ulnaris) - na ulnrn stran ruky distln od canalis carpi - proximln: hiatus proximalis (otvor v lig. carpi palmare, pYiblin v rovni proximlnho okraje os pisiforme, kterm prochz n. et vasa ulnaria zpod povrchov fascie pYedlokt do podko), povrchov okraj otvoru je zeslen v tzv. crus superficiale, hluba okraj ohrani uje crus profundum - distln: hiatus distalis (pod vazivovm oblou kem spojujcm za tek m. flexor digiti minimi na hamulus ossis hamati se za tkem m. abductor digiti minimi na os pisiforme), v tomto otvoru se 285 zanoYuj r. profundus n. ulnaris a rr. profundi vasorum ulnarium do hloubky, zatmco r. superficialis n. ulnaris a rr. superficiales vasorum ulnarium b pYes tento oblou ek dle distln ke IV. a V. prstu - ulnrn: os pisiforme , dle distln i za tky hypotenarovch svalo; - radiln: hamulus ossis hamati - dno: retinaculum flexorum (oddluje Guyonov kanl od karplnho tunelu), lig. pisohamatum et pisometacarpale; - strop: podkon vazivo, dle distln m. palmaris brevis - obsah: n. et vasa ulnaria # 408. palma manus - dlaI je uprostYed prohloubena, radiln se zved thenar, ulnrn hypothenar - koe je zna n siln s vysokou epidermis a typickmi rhami. - povrchov fascie zeslen v aponeurosis palmaris, vymezuje tYi prostory, ve kterch se nachz svaly thenaru (palcov prostor), hypothenaru (ulnrn prostor) a interosseln svaly spole n se alachami dlouhch flexoro (stYedn dlaIov prostor) - arteria radialis a ulnaris zde vytvYej bohat cvn zsoben v podob dvou tepennch oblouko 3 arcus palmaris superficialis et profundus - arcus palmaris superficialis le mezi svaly thenaru voblasti metakarpo a arcus palmaris profundus le vhloubce pYed bzemi metakarpo - na krevnm toku v arcus palmaris superficialis se vce podl a. ulnaris; v arcus palmaris prof. pak a. radialis - ve stYednm dlaIovm prostoru se takt vtv n. medianus na nn. digitales palmares communes ,kter se dle vtv na nn. digitales proprii - alachy jsou pYi prochodu pYes retinaculum a fibrzn pochvy obaleny vaginae synoviales , pYi em u flexoro rozeznvme tYi hlavn: vagina tendinis m. flexoris carpi radialis; vagina tendinis m. flexoris pollicis longi; vagina communis tendinum mm. flexorum # 409. dorsum manus - koe je velmi tenk a posunliv - podkon vazivo je bez tuku, prominuj proto povrchov ly a alachy extenzoro - alachy extenzoro prsto (vzjemn propojen connexus intertendinei) obalen synovilnmi pochvami - na radiln stran prostupuje a. radialis a dl se na sv kone n vtve (ramus palmaris profundus a a. princeps pollicis). - hYbet ruky je cvn zsoben z ramus carpeus dorsalis (vtev a. radialis) - foveola radialis je trojhelnkovit prohlubeI na palcov stran hYbetu ruky, pro sv vyuit pYi aIupn tabku t nese ozna en fossa la tabatire - radiln ohrani en: alacha m. extensor pollicis brevis - ulnrn: alacha m. extensor pollicis longus - proximln: retinaculum extensorum - dno: proc. styloideus radii - obsah: suprafasciln: v. cephalica, r. superficialis n. radialis, subfasciln: a. radialis 286 # 410. digitus manus - na prostYednm lnku prsto se vidli kovit zakon uje m. flexor digitorum superficialis a pod jeho pony prochz alacha m. flexor digitorum profundus a na distln lnky prsto ( chiasmata tendinum Camperi ) - alachy jsou ke skeletu fixovny pomoc vazivovch pruho vaginae fibrosae digitorum manus , na nich rozliaujeme pars anularis a pars cruciformis - nervy jsou uloeny tmY na bo n stran prsto, arterie le dorzln od nervo - na dorzln stran prsto najdeme dorzln aponeurzu extenzoro prsto - distln lnek kryje a chrn nehet ( unguis, onyx ), na jeho stran palmrn se nachz uniktn daktyloskopick obrazec - cvn zsoben palmrn strany prsto: palec a radiln polovina 2. prstu: a. princeps pollicis , ulnrn polovina 2. prstu a 3. a 5. prst: aa. digitales palmares propriae - cvn zsoben dorzln strany prsto: aa. digitales dorsales z r. carpeus dorsalis # 411. regio glutea - kraniln hranici pYedstavuje crista iliaca, kaudln sulcus glutealis - mediln hranici tvoY crena ani, laterln vertikla prochzejc pYes spina iliaca ant. sup. - obsahem krajiny jsou mm. glutei, tukov polatY a nervov-cvn svazky probhajc v jej hloubce - senzitivn inervaci zajiaeuj nn. clunium , z nich nejsilnja jsou nn. clunium inf. - fascia glutea , kter distln pYechz ve fascii stehenn a laterln se zesiluje apokra uje jako tractus iliotibialis - mezi m. gluteus maximus a pod nm lecmi ky elnmi svaly probh nervov-cvn svazek - do hloubky rg. glutealis st foramen ischiadicum majus, kter je probhem m. piriformis rozdleno na foramen supra- ainfrapiriforme. - pYes foramen suprapiriforme prochzej n. et vasa glutea sup. (jsou viditeln po odklopen m. gluteus medius, kter je tmto svazkem inervovn a cvn zsoben a po jeho vnitYnm povrchu se vtv). - z foramen infrapiriforme : - n. et vasa glutea inf. (vtv se po vnitYn ploae m. gluteus maximus, kter inervuje a cvn zsob) - n. pudendus et vasa pudenda int. (ihned po vstupu obt ej lig. sacrospinale a pokra uj pYes foramen ischiadicum minus do fossa ischiorectalis, kde probhaj v canalis pudendalis Alcocki) - n. ischiadicus a n. cutaneus femoris post., provzeny tenkmi cvami (pokra uj dle do rg. femoralis post.) - vzhledem k riziku poakozen vae uvedench nervo je pro intramuskulrn aplikaci nejvhodnja zevn horn kvadrant rg. glutealis 287 # 412. FORAMEN SUPRAPIRIFORME ET INFRAPIRIFORME - ohrani en foramen suprapiriforme: - med.: lig. sacrotuberale - lat. incisura ischiadica maj. - kaud.: m. piriformis - obsah: a. et v. glutea sup., n. gluteus sup. - ohrani en foramen infrapiriforme: - kran.: m. piriformis - med.: lig. sacrotuberale - lat.: incisura ischiadica maj. - kaud.: lig. sacrospinale - obsah: a., v. glutea inf., n. gluteus inf., a. et v. pudenda int., n. pudendus, n. ischiadicus, n. cutaneus femoris post. # 413. lacuna vasorum - mezi spina iliaca ant. sup. a tuberculum publicum se rozpn lig. inguinale Pouparti - prostor jm ventrln ohrani en je probhem vazivovho pruhu arcus iliopectineus (zeslen mediln pokra ovn fascie m. iliopsoas) rozdlen na dva prochody: lacuna vasorum (mediln) a lacuna musculorum (laterln). - mediln roh mezi lig. inguinale a os pubis jeat vyplIuje lig. lacunare (Gimbernati) - vent.: lig. inguinale - med.: lig. lacunare - lat.: arcus iliopectineus - dorz.: os coxae - obsah mediolaterln (CLOVAN): - nodus lymphaticus Cloqueti - v. femoralis - a. femoralis - r. femoralis n. genitofemoralis # 414. lacuna musculorum - vent.: lig. inguinale - med.: arcus iliopectineus - dorz.: os coxae - obsah mediolaterln: - n. femoralis - m. iliopsoas - n. cutaneus femoris lat. > pozn.: mezi v. femoralis a lig. lacunare je endoabdominln fascie oslabena (septum femorale) a tmto prostorem se moe pYi protren septa vyklenout femorln kla. Kln branka se pak nazv anulus femoralis a je ohrani ena lig. inguinale, lacunare a v. femoralis, kla moe dle sestoupit a k hiatus saphenus a pYes nj proniknout do podko. # 415. reg. femoris anterior - proximln ohrani en: sulcus inguinalis , distln: 3 prsty nad patellou - hranice mezi regio femoris anterior a regio femoris posterior - povrchov hranice - m. gracilis a tractus iliotibialis, hlubok hranice - m. adductor magnus a septum intermusculare femoris laterale - kon inervace - n. cutaneus femoris lateralis 3 laterln strana, rr. cutanei anteriores n. femoralis 3 pYedn strana, r. femoralis n. genitofemoralis, n. obturatorius - mediln strana - podko - v. saphena magna (do v. femoralis) - hiatus saphenus - pYed soutokem se hvzdicovit sbhaj pYtoky v. saphena magna - topografick tvar Cockettova iln hvzdice 288 - fascia lata femoris - obaluje svaly stehna, mediln je slab, laterln je zeslena v tractus iliotibialis - pon m. tensor fasciae latae, okolo m. sartorius tvoY pochvu, nad trigonum femorale je zeslabena v hiatus saphenus 3 tam prostupuje do hloubky v. saphena magna a vtaina lymfatickch kolektoro doln kon etiny - nodi inguinales superficiales - pod lig. inguinale a okolo hiatus saphenus - lymfa z pYedn plochy stehna, doln sti bYian stny, anu a hrze - nodi inguinales profundi - m. sartorius, m. gracilis, m. adductor magnus, m. adductor brevis, m. adductor longus, m. pectineus # 416. reg. femoris post. - ohrani en: kraniln sulcus glutealis, kaudln fossa poplitea a regio genus post. - m. semitendinosus, m. semimembranosus, m. biceps femoris - kon inervace: n. cutaneus femoris post. (hned pod fasci), n. cutaneus femoris lat., n. obturatorius - v. femoropoplitea - nekonstantn - fascia lata - septum intermusculare mediale et laterale - n. ischiadicus - moe u bt rozdlen na n. tibialis a n. fibularis comm. - aa. perforantes (nahrazuj a. ischiadica) - skrze m. adductor magnus, anastomoza s a. glutea inf., a. obturatoria 289 # 417. trigonum femorale, fossa iliopectinea - trigonum femorale = fossa Scarpae major - msto palpace tepu a inguinlnch lymfatickch uzlin - ohrani en: sulcus inguinalis (lig. inguinale), m. adductor longus, m. sartorius - povrchov fascia lata je perforovan etnmi povrchovmi cvami - lamina cribrosa - hiatus saphenus (fossa ovalis), laterln je ohrani en zeslenm vazivovm pruhem - margo falciformis - Cockettova iln hvzdice - pYtoky v. saphena magna: v. epigastrica superficialis, v. pudenda externa, v. circumflexa ilium superficialis, v. saphena accessoria - fossa iliopectinea = fossa Scarpae minor -prohlubeI vymezen m. pectineus a m. iliopsoas - navazuje na lacuna vasorum - distln navazuje na canalis adductorius - pozn. canalis obturatorius - otvor vmembrana obturatoria, n. obturatorius, a. et v. obturatoria # 418. hiatus et canalis adductorius - canalis Hunteri - spojka mezi trigonum femorale a fossa poplitea - kam st jako hiatus adductorius (hiatus tendineus) - ohrani en: dorzomediln m. adductor magnus, m. adductor lognus, laterln m. vastus med., ventrln lamina vastoadductoria, na n m. sartorius - lamina vastoadductoria 3 siln vazivov blna pYekrvajc canalis adductorius na stehn - mezi m. adductor magnus a m. vastus medialis - obsah: a. et v. femoralis, n. saphenus (neprochz cel kanl, pror lamina vastoadductoria) # 419. fossa poplitea - ohrani en proximln, mediln: m. semitendinosus, m. semimembranosus - proximln, laterln: m. biceps femoris; - distln: m. gastrocnemius lateralis et medialis; - spodinu krajiny tvoY m. popliteus a pouzdro kolennho kloubu, pod pony svalo se tvoY burzy - obsah (z mediln strany): a. poplitea (nejhloubji), v. poplitea (vlv se zde do n v. saphena parva a variabiln v. femoropoplitea ), n. tibialis (nejpovrchovji), n. fibularis communis (odkln se smrem k fibule ), nodi lymphatici popliteales profundi # 420. 421. regio cruris ant., post. - od tuberositas tibiae po kotnky - v podko v. saphena magna - od med. kotnku na med. stranu kolena, spolu s n n. saphenus - v. saphena parva - od lat. kotnku, ve fossa poplitea se vlv do v. poplitea, b spolu s n. suralis - n. fibularis communis - superficialis, profundus - fascia cruris - septa intermuscularia (ant., post.), oddluj mm. fibulares od ostatnch svalovch skupin - a. poplitea - a. tibialis anterior et posterior 290 - n. suralis 2 pokra uje za zevn kotnk a pYechz na laterln stranu hYbetu nohy a 5. prstu jako n. cutaneus dorsalis lateralis. Inervuje pruh koe jdouc od stYedu zkolenn jmy po ltku, krajinu zevnho kotnku a zevnho okraje nohy - arcus tendineus musculi solei -alachov oblouk, kterm m. soleus za n od linea musculi solei tibiae, pod nm prochz n. tibialis spolu s vasa tibialia posteriora - toto anatomick uspoYdn m velk vznam, protoe pYi stoji nebo chozi zabraIuje utla en vae zmnnch tvaro pYi stahu m. soleus (m.triceps surae) - canalis musculofibularis (Hyrtlov kanl) - prostor mezi fibulou (laterln) a m. flexor hallucis longus (mediln), ve kterm probhaj a. fibularis spole n s v. fibularis # 422. regio retromalleolaris laTERALIS - regio malleolaris lat. svm rozsahem odpovd laterlnmu kotnku - regio retromalleolaris lat. pak oblasti lec mezi laterlnm kotnkem a tendo Achillis - od laterlnho kotnku odstupuje vpYedu retinaculum musculorum extensorum superius , vzadu retinaculum musculorum fibularium sup. - v. saphena parva (nad retinaculem) - n. suralis (nad retinaculem) - m. fibularis longus et brevis (ve spole n pochv pod retinaculem) - pomocka: >SAPASUFI< 3 v. saphena parva, n. suralis, mm. fibulares # 423. regio retromalleolaris medialis tvary pYed medilnm kotnkem: - v. saphena magna - n. saphenus - alacha m. tibialis anterior (jde pod retinaculum mm. extensorum) - pomocka: >SAMANTA< tvary za medilnm kotnkem: - m. tibialis posterior - m. flexor digitorum longus - vv. tibiales post., a. tibialis posterior - n. tibialis - m. flexor hallucis longus - vae prochz pod retinaculum mm. flexorum - pomocka: >TIDIVANEH< 424. dorsum pedis - sah od kotnko k meziprstnm Yasm - Koe tenk, posunliv, podko tenk, prominuj venzn pleten a pod fasci uloen alachy extenzoro - hmatn a. dorsalis pedis - Chopartov kloub (articulatio tarsi transversa) a Lisfrankov kloub (articulationes tarsometatarsales) - exartikulace # 425. planta pedis - viz klenba nohy - koe se zesiluje zejmna na pat a pod metatarsofalangelnmi klouby (oprn body nohy), nen posunliv a siln podkon vazivo tvoY prun polatY - entezopatie na patn kosti se projevuje jako calcar calcanei (ostruha patn kosti) - fascie je zeslena v aponeurosis plantaris , kter kryje plantrn svaly - nervov cvn svazek pYichz zpoza medilnho kotnku a rozestupuje se na svazek mediln a laterln # 426. digutus pedis - viz ruka a us 292 # 5. # zobrazovac # metody Zdroje: Sobottov atlas anatomie, Human sectional anatomy 3 Harold Ellis 293 # OBECN o VOD Typy zobrazovacch metod: RTG nativn snmek pYedozadn projekce (AP) zadopYedn projekce (PA) laterln projekce aikm projekce poloaxiln dala speciln projekce kontrastn snmek pozitivn kontrast (jod, baryum) negativn kontrast (vzduch) MRI transverzln Yez sagitln Yez frontln (coronln) Yez CT CTAG - CT angiografie, CTe - CT enterografie atd. Typy projekc zobrazovacch metod: 294 # A. hlava a krk 1. Hlava (neYkat RTG lebky) RTG nativ laterln projekce - fossa cranii posterior - fossa cranii media - fossa cranii anterior - fossa hypophysialis - os petrosum - uan boltec - art. temporomandibularis - os nasale - sinus frontalis - palatum durum - os hyoideum - atlas - axis - lig. nuchae - nasopharynx - sutura coronalis - sutura lambdoidea 2. Hlava RTG nativ AP projekce - sinus frontalis - orbita - fissura orbitalis superior - fissura orbitalis inferior - septum nasi - concha nasalis inferior - alae minores ossis sph. - labyrinthus ethmoidalis - sinus maxillaris - dens axis ! - pyramis ossis temporalis - processus mastoideus - kr n obratel - arcus zygomaticus 3. Sinus paranasales RTG nativ poloaxiln projekce, AP projekce 295 4. Zuby RTG - OPG (ortopantomogram) 5. Ucho CT transverzln Yez frontln Yez 6. Sialografie RTG kontrast nstYik slinnch lz a jejich vvodo rozeznat podle vystn vvodo, poloha samotn lzy moe bt vzhledem k projekci matouc 7. Mozek MRI transverzln Yezy 296 8. Mozek MRI frontln a sagitln Yezy 9. Angiografie mozkovch arteri RTG kontrast 297 10. Kr n pteY RTG nativ AP a laterln projekce - processus spinosi - processus transversi - processus articulares - processus uncinati - pediculi - atlas - axis - dens axis - vertebra prominens - canalis vertebralis - hrtan 11. Kraniovertebrln sklouben RTG nativ speciln AP projekce s otevYenmi sty 12. Larynx RTG nativ 13. Krk C1-2 MRI transverzln Yez - palatum durum - palatum molle - ramus mandibulae - m. pterygoideus medialis - m. masseter - dens axis - medulla spinalis - a. vertebralis - glandula parotis - nasopharynx - v. jugularis interna - a. carotis interna / externa - ajov svaly - m. longus colli 298 14. Krk C3-4 CTAG transverzln Yez - mandibula - os hyoideum - diaphragma oris - glandula submandibularis - oropharynx - v. retromandibularis - v. jugularis interna / externa - a. carotis interna / externa - a. cervicalis profunda - m. sternocleidomastoideus - ajov svaly - m. platysma 15. Krk C6-7 CTAG transverzln Yez - cartilago thyroidea - cartilago cricoidea - a. carotis communis - v. jugularis anterior - v. jugularis externa - v. jugularis interna - a. cervicalis superficialis - mm. infrahyoidei - m. longus colli - mm. scaleni - m. sternocleidomastoideus - m. levator scapulae - m. erector spinae - m. trapezius # B. hrudnk a b icho 16. Srdce RTG nativ (ortodiagram) AP projekce - prav okraj srde n: - v. brachiocephalica dex. - v. cava superior - atrium dextrum - vena cava inferior - lev okraj srde n: - arcus aortae - a. pulmonalis sin. - auricula sinistra - ventriculus sinister 299 17. Plce RTG nativ AP projekce 18. Koronarografie RTG kontrast 19. Hrudnk CTAG transverzln Yezy - vv. brachiocephalicae - truncus brachiocephalicus - a. carotis communis sin. - a. subclavia sin. - oesophagus - trachea - arcus aortae - v. cava superior - v. azygos - oesophagus - bifurcatio tracheae - a. thoracica interna 300 - vena cava superior - aorta (ascendens, desncendens) - truncus pulmonalis - oesophagus, bronchi - atrium dextrum, atrium sinistrum - ventriculus dexter / truncus pulmonalis - venae pulmonales - vena azygos - pericardium fibrosum - vena cava inferior - aorta desncendens - oesophagus - atrium dextrum - ventriculus dexter - ventriculus sinister - vena azygos - sinus coronarius - hepar - lien - a. coronaria dextra 20. Dutina bYian CT transverzln Yezy - hepar - lien - gaster ( ern - vzduch) - omentum majus + viscerln tuk - vena cava inferior - aorta abdominalis - crura diaphragmatis - plce ( ern 3 vzduch) 301 - ren - pancreas - v. portae - jejunum - flexura coli sinistra - ductus hepaticus communis - + a. hepatica propria - hepar - vesica fellea - lien - caput pancreatis - flexura coli dextra - colon transversum - colon ascendens - colon descendens - jejunum - duodenum - v. cava inferior - vv. renales - a. mesenterica superior - aorta - ileum (svtleja aed) - mesenterium (tmava aed) - colon ascendens, descendens > (svtleja aed a ern 3 vzduch) - m. erector spinae - m. psoas major - m. iliacus - mm. glutei - mm. abdominis (transversus, obliquus internus, obliquus externus) - m. rectus abdominis - ureter - bifurcatio aortae - v. cava inferior - v. iliaca communis - a. iliaca interna - a. iliaca externa 302 21. Angiografie vtv aorta abdominalis RTG kontrast 22. Irigografie orgno dutiny bYian RTG kontrast metoda dvojho kontrastu (pozitvn + negativn) 23. Vvodn cesty mo ov RTG kontrast 303 # C. horn kon aetina 24. art. humeri 25. art. cubiti RTG nativ - pYedozadn projekce RTG nativ - pYedozadn projekce 26. art. cubiti 27. ossa manus RTG nativ - laterln projekce RTG nativ - pYedozadn projekce 28. ossa carpi RTG nativ - pYedozadn projekce ur en kostnho vku 304 29. art. humeri MRI - transverzln Yez - m. deltoideus - m. biceps brachii (caput longum) - m. subscapularis - m. infraspinatus - cavitas glenoidalis - labrum glenoidale - tuberculum majus et minus humeri - proc. coracoideus 30. regio brachii MRI - transverzln Yez - m. biceps brachii - m. brachialis - m. triceps brachii - v. basilica - v. cephalica - a. brachialis - a. profunda brachii - n. radialis - septum intermusculare brachii mediale - septum intermusculare brachii laterale 31. regio cubiti MRI - transverzln Yez - m. biceps brachii - m. brachialis - m. triceps brachii - m. brachioradialis - v. cephalica - a. brachialis - vv. brachiales - v. mediana cubiti - vasa brachialia - flexory - n. ulnaris - ulna, radius - m. anconaeus - m. supinator - extenzory - m. brachialis 305 32. regio antebrachii MRI - transverzln Yez - flexory - n. ulnaris - ulna, radius - n. medianus, a. interossea ant. - m. supinator - extenzory - a. radialis, n. radialis - v. cephalica 33. regio carpi MRI - transverzln Yez # D. Doln kon oetina a pnev 35. art. coxae RTG nativ - pYedozadn projekce 34. pnev RTG nativ - pYedozadn projekce 306 36. art. genus RTG nativ - pYedozadn a laterln projekce 37. art. talocruralis RTG nativ - pYedozadn a laterln projekce 38. noha RTG nativ - pYedozadn a laterln projekce 307 - tendo Achillis - n. tibialis - a. et v. tibialis post. - v. saphena magna 39. regio femoris MRI - transverzln Yez - m. quadriceps femoris - m. sartorius - m. adductor magnus - m. gracilis - m. semimembranosus - m. semitendinosus - m. biceps femoris - n. ischiadicus - a., v. femoralis - v. saphena magna - tractus iliotibialis 40. fossa poplitea MRI -transverzln Yez > 41. regio cruris MRI - transverzln Yez - tibia, fibula - m. tibialis ant. - m. tibialis post. - m. flexor digitorum longus - mm. fibulares - m. flexor hallucis longus - m. soleus - mm. gastrocnemii - a. tibialis ant. - n. fibularis profundus - a. fibularis - a. tibialis post. - v. saphena parva 42. art. talocruralis MRI - transverzln Yez - malleolus med. et lat. - trochlea tali - m. tibialis ant. - m. extensor digitorum longus - m. extensor hallucis longus - m. fibularis tertius - m. fibularis longus et brevis - m. flexor hallucis longus - m. flexor digitorum longus - m. tibialis posterior 308 43. pnev CT - transverzln Yezy