Teorie
Ročníkové zkoušky – kvinta
Literární teorie
Druhy kompozice
1. chronologická – od začátku ke konci
2. retrospektivní – od konce k začátku (autor obvykle odhaluje příčiny )
3. paralelní – události se odvíjí v liniích vedle sebe, které sledují různé postavy
4. rámcová – jednotlivé příběhy, různé postavy, příběhy zasazeny do jednoho hlavního děje, např. Dekameron
Žánry epické a lyrické
Literární žánry
slovníček
lyrické
lyrickoepické
epické
dramatické
bajka
zvířata se chovají jako lidé
óda
balada
velká
komedie
epos
o hrdinských činech
sonet
romance
-epos, román
tragédie
román
nejdelší epika
epigram
střední
tragikomedie
povídka
zachycuje jeden vybraný moment
elegie - žalozpěv
-povídka
činohra
komedie
vždy skončí šťastně, humorné
epigraf
-novela
opera
tragédie
opak komedie
píseň
-pověst
muzikál
žalm
modlitba psaná poetickou formou
-pohádka
píseň
hudební vokální projev
drobná/malá
óda
oslavná báseň
-bajka, anekdota
pověst
lidová slovesnost
báje
anekdota
vtipná
kronika
balada
pochmurná
legenda
romance
optimismus
romaneto
epigraf
fráze, citát, který je umístěna na začátku
Figury = opakování slov na určitém místě
* epizeuxis - opakování slov za sebou v jednom verši („Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvoní“)
* anafora - verše pod sebou začínají na stejné slovo („Smutná odpoledne nedělní – smutná starými paními“)
* epifora - verše končí na stejné slovo („Co to máš na té tkaničce? – Na krku na té tkaničce!“)
* epanastrofa - opakování slov na konci jednoho a na začátku dalšího verše („Ho, nech modlení skoč a pojď - skoč a pojď a mě doprovoď“)
Tropy = obrazná pojmenování
* metafora - na základě vizuální podobnosti (např. „hlava rodiny“)
* metonymie - na základě vnitřní podobnosti („posloucháme Beethovena“)
* synekdocha - pomocí celku pojmenována část („Nebyla tam ani noha!“)
* personifikace - věci či zvířata mají lidské vlastnosti („přichází jaro“)
* epiteton (básnický přívlastek) - ozdobné („stříbrné ticho“)
* eufemismus - mírnější výrazy pro negativní věci („prostorově výrazný“ místo „tlustý“)
* ironie - řekne se jedno myslí se druhé („Nehlaste se všichni.“)
* oxymoron - spojení dvou protikladných slov („Svítání na západě“)
Druhy rýmů - pojmenovat i poznat
1. střídavý – abab
2. sdružený – aabb
3. obkročný – abba
4. přerývaný – abac/abcb
5. postupný abcabc
6. tirádový – aaaaa
Ich-forma, er-forma, monolog - dialog
* ich- forma – já vyprávím tzn. Ráno jsem vstala, vyčistila si zuby a posnídala.
* er- forma – vyprávění ve třetím rodě tzn. Ráno vstal, vyčistil si zuby a posnídal.
* monolog – projev jednoho účastníka
* dialog – výměna replik mezi dvěma nebo více účastníky
Literatura
Staroorientální literatury
Epos o Gilgamešovi - příběh, postavy
* nejstarší epické dílo (2.000 př.n.l.)
* sumerská + akkadská verze – my jsme spojili
* 12 tabulek, 3.000 veršů
* podobné motivy jako v Bibli
* volný verš
* chronologické
* vyprávěno v er- formě
* archaismy
* Tvrdý král města Uruku, z ⅓ člověk ze ⅔ bůh, Gilgameš, který se spřátelí s napůl zvířetem Enkiduem, odmítne lásku bohyně Ištar, čímž vyvolá boží hněv vedoucí k Enkiduově smrti, a poté se vydá za Utanapištou, jenž přežil potopu světa, aby nalezl nesmrtelnost, ale ale nakonec si uvědomí, že smrt je nevyhnutelná a smysl lidského života spočívá v moudrosti a odkazu, který po sobě zanechá a, že jeho jméno je nesmrtelné díky velkým hradbám, které nechal postavit.
Starý zákon, Nový zákon - části (povinná četba), postavy
________________
Antická literatura
* tragédie - nejstarší žánr
* veršované
* jeden herec (později tři herci) + chór = dialog
* hráli pouze muži - i ženské role - využití masek,kostýmů
* náměty - mýty, společnost, vyhrocený konflikt, marnost
* eposy pojmy
* epos – o hrdinských činech
* bajka – epický žánr, personifikace, zvířata se chovají jako lidé, ponaučení
* tragédie – opak komedie
* komedie – vždy skončí šťastně, humorné
* óda – oslavná báseň
* satira – komičnost, výsměch, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů
Řecko
* vliv na: Řím, křesťanství, renesanci, drama
* ideální člověk – fyzická zdatnost ale i vydělání – KALOKAGATHIA
* vymezení druhů a žánrů + specifikace autorů na jediný žánr
* literární soutěže na OH
* literatura je druh mluveného přednesu → počítá se s tím, že to zdramatizují/zhudební →přístupné všem společenským vrstvám
* fáze
* mykénská – nedochovalo se
* archaická (8. – 6. stol.př.n.l.)
* attická (5. – 4. stol.př.n.l.)
* helénistická (323 – 30 př.n.l.)
* římská (1. – 5. stol.n.l.)
* archaická
* rozvoj ústní lidové epiky, pěvci – ústní tradice
* mýty, legendy, báje
* homérské eposy Ilias a Odyssea
* autor: Homér, kde: Trója, Řecko, Turecko
* Heinrich Schliemann – objevitel Tróji, dokázal pravdivost epos
* Ilias – 24 zpěvů, 16 tisíc veršů, zachycuje poslední necelé 2 měsíce Trójské války
* Odyssea– 24 zpěvů, 12 tisíc zpěvů, není chronologické, desetileté bloudění krále Odyssea
* Ezop – psal bajky, není historicky doložen
* Sapfó – básnířka, která založila první „internát“ – dům Múz. elegie i hymny
* Anakreon – básník, poezie: rozverná, pijácká, milostná
* attická (5. – 4. stol.př.n.l.)
* nástup rozumového přístupu, zájem o vnitřní prožívání člověka
* divadlo
* jednota místa, času a děje
* pevná kompozice: expozice → kolize → krize → peripetie → katastrofa
* tragédie – veršované, hráli pouze muži (i ženské role)
* komedie – jízlivý humor a kritika společnosti i konkrétních lidí
* autoři tragédií
* Aischylos
* Oresteia
Orestés pomstí vraždu svého otce zabitím vlastní matky, čímž ukončí cyklus krvavé msty a nastolí nový řád spravedlnosti.
* autorem pojmu Deus ex machina – označení děje, kdy se náhle a velmi nepravděpodobně vyřeší zdánlivě neřešitelný problém příběhu
* Sofokles
* stoupenec aristokratické vlády → princip „odvěkých zákonů“
* Antigona
Antigona pohřbí svého bratra navzdory královu zákazu, za což je potrestána smrtí, což spustí tragický sled událostí končící několika sebevraždami.
* Král Oidipus
* Euripides
* Médea
Médeia se pomstí manželovi za zradu tím, že zabije jeho novou ženu, jejího otce a nakonec i své vlastní děti.
* autoři komedií
* Aristofanes
* nedostatky demokracie
* Žáby (kritika Euripida), Jezdci
* Epicharmos z Kosu
* helénistická
* výboje Alexandra Velikého
* jiné pojetí člověka – už ne kalokagathia, ale záleží spíše na majetku
* Menandros
* více než 100 komedií
* Smírčí soud
* nová komedie – laskavý výsměch, shovívavost
klasická komedie
Aristofanés
ostrý politický a společenský satirický tón
dotýká veřejných osob a událostí
nová komedie
Meandros
politická satira mizí
rodinné vztahy, láska a každodenní život
* římská
* souvisí s šířením křesťanství – řecky je psaný Nový zákon
* provázanost římské a řecké kultury
________________
Řím
* jazyk – latina
* ovlivnění Řeckem + míchání kultur kvůli vojenským tažením
* jména římských spisovatelů: 1. osobní (Gaius) 2. rodové (Julius) 3. přízvisko (Caesar)
* Titus Maccius Plautus (archaické období) – komedie: Vychloubačný voják, Komedie o hrnci
* Cicero – klasické období, řečník, filipiky
* Publius Vergilius Maron (klasické období za vlády císaře Augusta)
* idyly
* Aeneis
Osudy trojského hrdiny Aenea, který po pádu Tróje putuje přes Středomoří, překonává mnohé překážky a božské zásahy, aby nakonec dorazil do Itálie a položil základy budoucího římského impéria.
* Publius Ovidius Naso
* dožívá ve vyhnanství
* Proměny
Epický soubor bájí, ve kterých se bohové i lidé mění v různé podoby – zvířata, rostliny či hvězdy – a které zachycují mytologické příběhy od stvoření světa po Caesarovo zbožštění.
* Umění milovat
Ironicky laděný básnický návod, jak si získat a udržet lásku v prostředí antického Říma.
Středověká literatura
Žánry
název
děj
žánr
legenda (střed Evropy)
život, smrti, mučení a zázraky určitého světce
epický
náboženské
hymnus
chvalozpěv k oslavě boha
lyrický
náboženské
liturgická hra
drama na biblické téma, součást mše
dramatický
náboženské
kázání
projev s náboženským obsahem během bohoslužby
náboženské
bajka
zvířata se chovají jako lidé
epický
světské
disputace
diskuse k řešení vědeckých a náboženských problematik
oboje
satira
komičnost, výsměch, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů
světské
spor
používá alegorie
oboje
traktát
krátký politický text, vysvětlující myšlenky dané strany
světské
sága (sever Evropy)
skandinávská a germánská historie
epický
světské
epos (střed Evropy)
hrdinské činy
epický
světské
byliny (východ E)
ruské hrdinské básně
epický
světské
hrdinská epika (jih E)
o velkých hrdinských činech, často válečné a historické
epický
světské
rytířský román
o rytířích a jejich dobrodružstvích
epický
světské
Pojmy
Náboženská literatura
bezrozměrný verš – pravidelně rýmován, není normován počtem slabik ani přízvuků
evangeliář – kniha obsahující evangelia, používaná při bohoslužbách
žalmy – biblické písně chvály a modlitby, kniha ve SZ
postila – výklad biblických textů, často ve formě kázání
kancionál – kniha obsahující písně pro bohoslužby
traktát – krátký politický text, vysvětlující myšlenky dané strany
spor – používá alegorie – náboženské i světské
kronika – chronologicky popisuje historické události
legenda – literární žánr, pojednávající o životě světce
Obecně
laicizace – zesvětštění (odstranění vlivu církve)
demokratizace – zlidovění
Světská literatura
alba (česky svítáníčka) – druh provensálské lyrické poezie, písně, v nichž se milenci za svítání loučí
pastorála – literární žánr, zobrazující idylický venkovský život
minnesängři (Německo), trubadúři a truvéři (Francie) – pěvci dvorské lyriky
hrdinská epika – epos oslavující hrdinské činy
rytířský epos – epos o rytířích
bajka – krátký příběh, kde se zvířata chovají jako lidé s morálním ponaučením
zvířecí epos – eposy, kde zvířata jednají jako lidé, často s morálním poselstvím
fabliaux – literární žánr, vtipné satirické příběhy
Evropa
název
země
forma
obsah
významné postavy
symbolika?
historicky přesné?
Beowulf
Anglie
veršovaný epos
vzpomíná na dobré časy
život Beowulfa (krále) a jeho boje s příšerami
Beowulf
Grendelf
biblické alegorie
dobro × zlo
NE
Tristan a Isolda
Anglie
epos
román
tragická láska mezi rytířem Tristanem a princeznou Isoldou, kteří jsou nešťastně zamilovaní po vypití kouzelného nápoje lásky
Tristan
Isolda
Král Mark (strýc T, muž I)
NE
Píseň o Cidovi
Španělsko
hrdinský veršovaný epos
Cid (hrdina), který bojoval proti Maurům (Arabům), vrací se domů z vyhnanství si stěžuje si na své dva zetě
Cid
král
Maurové
křesťanství × islám
život hrdiny
ANO: bitvy
zbytek NE
Píseň o Rolandovi
Francie
lyricko-epická báseň
opěvování hrdiny
boje Rolanda (synovce Karla Velikého) proti Saracénům
na konci umírá
Rolando
archanděl Gabriel
andělé
křesťanství × islám
TROCHU
Píseň o Nibelunzích
Německo
hrdinský veršovaný epos
S zabil draka a vykoupal se v jeho krvi aby byl nesmrtelný, ale zůstal mu na zádech list
Siegfried
drak
pesimistická pohádka
NE
Edda
Island (Skandinávie)
epos
germánská + severská mytologie
bohové např. Odin, Thor, Loki
NE
Čechy
Jazyky
česká: jazyky (stsl., lat., čeština - glosy, 1. věta)
Konstantin a Metoděj
* bratři přinesli na Velkou Moravu na jaře 863 nový liturgický jazyk - staroslověnštinu - a první slovanskou abecedu „hlaholice“ (hlaholice → cyrilice → azbuka)
* důvod příchodu → král Rostislav se snaží skoncovat s uctíváním pohanských bůžků a pokřesťanštit svou zemi a píše do Cařihradu prosbu o vyslání biskupa, který byl lidem vysvětloval víru v jazyce, kterému oni budou rozumnět, oni vybírají bratry Konstantina a Metoděje
* Proglas
* veršovaný předzpěv, předmluva evangelia
* vznik: v 9. století k překladu evangelií do staroslověnštiny
* autor: sv. Cyril
* pravděpodobně první literární památka napsaná ve staroslověnštině
* Panonské legendy
* dva hagiografické spisy: Život Metodějův, Život Konstantinův
* první originální staroslověnské texty, které vznikly na Velké Moravě
* autor: Kliment Ochridský (žák sv. Cyrila a sv. Metoděje)
Písně
* duchovní lyrika
* Hospodine, pomiluj ny (Pane smiluj se nad námi) – 10. století, nejstarší česká dochovaná píseň
* Svatý Václave, vévodo české země – 12. století, 2. nejstarší píseň, psaná staročeštinou
* husitské písně – uznávali pouze duchovní jednohlasý sborový zpěv lidu (= chorál), zákaz hry na nástroje
* světská lyrika
* dvorská
* témata: láska, rytířství a dvorský život
* zpívány na královských dvorech
* žákovská – skládány žáky univerzit o nesnázích studentského života (nic jim nebylo svaté)
Legendy
* staroslověnština, latina
* čeští světci: sv. Václav, sv. Ludmila, sv. Vojtěch, sv. Prokop
* Kristiánské legendy - nejstarší legenda o svatém Václavu
název
rok
o kom
kým
obsah
Panonské legendy (Život Metodějův, Život Konstantinův)
9. stol.
Konstantina Metoděj
Kliment Ochridský (žák sv. Cyrila a sv. Metoděje)
Život sv. Václava
10. stol.
sv. Václav
neznámý autor
historie
Kristiánské legendy
10. stol.
sv. Václav, sv. Ludmila
Kristián (údajně kněz)
Kniha o rodu a utrpení sv. Václava
11. stol.
sv. Václav
neznámý autor
zázraky
Verše o utrpení sv. Vojtěcha
11. stol.
sv. Vojtěch
neznámý autor
________________
Kroniky
Kronika
Autor
Doba vzniku
Jazyk
Objektivnost
Hlavní téma
...
Kosmova kronika česká
Kosmas (děkan pražské univerzity)
12. století
latina
neobjektivní
báje + historie + politika, odkaz na starší autory
časoměrný verš, póza, humor, ironie
Kronika tak řečeného Dalimila
autor neznámý
14. století
čeština
historicky nepřesné - protiněmecké zaměření
historie + politika, vychází z Kosmovy kroniky
jednoduchost (rčení, mluvený jazyk), bezrozměrný verš, gramatický rým
Alexandreis
autor neznámý
14. století
latina,
francouzština,
němčina
Alexandr Veliký jako křesťanský bojovník proti nevěřícím Peršanům → pozemská x věčná sláva
moralizuje
Zbraslavská kronika
opati Ota Durynský a Petr Žitavský
14. století
latina
objektivní
Přemysl Otakar II.
Kroniky z doby Karla IV.
14. století
čeština
Karel IV.
Husitská kronika
Vavřinec z Březové
15. století
latina
husitství
z pozice umírněných Pražanů a staví se jak proti Zikmundovi, tak proti radikálním táboritům
Lucemburkové
* 15. století
* jeden z významných počinů – Hradecký rukopis, což je sbírka, obsahující náboženské básně, legendy a modlitby v češtině
Divadlo
* původně církevní - přiblížení příběhů nižší vrstvě → zesvětštění (funkce: vzdělání → zábava)
* herci (= žongléři, žakéři, komedianti, jokulátoři) byli jen muži; ženy až koncem středověku
* režisér měl kostým a hůl
* hrají v kostele nebo venku
* žánry
* liturgické (pašijové) hry – drama na biblické téma, součást mše, mířeno na negramotné publikum, pašijové hry na Velikonoce
* satiry – komičnost, výsměch, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů
* frašky – zesměšnění lidských slabostí
* disputace – vědecká rozprava, diskuse k řešení vědeckých a náboženských problematik
* pojmy: interludium (mezihra), moralita, mysterium (náboženské drama), mirákl (divadelní hra o zázraku)
* Mastičkář
* první české středověké drama
* 14. století
* vloženo do Hry tří Marií na odlehčení
* mistr Severín a sluha Rubín prodávají „zázračné“ masti
* zesměšňování dobových poměrů
* střídá češtinu, latinu i němčinu
* nesmělo se pro vulgarismy hrát v kostele
* postavy duchovní – zachovávající důstojnost x postavy světské – vulgarismy, hovorová řeč
Spor
* typický žánr středověké literatury, využívající mnohdy alegorie
* Spor duše s tělem, Tkadleček (Příběh muže, který po ztrátě milé diskutuje se Smrtí o smyslu života a utrpení, hledající smíření s osudem.)
* parodováno:
* Podkoní a žák (Komická satira, v níž dva opilí muži, podkoní a žák, vedou hádku o tom, kdo z nich má lepší životní styl.)
* Svár vody s vínem
Předhusovské období
* předchůdci: Jan Milíč z Kroměříže (radikál), Matěj z Janova (pravé x nepravé křesťanství), John Wycliffe, Konrád Waldhauser (jako první zkritizoval svatokupectví - prohlášen za kacíře), Tomášs Štítný ze Štítného (laik - bez teologického vzdělání, chtěl aby se řád zradikalizoval)
* náboženská reformace - ovlivňuje vše ostatní
* důraz na znalost Bible: „Každá česká vesnická žena zná bibli lépe než italský kněz"
* rovnost muže a ženy
* nespokojenost se soudobými církevními praktikami
* důraz na vzdělání
* rozpor učení církve s chováním jejich představitelů
* vyostření konfliktů → občanská válka
Hus
* život
* 1371 – 6.7.1415
* kněžství: 1400 vysvěcen na kněze, kazatel v Betlémské kapli, ostré spory s církví
* klatba od papeže → utekl na Kozí hrádek a zde kázal na venkově
* 1414 měl obhájit postoje v Kostnici
* 6.7.1415 upálen jako kacíř → ostatky rozprášeny do řeky
* dílo
* latinské spisy - O pravopise českém, O církvi, O šesti bludech
* české spisy
* Výklad Viery, Desatera a Páteře (= Otčenáš)
* zesměšnění katolické církve
* Dcera
* pokud je člověk zdravý a nemá majetek trápí ho chudoba, pokud je člověk bohatý trápí ho vlastnictví a pokud je člověk nemocný sužuje ho bolest
* Postilka
* husitství – církevní reformace v Čechách
* znaky
* vytrácí se bezstarostnost
* rozšíření češtiny v literatuře
* mluvená podoba češtiny
* obecné texty
* Jistebnický chorál – sbírka bojových a duchovních písní
* Budyšínský rukopis – veršované polemiky, zaměřené prohusitsky, jedna ze skladeb: Hádání Prahy s Kutnou Horou
* Václav, Havel a Tábor
* autorské texty
* Vavřinec z Březové
* husitská kronika – latinsky, nedokončeno
* Petr Chelčický
* ani jeden tábor → pacifista
* zeman - nižší vzdělání
* O boji duchovním, Postila, Síť viery pravé (traktát)
* husitský odkaz
* zájem široké veřejnosti o teologii → vznik Jednoty Bratrské
* šíření vzdělání
* nové žánry - spory, polemiky
Renesance
* znovuzrození antiky
* renesance (z fr. znovuzrození) je umělecký směr
* humanismus - myšlenkový směr - filosofie
* 3 fáze: raná, vrcholná, pozdní
* snaha pochopit zákonitosti světa
* v sochařství a malířství návrat k antice a hledání pravidel pro ztvárnění ideálu
* rozdíly
GOTIKA
víra
anonymita
symbolika
posmrtný život
umění vychovává
poznat Boha
latina, nár. jazyk
trojí lid
specializace
RENESANCE
víra + rozum + všední život
autorství
realističnost
aktuální dění
umění udělá radost
humanismus
klasická latina, nár. jazyky
politologie
renesanční člověk
Italská literatura
* Dante Alighieri – platonická láska k Beatrici – éterická bytost, Božská komedie (peklo, očistec, ráj)
* Francesco Petrarca – platonická láska k Lauře – má vlastnosti, Zpěvník, Sonety Lauře → sonet: 4 4 3
* Giovanni Boccaccio – platonická láska Marie (v dílech Filoména), díla: Život Dantův, Fiesolské nymfy, Dekameron a mnohé další
* Niccoló Machiavelli – Vladař (zpochybňuje dedictví vladařů), machiavelismus ( účel světí prostředky)
Mluvnice
Funkční styly, slohové útvar a popisy
funkční styly
Příklady typických slohových útvarů - na základě určitého slohového popisu.
p. informační
p. vyprávěcí
p. popisný
p. výkladový
p. úvahový
prostěsdělovací
oznámení, inzerát, krátká zpráva
prosté vypravování
prostý popis
řečnický
prezentace, referát
řeč obhájce, přednáška
politický projev
umělecký
umělecké vypravování
líčení, charakteristika
lyrická báseň, fejeton, úvaha
publicistický
zpráva, reklama, článek
reportáž, črta
komentář, glosa, sloupek, úvaha
odborný
anotace, resumé, referát
odborný popis, návod
výklad, studie, přednáška
úvaha, recenze, esej
administrativní
usnesení, žádost, stížnost, reklamace
posudek, protokol, životopis
Rozdělení jazyků
Indoevropské jazyky
jazyky indoíránské: romština, hindština, kurdština
jazyky keltské: irština, skotština
jazyky germánské: nizozemština, lucemburština, švédština, norština, dánština, angličtina, islandština
jazyky slovanské: čeština, ruština, polština, ukrajinština, slovenština, bulharština, chorvatština, srbština
jazyky románské (italické): portugalština, španělština, italština, rumunština, rétorománština, moldavština
jazyky baltské: litevština, lotyština
arménština
řečtina
albánština
Ugrofinské jazyky
estonština, finština, maďarština
________________
Čeština jako národní jazyk – útvary národního jazyka
* čeština
* spisovné útvary národního jazyka:
* spisovná čeština
* hovorová čeština – panelák, spacák
* nespisovné útvary národního jazyka:
* obecná – vokno, mlíko, ňák, pěkný knihy, bejt, dycky, chrnět
* nářečí (= dialekty) – kobzole, ščur
* profesní mluva – šuplera
* slang – fízl, biflovat, slepák
* argot – fízl, čórka
Jazykovědné disciplíny = lingvistika
* bohemistika - věda která se věnuje češtině
* slavistika - zabývá se všemi slovanskými jazyky
* hláskosloví – zvuková stránka jazyka
* fonetika – tvoření a znění hlásek
* fonologie - nauka a funkci fonémů (= nejmenší zvukový prvek schopný rozlišovat slova)
* lexikologie - nauka o slovní zásobě - jejím vývoji a významných vztazích mezi slovy
* etymologie - původ slov, onomastika - vlastní jména, lexikografie - teorie a praxe slovníků, frazeologie - zkoumá ustálení slov
* morfologie – tvarosloví
* syntax – skladba
* gramatika – interpunkce, tvarosloví, lexikologie, syntax
________________
Zvuková stránka jazyka
* hlásky
* samohlásky (vokály): znělé hlásky, tóny, a e i o u
* dvojhlásky (diftongy x monoftongy – jednoduché) – plynulé spojení dvou samohlásek, čeština má jen ou (ve slovech cizího původu také au, eu)
* souhlásky: šumy
* znělé: b, d, ď, g, v, z, ž, znělé ch, h, ř, dz, dž; j, l, r, m, retozubné m, n, ň, měkkopatrové n
* neznělé: p, f, t, ť, s, š, k, ch, c, č, neznělé ř
* přízvuk je v češtině většinou na první slabice
* pojmy
* ráz – nepovinný, tvrdý přízvuk, u slov kde vedle sebe stojí dvě samohlásky, ale netvoří dvojhlásku
* fonetická transkripce – zápis výslovnosti: ´značí přízvuk, ? je ráz , : značí délku
* [k´za] = koza, [?o´kno] = okno, [hra:li] = hrály, [mňeke:] = měkké, [vječina] = většina
* spodoba (= asimilace) znělosti – hlasivky nejsou nastaveny tak, aby mohly střídat znělost po sobě bezprostředně následujicich šumů, proto u souhláskových skupin dochází k tzv. spodobě znělosti
* lehce [lechce], lebka [lepka]. svatba [svadba], shnilý [schnilý]
* neutralizace znělosti – na konci slov dochází k tomu, že znělé hlásky se vyslovují nezněle
* krev [kref], zub [zup]
Pravopis – i/y, n/nn, s/z, ú/ů
Shrnutí děl
název díla
vznik
původ
autor
obsah
jazyk
náboženské světské
forma
Epos o Gilgamešovi
Mezopotámie
hledání nesmrtelnosti, přátelství Gilgameš – Enkidu
akkadština
světské
epos
Ilias
Řecko
Homér
poslední dva měsíce trojské války
řečtina
světské
epos
Odyssea
Řecko
Homér
desetileté bloudění krále Odyssea
řečtina
světské
epos
Oresteia
Řecko
Aischylos
Orestés pomstí vraždu svého otce zabitím vlastní matky, čímž ukončí cyklus krvavé msty a nastolí spravedlnost
řečtina
světské
tragédie
Antigona
Řecko
Sofokles
Antigona pohřbí svého bratra navzdory královu zákazu, za což je potrestána smrtí
řečtina
světské
tragédie
Médea
Řecko
Euripides
Médeia se pomstí manželovi za zradu tím, že zabije jeho novou ženu, jejího otce a nakonec i své vlastní děti
řečtina
světské
tragédie
Král Oidipus
Řecko
Sofokles
nevědomé naplnění věštby
řečtina
světské
tragédie
Jezdci
Řecko
Aristofanes
klasická komedie
řečtina
světské
komedie
Žáby
Řecko
Aristofanes
klasická komedie
řečtina
světské
komedie
Smírčí soud
Řecko
Menandros
nová komedie
řečtina
světské
komedie
Aeneis
Řím
Vergilius
osudy trojského hrdiny Aenea
latina
světské
epos
Proměny
Řím
Ovidius
mytologické příběhy od stvoření světa po Caesarovo zbožštění
latina
světské
báje
Umění milovat
Řím
Ovidius
ironicky laděný básnický návod, jak si získat a udržet lásku v prostředí antického Říma
latina
světské
báseň
Beowulf
Anglie
vzpomíná na dobré časy, život Beowulfa (krále) a jeho boje s příšerami
angličtina
světské
epos
Píseň o Rolandovi
Francie
boje Rolanda (synovce Karla Velikého) proti Saracénům, na konci umírá
francouzština
světské
lyricko-epická báseň
Tristan a Isolda
Anglie
tragická láska mezi rytířem Tristanem a princeznou Isoldou, kteří jsou nešťastně zamilovaní po vypití kouzelného nápoje lásky
angličtina
světské
epos, román
Píseň o Cidovi
Španělsko
Cid (hrdina), který bojoval proti Maurům (Arabům), vrací se domů z vyhnanství si stěžuje si na své dva zetě
španělština
světské
hrdinský veršovaný epos
Píseň o Nibelunzích
Německo
Siegfried zabil draka a vykoupal se v jeho krvi aby byl nesmrtelný, ale zůstal mu na zádech list
němčina
světské
hrdinský veršovaný epos
Edda
Island
germánská + severská mytologie
islandština
světské
epos
Proglas
863
Česká země
Cyril
veršovaný předzpěv, předmluva evangelia
staroslověnština
náboženské
veršovaný předzpěv
Panonské legendy
9. stol.
Velká Morava
Kliment Ochridský (jejich žák)
o Konstantinovi a Metodějovi, jejich misi na Velké Moravě a šíření křesťanství
staroslověnština
náboženské
legenda
Život sv. Václava
10. stol.
Česká země
sv. Václav
staroslověnština
náboženské
legenda
Kristiánské legendy
10. stol.
Česká země
Kristián
sv. Václav, sv. Ludmila
latina
náboženské
sbírka legend
Kniha o rodu a utrpení sv. Václava
11. stol.
Česká země
sv. Václav
staroslověnština
náboženské
legenda
Verše o utrpení sv. Vojtěcha
11. stol.
Česká země
sv. Vojtěch
latina
náboženské
legenda
Kosmova kronika česká
12. stol.
Česká země
Kosmas
báje + historie + politika, odkaz na starší autory
latina
kronika
Kronika tak řečeného Dalimila
14. stol.
Česká země
historie + politika, vychází z Kosmovy kroniky
čeština
kronika
Alexandreis
14. stol.
Česká země
Alexandr Veliký jako křesťanský bojovník proti nevěřícím Peršanům → pozemská x věčná sláva
latina, němčina, francouzština
kronika
Zbraslavská kronika
14. stol.
Česká země
opati O. Durynský a P. Žitavský
historie českých zemí a Přemyslovců
latina
kronika
Mastičkář
14. stol.
Česká země
zesměšňování dobových poměrů, první české středověké drama
čeština, latina
světské
drama
Husitská kronika
15. stol.
Česká země
Vavřinec z Březové
husitství
latina
kronika
Tkadleček
15. stol.
Česká země
příběh muže, který po ztrátě milé diskutuje se Smrtí o smyslu života a utrpení, hledající smíření s osudem
čeština
světské/náboženské
báseň
Podkoní a žák
15. stol.
Česká země
hádka podkoního a žáko o tom kdo má lepší životní styl
čeština
světské
satira
Svár vody s vínem
15. stol.
Česká země
hádání se vody s vínem o jejich hodnotě
čeština
světské
satira
Výklad Viery, Desatera a Páteře
15. stol.
Česká země
Hus
Otčenáš
čeština
náboženské
teologický traktát
Dcerka
15. stol.
Česká země
Hus
pokud je člověk zdravý a nemá majetek trápí ho chudoba, pokud je člověk bohatý trápí ho vlastnictví a pokud je člověk nemocný sužuje ho bolest
čeština
světské
traktát
Jistebnický chorál
15. stol.
Česká země
sbírka bojových a duchovních písní
čeština
náboženské
chorál
Budyšínský rukopis
15. stol.
Česká země
veršované polemiky, zaměřené prohusitsky, jedna ze skladeb: Hádání Prahy s Kutnou Horou
čeština
náboženské
polemika
O boji duchovním
15. stol.
Česká země
Chelčický
boj je nekřesťanský a je to přestoupení zákona Božího
čeština
náboženské
traktát
Síť viery pravé
15. stol.
Česká země
Chelčický
kritika existující podobu společnosti a formuluje svou náročnou představu opravdu křesťanského života
čeština
náboženské
teologický traktát
Božská komedie
1320
Itálie
D. Alighieri
peklo, očistec, ráj
italština
Dekameron
1353
Itálie
Giovanni Boccaccio
kamarádi, kteří před morem utekli z města na venkov si na zahnání nudy vypráví příběhy
italština
Procvičování
Procvičování
1. Druhy kompozice
1. paralelní – _________________________
2. retrospektivní – _________________________
3. rámcová – _________________________
4. chronologická – _________________________
2. Žánry epické a lyrické
1. epické (8) – _________________________
2. lyrické (6) – _________________________
3. dramatické (6) – _________________________
4. lyrickoepické (2) – _________________________
slovníček
bajka
epos
román
povídka
komedie
tragédie
žalm
píseň
óda
pověst
anekdota
balada
romance
epigraf
3. Figury
1. anafora – _________________________
2. epanastrofa – _________________________
3. epifora – _________________________
4. epizeuxis – _________________________
4. Tropy
1. metonymie – _________________________
2. oxymoron – _________________________
3. eufemismus – _________________________
4. personifikace – _________________________
5. metafora – _________________________
6. epiteton – _________________________
7. ironie – _________________________
8. synekdocha – _________________________
9. 5. Druhy rýmů
1. přerývaný – _______
2. postupný – _______
3. obkročný – _______
4. tirádový – _______
5. střídavý – _______
6. sdružný – _______
6. Funkční styly, slohové útvar a popisy
funkční styly
Příklady typických slohových útvarů - na základě určitého slohového popisu.
p. informační
p. vyprávěcí
p. popisný
p. výkladový
p. úvahový
prostěsdělovací
řečnický
umělecký
publicistický
odborný
administrativní
7. Rozdělení jazyků
1. románské (6) – _________________________
2. baltské (2) – _________________________
3. germánské (7) – _________________________
4. keltské (2) – _________________________
5. slovanské (8) – _________________________
6. indoíránské (3) – _________________________
7. ugrofinské (3) – _________________________
________________
Čeština jako národní jazyk – útvary národního jazyka
* čeština
* spisovné útvary národního jazyka:
* spisovná čeština
* hovorová čeština – panelák, spacák
* nespisovné útvary národního jazyka:
* obecná – vokno, mlíko, ňák, pěkný knihy, bejt, dycky, chrnět
* nářečí (= dialekty) – kobzole, ščur
* profesní mluva – šuplera
* slang – fízl, biflovat, slepák
* argot – fízl, čórka
Jazykovědné disciplíny = lingvistika
* bohemistika - věda která se věnuje češtině
* slavistika - zabývá se všemi slovanskými jazyky
* hláskosloví – zvuková stránka jazyka
* fonetika – tvoření a znění hlásek
* fonologie - nauka a funkci fonémů (= nejmenší zvukový prvek schopný rozlišovat slova)
* lexikologie - nauka o slovní zásobě - jejím vývoji a významných vztazích mezi slovy
* etymologie - původ slov, onomastika - vlastní jména, lexikografie - teorie a praxe slovníků, frazeologie - zkoumá ustálení slov
* morfologie – tvarosloví
* syntax – skladba
* gramatika – interpunkce, tvarosloví, lexikologie, syntax
________________
Zvuková stránka jazyka
* hlásky
* samohlásky (vokály): znělé hlásky, tóny, a e i o u
* dvojhlásky (diftongy x monoftongy – jednoduché) – plynulé spojení dvou samohlásek, čeština má jen ou (ve slovech cizího původu také au, eu)
* souhlásky: šumy
* znělé: b, d, ď, g, v, z, ž, znělé ch, h, ř, dz, dž; j, l, r, m, retozubné m, n, ň, měkkopatrové n
* neznělé: p, f, t, ť, s, š, k, ch, c, č, neznělé ř
* přízvuk je v češtině většinou na první slabice
* pojmy
* ráz – nepovinný, tvrdý přízvuk, u slov kde vedle sebe stojí dvě samohlásky, ale netvoří dvojhlásku
* fonetická transkripce – zápis výslovnosti: ´značí přízvuk, ? je ráz , : značí délku
* [k´za] = koza, [?o´kno] = okno, [hra:li] = hrály, [mňeke:] = měkké, [vječina] = většina
* spodoba (= asimilace) znělosti – hlasivky nejsou nastaveny tak, aby mohly střídat znělost po sobě bezprostředně následujicich šumů, proto u souhláskových skupin dochází k tzv. spodobě znělosti
* lehce [lechce], lebka [lepka]. svatba [svadba], shnilý [schnilý]
* neutralizace znělosti – na konci slov dochází k tomu, že znělé hlásky se vyslovují nezněle
* krev [kref], zub [zup]
Pravopis – i/y, n/nn, s/z, ú/ů