Evangelium podle Lukáše V prvním videu jsme si všímali, jak Lukáš představuje Jana Krstitele a Ježíše jako naplnění příběhu Izraele a božích zaslíbení zapsaných ve Starém zákoně. Pak jsme viděli, jak Ježíš zahajuje své veřejné působení a přináší zprávu o božím království chudým, znevýhodněným a odstrčeným v Izraeli. Ježíš učil, že v jeho království je všechno obráceně.
Naše běžné společenské hodnoty převrací vzhůru nohama. Úvodní část knihy vrcholí, když Lukáš představuje Ježíše jako nového Mojžíše, který svou smrti v Jeruzalémě zahájí nový exodus. A tak se dostáváme k rozsáhlé střední části knihy, kde Ježíš jako vůdce nového Izraele putuje do Jeruzaléma.
Tato část knihy obsahuje hlavně vyučování a... A podobenství, která Ježíš předává lidem, které potkává na cestě a hlavně své rostoucí skupině učedníků. Lukáš tímto způsobem líčí následování Ježíše jako cestu.
Jde o něco praktického, co se učíte za pochodu, během života. Ježíš tedy své učedníky hned z kraje zapojí do své mise a vyšle je na cestě před sebou, aby ohlašovali příchod božího království. Být učedníkem tedy už od začátku znamená, podílet se na misi Ježíšova království a přijmout je za svou.
Když se pak učitníci vrací k Ježíšovi, začíná je učit o modlitbě a o spoléhání na boží péči. Právě v těchto Lukášových kapitolách hovoří Ježíš o penězích, majetku a štedrosti více než kdekoliv jinde v celém svém učení. Pokud následování Ježíše opravdu znamená něco jako putování, Mělo by být spojeno se skromností a svobodou od majetku, vedoucí k radikální štedrosti.
Dalším klíčovým tématem těchto kapitol je Ježíšův neustálý zájem o chudé. Během své cesty postupně formuje svůj nový Izrael a potkává nejrůznější lidi, například nemocné a slepé. Potkává také samařany, dávné nepřátelé židů nebo nechvalně známého Zachaja, ale odpovídá za výběr daní pro říjmany. Všichni tihle vyděděnci se setkávají s Ježíšem a jsou tím tak proměněni, že se přidávají k jeho královskému společenství, které Ježíš popisuje jako velikou hostinu. Přišel, aby hledal a zachraňoval ztracené.
Když tyto lidé poznávají boží milosrdenství, je to důvod k oslavě. Ale ne všichni mají z takového slavení radost. Lukáš uvádí řadu příběhů, kde Ježíš stoluje zvůdci Izraele a vždycky přitom dojde k vášnivým sporům, při nichž Ježíš odhaluje jejich píchu a pokrytectví.
Kontrast těchto dvou přístupů k oslavě vidíme v Ježíšově známém podobenství o ztraceném synu. Jeden otec měl dva syny. Jeden z nich nerozumně odejde a prohýří své dědictví. Ale nakonec se kajícně vrací a...
A otec mu odpouští a pořádá velkou hostinu na oslavu, že jeho syn byl ztracen a je nalezen. Jenže ten starší brater, který otce nikdy neopustil, se zlobí a vadí mu otcova štědrost k nezdárnému synovi. Tímhle známým podobenstvím Ježíš vysvětluje vůdcům národa celou svoji královskou misi.
Oslavná hostina je tu... obrazem toho, jak Bůh vítá do své rodiny úplně každého. Jedinou vstupní podmínkou je pokora a pokání. Ukazuje se to i tragedie izraelských vůdců, kteří Ježíšovo pozvání do jeho paradoxního království odmítají a jejich zatvrzelost vůči němu sílí.
Nakonec Ježíš před velikonocemi přijíždí do Jaruzaléma. Když se blíží k městu, rozpláče se. Učedníci ho zdraví jako mesiánského krále, ale vůdcové Izraele ho odmítají.
Ježíš ví, že když odmítnou jeho království míru, brzy zavedou Izrael na cestu odporu a povstání proti římské říši. Pro město to bude znamenat zkázu. A právě tuto zkázu Jeruzaléma Ježíš symbolicky předvede, když vtrhne do chrámu, vyžene prodejce zvířat a přeruší chrámový obětní provoz.
Prohlašuje. že se z tohoto místa bohoslužby stalo doupě rebelů a tak bude zničeno. Tento akt samozřejmě vzbudil mezi izraelskými vůdci a Ježíšem celou řadu polemik, které vyvrcholí Ježíšovou předpovědí, že ještě v té generaci oblehnou Jeruzalém římská vojska a spustoší město i chrám. Na to se Ježíš z učedníky stáhne do ústraní, aby slavili velikonoční hostinu.
Je to každoroční večeře na připomínku vysvobození Izraele s otrodství skrze smrt Beránka. A tehdy Ježíš... Z podávaného chleba a vína udělá nové symboly svého nového exodu. Jeho obětované tělo a prolitá krev přinesou svobodu Ježíšovu novému Izraeli. Po hostině je Ježíš zatčen, vyslýchán židovskými vůdci a nakonec souzen jako někdo, kdo si osobuje být králem.
Lukáš ale zdůraznuje Ježíšovu nevinu. Římský prokurátor Pilát třikrát zopakuje, že Ježíš je nevinný, než podlehne tlaku okolí. Dokonce ani Herodes, vládce Galiléje, nenachází nic, z čeho by Ježíše obvinil. Vůdcové ale nakonec donutí Piláta, aby ho odsoudil a tak je ukřižován.
Ježíš ale i ve svém bolestném umírání stělesňuje boží lásku a milosrdenství, o němž tak často učil. Vojákům, když ho křižují, nabízí boží odpověď. odpuštění. Když pak jeden ze zločinců popravovaných spolu s ním pochopí, kdo Ježíš vlastně je, prosí ho, vzpomeň si na mě, až přijdeš do svého království.
A Ježíšova poslední slova dávají pokořenému trestanci naději. Dnes budeš se mnou v ráji. Po tomhle posledním projevu štědré laskavosti pak Ježíš umírá. Jeho tělo je pochováno, ale Prvního dne v týdnu ke hrobu přichází několik ježíšových učedníků a zjišťují, že je prázdný.
Dvě andělské postavy jim oznamují, že Ježíš byl vzkříšen z mrtvých a žije. Učedníci odcházejí a vůbec nevědí, co si o tom myslet. A právě tady nám Lukáš vypráví jednu z nejkrásnějších příhod.
Dva z ježíšových učedníků odcházejí z Jaruzaléma do městečka Emausi celý strápení Ježíšovou smrtí. Z čista jasna se k ním připojí Ježíš a vykračuje si vedle nich, jenže oni ho nepoznávají. Ptá se, proč jsou tak smutní a oni mu povídají, jak doufali, že Ježíš bude ten, kdo vykoupí Izrael, jenže teď je mrtvý. A celé to bylo na nic. Ježíš pak s nimi ale večeří, láme jim chléb, přesně jako to dělal o Velikonocích.
A v tu chvíli ho poznávají. A on jim zmizí. Lukáš tu příhodu vypráví, aby zdůraznil pointu týkající se následování Ježíše.
Dokud učedníci vnucují Ježišovi své představy a svůj pohled na realitu, on jim zůstává neviditelný a neznámý. Teprve když se poddáme božímu paradoxnímu království stělesněnému na kříži v jeho nezištné, sebeobětující lásce, jen tehdy vidíme a... A poznáváme opravdového Ježíše. Závěrečná scéna knihy představuje další společné stolování.
Ježíš se ukazuje učedníkům a vysvětluje jim ze spisů Starého zákona, jak se všechno událo podle božího plánu. Že se mesiáš stane králem Izraele, když bude trpět. a zemře za jejich hříchy a když přemůže jejich zlo svým vzkříšením a věčným životem.
Teď tedy, jak slíbil už prorok Simeon v kapitole 2, Ježíšovo království překročí hranice Izraele, aby se boží odpuštění mohlo hlásat všem národům a každý mohl být pozván k následování Ježíše. Ježíš ale říká učetníkům, Počkejte v Jeruzalémě na příchod ducha, aby vás zmocnil k této nové misi. Což vás samozřejmě vybízí, abyste pokračovali četbou druhého Lukášova spisu, knihy skutků. A tohle tedy bylo Evangelium podle Lukáše.