Stavba atomu Podíváme se na to, z čeho se atom skládá a budeme se věnovat pojmům jako nuklit a izotop. Historie atomu by vydala na samostatné video a pravděpodobně ho pro vás někdy natočím, ale to není až tak moc praktické. Pojmy z tohoto videa budete pravidelně používat a měli byste je tedy znát. Atom se skládá z elektronového obalu a jádra, které je neporovnatelně menší.
Pro ilustraci představte si, že někde tady máte dům a v něm svůj pokoj. Pokud by bylo jádro atomu velké jako váš pokoj, pak by obal byl větší než celá Česká republika. V elektronovém obalu jsou elektrony a v jádře jsou protony a neutrony.
Elektrony jsou záporné částice, protony kladné a neutrony jsou neutrální, bez náboje. Z toho nevyplývá. ale atom musí být také neutrální částice.
Počet elektronů v obalu, tedy záporných částic, musí být stejný jako počet protonů, tedy kladných částic, v jádře. Počet protonů v jádře udává protonové číslo, které najdeme v periodické tabulce. Jádro se latinsky nazývá nucleus.
Proto se částicím v jádře, protonům a neutronům, říká nucleony. Nukleonové číslo se zapisuje vlevo nahoře vedle prvku. Pokud víme, že atom uhlíku obsahuje 12 nukleonů a z toho 6 je protonů, to víme díky protonovému číslu, vychází nám, že v jádře je 6 neutronů. Teď si tedy napíšeme malý slovníček.
Prvek. Soubor atomů se stejným protonovým číslem. Protonové číslo atom charakterizuje a zařazuje ho do periodické tabulky.
Izotopy jsou atomy se stejným protonovým číslem, ale rozdílným počtem neutronu, tedy i nukleonu. Vodík má tři izotopy a chlor má dva. Izotopy mají stejné chemické vlastnosti, ale rozdílné fyzikální vlastnosti. Čili mají rozdílnou hmotnost, protože neutron přece jenom něco váží, ale také například z teplotu varu.
Izotopy vodíku mají i své názvy. H1 je protium, H2 deutérium a H3 tritium. Protium je nejrozštířenější izotop, ale deutérium je důležité kvůli jaderné fůzi.
Nuklidy jsou atomy se stejným protonovým i neutronovým číslem. Deutérium jako takové je nuklid. Posledním pojmem je izobar. Izobary jsou atomy se stejným počtem neutronů. ale různým počtem protonů.
Jsou to tedy rozdílné prvky. Možná to není úplně jasné. V tabulce najdeme prvky, které poznáme podle protonového čísla.
Jeden prvek může mít více různých izotopů, jako například vodík. Soubor samostatných izotopů se nazývá nuklit. Pojem izobar není tak důležitý a v chemii se s ním téměř nesetkáte. Pojďme se teď věnovat jontům. Na rozdíl od atomů...
jsou jom ty nabité částice. Počet protonů v jádře musí tedy být jiný, než počet elektronů v obalu. Vraťme se na chvilku zpátky do našeho pokoje, který představuje jádro atomu. Co když s vámi v pokoji bude bydlet myš?
Myslíte si, že je možné, aby se tahle myška odstěhovala za hranice? Mocné, co? A co takhle kočička, která žije v Beskydech a občas zaběhne na Slovensko? To už není tak nepravděpodobné.
Proč to vlastně všechno říkám? protože protony z jádra nikdy nemůžou utéct. Ale elektrony se z obelu občas můžou utrhnout a zmizet. Pokud se utrhne jeden elektron, ztratíme jednu záporně nabitou částici. Dostáváme tedy kladně nabitý jont, konkrétně s nábojem plus jedna.
Pokud se ztratí více elektronů, můžeme dostat i kateonty s vyšším kladným nábojem. Říkáme tomu oxidační číslo. Jak už jsem zmínila.
Kladné jonty nazýváme kationty. Kyslík kationty moc nevytváří, ale jiné atomy, jako například sodík a vápník, tvoří kationty téměř výhradně. Stejně tak jako dusí. Může také nastat opačná situace. Neutrální atom potká elektron a ubytuje ho ve svém obalu.
V tom případě bude mít jonc záporný náboj, protože má o jeden nebo více záporných elektronů víc. Příkladem je tedy kyslík a fluor. O tom, jestli atom spíše přijme nebo odevzdá elektron, Rozhoduje elektronegativita a elektronová konfigurace. Zkuste teď schválně odpovědět na tyhle otázky jako kontrolu, jestli jste dobře poslouchali a jestli jste si něco zapamatovali.
Odpovědi tu budou za 3, 2, 1, teď! Doufám, že jste odpověděli na všechno správně. Pro poslední dvě otázky bylo potřeba vědět, že v atomech je počet protonů stejný jako počet elektronů.
A pokud sečteme protony a neutrony, dostaneme počet nukleonů. Co se týče jontů, pokud jsou kladné, tak je méně elektronů a pokud jsou záporné, tak je více elektronů než protonů. Jak vám to šlo?
Dejte mi jako obvykle vědět do komentářů a dejte odběr, aby vám neuteklo další video. Titulky vyt