Dneska si přiblížíme období raného novověku. Raný! V tomto významu brzký znamená, že napíšeme jenom jedno N.
Není to odvozenina od slova ráno, žádný raní čaj, kdy píšeme N2. Raný novověk je další etapa lidských dějin. Je spojována s koncem 15. století až polovinou 17. století.
Počátek novověku bývá spojován s... objevením Ameriky jako nového kontinentu a Krištofem Kolumbem v roce 1498. Konec tohoto raného období zase je spojován s koncem 30. leté války v Evropě. Bylo to období, které sebou přineslo spoustu hospodářských a společenských změn.
Všechno bylo spojené s objevnými plavbami. Ty nejenom, že přinesly nové území pro člověka, nový svět, právě tu Ameriku, ale také prokázali kulatost země. což byly obrovské změny pro tehdejší lidi.
Postupně začíná ztrácet své výsadní postavení církev, kde se projevuje spoustu problémů. Už dříve jsme mluvili například o papežském schizmatu, kdy se objevilo hnedka několik papežů a věřící nevěděli, kdo je ten pravý. Teď se podrývala ta autorita církve právě prokázáním třeba kulatosti země nebo její postavení ve vesmíru. Všechno tady toto vedlo k tomu, že se změnil pohled na svět, ale také na člověka. a vznikají nová politická zřízení, rozvíjí se věda, která pracovala s novými údají a to všechno právě je spojené tady s obdobím raného novověku.
Vy si do sešitu poznamenejte raný novověk, změna hospodaření, nová organizace práce, zdokonalení technických postupů, nová je vynálezi a to vše ovlivňuje myšlení a celou společnost. My půjdeme postupně, začneme u změny hospodaření. Souvisilo to se zemědělstvím.
Dříve fungoval takzvaný trojpolní systém hospodaření, kdy se obdělávaná půda dělila na tři části, na ozim, jař a úhor, což byla část pole, která sloužila jako pastviny, ležela takzvaně ladem. Díky novým zdokonaleným zemědělstvím. nydělským nástrojům, zdokonalenému pluhu, po případě kose se obdělaná půda zvětšuje. Dělila se pouze na dvě části.
Na jedné části se zasadili oběloviny, klasika pšenice, žito, ječmen. Druhá část byla vymezená pícninám. Podle obrázku určitě poznáte, že se jednalo o jetel, po případě řepu.
Tyto dvě části se vždycky po roce měnily, takže ta půda měla šanci si odpočinout. Tomuto říkáme střídavý systém. V zemědělství se využívalo i dalších nástrojů a dalších zdokonalených nářadí, takže se velmi rozvíjí, stejně tak jako řemesl.
Pokud bychom porovnali jednodlivé části Evropy, v západní Evropě dochází k rozvoji takových soukromních rolníků, zatímco ve východní části Evropy vznikají spíše panské velkostatky. Změnila se také společnost, objevily se nám stavy. Stavy byly skupinky lidí, které zasahovaly a dá se říct... omezovali vládu panovníka.
Dříve byla takzvaná neomezená vláda panovníka, který vládl absolutně. Potom, co se nám objevují stavy, a byly to tři stavy, jednalo se o šlechtu, měšťanstvo a duchovenstvo, které toužili také pomoci a začalo ji právě tu moc panovníka omezovat. A jak moc byly úspěšné, to se projevilo.
bylo ve vytvoření dvou typů monarchií. A takže... Vy si zase zapíšete vznik stavů a měli byste vědět, že to byly skupiny, které se podílely na vládě a omezovaly moc panovníka. Byly tři, šlechta, měšťanstvo a duchovenstvo. Scházeli se na takzvaném zemském sněmu a tady rozhodovali, vlastně uplatňovali svá práva.
Hlasovali o vybírání daní, volili panovníka a... A svolávali zemskou hotovost, což bylo vlastně vojsko. Bez souhlasu stavů třeba se nemohl panovník svolat vojsko a táhnout do boje.
Říkali jsme se, jak silné byly stavy, tak se dělila moc v království. A vytvořily se nám dva takové typy monarchií. Buď to byla stavovská monarchie, kde se věděla, kde zemský směm měl velký vliv, takže bez svolení těch tří stavů, šlechty, měšťanstva a duchovenstva, nemohl panovník zvyšovat daně, po případě vybírat mimořádné daně, anebo svolávat vojsko. To bylo typické především pro České království, po případě Polsko. Zatímco pokud fungovala takzvaná absolutistická monarchie, Tak pan...
Panovník rozhoduje více méně sám, bez ohledu na stavy. Zemský sněm tady téměř neexistuje, nebo je ten jeho vliv velmi omezený, téměř žádný. A takováto absolutistická monarchie, která představovala neomezenou moc panovníka, fungovala především ve Francii a ve Španělsku, kde vládly Habsburkové. A pokud si to ukážeme ještě jako takovou hodinu, houpačku, čím větší moc měly stavy, tím byla moc panovníka menší.
Bylo to typické pro Čechy a pro Polsko. Zatímco u té absolutistické monarchie je to naopak. Čím větší je moc panovníka, tím menší je moc stavů. Typické pro Španělsko a Francii. Kromě zemědělství...
kromě rozdělení moci a vzniké nové společenské vrstvy, se raný novověk projevil také ve zdokonalení a rozvoji řemesel. Výrobky, které vznikaly, se prodávaly na trzích, rozvíjí se především textilní výroba, sklářská výroba. ale celkově dochází k modernizaci. Dříve každý řemeslník vyráběl celý výrobek sám.
Teď se začíná objevovat takzvaný nákladnický neboli faktorský systém. Faktoři byli obchodníci, kteří nakoupili surovinu, rozvezli je k těm jednotlivým drobným řemeslníkům, Po nějakém čase se vraceli a zpomněli, Vybírali hotové výrobky a ty sami prodávali na trzích. Řemeslník dostal zaplacené za svou práci, ale ten obchodník už ten výrobek prodával sám na trhu za pravděpodobně větší peníze.
To byl jeden systém. Druhý systém nazýváme jako manufaktury, nebo také soustředěná výroba. a vzniká Vzniká nám jedna dílna, například Ševcovská, kde bylo hnedka několik řemeslníků pod jednou střechou. Pracovali společně, ale každý dělal pouze jeden úkon. Takže jeden celý den vyráběl pouze podrážky.
Jeden vykrajoval svršky, jeden to celé sešíval dohromady a jeden to zdobil třeba tím, že při zšívání. Každý se soustředil na ten jeden úkon, takže se v něm zdokonalil, bylo o mnohem rychlejší, což znamená, že vyráběli více výrobků, ty byly kvalitnější a mohli obdržet více peněz. Tomuto teda říkáme manufaktury a byly to takové pra-pra-pra babičky továren.
Majitel založil dílnu, kde pracovalo více. Každý z nich vyráběl jen čtyři. Část výrobku prováděl jeden určitý úkon. Výroba byla rychlejší a levnější. A vytváří se nám tady nový vztah mezi podnikatelem a placeným dělníkem.
Podnikatel byl majitel dílní, který zaměstnával jednotlivé dělníky. Další novinkou bylo také rozšíření peněz rozvoj obchodu. Zase se vrátíme na začátek k objevným plavbám, které nejenomže přinesly třeba z nové zemědělské, teda zeměpisné znalosti, nebo nové zemědělské plodiny do Evropy, z Ameriky do Evropy putuje také obrovské množství zlata a stříbra.
Víme o španělských dobivatelích, kterým se... podařilo rozvrátit staré indianské říše, Inku, Maju a Azteku a využili jejich obrovského bohatství, které putovalo do Evropy a tady se z nich razili mince. Takže dovoz zlata a stříbra z nově objevených oblastí umožnil rozšíření ražby peněz. V tomto období se vlastně zničilo spoustu jinde. medianských památek, spoustu drahocených předmětů, ze kterých v Evropě byly raženy mince.
Protože těch drahých kovů, toho zlata a stříbra, bylo opravdu hodně. Tak se v Evropě rozvíjí nová odvětví, jako byly první banky a směnárny. Takové ty nejstarší byly spojené se severní Itálií, a změstí. jako Janov, Benátky, Neapol, poměrně staré banky pochází také z Londýna, Lionu, Antwerp a nebo Brug. Díky rozvoji a ražby peněz se rozvíjí také Venkov.
Na Venkově pod daní byli zvyklí platit daně pomocí naturálí, což byla část úrody. vrchnost neboli šlechtá, ale teďka chtěla peníze. Bylo to jednoduché, protože když si dáte do sklepa pytel, obilí nebo část úrody, většině vám nevydrží. Zatímco když si do sklepa dáte truhlu z penězi, tak je můžete skladovat jak dlouho chcete.
Takže pro šlechtu bylo opravdu výhodnější požadovat placení daní dávek v penězích. Ty peníze ale museli ti poddaní někde získat. Takže chodili prodávat přebytky na trhy. A ty trhy se konaly většinou ve městech.
I obyčejní rolníci se tudíž dostávají více v uvozovkách mezi lidi. A na venkov se také začínají šířit nové informace. Dochází k předávání...
a nových zkušeností, rozvíjí se jak řemeslo, tak také obchod. A díky tomu se zaostalost venkova vůči městům snižuje. Bylo to opravdu velice důležité a změnilo to tu typickou středověkou společnost. A to všechno souviselo právě s obdobím raného novověku, které který upouští od feudalismu, což byl typický vztah prostředověk, vztah mezi šlechticem a poddaným.
Místo toho nastupuje kapitalismus, kdy máme vztah mezi podnikatelem a dělníkem. Protože tady všechny ty změny probíhaly dříve a rychleji v západní Evropě, a prohlubuje se rozdíl mezi západní a významní. východní Evropou a ta západní Evropa je mnohem vyspělejší.
Všechny tady tyto informace máte také v učebnici na straně 121 až 123. Projděte, přečtěte a podle této prezentace si udělejte zápis do sešitu.