Pojistka demokracie, strážce svobody, pilíř stability v zemi. Instituce, která má nezastupitelnou úlohu v českém ústavním systému. To je Senát parlamentu České republiky.
Bez výslovného souhlasu Senátu nelze změnit ústavu ani volební zákony. To je jedna z klíčových kompetencií Senátu, zdaleka ne však jediná. Podívejme se na jeho pravomoci v širším kontextu a podrobněji. V demokratických zemích je moc rozdělené, na moc soudní, kterou představují nezávislé soudy, moc výkonnou, která náleží vládě a prezidentovi, a moc zákonodárnou. Zákonodárná moc, tedy pravomoc vydávat zákony, byla v České republice svěřena do rukou parlamentu, který má dvě komory.
Senát a poslaneckou sněmovnu. Právě zákonodárná neboli legislativní činnost je hlavním posláním Senátu. A jak takový proces schvalování zákonů vlastně probíhá? Pravomoc předkládat návrhy zákonů má v České republice poslanec, skupina poslanců, Senát jako celek, vláda a krajská zastupitelstva.
Návrh zákona musí nejdříve projednat poslanecká sněmovna. Pokud je návrh zákona většinou poslanců schválen, putuje dál právě do Senátu, který má na projednání 30 dní. Tady návrh napřed zkoumají odborné výbory a pak se k němu na schůzi celého senátu mohou všichni senátoři vyjádřit a případně navrhnout změny. Potom se o návrhu hlasuje.
Nezískáli návrh zákona souhlas většiny, hlasuje se potom o jednotlivých návrzích změn. Poslední možností je, že senát návrh zamítne. Pokud návrh zákona v senátu neprojde nebo projde s pozměňovacími návrhy, vrací se předloha zpět do poslanecké sněmovny. Poslanci mohou návrhy senátorů přijmout nebo je můžou přihlasovat.
Pokud senát předlohu zákona schválí, dostane ji na stůl k podpisu prezident. Pokud se senát do 30 dnů nevyjádří nebo neschodne na žádném usnesení, má se za to, že s návrhem zákona vyslovil souhlas. V případě ústavních a volebních zákonů musí mezi senátem a poslaneckou sněmovnou panovat schoda, protože poslanecká sněmovna nemůže senát přihlasovat.
A pokud dojde k rozpuštění poslanec... Předseda Senátu vyhlašuje volbu prezidenta republiky. Nově zvolený prezident skládá slid do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor a předseda Senátu taktéž přijímá abdikaci prezidenta. Pouze Senát může se souhlasem poslanecké sněmování podat žalobu proti prezidentovi k ústavnímu soudu.
Mezi další kompetence Senátu patří vyslovení souhlasu se jmenováním souců ústavního soudu, které Horní komoře parlamentu navrhuje prezident republiky. Senát předkládá prezidentu republiky návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání. Taktéž mu navrhuje kandidáta na funkci předsedy úřadu pro ochranu osobních údajů. Senátorky a senátoři hájí zájmy České republiky také v zahraničí a zde na půdě Senátu přijímají. mají zahraniční delegace.
Český senát navíc patří mezi nejaktivnější parlamentní komory členských zemí Evropské unie v projednávání unijní agendy. Senát je stálou ústavní institucí a na rozdíl od poslanecké sněmovny nemůže být rozpuštěn. Senátorský sbor tvoří 81 senátorek a senátorů a každé dva roky se jedna třetina z nich obměňuje.
Volby se konejvědější. na 80 volebních obvodech, do kterých je naše země rozdělena. Znamená to, že každý občan České republiky má svého senátora?
Přesně tak a může se na někdykoliv obrátit. A co vy znáte svého senátora? A to po každé ve 27 volebních obvodech.
Senát se totiž obměňuje postupně, každé dva roky po třetině. Tím je zachována jeho kontinuita. Termín voleb vyhlašuje prezident a vždy se jedná o podzimní měsíce v sudých letech. Volit svého zástupce do Senátu může každý občan České republiky, který nejpozději v den konání voleb dosáhl 18 let a nebyl zbaven z působilosti k právním úkonům.
Pokud se někdo chce stát senátorem, musí mu být alespoň 40 a musí být občanem České republiky. republiky. Systém voleb do Senátu je dvoukolový, většinový.
Pokud kandidát získá už v prvním kole voleb nad poloviční počet hlasů, stává se vítězem a novým senátorem. Pokud mají všichni kandidáti pod 50% hlasů, koná se druhé kolo voleb. Do toho postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů a výšším počtem hlasů.
a voliči rozhodují mezi nimi. Mandát senátora trvá 6 let. Na rozdíl od poměrného volebního systému, který se uplatňuje při volbách do poslanecké sněmovny, umožňuje ten většinový nevolit jenom politické strany, ale volit i konkrétní osoby, ať už jsou spojeny s politickými stranami nebo jsou nezávislí.
A přesně takhle to vypadá i ve volbách do Senátu. Kromě reprezentantů velkých politických stran, tu máme reprezentanty stran malých, ale i řadu nezávislých kandidátů. Na začátku každého funkčního období, které je zahájeno ústavující schuzí po senátních volbách a trvá dva roky, zvolí plénum předsedu a místo předsedy senátu.
Kromě zákonem předpokládaného organizačního a mandátového a imunitního výboru se na první schuzi každého funkčního období zřizují další odborně zaměřené výbory a komise. Existuje tak například výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, ústavně právní výbor, výbor pro záležitosti Evropské unie a další. V rámci nich se senátoři scházejí a podrobně se zabývají předlohami, o nichž následně jedná plénum senátu. Podle toho, za jakou stranu či hnutí byli senátoři zvoleni, se združují v senátorských klubech. Pro ustavení klubu je potřeba alespoň pěti senátorů.
Případně mohou senátoři působit také jako nezařazení. Existence dvoukomorových parlamentů není v Evropě ani ve světě žádnou výjimkou. Základní důvody nebo účely, proč mít dvoukomorové uspořádání, jsou dva.
Ten první souvisí s hledáním širší schody a ten svědčí ochraně ústavy. volebních zákonů či jiných podobných důležitých politických rozhodnutí. Ten druhý reaguje na lidskou omilnost.
Je docela dobře možné, že první komora, poslanecká stěmovna, udělá v zákoně chybu nebo nedomyslí všechny důsledky, které... které jsou s jejím hlasováním spojené. A právě tehdy zasahují komory druhé.
Právě tyhle dvě funkce najdeme i v portfoliu v kompetenciích Českého senátu. Mezi země, které mají dvoukomorový parlament, patří například Francie, Německo, Polsko, Rakousko, Spojené státy Americké nebo Velká Británie. Tradice dvoukomorového parlamentu na našem území sahá až do období Rakouska-Uherska. Členové tehdejší panské sněmovny byly například... příslušníci šlechtických rodů.
Od druhé poloviny devatrátstého století v ní zasedali i císaře jmenovaní významní Češi. Jakoubec první takto jmenovaný Čech byl František Palacký. Po vzniku Československé republiky byla v roce 1920 přijata ústava, v níž stálo, že stejně jako v USA nebo ve Francii bude i v Československu dvoukomorový parlament.
Senát už tehdy měl sloužit právě jako pojistka demokracie. Ústava České republiky navázala na tradici meziválečného Československa a parlament ústavila také jako dvoukomorový. Své senátory si občané poprvé zvolili v roce 1996 a v prosinci téhož roku se konala první ústavující schůze senátu.
Senát sídlí v centru Prahy ve třech starobilých palácích. Valčteňském, Kolovradském a Malém Firstenberském paláci. Valčteňský palác se zahradou nechal v 17. století vystavit jako své reprezentativní sídlo Vévoda Albrecht z Valčteň.
který patřil k nejvýznamnějším šlechticům své doby. Ten si na stavbu paláce najal nejlepší mistry ve svých oborech a ti se svého úkolu zhostili skutečně se ctí. Rozměry areálu Valštejnského paláce dosahují úctyhodné délky 304 m.
a šířky až 172 metrů. Valštejnská zahrada je druhou největší zahradou v centru Prahy a jí jedinečnou atmosféru dotváří bohatá flora a fauna. Z historického hlediska je mimořádně zajímavý také Kolovracký palác, protože právě zde se odehrála pohnutá jednání související s Měchovskou dohodou či protektorátem Čechy a Morava.
Valštejnský palác se zahradou, stejně jako Kolovracký a malý Firstenberský palác jsou součástí Národní kulturní památky sídlo Pávnického paláce. parlamentu České republiky. Obnova valštejnského areálu pod taktovkou senátu získala v roce 2002 prestížní evropské ocenění organizace Europa Nostra v oblasti péče o kulturní dědictví. Valštejnský areál patří svým rozsahem, architekturou a výzdobou mezi nejpozorohodnější ve střední Evropě. A vy máte celou řadu příležitostí tento krásný barokní komplex navštívit.
Většinou valštejnskou zahradu je možné zdarma navštívit denně od začátku dubna do konce října. Do valštejnského paláce pak se názve občany o vybraných víkendech a státních svátcích. Ve všední dny se pak pro školy organizují komentované prohlídky.
Veřejností jsou přístupné nejen krásné prostory sídla senátu, ale naživo sledovat mohou zájemci také činnost senátoru. Schůze Senátu jsou veřejné svým koutěch, na nich se například probírají otázky spojené s bezpečností státu. Občané mohou schůze pléna sledovat přímo z galerie, která je pro ně v jednacím sále Valštinského paláce vyhrazena.
Na webových stránkách senát.cz si mohou zájemci pustit přímý přenos jednání. Ve většině případů je možno navštívit i schůze výborů. Senát svou činností významně podporuje občanskou společnost. Jsou mu doručovány petice, které projednává pověřený senátní výbor za účastí petentů a zástupců zainteresovaných stran. Získály petice podporu nejméně 10 000 občanů je po prošetření výborem zařazena k projednání na schůzi Senátu.
Cílem projednávání petici je umožnění hledání koncenzu mezi petenty, správními úřady a dalšími stranami, kterých se konkrétní problém týká. Na základě návrhu alespoň pěti senátorů nebo senátního výboru se může plénum Senátu usnést na konání veřejného slyšení. To je určeno k projednání otázeť působnosti Senátu se znalci a osobami, které mohou podat informace o projednávané otázce.
Veřejná slyšení pořádají také výbory Senátu. V Senátu se každoročně pořádají také desítky odborných konferencí a seminářů, kterých se účastní odborníci a zástupci občanské společnosti. I tato aktivita přispívá k nalezání, řešení nebo objasnění aktuálních problémů. Ze sídla Senátu si mohou návštěvníci odnést také krásné kulturní zážitky.
Koncerty kulturního léta, výstavy, hradozámecká noc, setkání senátorek a senátorů s občany nebo dny otevřených dveří jsou akce, na které bychom vás chtěli závěrem srdečně pozvat. Informace o nich naleznete na webových stránkách Senátu, na stránkách Senátu pro mládež nebo na senátních sociálních sítích. Budeme rádi, když některou z možností, jak blíže poznat Senát, využijete. Těšíme se na vás!