Ahoj, vítejte u dnešního videa. V dnešním videu se spolu podíváme na buničné dělení, a to konkrétně na mitózu. Mitoza, tež mitotické dělení, je typ buničného dělení, jehož úkolem je zajistit rovnoměrné předání genetické informace novým ceřiným buňkám.
V rámci buničného cyklu předchází mitoze S fáze G2 a G1 fáze. V G2 fázi buňka roste a provádí poslední přípravu před mitózou. Během S fáze dochází k replikaci, tedy zdvojení genetické informace. Po mitóze následuje G1 fáze, alias postmitotické období. Během níž se realizuje genetická informace buňky a syntetizují se bílkoviny a RNA.
Mitóza je typ buňičného dělení, při kterém zjedne mateřské diploidní buňky. Vznikají dvě ceřinné diploidní buňky, a to se s cela identickou genetickou výbavou. Tímto způsobem se dělí somatické buňky, tělní buňky. Mytoho za nám slouží k budování mnohobuňičného organizmu. Produktem takovéhoto rozmnožování jsou geneticky identické buňky či organizmy, které vykonávají neboli zastupují totožnou funkci v organizmu jako buňka mateřská.
Mytozu si můžeme rozdělit na tyto fáze v následujícím pořadí, a to na profázy, metafázy, anafázy a telofázy. Profáze. V první fázi mytozy dochází ke kondenzaci a zkracování chromozomů. Chroma tedy jsou stále spojeny v centroměře, zaniká jadérko a ke konci profáze dochází k rozpadu jaderného obalu. Začíná zde také tvorba dělícího vřetenka, které se zatím nachází mimo jádro.
Dělící vřetenko, tež mitotické vřetenko, je buničná struktura, která je nezbytná při jaderném dělení, ať mitóze nebo myóze. Skládá se z mikrotubulů, které vyrůstají z centrozomu, na obou koncích buníky. Vzniká z vláken, které se vytváří mezi rozdělenou centriolou. Z centriole nám tedy roste dělící vřetenko. Jinak základní složkou dělícího vřetenka je mikrotubulus, který se skládá z bílkoviny, která se nazývá tubulin.
Dále metafáze. V této fázi můžeme pozorovat typické dělící vřeténko, na jehož opačných koncích jsou centrioli. Chromozomy se seskupují v ekvatoriální centrální rovině buňky. Chromozomy jsou tvořeny dvěma chromatidami a spojeny centromerou.
Tato fáze je nejvhodnější pro pozorování chromozomů a cytogenetická vyšetření. Chromozomy jsou maximálně kondenzované, lze je tedy velmi dobře rozlišit a spočítat. Dále anafáze. Chromozomy jsou v oblasti centromer napojené na vlákna, vycházejícího z opačných pólů dělícího vřeténka. Centromera se rozpočítá.
rozpadá na dvě části a chromozomy se rozpadají na dvě chromatidy, které jsou přitahovány k opačným pólům buňky. Vlákna dělícího vřetenka se zkracují a tahem dochází k rozdělení každého chromozomu k opačným pólům buňky. Do každé dceřinné buňky tak přejde zcela schodná informace, jaká byla v původním mateřské buňce. Telofáze. Telofáze je závěr celého dělení.
Chromozomy na opačných pólech se dekondenzují, tedy despiralizují a jsou postupně obklopovány jaderným obalem. Vznikají ceřiná jádra a rozpadá se dělící vřez. Po jaderném dělení následuje cytokineze, tedy samotné rozdělení buňky.
U rostlinných buňek probíhá tvorbou přepášky a to od středu k okrajům. U živočišných buňek probíhá cytokineze zaškrcením a to pomocí kontraktelního vývoje. Po dokončení cytokineze následně buňka vstupuje do G1 fáze.
Případně jde-li o již terminálně diferenciovanou buňku, tedy dále se nedělící buňku může vstoupit do G0 fáze. V takovém případě jejich buněčný cyklus končí. Buňka plní svoji funkční úlohu, stárne a pomalu umírá.
V určitých případech je ovšem možno docílit zvratu a přivez buňku z G0 fáze do G1 fáze a přimět ji k novému dělení. Počkejte. Pokud by k cytokinezi po telofázi nedocházelo, vznikaly by nám mnohojaderné útvary, kterým říkáme plasmodia.
Plasmodium je typické pro pravé hlenky. Tak, to by bylo k dnešnímu videu vše. Doufám, že se vám video líbilo, pokud jste dokoukali až do konce, tak velké díky. Budu ráda, když dáte like, odběr a nebo budete sdílet video se svými kamarády. A taky nezapomeňte sledovat Instagram, kde se sám v následujících dnech podělím o schrnutí tohoto videa.
Tak se mějte krásně a já se budu těšit zase příště. Tak ahoj!