Dobrý den, vítám vás u videa o redoxních reakcích. V tomto videu si jednoduše popíšeme, co to redoxní reakce jsou. Jedná se o reakce, které se skládají ze dvou poloreakcí, z oxidace a z redukce. Oxidace je děj, při kterém se oxidační číslo zvyšuje a atom odevzdává elektrony, tedy minus e minus.
Nemusí to dávat smysl, ale když se na to podíváme z matematického hlediska, tak minus a minus nám dává plus. Při redukci se naopak oxidační číslo snižuje a atom přijímá elektrony, tedy plus a minus nám dává minus. Pojďme se podívat na první praktickou reakci, praktický příklad.
Takže reaguje nám zinek s kyselinou chlorovodíkovou za vzniku vodíku a chloridu zinečnatého. Na levé straně máme reaktanty a na pravé straně máme produkty. Pojďme si doplnit oxidační čísla.
Zinek, jelikož je samostatný prvek, má nulu. Chlor v kyselině chlorovodíkové má minus jedničku, vodík jedničku, vodík jako produkt má 0, protože je samostatný, chlorid má minus jedničku a zinek zinečnatý dvojku. Tak, pojďme si označit, kde nastala oxidace a kde redukce. Vidíme tam změny oxidačních čísel.
U zinku, kde zinek z nuly jde na dvojku, označuju modře, protože se jedná o oxidaci. Oxidační číslo zinku se totiž zvýšilo z nuly na dvojku. druhé změně u vodíku, kdy se vodík z oxidačního čísla 1 změnil na oxidační číslo 0. Jedná se o redukci, protože z jedničky šlo oxidační číslo na 0. Pojďme si tyto dvě poloreakce zapsat. Zn s 0 se změnilo na Zn s 2. Jedná se tedy o oxidaci.
Zinek odevzdal dva elektrony. Zatímco vodík s jedničkou se změnil na vodík s nulou, jedná se tedy o redukci, a vodík zde přijmul jeden elektron. Ale jelikož vidíte, že tam je dvouatomová molekula, kula vodíku, nesedí nám tedy počty atomů u reaktantu a u produktu, připíšeme dvojku před celou kyselinu chlorovodíkovou.
Jak vidíte, teď nám už počty atomů sedí, jak na levé straně, tak na pravé straně. Pojďme na další příklad. Dalším příkladem redoxní reakce je koroze, neboli rezavění.
Bude nám tedy reakovat železo, se síranem měďnatým a vznikne měď a síran železnatý. Zase si doplníme oxidační čísla. Železo má 0, síran celý má minus dvojku, měď dvojku, samostatná měď 0, síran minus dvojku.
dvojku, železo dvě. Tak, zase vidíme změny v oxidační čísle, takže si označíme tyto změny. Změna nastala u železa a u mědi.
Kde se tedy jedná o oxidaci a kde o redukci? Takže nás zapíšeme si tyto změny, železo s nulou, se změnilo na železo se dvojkou. Takže se oxidovalo železo, zvýšilo se oxidační číslo. Takže píšeme si oxidace. A u mědi s dvojkou se změnilo na měď s nulou.
Vidíte, že oxidační číslo se snižilo, jedná se tedy o redukci. Pojďme si doplnit, jak to bude s elektrony. Takže u železa se odtrhnou dva elektrony, a tím, co u mědi, se dva elektrony přijmou.
Tam jsem zapomněla, minus 2e minus. Tak, dalším příkladem redoxní reakce je hoření. Každé hoření, prosím vás, je redoxní reakce. My si dáme příklad přímo hoření uhlí. Takže uhlí C plus O2 vzniká CO2.
Hoření je vždycky... reakce kyslíku. Takže uhlík, kyslík, vzniká oxid uhličitý. Doplníme si oxidační čísla.
Vždycky, když stojí prvek samostatně, má oxidační číslo 0. U oxidu uhličitého má kyslík minus dvojku, jako všechny oxidy, a uhlík má čtyřku uhličitý. Zapíšeme si změny. Změna nastala jak u uhlíku, tak u kyslíku.
Takže uhlík s 0, vznikl uhlík se čtyřkou. Tam se zvýšilo oxidační číslo a u kyslíku s 0 vznikl kyslík s minus 2. Tam došlo k redukci. Takže oxidace a redukce. Pojďme si doplnit změny u elektronů. Takže uhlík odtrhnul 4 elektrony a u kyslíku došlo k přijímutí 2 elektronů.
Vidíme, že počty atomů nám sedí. 1 atom uhlíku a 2 atomy kyslíku. Co bych ráda zopakovala na závěr je, že při redoxních reakcích zároveň probíhá redukce a oxidace.
Tyto dvě reakce naráz. Pokud máte nějakou reakci, u které se nesnižuje oxidační číslo, tedy nedochází k redukci, nebo se nezvyšuje oxidační číslo, tedy nedochází k oxidaci, tak se prostě nejedná o redoxní reakci. Takové reakce také existují. Tak já doufám, že jste základy pochopili a můžete se sami pustit do některých reakcí. Mějte se krásně!